OZNAKA

OBJAŠNJENJE OZNAKE

A.

predmetno područje Komunikacija i jezik

B.

predmetno područje Književnost i stvaralaštvo

C.

predmetno područje Kultura i medij

A.1.

predmetno područje Komunikacija i jezik, prvi razred

B.1.1.

predmetno područje Književnost i stvaralaštvo, prvi razred, prvi ishod

1. razred – 140 sati

A. KOMUNIKACIJA I JEZIK

Odgojno-obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishodi na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ A.1.1.

Učenik razgovara i govori u skladu s jezičnim razvojem izražavajući svoje potrebe, misli i osjećaje te poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

– razgovara o temama u skladu sa svojim interesima i potrebama

– započinje razgovor u skladu sa slobodno odabranom ili zadanom temom

– sluša sugovornika ne prekidajući ga u govorenju

– odgovara na pitanje cjelovitom rečenicom

– postavlja jednostavna pitanja

– govori više cjelovitih rečenica tematski povezanih u cjelinu kao objašnjenje

– objašnjava nepoznate riječi nakon vođenoga razgovora

– poštuje pravila uljudnoga ophođenja tijekom razgovora (pozdrav, zahvala, molba, isprika; upotrebljava sljedeće riječi: molim, hvala, oprosti, izvoli)

Započinje razgovor uz poticaj, postavlja pitanja i odgovara na njih u skladu s vlastitim potrebama te poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

OŠ ČJ A.1.2.

Učenik sluša s razumijevanjem jednostavnije pročitane ili govorene tekstove, točno i razgovijetno izgovara glasove, riječi i rečenice na temelju slušanoga teksta.

– sluša s razumijevanjem jednostavne govorne/čitane tekstove iz različitih izvora

– odgovara na pitanja o slušanome tekstu

– postavlja pitanja o slušanome tekstu

– sluša i razumije uputu te postupa prema uputi

– samostalno i bez navođenja ponavlja izgovor glasova i čestih riječi te intonira rečenice s obzirom na priopćajnu svrhu

– spoznaje značenje riječi na temelju vođenoga razgovora

Sluša s razumijevanjem govorni/čitani tekst, točno odgovara na pitanja o sadržaju teksta uz pomoć učitelja i izgovara glasove, ogledne i česte riječi i rečenice prema modelu.

OŠ ČJ A.1.3.

Učenik govori jednostavne tekstove, sažeto prepričava svoje doživljaje.

– govori jednostavne tekstove u skladu s jezičnim razvojem i vlastitim iskustvom

– točno intonira rečenicu s obzirom na priopćajnu svrhu i poredak riječi u rečenici, u skladu s jezičnim razvojem i dobi

– povezuje riječi i sintagme u jednostavne i/ili složene rečenice veznicima a, ale, protože, anebo...

Uz pomoć učitelja govori jednostavne tekstove u skladu s vlastitim iskustvom.

– priča o vlastitim doživljajima i događajima

– pripovijeda kratku priču prema nizu slika – prepričava kratke i jednostavne slušane i pročitane tekstove u skladu s početnim opismenjavanjem

– opisuje na temelju promatranja osobe, predmete, biljke i životinje iz školskoga ili obiteljskoga okružja te zamišljena bića

– izgovora glasove i naglašava riječi u skladu s jezičnim razvojem

OŠ ČJ A.1.4.

Učenik čita naglas riječi, rečenice i kratke tekstove i čita s razumijevanjem tekstove primjerene početnomu opismenjavanju.

– povezuje napisano slovo s glasom

– razlikuje slovo od drugih znakova

– povezuje glasove i slova u cjelovitu riječ, a riječi u rečenicu

– čita riječi u kojima se slovo koje se uči nalazi na početku, u sredini i na kraju riječi

– razlikuje duge i kratke samoglasnike u govoru i pismu te ostale glasove, slogove i riječi koje sadrže h, ch, ď, ť, ň, ř, i/y, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– čita jednostavne i kratke rečenice koje sadrže naučena slova

– čita riječi, rečenice, tekstove primjereno početnomu opismenjavanju

– odgovara na jednostavna pitanja nakon čitanja teksta i postavlja pitanja primjereno početnomu opismenjavanju

– točno intonira izjavne, upitne i usklične rečenice

– prikazuje i čita podatke u grafičkim prikazima i isprekidanim tekstovima drugih nastavnih predmeta (npr. Matematika, Priroda i društvo...)

Čita s razumijevanjem riječi i kratke rečenice primjerene početnomu opismenjavanju.

OŠ ČJ A.1.5.

Učenik piše formalnim pismom slova, riječi i kratke rečenice, prepoznaje rečenicu i piše točku na kraju rečenice.

– povezuje glas s odgovarajućim slovom

– razlikuje slova od drugih znakova

– povezuje glasove i slova u cjelovitu riječ, a riječi u rečenicu

– razlikuje i piše mala i velika formalna slova

– prepisuje riječi i rečenice

– samostalno piše riječi i rečenice samo naučenim slovima

– piše prvu riječ u rečenici i vlastita imena velikim slovom

– piše rečenični znak na kraju rečenice

Piše riječi i kratke rečenice formalnim slovima standardnoga školskog pisma.

OŠ ČJ A.1.6.

Učenik točno upotrebljava riječi, sintagme i rečenice u točnome značenju u uobičajenim komunikacijskim situacijama i razumije jednostavne pisane upute.

– objašnjava svojim riječima značenje riječi nakon vođenoga razgovora, na temelju pročitanoga ili slušanoga teksta

– izabire riječi kojima razumije značenje i njima oblikuje sintagme i rečenice

– izabire jednu od predloženih riječi i dopunjuje rečenicu

– pronalazi traženu riječ u dječjemu rječniku uvažavajući abecedni poredak riječi i čita s razumijevanjem značenje riječi

Samostalno prepoznaje značenje riječi i upotrebljava ih u sintagmama i rečenicama u uobičajenim komunikacijskim situacijama.

OŠ ČJ A.1.7.

Učenik razlikuje češki i hrvatski jezik i prepoznaje razlike.

– prepoznaje razliku u izražavanju na češkome i hrvatskome jeziku

– sluša i čita tekstove primjerene jezičnomu razvoju na standardnome češkom jeziku

– govori i razgovara na češkome jeziku

– razlikuje riječi govornoga češkog i standardnog jezika

Uz pomoć učitelja prepoznaje razliku između govornih i pisanih tekstova na češkome i hrvatskome jeziku u neposrednoj životnoj stvarnosti.

Sadržaj za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

– tekstne vrste: kratki tekstovi jednostavnih struktura (kratki pripovjedni tekst, kratki opisni tekst, poruka, molba, kratki obavijesni tekst)

– lingvometodički tekstovi primjereni početnomu opismenjavanju (tekstovi s umetnutim slikama umjesto riječi, kraće obavijesti, upute za rješavanje zadataka, kraći edukativni tekstovi s umetnutim slikama ili bez slika, isprekidani tekstovi)

– govor učitelja, audiovizualni zapisi, govor predavača, govor glumaca, razgovorne igre...

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

Učitelj svakodnevno organizira aktivnosti i treba osigurati vrijeme za međusoban razgovor. U komunikaciji, svakodnevnoj ili u didaktičkoj situaciji, učenik upotrebljava riječi molim, hvala, oprosti, izvoli i izražava svoje želje, potrebe, misli i osjećaje potaknute sljedećim pitanjima: Što želiš?, Što misliš o…?, Kako se osjećaš?. Učenik se tijekom razgovora slobodno izražava. Nakon toga ga se diskretno upućuje na društveno prihvatljiva pravila razgovora. Učenika se tijekom govora ne prekida i ne ispravlja da ga ispravci i prekidi učitelja i drugih učenika ne bi sputavali u izražavanju. Nakon govora učeniku se diskretno objasni u čemu je pogriješio tijekom govora i pouči ga se načinima otklanjanja pogrešaka u govoru.

Različitim ciljanim aktivnostima i strategijama učenja i poučavanja kontinuirano valja razvijati aktivan i pasivan rječnik učenika u skladu s jezičnim razvojem i prema predloženim temama:

Já (kdo jsem, pozdravy, představení se), Já a moje rodina (mé okolí, odkud pocházím), Náš dům (pokoje, nábytek, okolí domu, můj pokoj, popis prostoru – nahoře, dole, vpravo, vlevo, pod, nad, u, mezi, na…), Na zahradě, na dvoře (co je okolo domu), Volný čas (co dělám po škole, o prázdninách, jaké mám koníčky, slovesa – baví mě, hraju/hraju na, chodím na, sportuji, starám se o…), Barvy a tvary (teplé a studené, veselé a smutné, slovesa – vybarvit, malovat, kreslit…, základní geometrické tvary, popis věcí – hranaté, kulaté…), Ve škole (lidé – školník, ředitel, učitel, uklízečka, kuchařka…, části školy – třída, jídelna, knihovna, chodba, jídelna…, činnosti ve škole),

Ve třídě (věci, co kde je, školní taška, penál a pomůcky, školní předměty, rozvrh hodin), Chování (co mohu/nemohu, smím/nesmím, musím/nemusím, pravidla)

Pri odabiru tekstova za učenje, poučavanje i vrednovanje valja poštovati načelo od jednostavnijega prema složenome, i to s obzirom na sadržaj, ustroj teksta, jezične strukture i rječnik. Tekstovi tijekom početnoga opismenjavanja trebaju biti kratki, neopširni, pisani razumljivim stilom i jezikom. U skladu s interesima i napretkom učenika trebaju se postupno usložnjavati.

Tijekom usvajanja početnih čitalačkih vještina učenik treba svakodnevno vježbati čitanje. Učitelj u suradnji sa stručnim suradnikom knjižničarom stvara okružje koje je poticajno za čitanje i poučavanje tehnikama čitanja koje učenicima omogućuju točnost, pravilnu artikulaciju glasova, rečeničnu intonaciju i razumijevanje pročitanoga. Brzina čitanja nije presudna u procesu početnoga opismenjavanja.

U početnome pisanju učenik piše velikim slovima formalnoga školskog pisma. Mala slova služe za čitanje te se ne preporučuju diktati i vježbe prepisivanja dužih tekstova malim formalnim slovima. Malim formalnim slovima može se napisati tek kraći tekst kao motorička vježba. Tijekom samostalnoga oblikovanja kratkoga teksta učenici mogu pisati nekoliko rečenica velikim i malim formalnim slovima.

B. KNJIŽEVNOST I STVARALAŠTVO

Odgojno-obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishodi na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ B.1.1.

Učenik izražava svoje osjećaje, misli i zapažanja nakon slušanja ili čitanja teksta.

– izražava osjećaje nakon čitanja/slušanja književnoga teksta riječima, crtežom ili pokretom

– izražava opisane situacije i doživljeno u književnome tekstu riječima i crtežom

– govori o čemu razmišlja i kako se osjeća nakon čitanja/slušanja književnoga teksta

– izabire vlastite proživljene situacije koje su povezane s pročitanim tekstom

Uz pomoć učitelja izražava svoje misli i osjećaje nakon slušanja/čitanja književnoga teksta i

opisuje situacije iz svakodnevnoga života slične onima u književnome tekstu.

– iskazuje mišljenje o postupcima likova

– uspoređuje postupke likova iz književnoga teksta s vlastitim postupcima i postupcima osoba koje ga okružuju

– pripovijeda o događajima iz svakodnevnoga života koji su slični onima u književnome tekstu

OŠ ČJ B.1.2.

Učenik čita ili sluša književne tekstove s razumijevanjem, razumije o čemu tekst govori, razlikuje dobro i zlo u postupcima likova i prepoznaje književne oblike u skladu s jezičnim razvojem i dobi.

– iznosi svojim riječima doživljaj i zapažanja o pročitanome književnom tekstu

– opisuje situacije, događaje i likove u književnim tekstovima s obzirom na vlastiti doživljaj

– usmeno odgovara na pitanja o pročitanome književnom tekstu

– prepoznaje priču, pjesmu, bajku, zagonetku i igrokaz po obliku i osnovnim obilježjima

– prepoznaje početak, središnji dio i završetak priče nakon čitanja ili slušanja priče

– sluša s razumijevanjem dok učitelj čita književni tekst

– prepričava pročitanu priču svojim riječima

– čita kratki književni tekst nekoliko puta radi potpunijega razumijevanja teksta primjereno početnomu svladavanju vještine čitanja

Sluša/čita s razumijevanjem književni tekst, prema smjernicama usmeno odgovara na pitanja o sadržaju teksta i prepoznaje književne vrste prema obliku uz pomoć učitelja.

OŠ ČJ B.1.3.

Učenik prema vlastitome interesu odabire preporučene književne tekstove za samostalno čitanje i izražava sviđa li mu se pročitani/slušani književni tekst ili ne.

– upoznaje se s prostorom školske knjižnice

– upoznaje se s radom u školskoj knjižnici

– posjećuje knjižnicu jedanput tjedno i posuđuje slikovnice za čitanje

– upoznaje se s različitim vrstama slikovnica

– preporučuje pročitane slikovnice i priče drugim učenicima

– objašnjava vlastiti izbor slikovnica

– iskazuje sviđa li mu se književni tekst ili ne

– izdvaja iz književnoga teksta što mu se sviđa i što mu se ne sviđa

– objašnjava razloge zbog kojih mu se neki književni tekst sviđa ili ne sviđa

– razgovara o načinu čitanja pojedine slikovnice (čitanje odrasloga, samostalno čitanje, čitanje u paru)

– izabire jedan književni tekst za čitanje koji mu nudi učitelj ili samostalno izabire književne tekstove iz dječjih knjiga i časopisa

– sastavlja popis pročitanih slikovnica, priča, pjesama i igrokaza uz pomoć odraslih i uspoređuje vlastiti popis s popisom ostalih učenika radi poticanja čitanja

Samostalno izabire tekst za čitanje i čita tekstove prema vlastitome interesu i iskazuje sviđa li mu se pročitani književni tekst ili ne i izdvaja dijelove teksta koji mu se sviđaju ili ne sviđaju.

OŠ ČJ B.1.4.

Učenik se stvaralački izražava prema vlastitome interesu potaknut različitim iskustvima i doživljajima tijekom nastavnoga procesa.

– istražuje, eksperimentira i samostalno i slobodno radi na temi koja mu je bliska

– nudi inovativna rješenja potaknut različitim iskustvima i doživljajima tijekom nastavnoga procesa

– stvara različite individualne uratke, ilustrira izabrane stihove ili dijelove priče, likove i prostor, dramatizira tekstove i priprema se za izvedbu, izražava se pokretom, crta slikovnicu i dr.

– prikuplja vlastite uratke u radnu mapu (portfolio) prateći vlastiti napredak

– koristi se jezičnim vještinama, aktivnim rječnikom i temeljnim znanjima radi oblikovanja uradaka u kojima kreativnost, originalnost i stvaralačko mišljenje dolaze do izražaja

– razvija vlastiti potencijal za stvaralaštvo

Ostvarivanje ishoda prati se i ne podliježe vrednovanju.

Sadržaj za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

– tekstne vrste: priča sa slikama, kratka pripovijetka, bajka, dječja pjesma, kratki igrokaz, zagonetka

*Popis predloženih djela za cjelovito čitanje zasebni je dio ovoga dokumenta, a prema prijedlogu stručnoga suradnika knjižničara i fondu školske knjižnice podložan je dopunjavanju.

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

Učitelj svakodnevno planira vrijeme za čitanje književnih tekstova i u dogovoru sa stručnim suradnikom knjižničarom organizira aktivnosti pričanja / čitanja naglas cijelomu razredu, čitanja u manjim skupinama i samostalnoga čitanja naglas ili u sebi u školskoj knjižnici. Tekstovi su primjereni učenikovim recepcijskim, doživljajnim i spoznajnim mogućnostima te tematski povezani s interesima učenika i njegovom životnom stvarnošću.

Učenik čita dva obvezna cjelovita književna teksta godišnje i najmanje jedno književno djelo prema vlastitome izboru, a prema izboru učitelja i druga književna djela sa širega popisa predloženih tekstova za cjelovito čitanje.

Ishod u kojemu se učenici potiču na stvaralački način izražavanja ne vrednuje se, samo se prati. Ishod se može ostvarivati individualnim i timskim radom. Učenik predstavlja uradak razrednomu odjelu, a učitelj ga može nagraditi za izniman trud. Ishodom se ostvaruju međupredmetne teme Osobni i socijalni razvoj, Učiti kako učiti, Uporaba informacijske i komunikacijske tehnologije.

C. KULTURA I MEDIJI

Odgojno-obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishodi na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ C.1.1.

Učenik sluša/čita obavijesni tekst u skladu s početnim opismenjavanjem i razlikuje članak, naslov, odlomak, redak.

– sluša čitani ili samostalno čita obavijesni tekst oblikovan u skladu s početnim opismenjavanjem

– izdvaja informaciju iz slušanoga ili pročitanoga teksta prema uputama

– izdvaja jedan ili više podataka iz teksta prema postavljenome pitanju

– crtežom i riječima izražava o čemu tekst govori

Sluša/čita obavijesni tekst oblikovan u skladu s početnim opismenjavanjem i prema smjernicama pronalazi podatke u tekstu.

OŠ ČJ C.1.2.

Učenik razlikuje različite medijske sadržaje.

– razlikuje vrste medija primjerenih djeci

– izdvaja omiljene medijske sadržaje i razgovara o njima: animirani filmovi, televizijske i radijske emisije za djecu obrazovnoga i dječjega programa, kazališne predstave

– sluša čitanje ili samostalno čita kraće tekstove u književnim i zabavno-poučnim časopisima za djecu

Prepoznaje medije i medijske sadržaje primjerene dobi i interesu te izdvaja omiljene medijske sadržaje.

– sluša zvučne priče

– prepoznaje edukativne digitalne medije primjerene dobi i služi se njima

– izražava svoje mišljenje o medijskim sadržajima govorom i crtežom

OŠ ČJ C.1.3.

Učenik posjećuje kulturne događaje primjerene dobi.

– sudjeluje u kulturnim događajima primjerenima dobi

– razgovara s ostalim učenicima nakon kulturnoga događaja

– izdvaja što mu se sviđa ili ne sviđa, a povezano je s kulturnim događajem

– iskazuje svoj doživljaj kulturnoga događaja crtežom, slikom, govorom, pokretom, pjevanjem

Opisuje kulturne događaje i izdvaja dijelove koji su mu bili zanimljivi.

Sadržaj za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

– tekstne vrste: kraći edukativni tekstovi u udžbenicima, dječjim časopisima, dječjim leksikonima, rječnicima i enciklopedijama te obavijesni tekstovi u skladu s početnim opismenjavanjem; isprekidani tekstovi: tablice, piktogrami

– medijski sadržaji: časopisi za djecu, animirani filmovi, edukativni i interaktivni digitalni mediji primjereni dobi i interesima učenika, televizijske i radijske emisije za djecu, zvučne priče

– kulturni sadržaji: kazališne predstave za djecu, likovne izložbe, izložbe primjerene dobi i interesima učenika, susreti s književnicima i ilustratorima u školi ili narodnim knjižnicama, dječji, obrazovni, tradicijski festivali, kulturni projekti namijenjeni djeci.

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

Aktivnosti i sadržaji iskazani u ovome predmetnom području uvjetovani su dobi i interesima učenika, fizičkim okružjem (lokalne zajednice i njihova ponuda društveno – -kulturnih i umjetničkih sadržaja) te upućivanjem na digitalne sadržaje dostupne svima neovisno o mjestu školovanja ili stanovanja. U dogovoru sa stručnim suradnikom knjižničarom učitelј planira održavanje najmanje dva nastavna sata tijekom školske godine u školskoj knjižnici za obradu pojedine teme s knjižnično-informacijskoga područja i provedbu edukativnih aktivnosti kako bi se učenike obučavalo pretraživanju informacija i kritičkoj upotrebi različitih izvora informacija.

Sadržaji izvanučioničkoga tipa zahtijevaju pojedinačni angažman svakoga učenika, aktiviranje stečenih znanja i kompetencija u smislu neposrednoga iskustvenoga učenja. Ishodom se potiče osobni razvoj te aktivno uključivanje učenika u kulturni i društveni život zajednice.

2. razred – 140 sati

A. KOMUNIKACIJA I JEZIK

Odgojno-obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishodi na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ A.2.1.

Učenik razgovora u skladu s temom iz svakodnevnoga života, izražava svoje potrebe, misli i osjećaje te poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

– razgovara o temama iz svakodnevnoga života koje zaokupljaju njegovu pozornost i osjećajni svijet

– započinje razgovor u skladu sa slobodno odabranom ili zadanom temom

– pažljivo i uljudno sluša sugovornika ne prekidajući ga u govorenju

– odgovara na pitanja i postavlja pitanja cjelovitom rečenicom

– govori više cjelovitih rečenica tematski povezanih u cjelinu kao objašnjenje

– rabi nove riječi koje je naučio kao dio aktivnoga rječnika

– točno izgovara sve glasove u prototipnim riječima koje su dio aktivnoga rječnika u kojima su glasovi h, ch, ď, ť, ň, ř, y, slogovi dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– razlikuje tvrde i meke slogove (di, ti, ni – dy, ty, ny) te kratke i duge samoglasnike

– točno intonira izjavnu, upitnu i uskličnu rečenicu

– točno izgovara niječne i jesne rečenice

– poštuje pravila uljudnoga ophođenja tijekom razgovora

Prema smjernicama razgovara o temama iz svakodnevnoga života u skladu s vlastitim iskustvom i poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

OŠ ČJ A.2.2.

Učenik sluša s razumijevanjem kratke tekstove jednostavnih struktura i odgovara na pitanja o slušanome tekstu.

– sluša s razumijevanjem kratke tekstove jednostavnih struktura primjerene jezičnomu razvoju i dobi

– odgovara na pitanja o slušanome tekstu

– postavlja pitanja o slušanome tekstu

– provjerava razumijevanje slušanoga teksta u razgovoru s drugim učenikom

– postavlja dodatna pitanja za dio sadržaja slušanoga teksta koji nije potpuno razumio

– izražava svoje misli i osjećaje o slušanome tekstu (crtežom, pismom, govorom, pokretom)

Sluša tekst s razumijevanjem i točno odgovara na pitanja o sadržaju slušanoga teksta.

OŠ ČJ A.2.3.

Učenik čita s razumijevanjem kratke tekstove tematski prikladne učeničkomu iskustvu, jezičnomu razvoju i interesima.

– čita kratke tekstove tematski prikladne iskustvu, jezičnomu razvoju i interesima učenika

– odgovara na pitanja o pročitanome tekstu

– postavlja pitanja o pročitanome tekstu

– izdvaja nepoznate riječi

– pretpostavlja značenje nepoznate riječi prema ostalim riječima u čitanome tekstu

– pronalazi podatke u čitanome tekstu prema uputi ili pitanjima

– izdvaja podatke u grafičkim prikazima i isprekidanim tekstovima

Čita s razumijevanjem kratke tekstove tematski prikladne iskustvu, dobi i interesima te prema smjernicama odgovara na pitanja o tekstu.

OŠ ČJ A.2.4.

Učenik piše rukopisna slova, riječi, rečenice i tekst vođenim pisanjem i primjenjuje pravopisna pravila primjerena jezičnomu razvoju.

– piše velika i mala rukopisna slova

– prepoznaje sličnosti i razlike među pojedinim rukopisnim slovima

– razlikuje veliko i malo rukopisno slovo

– povezuje glasove i slova u cjelovitu riječ, riječ u rečenicu pišući rukopisnim slovima

– prepisuje riječi i rečenice rukopisnim slovima

– samostalno piše riječi i rečenice samo naučenim rukopisnim slovima

– samostalno stvara pisane rečenice prema poticaju

– piše da bi izrazio misli i osjećaje

– oblikuje i piše tekstove realnih sadržaja (pravila, upute, pisma, i sl.)

– piše kratki vezani tekst / sastavak prema zadanome poticaju

– razlikuje pojmove glas, slovo, slog, riječ

– razlikuje samoglasnike (duge i kratke) i suglasnike te pravilno izgovara kratke i duge samoglasnike te slogove di, ti, ni, dy, ty, ny

– u pismu označuje dužinu iznad dugih samoglasnika, pravilno izgovara i piše dvoglasnike (diftonge) au, ou, eu, slogove dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– piše prototipne i česte riječi koje su dio aktivnoga rječnika u kojima su glasovi h, ch, ď, ť, ň, ř, y

– u pisanju rastavlja riječi na slogove na kraju retka; prepoznaje i rabi pravopisni znak spojnicu kod rastavljanja riječi na slogove na kraju retka

– piše u skladu s pravopisnim pravilima (veliko početno slovo: početak rečenice, ime, prezime, nadimak, ime ulice, trga i naseljenoga mjesta u bližemu okružju, imena ustanova s kojima se učenik svakodnevno susreće; rečenične znakove na kraju rečenice (točka, upitnik, uskličnik); oznake za mjerne jedinice (duljina, novac, vrijeme)

Samostalno prepisuje i piše slova, riječi i jednostavne rečenice rukopisnim slovima, primjenjuje pravopisna pravila primjerena urednomu jezičnom razvoju.

OŠ ČJ A.2.5.

Učenik govori kratke tekstove jednostavnih struktura u skladu s temom.

– govori kratke tekstove jednostavnih struktura u skladu sa slobodno odabranom ili zadanom temom primjerene jezičnomu razvoju i dobi

– pripovijeda kratku priču prema nizu slika

– priča o vlastitim doživljajima i događajima

– pripovijeda događaje i niže ih kronološki

– opisuje na temelju promatranja

– prepoznaje da su rečenice smislene cjeline sastavljene od riječi ili skupova riječi koji čine smisao – prepoznaje da se rečenicama izriču misli i osjećaji

– točno izgovara riječi; izgovara prototipne i česte riječi koje su dio aktivnoga rječnika u kojima su glasovi h, ch, ď, ť, ň, ř, y

– točno intonira izjavnu, upitnu i uskličnu rečenicu

– točno izgovara slogove dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě te

di-dy, ti-ty, ni-ny

– točno izgovara duge/kratke samoglasnike u riječima

Uz pomoć učitelja oblikuje i govori kratke tekstove jednostavnih struktura u skladu s temom.

OŠ ČJ A.2.6.

Učenik točno upotrebljava i objašnjava riječi, sintagme i rečenice u točnome značenju s obzirom na komunikacijsku situaciju.

– usvaja nove riječi i utvrđuje značenje naučenih riječi u aktivnome rječniku

– objašnjava značenje određene riječi s obzirom na kontekst

– izabire odgovarajuće riječi i upotrebljava ih u oblikovanju sintagmi i rečenica

– upotrebljava nove riječi pri oblikovanju ili dopunjavanju rečenica

– traži objašnjenje nepoznatih riječi u dječjem rječniku i koristi se njima kao dijelom aktivnoga rječnika

– prepoznaje i razlikuje izjavnu, upitnu i uskličnu rečenicu te jesnu i niječnu u tekstu

– prepoznaje u tekstu ogledne i česte imenice, tj. imenice koje imaju konkretno značenje povezano s neposrednom stvarnošću

Upotrebljava riječi, sintagme i rečenice u točnome značenju s obzirom na priopćajnu svrhu te komunikacijsku situaciju.

OŠ ČJ A.2.7.

Učenik uspoređuje razgovorni i standardni češki jezik te sličnosti i razlike s riječima u hrvatskome jeziku.

– razlikuje riječi razgovornoga i standardnoga češkog jezika

– uspoređuje riječi razgovornoga govora i standardnoga češkog jezika

– zamjenjuje riječi razgovornoga jezika riječju na standardnome češkom jeziku istoga značenja

– čita i piše literarne tekstove u skladu sa svojim interesima, potrebama i iskustvom

Uz pomoć učitelja prepoznaje razliku između govornih i pisanih tekstova na razgovornome i standardnome češkom jeziku u neposrednoj životnoj stvarnosti.

Sadržaj za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

– tekstne vrste: kratki tekstovi jednostavnih struktura (jednostavni dijaloški i monološki tekstovi, kratki pripovjedni tekst, kratki opisni tekst (opis predmeta ili lika), kratki obavijesni tekstovi primjereni jezičnomu razvoju i dobi: poruka, molba, čestitka, pismo…)

– lingvometodički tekstovi primjereni jezičnomu razvoju (tekstovi s umetnutim slikama umjesto riječi, kraće obavijesti, upute za rješavanje zadataka, kraći edukativni tekstovi s umetnutim slikama ili bez slika, isprekidani tekstovi)

– medijski sadržaji: audiovizualni zapisi, govor predavača, govor glumaca, radijske emisije, reklame, najave filmova i emisija, razgovorne igre...

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

Učitelj bi svakodnevno trebao organizirati aktivnosti i osigurati vrijeme za međusoban razgovor i komunikaciju. Učitelj priprema nastavne materijale na temelju procjene komunikacijske kompetencije učenika: metodički predlošci za pisane vježbe, vježbe smislenoga povezivanja riječi u rečenici/tekstu, vježbe dopunjavanja rečenica/teksta, vježbe skraćivanja rečenica/teksta, vježbe prepisivanja s preinakama.

Različitim ciljanim aktivnostima i strategijama učenja i poučavanja kontinuirano valja razvijati aktivan i pasivan rječnik učenika u govoru i pismu u skladu s jezičnim razvojem i prema predloženim temama:

Hodiny (Kolik je hodin?, kdy co děláme), Můj den (co dělám, co mě baví, ráno, poledne, večer), Můj týden (dny v týdnu, včera, dnes, zítra), Měsíce v roce (svátek a narozeniny, co kdy slavíme), Rok (roční období, co kdy děláme, co ke kterému období patří), Čísla (číslice základní, řadové, spojení číslovky a podstatného jména, například: jeden žák, dva žáci, pět žáků, dvacet jedna žáků, sto žáků…), Zdraví a fyzický stav (části lidského těla, slovesa – odpočívat, onemocnět, uzdravit se…), V knihovně (co je v knihovně, kniha, noviny, časopis, obrázky, fotky…, slovesa – číst, přečíst, prohlížet, napsat…)

Pri odabiru tekstova za učenje, poučavanje i vrednovanje valja poštovati načelo od jednostavnijega prema složenome, i to s obzirom na sadržaj, ustroj teksta, jezične strukture i rječnik. Tekstovi tijekom početnoga opismenjavanja trebaju biti kratki, neopširni, pisani razumljivim stilom i jezikom. U skladu s interesima i napretkom učenika trebaju se postupno usložnjavati.

Tijekom usvajanja čitalačkih vještina učenik treba svakodnevno vježbati čitanje. Učitelj u suradnji sa stručnim suradnikom knjižničarom stvara okružje koje je poticajno za čitanje i poučavanje tehnikama čitanja.

U početnome pisanju učeniku se nudi stvaralački način izražavanja i mogućnost dokazivanja u kreativnome izričaju koji je bitno drukčiji od klasične provjere znanja. Aktivnosti se mogu ostvarivati individualnim i timskim radom. Ishod se prati i ne podliježe vrednovanju. Učenik prikuplja vlastite uratke u radnu mapu i predstavlja ih razrednomu odjelu, a učitelj ga može nagraditi ocjenom za izniman trud.

B. KNJIŽEVNOST I STVARALAŠTVO

Odgojno-obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishodi na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ B.2.1.

Učenik izražava svoja zapažanja, misli i osjećaje nakon slušanja/čitanja književnoga teksta i povezuje ih s vlastitim iskustvom.

– izražava misli i osjećaje nakon čitanja književnoga teksta

– opisuje situacije, događaje i likove u književnim tekstovima s obzirom na vlastiti doživljaj

– povezuje postupke likova iz književnoga teksta s vlastitim postupcima i postupcima osoba koje ga okružuju

– pripovijeda o događajima iz svakodnevnoga života koji su slični onima u književnome tekstu

– preoblikuje pročitani književni tekst: stvara novi svršetak, mijenja postupke likova, uvodi nove likove, sudjeluje u priči

Uz pomoć učitelja izražava svoje misli i osjećaje nakon slušanja/čitanja književnoga teksta i opisuje situacije iz književnoga teksta slične onima u svakodnevnome životu.

OŠ ČJ B.2.2.

Učenik sluša/čita s razumijevanjem književni tekst i razlikuje književne vrste prema obliku i sadržaju.

– razlikuje priču, pjesmu, bajku, zagonetku i igrokaz po obliku i sadržaju

– razlikuje dijelove pjesme: stih, strofa

– prepoznaje glavne i sporedne likove

– prepoznaje početak, središnji dio i završetak priče

– uočava obilježja igrokaza za djecu: lica, dijalog

– prepoznaje i izdvaja riječi koje se rimuju u pjesmama i igrokazima za djecu

– prepoznaje čudesne i izmišljene elemente u pjesmama za djecu i bajkama

– odgovara na pitanja o pročitanome književnom tekstu

– prepričava književni tekst svojim riječima

– smješta likove u vrijeme radnje i prostor

Sluša/čita s razumijevanjem književni tekst, samostalno odgovara na pitanja o sadržaju teksta i prepoznaje književne tekstove po obliku i sadržaju.

OŠ ČJ B.2.3.

Učenik objašnjava razloge zbog kojih mu se

književni tekst sviđa ili ne sviđa.

– iskazuje sviđa li mu se neki književni tekst i objašnjava razloge

– iskazuje mišljenje o postupcima likova

– prepoznaje glavne i sporedne podatke u događajima

– dogovorenim simbolima unutar skupine crtežom izražava sviđa li mu se tekst ili ne sviđa

Iskazuje sviđa li mu se književni tekst ili ne sviđa i uz pomoć učitelja navodi razloge.

OŠ ČJ B.2.4.

Učenik samostalno izabire književne tekstove i čita/sluša ih s razumijevanjem prema vlastitome interesu.

– upoznaje se s različitim vrstama slikovnica, zbirki priča, pjesama za djecu

– upoznaje se s prostorom različitih knjižnica (školska, gradska, manjinskih udruga)

– redovito posjećuje knjižnicu i posuđuje slikovnice i knjige za djecu za svakodnevno čitanje

– svakodnevno izabire jedan književni tekst za čitanje koji mu nudi učitelj ili samostalno izabire književne tekstove iz dječjih knjiga i časopisa

– preporučuje pročitane slikovnice i knjige za djecu drugim učenicima

– objašnjava vlastiti izbor slikovnica i knjiga za djecu

– objašnjava način čitanja pojedine slikovnice ili knjige za djecu: čitanje odrasloga, samostalno čitanje, čitanje u paru

Samostalno izabire tekst za čitanje i čita tekstove prema vlastitome interesu.

OŠ ČJ B.2.5.

Učenik se stvaralački izražava prema vlastitome interesu potaknut različitim iskustvima i doživljajima tijekom učenja i poučavanja.

– koristi se jezičnim vještinama, aktivnim rječnikom i temeljnim znanjima radi oblikovanja uradaka u kojima kreativnost, originalnost i stvaralačko mišljenje dolaze do izražaja

– istražuje, eksperimentira te samostalno i slobodno radi na temi koja mu je bliska

– stvara različite individualne uratke, preoblikuje pročitani književni tekst: stvara novi svršetak, mijenja postupke likova, uvodi nove likove, sudjeluje u priči, dramatizira tekstove, ilustrira i dr.

– prikuplja vlastite uratke u radnu mapu (portfolio) prateći vlastiti napredak

Ishod se vrednuje formativno.

Sadržaj za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

– tekstne vrste: priča sa slikama, kratka pripovijetka, bajka, basna, dječja pjesma, kratki igrokaz, zagonetka

*Popis predloženih djela za cjelovito čitanje zasebni je dio ovoga dokumenta, a prema prijedlogu stručnoga suradnika knjižničara i fondu školske knjižnice podložan je dopunjavanju.

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

Učitelj planira vrijeme za čitanje književnih tekstova i u dogovoru sa stručnim suradnikom knjižničarom organizira aktivnosti poticanja čitanja i provodi razne kreativne oblike razvijanja čitalačke kulture: pričanje/čitanje naglas cijelomu razredu, čitanje u manjim skupinama i samostalno čitanje naglas ili u sebi. Tekstovi su primjereni učenikovim recepcijskim, doživljajnim i spoznajnim mogućnostima te tematski povezani s interesima učenika i njegovom životnom stvarnošću.

Učenik čita dva obvezna cjelovita književna teksta godišnje i najmanje jedno književno djelo prema vlastitome izboru, a prema izboru učitelja i druga književna djela sa širega popisa predloženih tekstova za cjelovito čitanje.

Ishod u kojemu se učenici potiču na stvaralački način izražavanja ne vrednuje se, samo se prati. Ishod se može ostvarivati individualnim i timskim radom. Učenik predstavlja uradak razrednomu odjelu, a učitelj ga može nagraditi za izniman trud. Ishodom se ostvaruju međupredmetne teme Osobni i socijalni razvoj, Učiti kako učiti, Uporaba informacijske i komunikacijske tehnologije.

C. KULTURA I MEDIJI

Odgojno-obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishodi na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ C.2.1.

Učenik sluša/čita obavijesni tekst oblikovan u skladu s početnim opismenjavanjem i navodi podatke iz teksta.

– sluša čitanje ili samostalno čita obavijesni tekst oblikovan u skladu s početnim opismenjavanjem

– pronalazi podatke u tekstu

– izdvaja podatke iz teksta

– iskazuje jedan ili više podataka iz teksta

– izražava o čemu govori tekst govorom, pismom ili crtežom

Prema smjernicama pronalazi podatke u obavijesnome tekstu oblikovanome u skladu s početnim opismenjavanjem.

OŠ ČJ C.2.2.

Učenik razlikuje različite vrste medija i medijske sadržaje primjerene dobi i interesu.

– razlikuje vrste medija primjerene dobi i interesima

– izdvaja omiljene medijske sadržaje i razgovara o njima

– gleda i sluša animirane filmove, dokumentarne i igrane filmove za djecu

– priča kratku filmsku priču nakon gledanja filma

– razlikuje glavne i sporedne likove u gledanome filmu

– razlikuje film od kazališne predstave

– prati (gleda, sluša i doživljava) kazališne predstave, televizijske i radijske emisije za djecu obrazovnoga i dječjega programa

Razlikuje vrste medija i medijske sadržaje primjerene dobi i interesu te izdvaja medijske sadržaje kojima je izložen u svakodnevnome životu.

– sluša čitanje ili samostalno čita kraće tekstove u književnim i zabavno-poučnim časopisima za djecu

– sluša zvučne priče

– prepoznaje edukativne digitalne medije primjerene dobi i služi se njima

– prepoznaje interaktivne digitalne medije primjerene dobi i služi se njima

– razlikuje lutkarsku kazališnu predstavu od ostalih predstava za djecu

OŠ ČJ C.2.3.

Učenik posjećuje kulturne događaje primjerene dobi i iskazuje svoje mišljenje.

– sudjeluje u kulturnim događajima

– razgovara s ostalim učenicima nakon kulturnoga događaja

– izdvaja što mu se sviđa ili ne sviđa, a povezano je s kulturnim događajem

– iskazuje svoj doživljaj tijekom kulturnoga događaja crtežom, slikom, govorom ili kraćim pisanim rečenicama

Opisuje kulturne događaje i izdvaja dijelove koji su mu bili zanimljivi.

Sadržaj za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

– tekstne vrste: kraći edukativni tekstovi u udžbenicima, dječjim časopisima, dječjim leksikonima, rječnicima i enciklopedijama te obavijesni tekstovi u skladu s početnim opismenjavanjem; isprekidani tekstovi: tablice, piktogrami

– medijski sadržaji: časopisi za djecu, animirani filmovi, edukativni i interaktivni digitalni mediji primjereni dobi i interesima učenika, televizijske i radijske emisije za djecu, zvučne priče

– kulturni sadržaji: kazališne predstave za djecu, likovne izložbe, izložbe primjerene dobi i interesima učenika, susreti s književnicima i ilustratorima u školi ili narodnim knjižnicama, dječji, obrazovni, tradicijski festivali, kulturni projekti namijenjeni djeci.

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

Aktivnosti i sadržaji iskazani u ovome predmetnom području uvjetovani su dobi i interesima učenika, fizičkim okružjem (lokalne zajednice i njihova ponuda društveno-kulturnih i umjetničkih sadržaja) te upućivanjem na digitalne sadržaje dostupne svima neovisno o mjestu školovanja ili stanovanja. U dogovoru sa stručnim suradnikom knjižničarom i po njegovoj preporuci učitelj planira održavanje najmanje dva nastavna sata tijekom školske godine u školskoj knjižnici za obradu pojedine teme s knjižnično-informacijskoga područja i provedbu edukativnih aktivnosti kako bi se učenike obučavalo u području knjižnične, informacijske i medijske pismenosti te kritičkoj upotrebi različitih izvora informacija.

Sadržaji izvanučioničkoga tipa zahtijevaju pojedinačni angažman svakoga učenika, aktiviranje stečenih znanja i kompetencija u smislu neposrednoga iskustvenoga učenja. Ishodom se potiče osobni razvoj te aktivno uključivanje učenika u kulturni i društveni život zajednice.

3. razred – 140 sati

A. KOMUNIKACIJA I JEZIK

Odgojno- -obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishodi na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ A.3.1.

Učenik razgovara i govori tekstove jednostavne strukture te poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

– razgovara u skladu sa slobodno odabranom ili zadanom temom

– tijekom razgovora izražava svoje misli, osjećaje i potrebe u skladu s komunikacijskom situacijom

– prikladno se izražava u razgovoru sa starijim osobama iz školskoga okružja i s vršnjacima

– pažljivo i uljudno sluša sugovornika ne prekidajući ga u govorenju

– razgovara o slušanome/čitanome tekstu i izriče svoje mišljenje

– rabi nove riječi povezane sa svakodnevnom komunikacijskom situacijom i temom razgovora kao dio aktivnoga rječnika

– govori kraći tekst prema jednostavnoj strukturi: uvod, središnji dio, završetak

– pripovijeda događaje nižući ih kronološki

– izgovara ogledne i česte riječi koje su dio aktivnoga rječnika češkoga jezika u kojima su glasovi h, ch, ď, ť, ň, ř, y te slogovi dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– točno intonira izjavnu, upitnu i uskličnu rečenicu

Prema smjernicama razgovara u skladu sa zadanom temom, izražava svoje potrebe, misli i osjećaje te poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

OŠ ČJ A.3.2.

Učenik aktivno sluša tekstove jednostavnih struktura i prepričava sadržaj slušanoga teksta.

– sluša tekst prema zadanim smjernicama u obliku pitanja i dodatnih uputa

– izražava svoje misli i osjećaje o slušanome tekstu (crtežom, pismom, govorom, pokretom)

– provjerava razumijevanje slušanoga teksta u razgovoru s drugim učenikom

– prepoznaje neverbalne znakove aktivnoga slušanja: uspostavlja kontakt očima, slijedi jednu, dvije ili više uputa, sluša sugovornika s interesom

– izdvaja nepoznate riječi, pretpostavlja značenje riječi prema kontekstu

– izdvaja ključne riječi i glavnu ideju slušanoga teksta

– izriče mišljenje o slušanome tekstu

Aktivno sluša tekstove jednostavnih struktura i prepoznaje bitne podatke u tekstu.

OŠ ČJ A.3.3.

Učenik čita tekst s razumijevanjem i pronalazi bitne podatke u tekstu.

– čita različite vrste tekstova s razumijevanjem

– uočava grafičku strukturu teksta: naslov, tijelo teksta, ilustracije i/ili fotografije, rubrike

– odgovara na pitanja o pročitanome tekstu

– postavlja pitanja o pročitanome tekstu

– pretpostavlja značenje nepoznatih riječi na temelju konteksta

– pronalazi bitne podatke u tekstu

– pronalazi i tumači podatke u grafičkim prikazima i isprekidanim tekstovima

– prepričava tekst i sažima ga (traži glavne misli)

– izražajno čita različite tekstove

Čita tekst s razumijevanjem i prema smjernicama pronalazi bitne podatke u tekstu.

OŠ ČJ A.3.4.

Učenik piše vođenim pisanjem tekstove jednostavnih struktura u skladu sa zadanom ili slobodno odabranom temom te primjenjuje pravopisna pravila primjerena jezičnomu razvoju.

– piše kratke tekstove jednostavnih struktura prema zadanoj ili slobodno odabranoj temi

– piše prema predlošcima za uvježbavanje pisanja

– piše vođenim pisanjem prema kompozicijskome planu (uvod, glavni dio, zaključak)

– oblikuje i piše različite kratke tekstove: pravila, upute, obavijesti, pisma, dnevnici

– rabi nove riječi kao dio aktivnoga rječnika

– provjerava pravopisnu točnost i slovopisnu čitkost u pisanju

– traži objašnjenje nepoznatih riječi u dječjemu rječniku

– izabire riječi u skladu s komunikacijskom situacijom

– usvaja lingvistički pojam imenica, glagol, pridjev na oglednim i čestim riječima

– funkcionalno upotrebljava sve vrste riječi prema vlastitome jezičnom razvoju

– prepoznaje ogledne imenice, glagole i pridjeve koji imaju konkretno značenje povezano s neposrednom stvarnošću

– prepoznaje prototipne i česte umanjenice i uvećanice

– piše prototipne i česte riječi koje su dio aktivnoga češkog rječnika u kojima su slogovi dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– rastavlja riječi na slogove na kraju retka

– prepoznaje i rabi pravopisni znak spojnicu

– upotrebljava oznake za mjerne jedinice

– piše u skladu s pravopisnim pravilima (veliko slovo: ime ulica, trgova, naseljenih mjesta, voda i gora u zavičaju, nebeskih tijela; pisanje višečlanih imena s kojima učenik dolazi u doticaj; dvotočka i zarez u nabrajanju)

Prema smjernicama piše kratke tekstove jednostavnih struktura u skladu sa zadanom ili

slobodnom temom te uz odstupanja primjenjuje pravopisna pravila primjerena jezičnomu razvoju.

OŠ ČJ A.3.5.

Učenik govori kratke tekstove jednostavnih struktura i razlikuje uvodni, središnji i završni dio govornoga

teksta.

– oblikuje i govori kratke tekstove jednostavnih struktura prema zadanoj ili slobodno odabranoj temi

– razlikuje okružje u kojemu se govor odvija: obitelj, učionica, pozornica...

– prepoznaje uvod, središnji i završni dio teksta

– oblikuje govor prema jednostavnoj strukturi: uvod, središnji dio, zaključak

– pripovijeda događaje i niže ih kronološki

– oblikuje kratku obavijest i izvješće

– sudjeluje u stvaranju zajedničke stvaralačke priče

– služi se novim riječima povezanima s komunikacijskom situacijom i temom govora

– prepoznaje humor i koristi se njegovim stilskim obilježjima u govoru

– primjenjuje govorne vrednote: modulira glas i glasnoću govora

– točno izgovara riječi koje su dio aktivnoga rječnika češkog jezika u kojima su glasovi ř, h, ch, ď, ť, ň, y, slogovi dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě te suglasnici d t, ď – ť, v – f, b – p, s – z, ž – š u sredini i na kraju riječi

Prema smjernicama govori kratke tekstove jednostavnih struktura i uz pomoć učitelja oblikuje uvodni, središnji i završni dio teksta.

OŠ ČJ A.3.6.

Učenik prepoznaje razliku između govora na češkome jeziku pripadnika češke manjine i standardnoga češkoga jezika.

– razlikuje govornu i pisanu komunikaciju na

standardnome češkom jeziku i jeziku u svojoj okolini

– opisuje govor pripadnika češke manjine

– govori i piše literarne tekstove na češkome jeziku

– služi se normativnim priručnicima prilagođenim jezičnomu razvoju učenika

– prepoznaje povijesne jezične dokumente i spomenike kao kulturnu baštinu mjesta/zavičaja

Uz pomoć učitelja uočava razliku između govora pripadnika češke manjine i standardnoga češkog jezika.

Sadržaj za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

– tekstne vrste: jednostavni dijaloški i monološki tekstovi, kratki pripovjedni tekst, opis predmeta ili lika, molba, poruka, obavijest, izvješće, vijest, opis predmeta ili lika, čestitka, pismo

– razgovorne igre, telefonski razgovor, spontani razgovor, prezentacijski kratki govor, usmena improvizacija

– medijski sadržaji: obavijesni tekstovi primjereni jezičnomu razvoju i dobi, radijske emisije, reklame, najave filmova i emisija, zvučni zapisi književnih tekstova

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

Učitelj priprema nastavne materijale na temelju procjene komunikacijske kompetencije učenika: metodički predlošci za pisane vježbe, vježbe smislenoga povezivanja riječi u rečenici/tekstu, vježbe dopunjavanja rečenica/teksta, vježbe skraćivanja rečenica/teksta, vježbe prepisivanja s preinakama.

Različitim ciljanim aktivnostima i strategijama učenja i poučavanja kontinuirano valja razvijati aktivan i pasivan rječnik učenika u govoru i pismu u skladu s jezičnim razvojem i prema predloženim temama:

Povaha a vzhled (přídavná jména, jaký a který), Oblečení (co si oblékám, co nosím, slovesa – oblékat se, nosit, obouvat se, svlékat, zouvat…), Příroda a naše okolí (moře, hory, poušť, město, krajina, pole, louka, les, řeka…), Zvířata v přírodě (ve vodě, na souši, ve vzduchu, v lese, v moři, v teplých krajích, v chladných oblastech), Domácí zvířata (zvířata v hospodářství – co nám dávají, mláďata, domácí mazlíčci), Jídlo a potraviny (jídlo a pití, co rád jím, potraviny – ovoce, zelenina, sladkosti, pečivo…, co je zdravé a co ne), V kuchyni (příprava jídla, recept, slovesa – vařit, péct, krájet, strouhat…, nádobí, vybavení – sporák, myčka, dřez, lednice…), Protiklady (přídavná jména, slovesa, příslovce… hrubý – jemný, zlobit – být hodný, pozdě – brzy…)

Tijekom usvajanja i razvijanja čitalačkih vještina učenik treba svakodnevno vježbati čitanje. Učitelj u suradnji sa stručnim suradnikom knjižničarom kontinuirano potiče čitanje i primjenjuje različite tehnike čitanja te organizira aktivnosti kojima se čitanje popularizira.

Učeniku se nudi stvaralački način izražavanja i mogućnost dokazivanja u kreativnome izričaju. Aktivnosti se mogu ostvarivati individualnim i timskim radom. Ishod se prati i ne podliježe vrednovanju. Učenik prikuplja vlastite uratke u radnu mapu i predstavlja ih razrednomu odjelu, a učitelj ga može nagraditi ocjenom za izniman trud. Ishodom se ostvaruju međupredmetne teme Osobni i socijalni razvoj, Učiti kako učiti, Poduzetništvo, Uporaba informacijske i komunikacijske tehnologije.

B. KNJIŽEVNOST I STVARALAŠTVO

Odgojno- -obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishodi na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ B.3.1.

Učenik povezuje sadržaj i temu književnoga teksta s vlastitim iskustvom.

– iskazuje misli i osjećaje nakon čitanja književnoga teksta

– prepoznaje temu književnoga teksta

– povezuje temu književnoga teksta s vlastitim iskustvom

– navodi sličnosti i razlike između sadržaja i teme književnoga teksta i vlastitoga životnog iskustva

– uspoređuje misli i osjećaje nakon čitanja teksta sa zapažanjima ostalih učenika

– prepoznaje etičke vrijednosti teksta

– pripovijeda o događajima iz svakodnevnoga života koji su slični onima u književnome tekstu

– preoblikuje pročitani književni tekst: stvara novi svršetak, mijenja postupke likova, uvodi nove likove, sudjeluje u priči

Iskazuje svoja zapažanja nakon slušanja/čitanja književnoga teksta te povezuje temu i sadržaj teksta s vlastitim iskustvom.

OŠ ČJ B.3.2.

Učenik čita književni tekst s razumijevanjem i prepoznaje obilježja književnog teksta.

– razlikuje realističnu priču ili pripovijetku, pjesmu, bajku, basnu, zagonetku, igrokaz i dječji roman po obliku i sadržaju

– prepoznaje i izdvaja temu književnoga teksta

– odgovara na pitanja o opisanome događaju, liku, situaciji u književnome tekstu, opisuje situacije, događaje i likove u književnim tekstovima

– prepoznaje redoslijed događaja

– povezuje likove s mjestom i vremenom radnje

– prepoznaje glavne i sporedne likove u priči

– opisuje likove prema izgledu, ponašanju i govoru

– razlikuje dijelove pjesme: stih, strofa

– uočava pjesničke slike

– prepoznaje pjesnikovu igru riječima, emocionalnost i slikovitost teksta

– uočava ritam, rimu i usporedbu u poeziji za djecu

– uočava posebnost poetskoga izraza: slikovitost, zvučnost i ritmičnost

– zapaža ponavljanja u stihu, kitici ili pjesmi

– zapaža brzi i spori ritam u pjesmi

– prepričava književni tekst svojim riječima

– uočava obilježja igrokaza za djecu: lica, dijalog

Čita književni tekst, samostalno odgovara na pitanja i prema smjernicama prepoznaje obilježja književnoga teksta.

OŠ ČJ B.3.3.

Učenik uočava vrijednosti književnoga teksta primjereno recepcijskim sposobnostima te vlastitomu čitateljskom i osobnom iskustvu.

– uočava i izdvaja vrijednosti koje je uočio u književnome tekstu

– iskazuje što mu je u tekstu lijepo

– uočava pozitivne životne vrijednosti u tekstu

– uočava dobre i loše postupke likova

– razgovara o postupcima likova u književnome tekstu

Prema smjernicama uočava vrijednosti književnoga teksta u odabranim dijelovima teksta s jasno istaknutim vrijednostima primjereno recepcijskim sposobnostima te vlastitomu čitateljskom i osobnom iskustvu.

– prepoznaje pozitivne osobine likova u književnome tekstu

– razgovara s ostalim učenicima o vrijednostima u književnome tekstu

– navodi argumente kojima potkrepljuje vlastito mišljenje o vrijednosti književnoga teksta

OŠ ČJ B.3.4.

Učenik redovito čita iz užitka i prema vlastitome interesu te razlikuje vrste knjiga za djecu.

– čita iz užitka i redovito posuđuje knjige iz školske, gradske ili manjinske knjižnice

– razvija čitateljske navike kontinuiranim čitanjem i motivacijom za čitanjem različitih žanrova

– razlikuje slikovnicu, zbirku pjesama, zbirku priča i dječji roman, basnu, igrokaz

– razlikuje dječje rječnike, enciklopedije i leksikone te se služi njima

– sudjeluje u radionicama i/ili projektima za poticanje čitanja u knjižnici

– izrađuje popis pročitanih knjiga

– redovito izlaže svoj izbor za čitanje ostalim učenicima

– objašnjava razloge vlastitoga izbora knjiga za čitanje

– preporučuje ostalim učenicima knjige koje je pročitao i koje su mu bile zanimljive

– razgovara o izabranome i pročitanome književnom djelu koje je pročitalo više učenika

– izabire tekstove prema interesu sa širega popisa predloženih književnih tekstova za čitanje

Izabire knjige za čitanje, čita prema vlastitome interesu i prepoznaje vrstu knjige za djecu.

OŠ ČJ B.3.5.

Učenik se stvaralački izražava prema vlastitome interesu potaknut različitim iskustvima i doživljajima tijekom učenja i poučavanja.

– uz pomoć učitelja i samostalno priprema i stvara vlastite uratke u kojima dolazi do izražaja kreativnost i originalnost, stvaralačko mišljenje

– povezuje jezične djelatnosti, aktivnu uporabu rječnika i temeljna znanja radi oblikovanja uradaka

– istražuje, eksperimentira te samostalno i slobodno radi na temi koja mu je bliska

– nadgledajući vlastiti napredak, nudi inovativne odgovore potaknut različitim iskustvima i doživljajima tijekom nastavnoga procesa

– razvija vlastiti potencijal za stvaralaštvo

– sudjeluje u razgovoru o svojim radovima s ostalim učenicima i učiteljem

– vrednuje vlastiti uradak i uratke drugih učenika s naglaskom na samovrednovanje

– prikuplja vlastite uratke u radnu mapu (portfolio) prateći vlastiti napredak

– stvara različite individualne uratke: stvaralaštvo na češkom/hrvatskom jeziku, piše i crta slikovnicu, glumi u igrokazu, stvara novinsku stranicu, piše pismo podrške, crta naslovnicu knjige, crta plakat, crta strip

Ishod se vrednuje formativno.

Sadržaj za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

– tekstne vrste: priča, bajka, basna, pjesma, igrokaz, dječji roman, legenda, slikovnica, pripovijetka, basna

*Popis predloženih djela za cjelovito čitanje zasebni je dio ovoga dokumenta, a prema prijedlogu stručnoga suradnika knjižničara i fondu školske knjižnice podložan je dopunjavanju.

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

Učitelj u dogovoru sa stručnim suradnikom knjižničarom organizira aktivnosti poticanja čitanja i provodi razne kreativne oblike razvijanja čitalačke kulture: pričanje/čitanje naglas cijelomu razredu, čitanje u manjim skupinama i samostalno čitanje naglas ili u sebi. Tekstovi su primjereni učenikovim recepcijskim, doživljajnim i spoznajnim mogućnostima te tematski povezani s interesima učenika i njegovom životnom stvarnošću.

Učenik čita dva obvezna cjelovita književna teksta godišnje i najmanje jedno književno djelo prema vlastitome izboru, a prema izboru učitelja i druga književna djela sa širega popisa predloženih tekstova za cjelovito čitanje.

Ishod u kojemu se učenici potiču na stvaralački način izražavanja ne vrednuje se, samo se prati. Ishod se može ostvarivati individualnim i timskim radom. Učenik predstavlja uradak razrednomu odjelu, a učitelj ga može nagraditi za izniman trud. Ishodom se ostvaruju međupredmetne teme Osobni i socijalni razvoj, Učiti kako učiti, Uporaba informacijske i komunikacijske tehnologije.

C. KULTURA I MEDIJI

Odgojno-obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishodi na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ C.3.1.

Učenik pronalazi podatke u obavijesnome tekstu iz različitih izvora primjerenih dobi učenika.

– izabire i čita tekstove u zabavno-poučnim časopisima i knjigama za djecu te na edukativnim mrežnim stranicama

– razlikuje obavijesne tekstove od književnih tekstova

– prepoznaje različite izvore informacija

– pronalazi podatke u jednome od izvora informacija prema svojim interesima i potrebama

– uspoređuje i provjerava informacije iz različitih izvora

– izdvaja ključne podatke iz teksta

– objašnjava sadržaj teksta

– preporučuje ostalim učenicima obavijesne tekstove koje je pročitao i koji su mu bili zanimljivi

Prema smjernicama prepoznaje i izdvaja ključne podatke u kratkome tekstu primjerenome razvoju čitalačke pismenosti.

OŠ ČJ C.3.2.

Učenik razlikuje vrste medija primjerene dobi i interesima, izabire medijske sadržaje te iskazuje mišljenje o medijskim sadržajima.

– razlikuje glavne i sporedne likove u filmu

– razlikuje film od kazališne predstave, televizijske emisije i dramske serije te zamjećuje sličnosti i razlike između književnoga djela, kazališne predstave i filma nastalih prema književnome djelu

– prati (gleda, sluša i doživljava) kazališne predstave, televizijske i radijske emisije za djecu

– sluša zvučne priče

– opisuje sadržaj edukativnih i interaktivnih digitalnih medija primjerenih dobi

– samostalno i redovito čita tekstove u književnim i zabavno-poučnim časopisima za djecu i iskazuje mišljenje o njima

– čita stripove i razlikuje ih od ostalih tiskanih medijskih tekstova

– kreira u igri vlastite uratke potaknute određenim medijskim sadržajem

Nabraja vrste medija, opisuje medijske sadržaje i izdvaja omiljene medijske sadržaje.

OŠ ČJ C.3.3.

Učenik razlikuje kulturne događaje koje posjećuje i iskazuje svoje mišljenje o njima.

– posjećuje kulturne događaje i sudjeluje u njima

– izražava svoje mišljenje o kulturnome događaju

– razgovara s ostalim učenicima nakon kulturnoga događaja

– izdvaja što mu se sviđa ili ne sviđa, a povezano je s kulturnim događajem

– iskazuje svoj doživljaj tijekom kulturnoga događaja crtežom, slikom, govorom ili kratkim tekstom

Opisuje kulturni događaji koji je posjetio i izdvaja što mu se sviđa i što mu se ne sviđa.

Sadržaj za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

– tekstne vrste: dječji časopisi, strip za djecu, edukativni tekstovi primjereni razvoju čitalačke pismenosti, vijest, obavijest, izvješće, novinski članak primjeren razvoju čitalačke pismenosti i spoznajnim mogućnostima učenika, isprekidani tekstovi: piktogrami, tablice, popisi, plakati, recepti

– medijski sadržaji: kazališne predstave za djecu, animirani, dokumentarni i igrani filmovi tematski i sadržajno primjereni recepcijskim i spoznajnim mogućnostima učenika, edukativni i interaktivni digitalni mediji primjereni dobi i interesima učenika, televizijske emisije za djecu, radijske emisije za djecu

– kulturni sadržaji: kazališne predstave za djecu, likovne izložbe, izložbe primjerene uzrastu i interesima učenika, susreti s književnicima i ilustratorima u školi ili gradskim ili manjinskim knjižnicama, dječji književni, filmski, obrazovni i tradicijski festivali, kulturni projekti češke nacionalne manjine

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

Aktivnosti i sadržaji iskazani u ovome predmetnom području uvjetovani su dobi i interesima učenika, fizičkim okružjem (lokalne zajednice i njihova ponuda društveno-kulturnih i umjetničkih sadržaja) te upućivanjem na digitalne sadržaje dostupne svima neovisno o mjestu školovanja ili stanovanja.

U dogovoru sa stručnim suradnikom i po njegovoj preporuci, učitelј planira održavanje najmanje dva nastavna sata tijekom školske godine u školskoj knjižnici za obradu pojedine teme s knjižnično-informacijskoga područja i provedbu edukativnih aktivnosti s područja medijske pismenosti te kako bi se učenike obučavalo pretraživanju informacija i kritičkoj upotrebi različitih izvora informacija. Sadržaji izvanučioničkoga tipa zahtijevaju pojedinačni angažman svakoga učenika, aktiviranje stečenih znanja i kompetencija u smislu neposrednoga iskustvenoga učenja. Ishodom se potiče osobni razvoj te aktivno uključivanje učenika u kulturni i društveni život zajednice.

4. razred – 140 sati

A. KOMUNIKACIJA I JEZIK

Odgojno- -obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishodi na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ A.4.1.

Učenik razgovara i raspravlja u skladu sa zadanom ili slobodno odabranom temom i poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

– razgovara u skladu sa slobodno odabranom ili zadanom temom

– tijekom razgovora izražava svoje misli, osjećaje i potrebe u skladu s komunikacijskom situacijom

– razlikuje svakodnevne komunikacijske situacije:

vršnjački razgovor, razgovor sa starijim osobama

Samostalno razgovara u skladu sa zadanom ili slobodnom temom poštujući pravila uljudnoga ophođenja.

– prikladno se izražava u razgovoru s osobama iz školskoga okružja

– razgovara o slušanome/čitanome tekstu i izriče svoje mišljenje

– sudjeluje u spontanoj raspravi i iskazuje svoje misli i zapažanja

– pažljivo i uljudno sluša sugovornika ne prekidajući ga u govorenju

– rabi nove riječi povezane sa svakodnevnom komunikacijskom situacijom i temom razgovora kao dio aktivnoga rječnika

– izgovara ogledne (prototipne) i česte riječi koje su dio aktivnoga rječnika u kojima su zvučni i bezvučni suglasnici (b – p, v – f, s – z, š – ž, d – t, ď – ť) u sredini i na kraju riječi.

– točno intonira izjavnu, upitnu i uskličnu rečenicu

– poštuje pravila uljudnoga ophođenja tijekom razgovora

OŠ ČJ A.4.2.

Učenik aktivno sluša različite vrste tekstova, prepričava slušani tekst te izdvaja ključne podatke.

– sluša s razumijevanjem kratke tekstove jednostavnih struktura

– sluša tekst prema zadanim smjernicama u obliku pitanja i dodatnih uputa

– odgovara na pitanja i postavlja pitanja o slušanome tekstu

– provjerava razumijevanje slušanoga teksta u razgovoru s drugim učenikom

– primjenjuje neverbalne znakove aktivnoga slušanja:

uspostavlja kontakt očima, slijedi jednu, dvije ili više uputa, sluša sugovornika s interesom

– izražava svoja mišljenja i stavove o slušanome tekstu primjereno dobi

– uspoređuje mišljenja i stavove o slušanome tekstu s drugim učenicima

– izdvaja nepoznate riječi, pretpostavlja značenje riječi prema kontekstu

– izdvaja ključne riječi i glavnu ideju slušanoga teksta

– razlikuje i izdvaja potrebne činjenice, potrebne podatke i bitne pojedinosti iz slušanoga teksta

– prepričava slušani tekst radi razumijevanja teksta u cjelini

– oblikuje vezani tekst o slušanome tekstu

– oblikuje sažetu poruku slušanoga teksta

– izriče mišljenje o slušanome tekstu

Aktivno sluša različite vrste tekstova, prema smjernicama izdvaja ključne podatke iz teksta i prepričava slušani tekst.

OŠ ČJ A.4.3.

Učenik govori kratke tekstove jednostavnih struktura u skladu sa svrhom govorenja.

– oblikuje i govori kratke tekstove jednostavnih struktura

– razlikuje različite svrhe govorenja: predstavljanje, čestitanje, isprika, zahvala, molba, prijedlog, zapovijed

– razlikuje privatni i javni govor

– organizira govor prema jednostavnoj strukturi: uvod, središnji dio, zaključak

Uz pomoć učitelja govori kratke tekstove jednostavnih struktura u skladu sa svrhom govorenja.

– služi se novim riječima u skladu s temom govora i komunikacijskom situacijom

– prepoznaje važnost neverbalne komunikacije pri govorenju: uspostavlja kontakt očima i mimikom

– točno izgovara riječi

– izgovara prototipne i česte riječi koje su dio aktivnoga rječnika u kojima su glasovi i suglasničke skupine tipične za češki jezik (i/y – í/ý iza tvrdih i mekih suglasnika)

– točno piše i/y i í/ý u riječima nakon dvojakih ili neutralnih (obojetných) suglasnika (b, l, m, p, s, v, z) u najčešće korištenim »izabranim riječima« (vyjmenovaná slova)

– točno intonira izjavnu, upitnu i uskličnu rečenicu

– poštuje društveno prihvatljiva pravila uljudne komunikacije u različitim životnim situacijama

OŠ ČJ A.4.4.

Učenik čita tekst s razumijevanjem, izdvaja i tumači bitne podatke iz teksta.

– čita s razumijevanjem različite vrste tekstova primjerenih dobi i jezičnomu razvoju

– razlikuje grafičke dijelove teksta i izdvaja bitne podatke iz teksta

– analitički čita obavijesne tekstove

– izdvaja ključne riječi iz teksta

– objašnjava temeljno značenje teksta

– objašnjava nepoznate riječi: na temelju vođenoga razgovora, zaključivanja na temelju konteksta, uporabom rječnika tijekom čitanja teksta

– samostalno pronalazi tekstove u skladu sa zadatkom

– tumači podatke u grafičkim prikazima i isprekidanim tekstovima

Čita tekst s razumijevanjem, razlikuje dijelove teksta, izdvaja bitne podatke iz teksta i prema smjernicama opisuje temeljno značenje pročitanoga teksta.

OŠ ČJ A.4.5.

Učenik piše vođenim pisanjem tekstove jednostavnih struktura u skladu sa svrhom i primateljem te primjenjuje pravopisna pravila primjerena jezičnomu razvoju.

– oblikuje i piše sastavak prema zadanoj ili slobodno odabranoj temi prema različitim modelima vođenoga pisanja

– piše prema predlošcima za uvježbavanje pisanja

– piše kraće tekstove o predmetu ili slici, izvornoj stvarnosti

– piše prema kompozicijskome planu

– piše bilješke

– provjerava slovopisnu čitkost u pisanju

– prepoznaje i ispravlja pogreške u tekstu

– raščlanjuje i prosuđuje vlastiti tekst prema zadanim kriterijima

– piše prema predlošcima za ovladavanje gramatičkom (morfološkom, sintaktičkom i leksičkom) i stilističkom normom (na početnoj funkcionalnoj razini) potrebnom za strukturiranje teksta

– služi se novim riječima kao dijelom aktivnoga rječnika

Prema modelu piše kratke tekstove jednostavnih struktura u skladu sa svrhom i primateljem.

– piše prototipne i česte riječi koje su dio aktivnoga rječnika u kojima su glasovi i suglasničke skupine tipične za češki jezik

– rastavlja riječi na slogove na kraju retka i rabi pravopisni znak spojnicu

– piše u skladu s pravopisnim pravilima (veliko slovo: ime ulica, trgova, naseljenih mjesta, geografskih imena u zavičaju, nebeskih tijela; pisanje višečlanih imena s kojima učenik dolazi u doticaj; dvotočka i zarez u nabrajanju; pravilno piše pokrate višečlanih naziva; navodi upravni i neupravni govor u pismu; pravilno rabi dvotočku, crticu i navodnike u pisanju upravnoga govora)

– piše posvojne pridjeve izvedene od vlastitih imena primjenjujući pravopisna pravila

– piše oznake za mjerne jedinice

OŠ ČJ A.4.6.

Učenik povezuje riječi u sintagmu, rečenicu i tekst jednostavnih struktura uz funkcionalnu primjenu jezičnih znanja.

– usvaja nove riječi i utvrđuje značenje naučenih riječi u aktivnome rječniku

– prepoznaje prototipne i česte sinonimne i antonimne riječi u tematskim skupinama

– pravilno rabi riječi i strukturira rečenice u zadanome kontekstu

– objašnjava značenje određene riječi s obzirom na kontekst rečenice

– traži objašnjenje nepoznatih riječi u dječjemu rječniku

– razlikuje imenice kojima se imenuju bića i stvari u tekstu

– prepoznaje glagol u rečenici prema pitanjima Što netko radi? i Što se događa?

– razlikuje glagole kao riječi koje izriču što tko radi ili što se događa u tekstu

– razlikuje pridjeve kao riječi koje opisuju imenicu i odgovaraju na pitanja Kakvo je što? i Čije je što?

– pravilno oblikuje jedninu i množinu imenica, umanjenice i uvećanice u govoru i pismu

– pravilno oblikuje prošlo, sadašnje i buduće vrijeme u govoru i pismu

– pravilno upotrebljava riječi za povezivanje rečenica (veznici) prema vlastitome jezičnom razvoju

– funkcionalno upotrebljava sve vrste riječi u skladu s dinamikom učenja i jezičnoga razvoja

Uz pomoć učitelja oblikuje sintagme, rečenice i kratki tekst te funkcionalno primjenjuje jezična znanja uz odstupanja.

OŠ ČJ A.4.7.

Učenik objašnjava razliku između razgovornoga jezika i standardnoga jezika

– razlikuje govornu i pisanu komunikaciju na standardnome češkom jeziku i jeziku pripadnika češke manjine u RH

– opisuje govor češke manjine u Hrvatskoj

– govori i piše literarne tekstove na jeziku manjine

– primjenjuje normu češkoga standardnog jezika u komunikaciji primjerenu jezičnomu razvoju i dinamici učenja

Uz pomoć učitelja opisuje govor pripadnika češke manjine i prepoznaje razliku u odnosu na standardni češki jezik te uočava važnost učenja češkoga jezika i pozitivnoga odnosa prema jeziku pripadnika nacionalne manjine.

– popisuje riječi tipične za govor češke manjine i sastavlja dječji rječnik

– služi se normativnim priručnicima prilagođenim jezičnomu razvoju učenika

– prepoznaje povijesne jezične dokumente i spomenike kao kulturnu baštinu češke manjine u mjestu/zavičaju

Sadržaj za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

– tekstne vrste: književni i obavijesni tekstovi primjereni jezičnomu razvoju i dobi: bilješka, dnevnik, pisani sastavak na zadanu ili slobodnu temu, slikovit i stvaran opis predmeta ili lika, obavijest, izvješće, tekst čestitke i razglednice, pismo, SMS poruka, poruka elektroničke pošte, sažetak, opis

– lingvometodički tekstovi primjereni jezičnomu razvoju kojima se potiče organizirana i spontana rasprava i govorno oblikuje izričaj

– medijski sadržaji: zvučni zapisi književnih tekstova, audiovizualni zapisi, govor predavača, govor glumaca, radijske emisije, reklame, najave filmova i emisija, razgovorne igre...

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

Učitelj potiče aktivnosti za međusoban razgovor i komunikaciju te priprema nastavne materijale na temelju procjene komunikacijske kompetencije učenika: metodički predlošci za pisane vježbe, vježbe smislenoga povezivanja riječi u rečenici/tekstu, vježbe dopunjavanja rečenica/teksta, vježbe skraćivanja rečenica/teksta, vježbe prepisivanja s preinakama.

Različitim ciljanim aktivnostima i strategijama učenja i poučavanja kontinuirano valja razvijati aktivan i pasivan rječnik učenika u govoru i pismu u skladu s jezičnim razvojem i prema predloženim temama:

V restauraci (jídelní lístek, objednávání), Povolání (co kdo dělá, čím budu, co dělají rodiče), Kde a kam? (kde jsem, kam jdu, kudy jdu, cestování), Budovy ve městě a na vesnici (obchod, drogérie, lékárna, nádraží, trh, kostel…, kudy se dostanu…?), Doprava a dopravní prostředky (rozdíl mezi jít a jet, podstatná jména – koleje, silnice, dálnice, cesta, nádraží, zastávka, stanice, nástupiště…, slovesa – jet, jít, plout, letět, řídit, vézt, nastoupit, vystoupit, přestoupit, odbočit…, dopravní prostředky), Nakupování (slovesa – vybírat, nakupovat, prodávat, platit, utratit…, co si kde mohu koupit), Telefonování a psaní dopisů (slovesa – zavolat, zvednout, poslat, dostat, doručit…, telefonní číslo, poštovní schránka, pošťák, známka, pohlednice, razítko, oslovení…), Sportování (hry a sporty, slovesa – běhám, lyžuji, jezdím na kole, hraji fotbal, chodím na tenis, cvičím), Počasí (Jak bude?, počasí a roční doby, Jak se oblékneme?), Počítač a mobil (věci a činnosti, při kterých je používáme), Zdrobněliny (dokázat tvořit a poznat zdrobněliny, vědět, kdy se říká: kolo-kolečko, kočár-kočárek, kříž-křížek, kopec-kopeček, ubrus-ubrousek…)

Pri odabiru tekstova valja poštovati jezični razvoj i interese učenika s obzirom na sadržaj, ustroj teksta, jezične strukture i rječnik.

Tijekom kontinuiranoga razvijanja čitalačkih vještina učitelj surađuje sa stručnim suradnikom knjižničarom i obrađuje teme iz područja knjižničnoga, informacijskoga i medijskoga odgoja i obrazovanja te potiče čitalačke kompetencije kao ključne vještine za cjeloživotno obrazovanje.

U pisanome izražavanju učeniku se nudi stvaralački način izražavanja i mogućnost dokazivanja u kreativnome izričaju. Aktivnosti se mogu ostvarivati individualnim i timskim radom. Ishod se prati i ne podliježe vrednovanju. Učenik prikuplja vlastite uratke u radnu mapu i predstavlja ih razrednomu odjelu, a učitelj ga može nagraditi ocjenom za izniman trud.

B. KNJIŽEVNOST I STVARALAŠTVO

Odgojno- -obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishodi na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ B.4.1.

Učenik izražava svoj doživljaj književnoga teksta u skladu s vlastitim čitateljskim iskustvom.

– izražava svoj doživljaj književnoga teksta usmeno, pisano, crtežom, pokretom

– iznosi svoja zapažanja o književnome tekstu

– razgovara s ostalim učenicima o vlastitome doživljaju teksta

– povezuje književni tekst s vlastitim iskustvom

– povezuje temu i motive teksta s vlastitim iskustvom

– objašnjava i uspoređuje svoja zapažanja, misli i osjećaje nakon slušanja/čitanja književnoga teksta s mislima i osjećajima drugih učenika

– preoblikuje pročitani književni tekst: stvara novi svršetak, mijenja postupke likova, uvodi nove likove, sudjeluje u priči i sl.

Objašnjava svoja zapažanja, misli i osjećaje nakon slušanja/čitanja književnoga teksta i povezuje sadržaj, temu i motive teksta s vlastitim iskustvom.

OŠ ČJ B.4.2.

Učenik čita s razumijevanjem književni tekst i objašnjava obilježja književnoga teksta.

– zamjećuje i objašnjava osnovna obilježja pripovijetke, pjesme, bajke, basne, zagonetke, igrokaza i dječjega romana

– odgovara na pitanja o opisanome događaju, liku, situaciji u književnome tekstu

– odgovara na pitanja o pročitanoj pjesmi

– samostalno postavlja pitanja nakon čitanja priče i sluša odgovore drugih na postavljeno pitanje

– prepoznaje temu književnoga teksta

– prepoznaje glavne dijelove proznoga teksta: dijalog, monolog, opis, pripovijedanje

– prepoznaje redoslijed događaja u priči

– prepoznaje glavne i sporedne likove

– povezuje likove s mjestom i vremenom radnje

– određuje osnovna obilježja lika prema izgledu, ponašanju i govoru

– objašnjava postupke likova i događaje u pročitanome književnom djelu

– prepoznaje preneseno značenje izraza ili dijelova književnoga teksta

– prepoznaje pjesničke slike, personifikaciju i onomatopeju u književnome tekstu

– prepoznaje rimu i ritam u poetskim tekstovima: ponavljanja u stihu, strofi i pjesmi; brzi i spori ritam u pjesmi

– prepričava sadržaj pročitanoga djela

– prikazuje tijek događaja i likove u priči govorom, pismom, crtežom, stripom i pokretom

– iskazuje sadržaj književnoga teksta iz perspektive drugoga lika

– pripovijeda sadržaj priče iz perspektive drugoga vremena ili mjesta

– preoblikuje fabularni tijek pročitanoga književnog teksta

– izražajno čita književne tekstove

– razlikuje književni tekst od neknjiževnih tekstova

– objašnjava razliku između književnoga i neknjiževnoga teksta iste tematike

Čita s razumijevanjem književni tekst, samostalno odgovara na pitanja i prepoznaje obilježja književnoga teksta.

OŠ ČJ B.4.3.

Učenik objašnjava vrijednosti književnoga teksta primjereno recepcijskim sposobnostima te vlastitomu čitateljskom i osobnom iskustvu.

– iskazuje i objašnjava svoje mišljenje s obzirom na uočene vrijednosti u književnome tekstu

– razgovara s ostalim učenicima o istaknutim obilježjima i vrijednostima u književnome tekstu

– izdvaja dijelove teksta koji su ga se najviše dojmili

– uočava pozitivne životne vrijednosti u tekstu

– izdvaja dijelove teksta s istaknutim pozitivnim vrijednostima

– prepoznaje pozitivne osobine likova iz teksta, opise pozitivnih događaja, vrijedne poruke te mudre izreke i poruke

– uočava dobre i loše postupke likova

– razgovara o postupcima likova u književnome tekstu

– navodi argumente kojima potkrepljuju vlastito mišljenje o uočenim vrijednostima književnoga teksta

Prepoznaje i navodi vrijednosti književnoga teksta u odabranim dijelovima teksta s jasno istaknutim vrijednostima primjereno recepcijskim sposobnostima te vlastitomu čitateljskom i osobnom iskustvu.

OŠ ČJ B.4.4.

Učenik redovito čita iz užitka i prema vlastitome interesu te razlikuje vrste knjiga za djecu.

– svakodnevno čita iz užitka i redovito posuđuje knjige iz školske ili narodne knjižnice

– razvija čitateljske navike kontinuiranim čitanjem i motivacijom za čitanjem različitih žanrova

– razlikuje slikovnicu, zbirku pjesama, zbirku priča i dječji roman

– razlikuje dječje rječnike, enciklopedije i leksikone

– sudjeluje u radionicama za poticanje čitanja u knjižnici

– izrađuje popis pročitanih knjiga

– redovito izlaže svoj izbor za čitanje ostalim učenicima

– objašnjava razloge vlastitoga izbora knjiga za čitanje

– preporučuje ostalim učenicima knjige koje je pročitao i koje su mu bile zanimljive

– razgovara o izabranome i pročitanome književnom djelu koje je pročitalo više učenika

– izabire tekstove prema interesu sa širega popisa predloženih književnih tekstova za čitanje

Samostalno izabire knjige za čitanje, čita prema vlastitome interesu i prepoznaje vrstu knjige za djecu.

OŠ ČJ B.4.5.

Učenik se stvaralački izražava prema vlastitome interesu potaknut različitim iskustvima i doživljajima tijekom učenja i poučavanja.

– uz pomoć učitelja i samostalno priprema i stvara vlastite uratke u kojima kreativnost, originalnost i stvaralačko mišljenje dolaze do izražaja

– nudi inovativne odgovore primjerene jezičnomu razvoju i dinamici učenja, potaknute različitim iskustvima i doživljajima na nastavi i u svakodnevnome životu

– povezuje jezične djelatnosti, aktivnu uporabu rječnika i temeljna znanja radi oblikovanja uradaka u kojima kreativnost, originalnost i stvaralačko mišljenje dolaze do izražaja

– istražuje, eksperimentira te samostalno i slobodno radi na temi koja mu je bliska i nadgleda vlastiti napredak

– nudi inovativne odgovore potaknut različitim iskustvima i doživljajima tijekom nastavnoga procesa

– razvija vlastiti potencijal za stvaralaštvo

– sudjeluje u raspravama o svojim radovima s ostalim učenicima i učiteljem

– vrednuje vlastiti uradak i uratke drugih učenika s naglaskom na samovrednovanje

– prikuplja vlastite uratke u radnu mapu (portfolio) prateći vlastiti napredak

– stvara različite individualne uratke: stvaralaštvo na češkom/hrvatskom jeziku, dramatizira tekstove i priprema se za izvedbu, osmišljava scenografiju i kostime, izražava se pokretom i plesom, snima kratke filmove (klipove), crta i piše slikovnicu i sl.

Sadržaj za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

– tekstne vrste: priča, bajka, basna, pjesma, igrokaz, dječji roman, legenda, slikovnica, pripovijetka, basna, poslovice

*Popis predloženih djela za cjelovito čitanje zasebni je dio ovoga dokumenta, a prema prijedlogu stručnoga suradnika knjižničara i fondu školske knjižnice podložan je dopunjavanju.

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

Učitelj u suradnji sa stručnim suradnikom knjižničarom organizira aktivnosti poticanja čitanja i provodi razne kreativne oblike razvijanja čitalačke kulture: pričanje/čitanje naglas cijelomu razredu, čitanje u manjim skupinama i samostalno čitanje naglas ili u sebi. Tekstovi su primjereni učenikovim recepcijskim, doživljajnim i spoznajnim mogućnostima te tematski povezani s interesima učenika i njegovom životnom stvarnošću.

Učenik čita dva obvezna cjelovita književna teksta godišnje i najmanje jedno književno djelo prema vlastitome izboru, a prema izboru učitelja i druga književna djela sa širega popisa predloženih tekstova za cjelovito čitanje.

Učeniku se nudi stvaralački način izražavanja i mogućnost dokazivanja u kreativnome izričaju koji je bitno drukčiji od klasične provjere znanja. Aktivnosti se mogu ostvarivati individualnim i timskim radom. Ishod se prati i ne podliježe vrednovanju. Učitelj cijeni učenikovu samostalnost i poštuje njegove mogućnosti. Učenik prikuplja vlastite uratke u radnu mapu i predstavlja ih razrednomu odjelu, a učitelj ga može nagraditi ocjenom za izniman trud. Ishodom se ostvaruju međupredmetne teme Osobni i socijalni razvoj, Učiti kako učiti, Poduzetništvo, Uporaba informacijske i komunikacijske tehnologije.

C. KULTURA I MEDIJI

Odgojno- -obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishodi na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ C.4.1.

Učenik izdvaja ključnu poruku ili podatak u obavijesnome tekstu iz različitih medija primjerenih dobi učenika.

– izabire i čita tekstove u poučnim časopisima za djecu, knjigama za djecu i edukativnim mrežnim stranicama

– razlikuje medije kao izvore potrebnih informacija

– razlikuje obavijesne tekstove od književnih tekstova

– prepoznaje ključni podatak u tekstu

– izdvaja ključne podatke u tekstu

– objašnjava podatke iz teksta

– pronalazi podatke u tekstovima iste tematike na različitim medijima kombinirajući izvore informacija prema svojim interesima i potrebama

– objašnjava i uspoređuje informacije iz različitih izvora te iskazuje mišljenje o izdvojenim podatcima

– iznosi svoja zapažanja i misli o pročitanome tekstu

– preporučuje ostalim učenicima obavijesne tekstove koje je pročitao i koji su mu bili zanimljivi

Prema smjernicama prepoznaje i izdvaja ključne podatke u obavijesnome tekstu iz različitih medija primjerenih dobi učenika.

OŠ ČJ C.4.2.

Učenik razlikuje različite vrste medija primjerene dobi i interesima, izabire medijske sadržaje te obrazlaže mišljenje o njima.

– razlikuje vrste medija primjerene djeci

– izdvaja i izabire medijske sadržaje i razgovara o njima te iskazuje i obrazlaže svoje mišljenje o medijskim sadržajima

– gleda i sluša animirane, dokumentarne i igrane filmove tematski i sadržajno primjerene recepcijskim i spoznajnim mogućnostima učenika

– pripovijeda kratku filmsku priču nakon gledanja filma

– razlikuje glavne i sporedne likove u filmu

– razlikuje film od kazališne predstave, televizijske emisije i dramske serije

– zamjećuje sličnosti i razlike između književnoga djela, kazališne predstave i filma nastalih prema književnome djelu

Nabraja različite vrste medija, izabire i opisuje medijske sadržaje te izdvaja omiljene medijske sadržaje.

– prati (gleda, sluša i doživljava) kazališne predstave, televizijske i radijske emisije za djecu

– samostalno i redovito čita tekstove u književnim i zabavno-poučnim časopisima za djecu

– sluša zvučne priče

– služi se edukativnim digitalnim medijima primjerenima dobi

– čita stripove i razlikuje ih od ostalih tiskanih medijskih tekstova

– iskazuje i obrazlaže mišljenje o izabranim medijskim sadržajima

OŠ ČJ C.4.3.

Učenik razlikuje i opisuje kulturne događaje koje posjećuje i iskazuje svoje mišljenje o njima.

– posjećuje i sudjeluje u kulturnim događajima

– razlikuje kulturne događaje

– razgovara s ostalim učenicima nakon kulturnoga događaja

– izdvaja što mu se sviđa ili ne sviđa, a povezano je s kulturnim događajem

– iskazuje svoj doživljaj tijekom kulturnoga događaja crtežom, slikom, govorom ili kratkim tekstom

– iznosi svoja zapažanja, misli i osjećaje nakon posjeta kulturnomu događaju

Prema smjernicama opisuje kulturni događaj te iskazuje mišljenje o kulturnome događaju.

Sadržaj za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

– tekstne vrste: edukativni tekstovi primjereni razvoju čitalačke pismenosti, vijest, obavijest, izvješće, novinski članak primjeren razvoju čitalačke pismenosti i spoznajnim mogućnostima učenika, obavijesni tekstovi u priručnicima, knjigama i tiskovinama; isprekidani tekstovi: piktogrami, tablice, popisi, plakati, recepti

– izvori informacija: školska knjižnica, stručnjaci i predavači, gradska knjižnica i knjižnica manjinske udruge

– medijski sadržaji: dječji časopisi, novine, kazališne predstave za djecu, animirani, igrani i dokumentarni filmovi tematski i sadržajno primjereni recepcijskim i spoznajnim mogućnostima učenika, edukativni i interaktivni digitalni mediji primjereni dobi i interesima učenika, televizijske i radijske emisije za djecu – kulturni sadržaji: kazališne predstave za djecu, likovne izložbe, izložbe primjerene uzrastu i interesima učenika, susreti s književnicima i ilustratorima u školi ili drugim knjižnicama, dječji književni, filmski, edukacijski, tradicijski festivali, kulturni projekti češke nacionalne manjine namijenjeni djeci

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda

Aktivnosti i sadržaji iskazani u ovome predmetnom području uvjetovani su dobi i interesima učenika, fizičkim okružjem (lokalne zajednice i njihova ponuda društveno-kulturnih i umjetničkih sadržaja) te upućivanjem na digitalne sadržaje dostupne svima neovisno o mjestu školovanja ili stanovanja. U dogovoru sa stručnim suradnikom knjižničarom, učitelj planira održavanje najmanje dva nastavna sata tijekom školske godine u školskoj knjižnici za obradu pojedine teme s knjižnično-informacijskoga područja i medijske pismenosti te provedbu edukativnih aktivnosti kako bi se učenike obučavalo pretraživanju informacija i kritičkoj upotrebi različitih izvora informacija.

Sadržaji izvanučioničkoga tipa zahtijevaju pojedinačni angažman svakoga učenika, aktiviranje stečenih znanja i kompetencija u smislu neposrednoga iskustvenog učenja. Ishodom se potiče osobni razvoj te aktivno uključivanje učenika u kulturni i društveni život zajednice.

5. razred – 140 sati godišnje

A. KOMUNIKACIJA I JEZIK

Odgojno- -obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ A.5.1.

Učenik razgovara i raspravlja o svakodnevnim događajima i o svojim interesima, primjenjuje vještine aktivnoga slušanja i poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

– razgovara u skladu sa slobodno odabranim ili zadanim temama koje se nalaze u dodatku kurikulumu

– razmjenjuje informacije, razgovara radi dobivanja informacija

– koristi se različitim govornim činovima: zahtjevima, isprikama, zahvalama i pozivima te na njih odgovara u skladu sa svrhom i kontekstom

– vodi dijalog, telefonski razgovor, ostavlja poruku na telefonskoj sekretarici

– raspravlja u skladu sa slobodno odabranom ili zadanom temom i objašnjava svoje mišljenje

– aktivno sluša sugovornika pokazujući to neverbalnim znakovima (kimanjem glave, gleda sugovornika u oči)

– služi se elementima neverbalne komunikacije: mimikom, gestama

– razgovijetno govori i primjenjuje govorne vrednote i pravogovornu normu:

– točno izgovara kvalitativno (ř, h, ch, ď, ť, ň) i kvantitativno (á, é, í, ý, ó, ú, ů) sve češke glasove i dvoglase ou, au, eu

– točno izgovara zvučne glasove u riječima i na kraju riječi kao nezvučne d t, ď – ť, v – f, b – p, s – z, ž – š, g – k, h – ch

– točno izgovara slogove dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– točno izgovara prijedloge s/se, z/ze, k/ke, v/ve

– bira odgovarajuću intonaciju, stanke i tempo ovisno o svojoj komunikacijskoj namjeri

Razgovara o svakodnevnim događajima i o svojim interesima te primjenjuje vještine aktivnoga slušanja i poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

– točno izgovara ogledne i česte riječi u kojima je provedena glasovna promjena

– točno izgovara naglasak i naglasne cjeline

– točno intonira rečenice

– razlikuje književni izgovor i neknjiževni izgovor te se njima koristi ovisno o situaciji

– oblikuje jasna i nedvosmislena pitanja

– odgovara na pitanja cjelovitim rečenicama

– objašnjava svoje mišljenje i uvažava tuđa mišljenja

– poštuje pravila uljudnoga ophođenja

– komunicira asertivno i izbjegava nasilnu komunikaciju

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: vic, razgovorne igre, dramske igre, spontani razgovor, opis osobe, stvaralačko prepričavanje događaja

OŠ ČJ A.5.2.

Učenik aktivno sluša tekst, izdvaja ključne riječi i objašnjava značenje teksta.

– prepoznaje slušanje iz zadovoljstva i sadržajno slušanje: usmjereno na razumijevanje i zapamćivanje poruka

– postavlja pitanja/potpitanja da bi objasnio razumijevanje slušanoga teksta

– odgovara na postavljena pitanja o slušanome tekstu

– izdvaja ključne riječi da bi razumio temeljno značenje slušanoga teksta

– pamti iz teksta određene činjenice

– piše kratke bilješke o slušanome tekstu na temelju ključnih riječi

– prepričava slušani tekst služeći se bilješkama

– postavlja pitanja o slušanome tekstu

– aktivno sluša primjenjujući neverbalne znakove: usmjeravanje pozornosti na govornika, kimanje glavom, gledanje govornika u oči, ne prekida govornika

– objašnjava nepoznate riječi na temelju vođenoga razgovora, zaključivanja iz konteksta i služeći se češko-hrvatskim, hrvatsko-češkim i češko-češkim rječnikom

Aktivno sluša tekst, izdvaja ključne riječi i piše bilješke.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: obavijesni tekstovi jednostavnih struktura (obavijest, poziv), izlagački tekstovi jednostavnih struktura (sažetak, objašnjenje), radijska i televizijska emisija, zvučni zapis pripovjednih tekstova, filmovi

OŠ ČJ A.5.3.

Učenik oblikuje i govori tekstove jednostavnijih struktura prema planu na zadanu temu.

– prepoznaje različite svrhe govorenja: osobnu, obrazovnu i javnu

– usmeno opisuje i pripovijeda u skladu sa slobodno odabranom ili zadanom temom

– izdvaja ključne riječi i glavne ideje povezujući dijelove govora u jasnu logičku cjelinu rabeći ogledne veznike i vezne riječi

– opisuje po planu

– oblikuje i govori tekst kronološki nižući događaje

Oblikuje i govori prema smjernicama opisne, pripovjedne i obavijesne tekstove jednostavnih struktura u skladu s temom.

– primjenjuje govorničke vještine:

govori dovoljno glasno i razgovijetno te usklađuje govorenje sa znacima neverbalne komunikacije: mimikom, gestama

– izabire odgovarajuće riječi koje stavlja u suodnos kao dio aktivnoga rječnika

– govori primjenjujući govorne vrednote i pravogovornu normu:

točno izgovara kvalitativno (ř, h, ch, ď, ť, ň) i kvantitativno (á, é, í, ý, ó, ú, ů) sve češke glasove i dvoglase ou, au, eu

točno izgovara zvučne glasove u riječima i na kraju riječi kao nezvučne: d – t, ď – ť, v – f, b – p, s – z, ž – š, g – k, h – ch

točno izgovara slogove dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

točno izgovara prijedloge s/se, z/ze, k/ke, v/ve

točno izgovara ogledne i česte riječi u kojima je provedena glasovna promjena

točno izgovara uporabno česte naglasne cjeline

točno intonira rečenice

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: opisni (opis osobe, opis vanjskoga i unutarnjega prostora), pripovjedni (prepričavanje, stvaralačko prepričavanje), obavijesni (obavijest i poziv)

OŠ ČJ A.5.4.

Učenik čita tekst s razumijevanjem, izdvaja ključne riječi i objašnjava značenje teksta.

– čita s razumijevanjem tekstove primjerene težine tiho i naglas

– prepoznaje svrhu čitanja: osobnu, obrazovnu i javnu

– uočava sastavne elemente grafičke strukture teksta: naslov, podnaslove, fotografije i/ili ilustracije

– čita tekst i izdvaja ključne riječi da bi razumio značenje teksta u cjelini

– odgovara na postavljena pitanja o pročitanome tekstu

– postavlja pitanja o čitanome tekstu

– piše kratke bilješke na temelju ključnih riječi

– prepričava čitani tekst s pomoću zabilježenih ključnih riječi i bilježaka

– objašnjava nepoznate riječi na temelju vođenoga razgovora, zaključivanja iz konteksta i služeći se češko-hrvatskim, hrvatsko-češkim i češko-češkim rječnikom

– služi se novim riječima kao dijelom aktivnoga rječnika

– izražajno čita tekst primjenjujući pravogovornu normu i govorne vrednote

– prepoznaje i uočava obilježja tekstova prema vrsti, obliku, sadržaju, svrsi, primatelju

Prema smjernicama čita tekst s razumijevanjem, izdvaja ključne riječi i uočava sastavne elemente grafičke strukture teksta.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: izvješće, uputa – slikovni prikaz podataka

OŠ ČJ A.5.5.

Učenik piše tekstove jednostavnijih pripovjednih i opisnih struktura u skladu s temom i prema planu.

– piše tekst trodijelne strukture u skladu sa slobodno odabranom ili zadanom temom

– postavlja plan pisanja teksta

– planira dijelove teksta kronološkim redom

– povezuje rečenice u tekst rabeći ogledne veznike i vezne riječi

– rabi jednostavne rečenične strukture

– služi se novim riječima, kao dijelom aktivnoga rječnika, koje je čuo ili pročitao istražujući o temi

– piše u skladu s pravopisnom normom:

točno piše kvalitativno (ř, h, ch, ď, ť, ň) i kvantitativno (á, é, í, ý, ó, ú, ů) sve češke glasove i dvoglase ou, au, eu

točno piše zvučne glasove u riječima i na kraju riječi koji se izgovaraju kao nezvučni: d t, ď – ť, v – f, b – p, s – z, ž – š, g – k, h – ch

točno piše slogove dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě i bje, vje kad korijen riječi počinje slovom j

točno piše prijedloge s/se, z/ze, k/ke, v/ve

točno piše i/y i í/ý iza tvrdih i mekih suglasnika u češkim riječima, pravilno piše i iza tvrdih suglasnika u stranim riječima

točno piše i/y i í/ý u riječima nakon alternativnih (obojetných) suglasnika u nastavcima imenica

točno piše i/y i í/ý u »odabranim riječima« (vyjemenovaná slova) i riječima s njima srodnim

piše veliko slovo u pridjevima nastalim od vlastitih imena i malo slovo u oglednim i čestim pridjevima na -ský, -cký, -čký

piše veliko slovo u jednorječnim i višerječnim izrazima/imenima (geografsko nazivlje u bližem okružju)

– razlikuje književne i razgovorne riječi i oblike

– prepoznaje riječi iz hrvatskoga jezika te ih zamjenjuje češkim riječima

– piše u skladu s gramatičkom normom

– koristi se točnim oblicima imenica

– koristi se Češkim pravopisom, Češkim rječnikom i Češko-hrvatskim rječnikom

– ima potrebu pisati i piše sa zadovoljstvom

Uz pomoć učitelja oblikuje i piše tekst jednostavnih pripovjednih i opisnih struktura u skladu s temom.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: opisni (opis osobe, opis vanjskoga i unutarnjega prostora), obavijesni (obavijest i poziv), pisani sastavak na zadanu ili slobodnu temu; isprekidani tekstovi (popis, recept, poziv i oglas u tiskanome obliku); dopisivanje (osobno pismo, e-poruka, SMS poruka)

OŠ ČJ A.5.6.

Učenik oblikuje tekst i primjenjuje gramatička znanja o imenicama na oglednim i čestim primjerima.

– razlikuje u riječima korijen riječi, prefiks i sufiks

– razlikuje morfološke kategorije kojima se uspostavljaju veze među riječima: rod, broj, padež, lice, stupanj, vrijeme

– prepoznaje imenice te razlikuje opće i vlastite imenice

– određuje muški, ženski i srednji rod imenica i kategoriju životnosti i neživotnosti

– razlikuje jedninu i množinu imenica

– uočava padeže kao različite oblike iste riječi s pomoću padežnih pitanja

– razumije značaj i funkciju obrazaca sklonidbe u češkome jeziku

– poznaje pojedine obrasce sklonidbe i njihove oblike u padežima

– primjenjuje sklonidbu imenica prema obrascima

– imenice rabi u gramatički i pravopisno ispravnim oblicima u govoru i pismu

– prepoznaje pridjeve i razlikuje tvrde i meke pridjeve

– prepoznaje veznike i njihovu funkciju u rečenici

– prepoznaje glagole te razlikuje osobu, broj i vrijeme, točno se koristi glagolskim vremenima

– povezuje pojedinačne rečenice u strukturnu cjelinu i oblikuje cjelovit tekst uporabom kohezivnih sredstava (npr. zamjenica, veznika)

– koristi se jednostavnim veznicima i veznim riječima te ih prema potrebi zamjenjuje

– uočava da nepromjenjive riječi imaju uvijek samo jedan oblik

– uočava i prepoznaje oblike razgovornoga češkog jezika i hrvatskoga jezika te ih zamjenjuje standardnim oblicima

Prepoznaje imenice, pridjeve, glagole i veznike te ih razlikuje prema sljedećim smjernicama: rodu, broju, padežu, licu, stupnju i vremenu te primjenjuje morfološko znanje o imenicama u oblikovanju teksta na oglednim i čestim primjerima.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– vrste riječi: imenice, pridjevi, glagoli i veznici

– morfološke kategorije: broj, padež, lice, stupanj, vrijeme, obrasci sklonidbe imenica

OŠ ČJ A.5.7.

Učenik uspoređuje različite odnose i značenja među riječima te opisuje njihovo značenje u različitim kontekstima.

– učenik uočava različite uloge istoznačnih i suprotnih riječi u kontekstu

– objašnjava značenja novih riječi u različitim kontekstima

– objašnjava učestale frazeme i funkcionalno ih uklapa u vlastiti govor

– tuđice zamjenjuje češkim riječima

– prikuplja i objašnjava neologizme

– razlikuje književne riječi, neknjiževne riječi i riječi preuzete iz hrvatskoga jezika i zamjenjuje ih češkim književnim riječima

– služi se jezičnim savjetnicima u tiskanome i digitalnome obliku

– tumači uporabu češkoga jezika s obzirom na komunikacijsku situaciju

– razlikuje dvojezičnost i višejezičnost pojedinaca

– uočava razliku između standardnoga češkog govora, razgovornoga češkog jezika i govora Čeha u Hrvatskoj

– prepoznaje češke neknjiževne riječi i riječi preuzete iz hrvatskoga jezika te ih zamjenjuje češkim književnim riječima

Uočava različite odnose među riječima i opisuje prema smjernicama njihovo značenje u poznatim kontekstima.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– pojmovi: materinski jezik, češki jezik, hrvatski jezik, dvojezičnost, standardni jezik, razgovorni jezik

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Učitelj svakodnevno organizira aktivnosti i treba osigurati vrijeme za međusoban razgovor. U komunikaciji, svakodnevnoj ili u didaktičkoj situaciji, učenik upotrebljava riječi molim, hvala, oprosti, izvoli i izražava svoje želje, potrebe, misli i osjećaje potaknute pitanjima Što želiš?, Što misliš o…?, Kako se osjećaš?. Učenik se tijekom razgovora slobodno izražava. Nakon toga ga se diskretno upućuje na društveno prihvatljiva pravila razgovora. Učenika se tijekom govora ne prekida i ne ispravlja da ga ispravci i prekidi učitelja i drugih učenika ne bi sputavali u izražavanju. Nakon govora učeniku se diskretno objasni u čemu je pogriješio tijekom govora i pouči ga se načinima otklanjanja pogrešaka u govoru.

Različitim ciljanim aktivnostima i strategijama učenja i poučavanja kontinuirano valja razvijati aktivan i pasivan rječnik učenika u skladu s jezičnim razvojem i prema predloženim temama u dodatku kurikulumu.

B. KNJIŽEVNOST I STVARALAŠTVO

Odgojno- -obrazovni ishodi

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ B.5.1.

Učenik obrazlaže vlastiti neposredni doživljaj književnoga teksta.

– izražava dojmove nakon pročitanoga teksta i bilježi ih

– izražava svoje osnovne osjećaje (čuđenje, radost, milosrđe, sažaljenje, napetost iščekivanja, ljutnja, užas, strah) kao reakciju na književni tekst i pomoć u usmjeravanju svoje pozornosti na događaje, likove i određene pojedinosti

– uočava da je poetski izraz osoban i subjektivan

– pokazuje zanimanje za likove i događaje koji su povezani s njime i vlastitim doživljajem

– pokazuje empatiju: razumijevanje značenja i važnosti emocija te ponašanja književnih likova u književnome tekstu

– razvija sposobnost imaginacije koja doživljavanjem fiktivnoga odražava stvarne osjećaje, stavove i vrijednosti (npr. čitajući fiktivnu priču, učenik kao da sudjeluje u stvarnome događaju)

– uspoređuje vlastita iskustva s iskustvima nastalima tijekom čitanja književnoga teksta

– stvara mentalne predodžbe o pročitanome tekstu: razumijevanje književnoga teksta na temelju fantazijskoga mišljenja, tj. zamišljanja

– ima potrebu čitati i čita iz užitka

Opisuje vlastiti emocionalni doživljaj književnoga teksta i izdvaja ono što ga se najviše dojmilo.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: kraći tekstovi ili odlomci djela predloženih u dodatku kurikulumu

OŠ ČJ B.5.2.

Učenik razlikuje temeljna žanrovska obilježja književnoga teksta i izražava vlastiti literarni doživljaj.

– razlikuje izražavanje u prozi i u stihu

– razlikuje različite vrste umjetničkih i neumjetničkih tekstova

– u jednostavnijoj analizi književnoga teksta koristi se osnovnim literarnim pojmovima

– obrazlaže razliku između književnih i ostalih tekstova navodeći primjere

– razlikuje temeljna žanrovska (poetska, prozna, dramska) obilježja na osnovi tematike, likova i načina izlaganja, strukture teksta (vizualna i grafička obilježja) i primjenjuje temeljna književnoteorijska znanja

– pokazuje zanimanje za zvučnost i ritmičnost poezije, za priču i likove (pripovijedanje o događajima), za sceničnost dramskoga teksta

Opisuje žanrovska obilježja književnoga teksta i izražava vlastiti literarni doživljaj.

– prepoznaje temeljna jezično-stilska obilježja književnoga teksta: preneseno značenje, pjesnička slika, onomatopeja, epitet, personifikacija

– tematizira tekst s obzirom na uočenu problematiku

– razlikuje bajku i basnu od ostalih pripovjednih vrsta – priča

– objašnjava vlastiti literarni doživljaj (vlastite mentalne predodžbe o tekstu oblikovane na temelju doživljaja i razumijevanja teksta, tj. interakcije između teksta i čitatelja)

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– pojmovi literarne teorije: lirika, poezija, proza, drama, bajka, basna, priča, preneseno značenje, pjesnička slika, onomatopeja, epitet, personifikacija

OŠ ČJ B.5.3.

Učenik prosuđuje književni tekst na temelju iskustva o svijetu oko sebe i objašnjava uočene ideje i problematiku povezanu s pročitanim tekstom.

– stvara vizualne i akustične prezentacije književnoga teksta

– poistovjećuje se sa sudbinom likova i procjenjuje njihove postupke

– komentira glavne događaje i obrazlaže vlastito viđenje događaja

– uočava i objašnjava problematiku književnoga teksta

– uspoređuje vlastito mišljenje o tekstu s drukčijim mišljenjima

– prepoznaje i aktualizira glavne ideje književnoga teksta

Objašnjava prema smjernicama vlastito mišljenje o književnome tekstu na temelju iskustva o svijetu oko sebe.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: lirska pjesma (domoljubna, pejzažna, ljubavna), basna, bajka, kratka priča, vic, anegdota, roman za djecu i mlade, pustolovni roman, igrokaz, strip

OŠ ČJ B.5.4.

Učenik obrazlaže vlastiti izbor književnoga teksta i pokazuje zanimanje i pozitivan stav prema čitanju.

– izražava vlastiti doživljaj književnoga teksta

– obrazlaže razloge vlastitoga izbora književnih tekstova

– uočava emocionalni aspekt čitanja koji uključuje nade, strahove i napetost, što proizlazi iz poistovjećivanja sa sudbinom fikcionalnoga lika

– dijeli vlastito čitateljsko iskustvo: sastavlja zajednički popis izabranih književnih tekstova i raspravlja o razlozima popularnosti/nepopularnosti književnih tekstova

– razvija čitateljske navike kontinuiranim čitanjem i motivacijom za čitanjem različitih žanrova

Obrazlaže prema smjernicama vlastiti izbor književnoga teksta i opisuje proživljeno iskustvo tijekom čitanja.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: kraći tekstovi ili odlomci djela predloženih u dodatku kurikulumu

OŠ ČJ B.5.5.

Učenik se stvaralački izražava prema vlastitome interesu potaknut različitim iskustvima i doživljajima.

– sastavlja plan pripovijedanja i na osnovi plana stvara kratki govoreni ili pisani tekst prema vremenskome slijedu

– stvara vlastite literarne tekstove, istražuje, eksperimentira te samostalno i slobodno radi na temi koja mu je bliska i nadgleda vlastiti napredak

– nudi inovativna rješenja potaknut različitim iskustvima i doživljajima tijekom učenja i poučavanja

– raščlanjuje proces nastanka uratka na etape svladavajući moguće probleme i preuzimajući rizik do konačnoga cilja

– pronalazi besplatne alate za provedbu, koristi se vlastitim digitalnim uređajima koji su mu dostupni (npr. mobitelom (fotoaparatom, snimačem zvuka i slike), besplatnim programima na internetu)

Ostvarivanje ishoda prati se i ne podliježe vrednovanju.

– vrednuje vlastiti uradak i uratke drugih učenika s naglaskom na samovrednovanje prema unaprijed zadanim sastavnicama

– stvara različite individualne uratke (npr. stvaralaštvo na zavičajnome govoru, uređuje razredne novine, dramatizira tekstove i priprema za izvedbu, osmišljava scenografiju, izrađuje kostime, izražava se pokretom i plesom, snima kratke filmove (isječke), oblikuje fotografije u ilustrativni film, crta slikovnicu, izrađuje različite priručnike i sl.)

– prikuplja vlastite uratke u radnu mapu (portfolio) prateći vlastiti napredak

– koristi se jezičnim vještinama, aktivnim rječnikom i temeljnim znanjima radi oblikovanja uradaka u kojima kreativnost, originalnost i stvaralačko mišljenje dolaze do izražaja

– razvija vlastiti potencijal za stvaralaštvo

C. KULTURA I MEDIJI

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ C.5.1.

Učenik razlikuje izvore informacija i pronalazi potrebne informacije.

– razlikuje izvore informacija: tiskane i digitalne

– pronalazi informacije u različitim izvorima prema svojim interesima i potrebama koristeći se i češkim izvorima informacija

– izabire ključne riječi za internetsko pretraživanje

– služi se sadržajem i kazalom pojmova u traženju informacija

– ovladava osnovnim tehnikama pretraživanja interneta i knjižničnih kataloga

– provjerava točnost informacija

– citira izvor informacija

Razlikuje izvore informacija i koristi se prema smjernicama različitim izvorima u traženju informacija u skladu s pojedinačnim zadatkom.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: post, obavijest, recept, plakat, hipertekst

OŠ ČJ C.5.2.

Učenik prati kulturne događaje češke nacionalne manjine i češke kulture u Češkoj Republici, samostalno ih izabire i posjećuje u fizičkome i digitalnome okružju.

preporučeni izvanučionički sadržaji:

– posjet kazalištu: kazališne predstave, programi kojima se predstavlja organizacija rada kazališta, rad na predstavi i njihovi sudionici

– odlazak u kino i kinoteke

– posjet medijskim kućama (radijske postaje, novinske i izdavačke kuće)

– posjet institucijama: knjižnice, muzeji, ateljei, umjetničke radionice, instituti, zavodi

– festivali: književni, filmski, znanstveni, edukacijski, tradicijski

– tribine i susreti s književnicima i autorima različitih provenijencija

– sudjelovanje u radionicama različitih sadržaja

– posjeti izložbama

– predavanja u fizičkome i digitalnome okružju

– sudjelovanje u raznim projektima

– internetski kulturni portali

– internetski sadržaji: internetske izložbe, internetske učionice

Na poticaj izabire i posjećuje kulturne događaje u skladu s vlastitim interesima te ih uspoređuje s vlastitim iskustvom, stavovima i vrijednostima.

– poznaje časopise Dětský koutek, Jednota, češku emisiju Radio Daruvara, manjinske emisije na državnoj televiziji

– razgleda izložbe o doseljenju Čeha u Slavoniju i Etnografsku zbirku u Ivanovu Selu

– prati manjinske manifestacije poput Dana češke kulture ili Žetvenih svečanosti

– uključuje se u kulturni život češke nacionalne manjine preko Čeških beseda

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Ishodom se potiče osobni razvoj, osvješćivanje vlastitoga jedinstvenog identiteta te aktivno uključuje učenika u kulturni i društveni život češke nacionalne manjine u Republici Hrvatskoj.

6. razred – 140 sati godišnje

A. KOMUNIKACIJA I JEZIK

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ A.6.1.

Učenik razgovara i raspravlja o svakodnevnim događajima i svojim interesima te ih povezuje s poslušanim i pročitanim tekstovima, primjenjuje vještine aktivnoga slušanja i poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

– razgovara u skladu sa slobodno odabranim ili zadanim temama koje se nalaze u dodatku kurikulumu

– razlikuje kulturološke obrasce vođenja razgovora s obzirom na sugovornika, vrstu i svrhu razgovora: razgovor s vršnjacima ili odraslima, slobodni ili vođeni razgovor

– raspravlja u skladu sa slobodno odabranom ili zadanom temom i obrazlaže svoje mišljenje

– raspravlja o svakodnevnim događajima i vlastitim interesima, o pročitanome ili slušanome tekstu te razlučuje bitno

– aktivno sluša sugovornika pokazujući to verbalnim znakovima (podržavajućim komentarima) i neverbalnim znakovima

– parafrazira sugovornikove riječi da bi objasnio vlastito razumijevanje razgovora i rasprave

– bira odgovarajuću intonaciju, stanke i tempo ovisno o svojoj komunikacijskoj namjeri

Razgovara prema smjernicama o vlastitim interesima, povezuje ih s pročitanim i poslušanim tekstovima, primjenjuje vještine aktivnoga slušanja i poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

– traži objašnjenje nepoznatih riječi, pojmova i sintagmi u češko-hrvatskom, hrvatsko – -češkom i češko-češkom rječniku

– točno govori oblike imenica, pridjeva, zamjenica, brojeva te glagola u svim glagolskim vremenima

– razgovijetno govori primjenjujući govorne vrednote i pravogovornu normu:

točno izgovara kvalitativno (ř, h, ch, ď, ť, ň) i kvantitativno (á, é, í, ý, ó, ú, ů) sve češke glasove i dvoglase ou, au, eu

točno izgovara zvučne glasove u riječima i na kraju riječi kao nezvučne d t, ď – ť, v – f, b – p, s – z, ž – š, g – k, h – ch

točno izgovara slogove dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

točno izgovara prijedloge s/se, z/ze, k/ke, v/ve ispred oglednih i čestih riječi

točno izgovara ogledne i česte riječi u kojima je provedena glasovna promjena

točno izgovara naglasak i naglasne cjeline

točno intonira rečenice

– razlikuje književni izgovor i neknjiževni izgovor i koristi se njime ovisno o situaciji

– poštuje pravila uljudnoga ophođenja

– komunicira asertivno i izbjegava nasilnu komunikaciju

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: razgovor na temu, izlaganje na temu, uvjeravanje, nagovaranje

OŠ ČJ A.6.2.

Učenik aktivno sluša tekst, izdvaja ključne riječi, sažima podatke u bilješke i objašnjava značenje teksta u cjelini.

– razlikuje slušanje iz zadovoljstva i sadržajno slušanje: usmjereno na razumijevanje i zapamćivanje poruka

– aktivno sluša sugovornika pokazujući to verbalnim znakovima (podržavajućim komentarima) i neverbalnim znakovima

– traži objašnjenja o dijelovima slušanoga teksta koje ne razumije i postavlja potpitanja o slušanome tekstu

Parafrazira i sažima slušani tekst prema smjernicama i objašnjava značenje teksta u cjelini.

– traži objašnjenje nepoznatih riječi, pojmova i sintagmi u češko-hrvatskome, hrvatsko – -češkome i češko-češkome rječniku

– parafrazira i sažima podatke o slušanome tekstu i objašnjava značenje teksta u cjelini

– samostalno oblikuje bilješke o slušanome tekstu vlastitim riječima

– sudjeluje u razgovoru i odgovara na pitanja o slušanome tekstu

– objašnjava značenje nepoznatih riječi na temelju sadržaja teksta

– uočava kako govornikova neverbalna komunikacija utječe na primanje i razumijevanje teksta

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: obavijesni tekstovi jednostavnih struktura (izvješće), upućivački tekstovi jednostavnih struktura (savjet, molba), kratka priča, radijski i televizijski prilog

OŠ ČJ A.6.3.

Učenik oblikuje i govori tekstove jednostavnijih struktura prema planu na zadanu temu.

– razlikuje svrhe govorenja: osobnu, obrazovnu i javnu

– opisuje, pripovijeda, izvještava s različitih točaka gledišta

– povezuje glavne ideje i bitne pojedinosti u cjelovit, smislen i organiziran govor rabeći ogledne veznike i vezne riječi

– niže događaje poštujući kronološki slijed i uzročno-posljedične veze

– vlastitim riječima prepričava i sažima tekst iznoseći bitno

– primjenjuje govorničke vještine: pravi stanke među dijelovima govora i usklađuje govorenje sa znacima neverbalne komunikacije (uspostavlja kontakt očima sa svim primateljima)

– razgovijetno govori primjenjujući govorne vrednote i pravogovornu normu:

točno izgovara kvalitativno (ř, h, ch, ď, ť, ň) i kvantitativno (á, é, í, ý, ó, ú, ů) sve češke glasove i dvoglase ou, au, eu

točno izgovara zvučne glasove u riječima i na kraju riječi kao nezvučne d t, ď – ť, v – f, b – p, s – z, ž – š, g – k, h – ch

točno izgovara slogove dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

točno izgovara prijedloge s/se, z/ze, k/ke, v/ve ispred oglednih i čestih riječi

točno izgovara ogledne i česte riječi u kojima je provedena glasovna promjena

točno izgovara uporabno česte naglasne cjeline

točno intonira rečenice

točno govori oblike imenica, pridjeva, zamjenica i brojeva te glagola u svim glagolskim vremenima

Oblikuje i govori pripovjedne i opisne tekstove jednostavnih struktura te povezuje uz pomoć učitelja glavne misli i bitne pojedinosti u skladu s temom.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: opisni (objektivni i subjektivni opis), pripovjedni (prepričavanje s promjenom gledišta, sažeto prepričavanje), obavijesni (izvješće, izjava); javni govor, kratka priča, anegdota

OŠ ČJ A.6.4.

Učenik čita tekst s razumijevanjem, izdvaja ključne riječi, uspoređuje podatke prema važnosti i objašnjava značenje teksta u cjelini.

– razlikuje svrhu čitanja: osobnu, obrazovnu i javnu

– uočava naslov, podnaslove, fotografije, ilustracije, grafikone i tablice te ih povezuje sa sadržajem teksta

– prepoznaje značenje ključnih riječi i glavnih ideja u kontekstu čitanoga teksta

– pregledava, traži i izabire bitne podatke iz čitanoga teksta

– razlikuje bitne od nebitnih podataka u čitanome tekstu vodeći se prethodnim znanjem i iskustvom

– samostalno oblikuje bilješke da bi razumio čitani tekst u cjelini

– prepričava pročitani tekst s pomoću bilježaka – služi se novim riječima kao dijelom aktivnoga rječnika

– objašnjava značenje nepoznatih riječi na temelju sadržaja teksta

– traži objašnjenje nepoznatih riječi, pojmova i sintagmi u češko-hrvatskome, hrvatsko – -češkome i češko-češkome rječniku

– razlikuje obilježja tekstova prema vrsti, obliku, sadržaju, svrsi i primatelju

Čita tekst s razumijevanjem, služeći se smjernicama, razlikuje podatke u tekstu prema važnosti i objašnjava značenje teksta u cjelini.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: opisni i pripovjedni tekstovi, izvješće, sažetak, uputa, slikovni prikaz

OŠ ČJ A.6.5.

Učenik piše tekstove jednostavnijih pripovjednih i opisnih struktura u skladu s temom i prema smjernicama.

– piše tekst trodijelne strukture u skladu sa slobodno odabranom ili zadanom temom

– piše pripovjedne i opisne tekstove jednostavnih struktura s različitih gledišta

– postavlja plan pisanja teksta i određuje glavni cilj i podciljeve

– planira dijelove teksta kronološkim redom i s vidljivim uzročno-posljedičnim vezama

– izabire podatke i oblikuje ih u sadržajno jasne i gramatički točne rečenice

– rabi jednostavne rečenične strukture

– piše u skladu s pravopisnom normom:

točno piše kvalitativno (ř, h, ch, ď, ť, ň) i kvantitativno (á, é, í, ý, ó, ú, ů) sve češke glasove i dvoglase ou, au, eu

točno piše zvučne glasove u riječima i na kraju riječi koji se izgovaraju kao nezvučni:

d t, ď – ť, v – f, b – p, s – z, ž – š, g – k, h – ch

točno piše slogove dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě i bje, vje kad korijen riječi počinje slovom

Uz pomoć učitelja oblikuje i piše tekst jednostavnih pripovjednih i opisnih struktura u skladu s temom i prema planu.

– točno piše prijedloge s/se, z/ze, k/ke, v/ve ispred oglednih i čestih riječi

– točno piše i/y i í/ý iza tvrdih i mekih suglasnika u češkim riječima, pravilno piše i iza tvrdih suglasnika u stranim riječima

točno piše i/y i í/ý u odabranim riječima (vyjmenovaná slova) i u srodnim riječima

točno piše i/y i í/ý u nastavcima imenica, pridjeva, zamjenica i brojeva nakon alternativnih (obojetných) suglasnika

piše veliko slovo u pridjevima nastalih od vlastitih imena i malo slovo u oglednim i čestim pridjevima na -ský, -cký, -čký

piše veliko slovo u jednorječnim i višerječnim izrazima/imenima (geografsko nazivlje u bližemu okružju)

piše zarez odvajajući usklik od ostatka rečenice

piše pravopisne znakove radi pravilnoga čitanja i razumijevanja teksta

piše pravopisne znakove rastavljajući tekst na rečenice i rečenične dijelove

točno piše interpunkciju upravnoga govora

– razlikuje književne i razgovorne riječi i oblike, prepoznaje riječi iz hrvatskoga jezika te ih zamjenjuje češkim riječima

– piše u skladu s gramatičkom normom

– točno piše oblike imenica, pridjeva, zamjenica i brojeva

– točno piše oblike glagola u svim glagolskim vremenima, osim u prošlome vremenu

– koristi se Češkim pravopisom

– piše s potrebom i zadovoljstvom

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: opisni (objektivni i subjektivni opis), pripovjedni (stvaralačko prepričavanje, prepričavanje s promjenom gledišta, sažeto prepričavanje), obavijesni (obavijest, poziv, izvješće, izjava); dopisivanje; blog

OŠ ČJ A.6.6.

Učenik oblikuje tekst i primjenjuje gramatička znanja na oglednim i čestim primjerima.

– razlikuje korijen riječi, prefiks i sufiks

– razlikuje priloge, prijedloge, veznike, čestice i uzvike uočavajući da nepromjenjive riječi imaju uvijek samo jedan oblik

– razlikuje morfološke kategorije kojima se uspostavljaju veze među riječima: rod, broj, padež, lice, stupanj, vrijeme

– točno se koristi svim oblicima imenica

– prepoznaje sve vrste riječi

– razlikuje tvrde, meke i posvojne pridjeve

– uočava padeže kao različite oblike iste riječi služeći se padežnim pitanjima

Izdvaja prema smjernicama ogledne i česte oblike pridjeva, zamjenica i brojeva te ih primjenjuje u oblikovanju teksta.

– razumije značaj i funkciju obrazaca sklonidbe pridjeva u češkome jeziku

– poznaje pojedine obrasce sklonidbe i njihove oblike u padežima

– primjenjuje sklonidbu pridjeva prema obrascima

– pridjevima se koristi u gramatički i pravopisno ispravnim oblicima u govoru i pismu

– razlikuje vrste zamjenica te se koristi točnim oblicima zamjenica u govoru i u pismu

– razlikuje vrste brojeva te se koristi točnim oblicima brojeva u govoru i u pismu

– točno se koristi svim oblicima glagolskih vremena, osim prošlim vremenom

– povezuje pojedinačne rečenice u strukturnu cjelinu i oblikuje cjelovit tekst služeći se kohezivnim sredstavima (npr. zamjenicama, veznicima)

– razlikuje jednostavnu i složenu rečenicu, pretvara jednostavnu rečenicu u složenu rečenicu

– uočava i prepoznaje oblike razgovornoga češkog jezika i hrvatskoga jezika te ih zamjenjuje standardnim oblicima

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– vrste riječi: imenice, pridjevi, zamjenice, brojevi, glagoli, prilozi, prijedlozi, veznici, čestice i usklici

– morfološke kategorije: broj, padež, lice, stupanj, vrijeme, obrasci sklonidbe imenica i pridjeva

OŠ ČJ A.6.7.

Učenik uspoređuje različite odnose i značenja među riječima te opisuje njihovo značenje u različitim kontekstima.

– učenik uočava različite uloge istoznačnih i suprotnih riječi u kontekstu

– objašnjava značenja novih riječi u različitim kontekstima

– objašnjava učestale frazeme i funkcionalno ih uklapa u vlastiti govor

– tuđice zamjenjuje češkim riječima

– prikuplja i objašnjava neologizme

– razlikuje književne riječi, neknjiževne riječi i riječi preuzete iz hrvatskoga jezika te ih zamjenjuje češkim književnim riječima

– služi se jezičnim savjetnicima u tiskanome i digitalnome obliku

– tumači uporabu češkoga jezika s obzirom na komunikacijsku situaciju

– razlikuje dvojezičnost i višejezičnost pojedinaca

– uočava i prepoznaje riječi razgovornoga češkog jezika i riječi preuzete iz hrvatskoga jezika te ih zamjenjuje standardnim oblicima

Uočava različite odnose među riječima i opisuje prema smjernicama njihovo značenje u poznatim kontekstima.

– prevodi riječi, rečenice i tekstove s češkoga jezika na hrvatski i obratno

– tumači uporabu češkoga jezika s obzirom na komunikacijsku situaciju

– razlikuje dvojezičnost i višejezičnost pojedinaca

– objašnjava prepoznate kolokvijalne izraze, njihovu svrhu i stilsku vrijednost u komunikaciji

– svrhovito se služi češkim jezikom u formalnim i neformalnim svakodnevnim komunikacijskim situacijama

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– pojmovi: materinski jezik, češki jezik, hrvatski jezik, dvojezičnost, višejezičnost, standardni jezik, razgovorni jezik

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Učitelj svakodnevno organizira aktivnosti i treba osigurati vrijeme za međusoban razgovor. U komunikaciji, svakodnevnoj ili u didaktičkoj situaciji, učenik upotrebljava riječi molim, hvala, oprosti, izvoli i izražava svoje želje, potrebe, misli i osjećaje potaknute pitanjima Što želiš?, Što misliš o…?, Kako se osjećaš?. Učenik se tijekom razgovora slobodno izražava. Nakon toga diskretno ga se upućuje na društveno prihvatljiva pravila razgovora. Učenika se tijekom govora ne prekida i ne ispravlja da ga ispravci i prekidi učitelja i drugih učenika ne bi sputavali u izražavanju. Nakon govora učeniku se diskretno objasni u čemu je pogriješio tijekom govora i pouči ga se načinima otklanjanja pogrešaka u govoru.

Različitim ciljanim aktivnostima i strategijama učenja i poučavanja kontinuirano valja razvijati aktivan i pasivan rječnik učenika u skladu s jezičnim razvojem i prema predloženim temama u dodatku kurikulumu.

B. KNJIŽEVNOST I STVARALAŠTVO

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ B.6.1.

Učenik obrazlaže vlastita iskustva i stavove povezane s pročitanim tekstom.

– izražava dojmove nakon pročitanoga teksta i bilježi ih

– povezuje vlastita iskustva i stavove s onima uočenima u književnome tekstu

– stvara umne predodžbe o pročitanome tekstu

– izražava vlastite predodžbe o stvarnosti i uvjerenja na temelju fiktivnoga iskustva čitatelja (spoznajna i etička funkcija književnosti, npr. proživljava nešto što ne može doživjeti u realnome svijetu ili u vlastitome fizičkom okružju)

– razvija fantazijske sposobnosti i sposobnosti predviđanja i razumijevanja sebe samoga i drugih ljudi

– ima potrebu čitati i čita iz užitka

Opisuje vlastite predodžbe i iskustva te iskustva izrečena u književnome tekstu.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: kraći tekstovi ili odlomci djela predloženih u dodatku kurikulumu

OŠ ČJ B.6.2.

Učenik obrazlaže značenje književnoga teksta na temelju vlastitoga čitateljskog iskustva i književnoteorijskoga znanja.

– postavlja pitanja radi otkrivanja značenja književnoga teksta

– oblikuje smisao, tj. opisuje svoje poimanje književnoga teksta: povezanost teme i motiva

– razlikuje sastavnice književnoga teksta: likovi, događaji, mjesto, vrijeme te primjenjuje temeljna književnoteorijska znanja

– uočava ulogu metrike i ponavljanja u poeziji: stih, strofa, rima, ponavljanja, asonanca, aliteracija

– prepoznaje stilska izražajna sredstva epitet, metaforu, personifikaciju, kontrast

– uočava dramski sukob kao temelj dramske radnje

– procjenjuje likove na temelju vlastitoga iskustva i vlastitih vrijednosti: što je primjereno, prihvatljivo ponašanje

Obrazlaže prema smjernicama značenje književnoga teksta i vlastitim riječima oblikuje smisao književnoga teksta vodeći se vlastitim čitateljskim iskustvom.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– pojmovi iz teorije književnosti: lirika, epika, drama, lirska pjesma (domoljubna, pejzažna, ljubavna), epska pjesma, balada, mit, legenda, kratka priča, roman za djecu i mlade, pustolovni roman, anegdota, strip, igrokaz, stih, strofa, rima, ponavljanje, asonanca, aliteracija, epitet, metafora, personifikacija, kontrast

Književnoteorijska znanja na razini su prepoznavanja i u službi su proširivanja vlastitoga iskustva čitanja i razvijanja pozitivnoga stava prema čitanju.

OŠ ČJ B.6.3.

Učenik prosuđuje književni tekst, objašnjava uočene ideje i problematiku te obrazlaže vlastite stavove povezane s pročitanim tekstom.

– uočava etičku razinu književnoga teksta

– uočava kako stavovi i vrijednosti u književnim tekstovima utječu na čitatelje, uspoređuje ih s vlastitim stavovima i vrijednostima

– opisuje kako i u kojoj mjeri književni tekst utječe na oblikovanje njegovih stavova i vrijednosti

– razlikuje doslovno i preneseno značenje

– prepoznaje različite modele ponašanja likova

– prepoznaje i aktualizira glavne ideje i problematiku književnoga teksta

– čita književni tekst radi pobuđivanja osjećaja i ljudske odgovornosti za uočene probleme

Obrazlaže vlastito mišljenje o tekstu dokazima iz teksta i iznošenjem argumentiranih zapažanja.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: lirika, epika, drama, lirska pjesma (domoljubna, pejzažna, ljubavna), epska pjesma, balada, mit, legenda, kratka priča, roman za djecu i mlade, pustolovni roman, anegdota, strip, igrokaz

OŠ ČJ B.6.4.

Učenik obrazlaže vlastiti izbor književnoga teksta, argumentirano ga prosuđuje i pokazuje zanimanje i pozitivan stav prema čitanju.

– izražava vlastiti doživljaj književnoga teksta

– obrazlaže razloge vlastitoga izbora književnih tekstova

– povezuje književni tekst sa suvremenim i osobnim kontekstom

– razumije motive drugih i drukčijih

– uočava svrhu književnoga teksta: zadovoljstvo, poučavanje o svijetu, viđenje stvari s drugih gledišta

– objašnjava vlastite čitateljske sklonosti i utjecaj na čitateljski ukus

– uvažava različite ukuse pri izboru književnih tekstova

– argumentirano preporučuje književni tekst drugima

Obrazlaže razloge vlastitoga izbora književnoga teksta u skladu s vlastitim interesima i iskustvom.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: kraći tekstovi ili odlomci djela predloženih u dodatku kurikulumu

OŠ ČJ B.6.5.

Učenik se stvaralački izražava prema vlastitome interesu potaknut različitim vlastitim i čitalačkim iskustvima i doživljajima.

– stvara vlastite literarne tekstove na zadanu temu

– sastavlja plan pripovijedanja i na osnovi plana stvara kratki govoreni ili pisani tekst prema vremenskome slijedu

– istražuje, eksperimentira te samostalno i slobodno radi na temi koja mu je bliska preuzimajući rizik do konačnoga cilja

– pronalazi besplatne alate za provedbu, koristi se alatima i nadgleda vlastiti napredak

– nudi inovativna rješenja potaknut različitim iskustvima i doživljajima tijekom učenja i poučavanja

– raščlanjuje proces nastanka uratka na etape svladavajući moguće probleme digitalnim uređajima koji su mu dostupni (npr. mobitel fotoaparat, snimač zvuka i slike, besplatni programi na internetu)

Ostvarivanje ishoda prati se i ne podliježe vrednovanju.

– vrednuje vlastiti uradak i uratke drugih učenika s naglaskom na samovrednovanje prema unaprijed zadanim sastavnicama

– stvara različite individualne uratke (npr. stvaralaštvo na dijalektu / zavičajnome govoru, uređuje razredne novine, dramatizira tekstove i priprema se za izvedbu, osmišljava scenografiju, izrađuje kostime, izražava se pokretom i plesom, snima kratke filmove (isječke), oblikuje fotografije u ilustrativni film, crta slikovnicu, izrađuje različite priručnike i sl.)

– prikuplja vlastite uratke u radnu mapu (portfolio) prateći vlastiti napredak

– koristi se jezičnim vještinama, aktivnim rječnikom i temeljnim znanjima radi oblikovanja uradaka u kojima kreativnost, originalnost i stvaralačko mišljenje dolaze do izražaja

– razvija vlastiti potencijal za stvaralaštvo

C. KULTURA I MEDIJI

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ C.6.1.

Učenik razlikuje izvore informacija, pronalazi i izabire informacije iz različitih izvora, provjerava njihovu korisnost i točnost.

– pronalazi informacije u različitim češkim izvorima prema svojim interesima i potrebama (literatura u skladu s postavljenim zadatkom, informacije o temi koja ga zanima i sl.)

– pronalazi potpune i provjerene informacije

– provjerava točnost prikupljenih informacija (npr. imena i prezimena, brojčane podatke, izražavanje postotcima)

– izabire potrebne informacije u različite svrhe

– uspoređuje informacije sličnoga sadržaja pronađene u različitim izvorima i izabire ih prema korisnosti

– ovladava osnovnim tehnikama pretraživanja mrežnih stranica i knjižničnih kataloga

– citira izvor informacija

Izabire prema smjernicama potrebne informacije iz više izvora.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: upute, katalog, programi, vijest, prospekt

OŠ ČJ C.6.2.

Učenik prati kulturne događaje češke nacionalne manjine i češke kulture u Češkoj Republici, vrednuje ih, samostalno ih izabire i posjećuje u fizičkome i digitalnome okružju.

preporučeni izvanučionički sadržaji:

– posjet kazalištu: kazališne predstave; programi kojima se predstavlja

– organizacija rada kazališta, rad na predstavi i njihovi sudionici

– odlazak u kino i kinoteke

– posjet medijskim kućama (radijske postaje, novinske i izdavačke kuće)

– posjet institucijama: knjižnice, muzeji, ateljei, umjetničke radionice, instituti, zavodi

– festivali: književni, filmski, znanstveni, edukacijski, tradicijski

– tribine i susreti s književnicima i autorima različitih provenijencija

– sudjelovanje u radionicama različitih sadržaja

Na poticaj izabire i posjećuje kulturne događaje u skladu s vlastitim interesima te ih uspoređuje s vlastitim iskustvom, stavovima i vrijednostima.

– posjeti izložbama

– predavanja u fizičkome i digitalnome okružju

– sudjelovanje u raznim projektima

– internetski kulturni portali

– internetski sadržaji: internetske izložbe, internetske učionice

– poznaje časopise Dětský koutek, Jednota, češku emisiju Radio Daruvara, manjinske emisije na državnoj televiziji

– razgleda izložbe o doseljenju Čeha u Slavoniju i Etnografsku zbirku u Ivanovu Selu

– prati manjinske manifestacije poput Žetvenih svečanosti

– uključuje se u kulturni život češke nacionalne manjine preko Čeških beseda

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Ishodom se potiče osobni razvoj, osvješćivanje vlastitoga jedinstvenog identiteta te aktivno uključuje učenika u kulturni i društveni život češke nacionalne manjine u Republici Hrvatskoj.

7. razred – 140 sati godišnje

A. KOMUNIKACIJA I JEZIK

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ A.7.1.

Učenik razgovara i raspravlja o svakodnevnim događajima, izražava vlastite misli, želje, osjećaje, stavove i interese te ih povezuje s pročitanim ili odslušanim tekstovima, primjenjuje vještine aktivnoga slušanja i poštuje pravila kulturnoga ophođenja.

– razgovara u skladu sa slobodno odabranim ili zadanim temama koje se nalaze u dodatku kurikulumu

– razlikuje kulturološke obrasce vođenja razgovora s obzirom na sugovornika, vrstu i svrhu razgovora: razgovor s vršnjacima ili odraslima, slobodni ili vođeni razgovor

– raspravlja u skladu sa slobodno odabranom ili zadanom temom i obrazlaže svoje mišljenje

– raspravlja o svakodnevnim događajima i vlastitim interesima, o pročitanome ili odslušanome tekstu te razlučuje bitno

– aktivno sluša sugovornika (pokazuje to neverbalnim znakovima te podržava komentarima) – parafrazira sugovornikove riječi da bi objasnio vlastito razumijevanje razgovora i rasprave

Učenik razgovara prema smjernicama o vlastitim interesima, povezuje ih s pročitanim i poslušanim tekstovima, primjenjuje vještine aktivnoga slušanja i poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

– traži objašnjenje nepoznatih riječi, pojmova i sintagmi

– točno govori oblike imenica, pridjeva, zamjenica i brojeva

– točno govori glagolske oblike u svim vremenima, u svim trima glagolskim načinima i u oba glagolska vida

– razgovijetno govori primjenjujući govorne vrednote i pravogovornu normu (poštuje pravila uljudnoga ophođenja, izbjegava nasilnu komunikaciju)

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: razgovor na temu, izlaganje na temu, uvjeravanje, nagovaranje

Popis predloženih tema nalazi se u dodatku kurikulumu.

OŠ ČJ A.7.2.

Učenik sluša tekst, izvodi zaključke i tumači značenje teksta.

– razlikuje slušanje iz zadovoljstva i sadržajno slušanje koje je usmjereno na razumijevanje i zapamćivanje poruka

– aktivno sluša sugovornika pokazujući to verbalnim znakovima (podržava komentarima) i neverbalnim znakovima

– traži objašnjenja o dijelovima slušanoga teksta koje ne razumije i postavlja potpitanja o slušanome tekstu

– parafrazira i sažima podatke o slušanome tekstu i objašnjava značenje teksta u cjelini

– samostalno oblikuje bilješke o slušanome tekstu vlastitim riječima

– sudjeluje u razgovoru i odgovara na pitanja o slušanome tekstu

– objašnjava značenje nepoznatih riječi na temelju sadržaja teksta

– uočava kako govornikova neverbalna komunikacija utječe na primanje i razumijevanje teksta

Učenik samostalno parafrazira i sažima slušani tekst te prema smjernicama objašnjava značenje teksta u cjelini.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: opisni (objektivni i subjektivni opis), pripovjedni (prepričavanje s promjenom gledišta, sažeto prepričavanje), obavijesni (izvješće, izjava); javni govor, kratka priča, anegdota

OŠ ČJ A.7.3.

Učenik govori i prepričava tekstove jednostavnih pripovjednih sadržaja i opisnih struktura u skladu s temom i prema određenim smjernicama.

– razlikuje svrhe govorenja: osobnu, obrazovnu i javnu

– opisuje, pripovijeda, izvještava s različitih točaka gledišta

– povezuje glavne ideje i bitne pojedinosti u cjelovit, smislen i organiziran govor rabeći ogledne veznike i vezne riječi

– niže događaje poštujući kronološki slijed i uzročno-posljedične veze

– vlastitim riječima prepričava i sažima tekst iznoseći bitno

– primjenjuje govorničke vještine (pravi stanke među dijelovima govora i usklađuje govorenje sa znacima neverbalne komunikacije, uspostavlja kontakt očima sa svim primateljima poruka)

– točno govori oblike imenica, pridjeva, zamjenica i brojeva

– točno govori glagolske oblike u svim vremenima, u svim trima glagolskim načinima i u oba glagolska vida

– razgovijetno govori primjenjujući govorne vrednote i pravogovornu normu (točno izgovara česte riječi u kojima su glasovi ch, h, ř, ď,ť,ň i dvoglas ou)

Učenik oblikuje i govori pripovjedne i opisne tekstove jednostavnih struktura te povezuje uz pomoć učitelja glavne misli i bitne pojedinosti u skladu s temom.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: obavijesni tekstovi jednostavnih struktura (izvješće), upućivački tekstovi jednostavnih struktura (savjet, molba), kratka priča, radijski i televizijski prilog

OŠ ČJ A.7.4.

Učenik čita tekst s razumijevanjem, uspoređuje podatke ili činjenice prema važnosti te interpretira značenje teksta u cjelini.

– razlikuje svrhu čitanja: osobnu, obrazovnu i javnu

– uočava naslov, podnaslove, fotografije, ilustracije, grafikone i tablice te ih povezuje sa sadržajem teksta

– prepoznaje značenje ključnih riječi i glavnih ideja u kontekstu čitanoga teksta

– pregledava, traži i izabire bitne podatke iz čitanoga teksta

– razlikuje bitne podatke od nebitnih u čitanome tekstu vodeći se prethodnim znanjem i iskustvom

– samostalno oblikuje bilješke da bi razumio čitani tekst u cjelini

– prepričava pročitani tekst služeći se bilješkama

– služi se novim riječima kao dijelom aktivnoga rječnika

– objašnjava značenje nepoznatih riječi na temelju sadržaja teksta

– razlikuje obilježja tekstova prema vrsti, obliku, sadržaju, svrsi, primatelju

Učenik uz pomoć učitelja oblikuje i piše tekst jednostavnih pripovjednih i opisnih struktura u skladu s temom i prema planu.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: opisni i pripovjedni tekstovi, izvješće, sažetak, uputa, slikovni prikaz

OŠ ČJ A.7.5.

Učenik oblikuje tekst jednostavnih pripovjednih i opisnih struktura u skladu s temom i prema planu pritom primjenjujući jezična znanja o glagolskim oblicima i o sintaktičkome ustrojstvu rečenice na oglednim i čestim primjerima.

– primjenjuje stečena morfološka znanja o

glagolskim oblicima u svim vremenima, u svim trima glagolskim načinima i u oba glagolska vida

– pravilno piše glagole i u prošlome vremenu

– objašnjava rečenično ustrojstvo na temelju uporabe i primjenjuje osnovno jezično znanje

– opisuje rečenicu kao gramatičku jedinicu neovisnu o kontekstu

– objašnjava gramatičko ustrojstvo rečenice, tj. sljedeće sintaktičke kategorije: predikat, subjekt, objekt i priložne oznake te atribut i apoziciju na oglednim i čestim primjerima

– opisuje rečenicu kao komunikacijsku jedinicu ovisnu o kontekstu

– objašnjava komunikacijsko ustrojstvo rečenice: tema, tj. dio koji ovisi o kontekstu (nosi staru obavijest) i rema, tj. dio koji ne ovisi o kontekstu (nosi novu obavijest) na oglednim i čestim primjerima

– stvara tekst razumijevajući rečenično ustrojstvo

– piše u skladu s pravopisnom normom:

– točno piše kvalitativno (ř, h, ch, ď, ť, ň) i kvantitativno (á, é, í, ý, ó, ú, ů) sve češke glasove i dvoglase ou, au, eu

– točno piše zvučne glasove u riječima i na kraju riječi koji se izgovaraju kao nezvučni: d t, ď – ť, v – f, b – p, s – z, ž – š, g – k, h – ch

– točno piše slogove dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě i bje, vje kad korijen riječi počinje slovom j

– točno piše prijedloge s/se, z/ze, k/ke, v/ve

Učenik oblikuje tekstove i izdvaja prema smjernicama ogledne i česte glagolske oblike.

Učenik opisuje gramatičko (sintaktičko) i komunikacijsko ustrojstvo rečenice na oglednim i čestim primjerima te oblikuje tekst na temelju sličnih primjera.

– točno piše i/y i í/ý iza tvrdih i mekih suglasnika u češkim riječima, pravilno

piše meko i iza tvrdih suglasnika u tuđicama

– točno piše i/y i í/ý u riječima nakon alternativnih (obojetných) suglasnika u nastavcima imenica

– točno piše i/y i í/ý u odabranim riječima (vyjemenovaná slova) i u srodnim riječima

– piše veliko slovo u pridjevima nastalim od vlastitih imena i malo slovo u oglednim i čestim pridjevima na -ský, -cký, -čký

– piše veliko slovo u jednorječnim i višerječnim izrazima/imenima (blagdani, praznici, kulturne, umjetničke, političke, znanstvene i druge društvene priredbe)

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– vrste riječi: imenice, pridjevi, zamjenice, brojevi, glagoli, prilozi, prijedlozi, veznici, čestice i usklici

– morfološke kategorije: glagolska vremena, načini i vidovi

– sintaktičko ustrojstvo rečenice: predikat, subjekt, objekt, priložne oznake, atribut, apozicija

OŠ ČJ A.7.6.

Učenik uspoređuje različite odnose i značenja među riječima te opisuje njihovo značenje u različitim kontekstima.

– učenik uočava različite uloge istoznačnih i suprotnih riječi u kontekstu

– objašnjava značenja novih riječi u različitim kontekstima

– objašnjava učestale frazeme i funkcionalno ih uklapa u vlastiti govor

– tuđice zamjenjuje češkim riječima

– prikuplja i objašnjava neologizme

– razlikuje književne riječi, neknjiževne riječi i riječi preuzete iz hrvatskoga jezika te ih zamjenjuje češkim književnim riječima

– služi se jezičnim savjetnicima u tiskanome i digitalnome obliku

– tumači uporabu češkoga jezika s obzirom na komunikacijsku situaciju.

– razlikuje dvojezičnost i višejezičnost pojedinaca – uočava i prepoznaje riječi razgovornoga češkog jezika i riječi preuzete iz hrvatskoga jezika te ih zamjenjuje standardnim oblicima

– prevodi riječi, rečenice i tekstove s češkoga jezika na hrvatski i obratno

– tumači uporabu češkoga jezika s obzirom na komunikacijsku situaciju

– objašnjava prepoznate kolokvijalne izraze, njihovu svrhu i stilsku vrijednost u komunikaciji

– svrhovito se služi češkim jezikom u formalnim i neformalnim svakodnevnim komunikacijskim situacijama

Uočava različite odnose među riječima i opisuje prema smjernicama njihovo značenje u kontekstima.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– pojmovi: materinski jezik, češki jezik, hrvatski jezik, dvojezičnost, višejezičnost, standardni jezik, razgovorni jezik, narječje

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Učitelj svakodnevno organizira aktivnosti i treba osigurati vrijeme za međusoban razgovor. U komunikaciji, svakodnevnoj ili u didaktičkoj situaciji, učenik upotrebljava riječi molim, hvala, oprosti, izvoli i izražava svoje želje, potrebe, misli i osjećaje potaknute pitanjima Što želiš?, Što misliš o…?, Kako se osjećaš?. Učenik se tijekom razgovora slobodno izražava. Nakon toga diskretno ga se upućuje na društveno prihvatljiva pravila razgovora. Učenika se tijekom govora ne prekida i ne ispravlja da ga ispravci i prekidi učitelja i drugih učenika ne bi sputavali u izražavanju. Nakon govora učeniku se diskretno objasni u čemu je pogriješio tijekom govora i pouči ga se načinima otklanjanja pogrešaka u govoru.

Različitim ciljanim aktivnostima i strategijama učenja i poučavanja kontinuirano valja razvijati aktivan i pasivan rječnik učenika u skladu s jezičnim razvojem i prema predloženim temama u dodatku kurikulumu.

B. KNJIŽEVNOST I STVARALAŠTVO

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ B.7.1.

Učenik obrazlaže vlastita iskustva, doživljaje i stavove te ih uspoređuje s književnim tekstom, tj. djelom.

– povezuje vlastita iskustva i stavove s onima uočenima u književnome tekstu

– stvara umne predodžbe o pročitanome tekstu

– izražava vlastite predodžbe o stvarnosti i uvjerenja na temelju fiktivnoga iskustva čitatelja

– razvija fantazijske sposobnosti i sposobnosti predviđanja te razumijevanja sebe samoga i drugih ljudi

– ima potrebu čitati i čita iz užitka

Učenik opisuje vlastite predodžbe i iskustva te iskustva izrečena u književnome tekstu.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: kraći tekstovi ili odlomci djela predloženih u dodatku kurikulumu

OŠ ČJ B.7.2.

Učenik obrazlaže značenje književnoga teksta, tj. djela i samostalno promišlja o smislu književnoga teksta, tj. djela na osnovi vlastitoga čitateljskog iskustva i znanja iz teorije književnosti.

– postavlja pitanja radi otkrivanja značenja književnoga teksta

– oblikuje smisao, tj. opisuje svoje poimanje književnoga teksta (povezanost teme i motiva)

– razlikuje sastavnice književnoga teksta: likovi, događaji, mjesto, vrijeme te primjenjuje temeljna književnoteorijska znanja

– uočava ulogu metrike i ponavljanja u poeziji: stih, strofa, rima, ponavljanje, asonanca, aliteracija

– prepoznaje i razlikuje stilska izražajna sredstva: epitet, metafora, simbol, anafora, refren, personifikacija, kontrast, apostrofa i refren

Učenik obrazlaže prema smjernicama značenje književnoga teksta i vlastitim riječima oblikuje smisao književnoga teksta vodeći se vlastitim čitateljskim iskustvom.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– pojmovi iz teorije književnosti: lirika, epika, drama, lirska pjesma (domoljubna, pejzažna, ljubavna), epska pjesma, balada, mit, legenda, kratka priča, roman za djecu i mlade, pustolovni roman, anegdota, strip, igrokaz, stih, strofa, rima, ponavljanje, asonanca, aliteracija, epitet, metafora, simbol, personifikacija, kontrast, apostrofa i refren

Književnoteorijska znanja na razini su prepoznavanja i u službi su proširivanja vlastitoga iskustva čitanja i razvijanja pozitivnoga stava prema čitanju.

OŠ ČJ B.7.3.

Učenik prosuđuje izabrani književni tekst, povezuje ga s vlastitim iskustvom, tj. doživljajem i obrazlaže vlastite stavove povezane s izabranim i pročitanim tekstom.

– uočava etičku razinu književnoga teksta

– uočava kako stavovi i vrijednosti u književnim tekstovima utječu na čitatelje, uspoređuje ih s vlastitim stavovima i vrijednostima

– opisuje kako i u kojoj mjeri književni tekst utječe na oblikovanje njegovih stavova i vrijednosti

– razlikuje doslovno i preneseno značenje

– prepoznaje različite modele ponašanja likova

– procjenjuje likove na temelju vlastitoga iskustva i vlastitih vrijednosti (što je primjereno, prihvatljivo ponašanje)

– prepoznaje i aktualizira glavne ideje i problematiku književnoga teksta

– čita književni tekst radi pobuđivanja osjećaja i ljudske odgovornosti za uočene probleme

Učenik obrazlaže vlastito mišljenje o tekstu dokazima iz teksta i iznošenjem argumentiranih zapažanja.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: lirika, epika, drama, lirska pjesma (domoljubna, pejzažna, ljubavna), epska pjesma, balada, romanca, mit, legenda, pripovijetka, roman za djecu i mlade, pustolovni roman, kriminalistički roman, znanstvenofantastični roman, anegdota, strip, igrokaz

OŠ ČJ B.7.4.

Učenik se samostalno i stvaralački izražava prema vlastitim željama, osjećajima, stavovima i interesima potaknut različitim iskustvima i doživljajima tijekom učenja i poučavanja.

– istražuje, eksperimentira te samostalno i slobodno radi na temi koja mu je bliska i nadgleda vlastiti napredak

– nudi rješenja potaknut različitim iskustvima i doživljajima tijekom učenja i poučavanja

– raščlanjuje proces nastanka uratka na etape svladavajući moguće probleme i preuzimajući rizik do konačnoga cilja

– pronalazi besplatne alate za provedbu, koristi se vlastitim digitalnim uređajima koji su mu dostupni (npr. mobitelom, fotoaparatom, snimačem zvuka i slike, besplatnim programima na internetu)

– vrednuje vlastiti uradak i uratke drugih učenika s naglaskom na samovrednovanje prema unaprijed zadanim sastavnicama

– stvara različite individualne uratke (npr. stvaralaštvo na dijalektu / zavičajnome govoru, uređuje razredne novine, dramatizira tekstove i priprema se za izvedbu, osmišljava scenografiju, izrađuje kostime, izražava se pokretom i plesom, snima kratke filmove (isječke), oblikuje fotografije u ilustrativni film, crta slikovnicu, izrađuje različite priručnike i sl.)

– prikuplja vlastite uratke u radnu mapu prateći vlastiti napredak

– koristi se jezičnim vještinama, aktivnim rječnikom i temeljnim znanjima radi oblikovanja uradaka u kojima kreativnost, originalnost i stvaralačko mišljenje dolazi do izražaja te razvija vlastiti potencijal za stvaralaštvo

Ostvarivanje ishoda prati se i ne podliježe vrednovanju.

C. KULTURA I MEDIJI

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ C.7.1.

Učenik samostalno izabire informacije iz različitih izvora (časopis, internet) te provjerava njihovu korisnost i točnost koje su bitne za rješavanje postavljenih zadataka.

– pronalazi informacije u različitim izvorima prema svojim interesima i potrebama (literatura u skladu s postavljenim zadatkom, informacije o temi koja ga zanima i sl.)

– pronalazi potpune i provjerene informacije – provjerava točnost prikupljenih informacija (npr. imena i prezimena, brojčane podatke, izražavanje postotcima)

– izabire potrebne informacije u različite svrhe

– uspoređuje informacije sličnoga sadržaja pronađene u različitim izvorima i izabire ih prema korisnosti

– ovladava osnovnim tehnikama pretraživanja interneta i knjižničnih kataloga

– citira izvor informacija

Učenik prema smjernicama izabire potrebne informacije iz više izvora radi donošenja zaključaka.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: upute, katalog, programi, vijest, prospekt

OŠ ČJ C.7.2.

Učenik obrazlaže pozitivan i negativan utjecaj različitih medijskih tekstova na razvoj stavova i vrijednosti.

– objašnjava svoju reakciju na medijski tekst

– objašnjava zašto bi različiti primatelji i pošiljatelji (dječaci, djevojčice, odrasli, pripadnici treće dobi te različite kulturne grupe) mogli različito reagirati na više različitih medijskih tekstova (npr. manga stripove, sportske emisije,

sapunice, videoigre koje simuliraju utrke i sl.)

Učenik opisuje uz pomoć učitelja različito predstavljanje istih medijskih sadržaja radi utjecaja na razvoj mišljenja i stavova.

– navodi primjere različitih reakcija tinejdžera i njihovih roditelja na više različitih medijskih tekstova

– pretpostavlja o ciljanoj publici na temelju pročitanoga teksta / pogledanoga filma / serije / glazbenoga videospota (npr. pretpostavlja tko su čitatelji pojedinih časopisa, gledatelji pojedinih TV programa i sl.)

– prepoznaje uporabu postupaka, tehnika te vizualnih i zvučnih znakova u različitim filmovima i kazališnim predstavama (npr. uporaba predmeta/odjeće bijele i crne boje može upućivati na podjelu likova na pozitivne i negativne)

– opisuje kako se različitim postupcima, tehnikama te vizualnim i zvučnim znakovima oblikuje značenje medijske poruke i stvara željeni učinak na publiku radi prenošenja poruke (npr. tehnika slow-motion ili glazbena tema koja se ponavlja u filmu često služi za prijenos neke neverbalne poruke, naglašavanje ili produživanje neke bitne scene i sl.; također, u kazališnoj se predstavi funkcionalno rabe scenografija, kostimi, rasvjeta i drugo da bi se postigao učinak na publiku)

OŠ ČJ C.7.3.

Učenik samostalno vrednuje kulturne događaje, posebno manifestacije češke nacionalne manjine i u Češkoj Republici te ih posjećuje u fizičkome i digitalnome okružju.

preporučeni izvanučionički sadržaji:

– posjet kazalištu: kazališne predstave, programi kojima se predstavlja organizacija rada kazališta, rad na predstavi i njihovi sudionici

– odlazak u kino i kinoteke

– posjet medijskim kućama (radijske i televizijske postaje, novinske i izdavačke kuće)

– posjet institucijama: knjižnice, muzeji, ateljei, umjetničke radionice, instituti, zavodi

– festivali: književni, filmski, znanstveni, edukacijski, tradicijski

– tribine i susreti s književnicima i autorima različitih provenijencija

– sudjelovanje u radionicama različitih sadržaja

– posjeti izložbama

– predavanja u fizičkome i digitalnome okružju

– sudjelovanje u raznim projektima

– internetski kulturni portali

– internetski sadržaji: internetske izložbe, internetske učionice

– poznaje časopise Dětský koutek, Jednota, češku emisiju Radio Daruvara, manjinske emisije na državnoj televiziji

– razgleda izložbe o doseljenju Čeha u Slavoniju i Etnografsku zbirku u Ivanovu Selu

– prati manjinske manifestacije poput Dana češke kulture i Žetvenih svečanosti

– uključuje se u kulturni život češke nacionalne manjine preko Čeških beseda

Učenik na poticaj izabire i posjećuje kulturne događaje u skladu s vlastitim interesima te ih uspoređuje s vlastitim iskustvom, stavovima i vrijednostima.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Ishodom se potiče osobni razvoj, osvješćivanje vlastitoga jedinstvenog identiteta te aktivno uključuje učenika u kulturni i društveni život češke nacionalne manjine u Republici Hrvatskoj.

8. razred – 140 sati godišnje

A. KOMUNIKACIJA I JEZIK

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ A.8.1.

Učenik govori, razgovara i raspravlja u skladu sa svrhom govorenja, primjenjuje vještine aktivnoga slušanja i poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

– razgovara u skladu sa slobodno odabranim ili zadanim temama koje se nalaze u dodatku kurikulumu

– primjenjuje različite obrasce vođenja razgovora s obzirom na sugovornika, vrstu i svrhu razgovora: razgovor s vršnjacima ili odraslima, slobodni ili vođeni razgovor

– razlikuje vještine grupnoga razgovora: uvjeravanje, nagovaranje, pregovaranje, raspravljanje

– razlikuje spontanu komunikaciju (uvjetovana osjećajima) i uvježbanu, planiranu komunikaciju (planirana i pripremljena rasprava)

– raspravlja spontano i prema unaprijed dogovorenoj temi

– zastupa i brani svoje mišljenje, stavove i vrijednosti

– tumači, obrazlaže i prosuđuje na temelju činjenica i dokaza

– potvrđuje vlastito mišljenje iznoseći citate, statističke podatke, općeprihvaćene činjenice, spoznaje i vrijednosne sudove

– aktivno sluša sugovornika parafraziranjem onoga što je čuo

– razgovijetno govori primjenjujući govorne vrednote i pravogovornu normu

– točno izgovara ogledne i česte riječi u kojima su glasovi ch, h, ř, ď,ť,ň i dvoglas ou

– procjenjuje primjerenu količinu izrečenih informacija u skladu s ciljem i smislom razgovora

– poštuje pravila uljudnoga ophođenja

– komunicira asertivno i izbjegava nasilnu komunikaciju

Učenik prema smjernicama razgovara prema jednome od obrazaca vođenja razgovora, primjenjuje vještine aktivnoga slušanja i poštuje pravila uljudnoga ophođenja.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: prezentacija, planirana rasprava, okrugli stol, debata

OŠ ČJ A.8.2.

Učenik aktivno sluša tekst, prosuđuje značenje teksta u cjelini i povezuje ga sa stečenim znanjem i iskustvom pri čemu iznosi konkretne, tj. argumentirane primjere.

– razlikuje slušanje iz zadovoljstva, empatijsko slušanje (usmjereno na razumijevanje govornikovih osjećaja i potreba) i sadržajno slušanje (usmjereno na razumijevanje i zapamćivanje poruka)

– aktivno sluša sugovornika pokazujući to verbalnim znakovima (parafraziranjem) i neverbalnim znakovima

– razlikuje svrhu slušanja: osobna, obrazovna, javna

– razlikuje bitne podatke od nebitnih u slušanome tekstu

– uspoređuje slične podatke u slušanome tekstu

– pojednostavljuje složene podatke u slušanome tekstu, organizira i interpretira podatke iz slušanoga teksta te ih sažima u različite vrste bilježaka

– donosi niz zaključaka da bi oblikovao značenje i smisao slušanoga teksta u cjelini – objašnjava značenje nepoznatih riječi iz slušanoga teksta služeći se rječnikom/rječnicima

– objašnjava govornikovu neverbalnu komunikaciju i povezuje ju sa sadržajem slušanoga teksta

Učenik aktivno sluša tekst, izvodi zaključke o slušanome tekstu prema smjernicama i objašnjava značenje teksta u cjelini.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: znanstveno-popularno predavanje, vijest, radijska i televizijska emisija

OŠ ČJ A.8.3.

Učenik oblikuje i govori tekstove složenih pripovjednih, opisnih i jednostavnih raspravljačkih struktura u skladu s temom i prema određenim smjernicama i planu te obrazlaže vlastito mišljenje i stavove.

– određuje svrhu govorenja: osobnu, obrazovnu, javnu

– oblikuje i govori strukturirane opisne, pripovjedne i raspravljačke tekstove prema planu

– obrazlaže vlastito mišljenje i stajalište o različitim temama u skladu s dobi i s vlastitim iskustvom

– izvodi prethodno pripremljenu prezentaciju različitih sadržaja uz vizualna pomagala

– primjenjuje govorničke vještine: mijenja rečeničnu intonaciju, usklađuje govorenje sa znacima neverbalne komunikacije (primjereno drži ruke, umjereno se kreće)

– razgovijetno govori primjenjujući govorne vrednote i pravogovornu normu: točno izgovara ogledne i česte riječi u kojima su glasovi ch, h, ř, ď, ť, ň i dvoglas ou, eu, au

– uvažava tuđa stajališta i mišljenja

– poštuje pravila uljudnoga ophođenja

Učenik oblikuje i govori tekstove složenih pripovjednih i opisnih struktura u skladu s temom i prema planu.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: obavijesni tekstovi jednostavnih struktura (izvješće), upućivački tekstovi jednostavnih struktura (savjet, molba), kratka priča, radijski i televizijski prilog

OŠ ČJ A.8.4.

Učenik čita tekst s razumijevanjem, prosuđuje i tumači značenje teksta u cjelini, izvodi zaključke i povezuje ga s prethodnim znanjem i iskustvom.

– objašnjava svrhu čitanja: osobnu, obrazovnu i javnu

– uočava slikovne elemente i grafičku strukturu teksta, aktivira prethodna znanja o temi koju proučava i predviđa sadržaj nadolazećega teksta

– izvodi zaključke na temelju jednoga ili više dijelova čitanoga teksta

– donosi niz zaključaka da bi oblikovao značenje i smisao čitanoga teksta u cjelini

– razlikuje slične podatke u čitanome tekstu

– pojednostavljuje složene podatke iz čitanoga teksta

– organizira i interpretira podatke iz čitanoga teksta i sažima ih u različite vrste bilježaka

Učenik prema smjernicama čita tekst s razumijevanjem, izvodi zaključke o pročitanome tekstu i objašnjava značenje teksta u cjelini.

– pronalazi dokaze i potkrepljuje zaključke do kojih je došao čitanjem

– objašnjava svrhu slikovnih materijala povezujući ih s čitanim tekstom

– objašnjava značenje nepoznatih riječi služeći se rječnikom/rječnicima

– objašnjava obilježja tekstova prema vrsti, obliku, svrsi i primatelju

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: znanstveno-popularni članak, vijest, prikaz, tablični prikaz podataka

OŠ ČJ A.8.5.

Učenik samostalno piše i oblikuje tekst složenih, opisnih, pripovjednih i jednostavnih raspravljačkih struktura u skladu s temom i prema određenim smjernicama pritom primjenjujući stečena pravopisna i morfološka znanja i znanja iz sintakse.

– ponovno čita i pregledava napisani tekst radi poboljšanja teksta služeći se pravopisom i rječnicima

– piše u skladu s pravopisnom normom:

točno piše kvalitativno (ř, h, ch, ď, ť, ň) i kvantitativno (á, é, í, ý, ó, ú, ů) sve češke glasove i dvoglase ou, au, eu

točno piše zvučne glasove u riječima i na kraju riječi koji se izgovaraju kao nezvučni: d t, ď – ť, v – f, b – p, s – z, ž – š, g – k, h – ch

točno piše slogove dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě i bje, vje kad korijen riječi počinje slovom j

točno piše prijedloge s/se, z/ze, k/ke, v/ve

točno piše i/y i í/ý iza tvrdih i mekih suglasnika u češkim riječima, pravilno piše i iza tvrdih suglasnika u stranim riječima

točno piše i/y i í/ý u riječima nakon alternativnih (obojetných) suglasnika u nastavcima imenica

točno piše i/y i í/ý u odabranim riječima (vyjemenovaná slova) i srodnim riječima

piše veliko slovo u pridjevima nastalim od vlastitih imena i malo slovo u oglednim i čestim pridjevima na -ský, -cký, -čký

piše veliko slovo u jednorječnim i višerječnim izrazima/imenima

– koristi se pravilnim morfološkim oblicima svih vrsta riječi

– objašnjava gramatičko ustrojstvo rečenice, tj. sljedeće sintaktičke kategorije: predikat, subjekt, objekt i priložne oznake te atribut i apoziciju na oglednim i čestim primjerima

– objašnjava rečenice po sastavu: jednostavne i složene rečenice

– točno piše zarez

– piše ogledne i česte kratice i pokrate

– piše s potrebom i zadovoljstvom

Učenik prema modelu oblikuje i piše tekst složenih pripovjednih i opisnih struktura u skladu s temom i prema planu.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– vrste riječi: imenice, pridjevi, zamjenice, brojevi, glagoli, prilozi, prijedlozi, veznici, čestice i usklici

– morfološke kategorije: obrasci sklonidbe, stupnjevanje, glagolska vremena, načini i vidovi

– sintaktičko ustrojstvo rečenice: predikat, subjekt, objekt, priložne oznake, atribut, apozicija, interpunkcija u rečenici

OŠ ČJ A.8.6.

Učenik uspoređuje različite odnose i značenja među riječima te opisuje njihovo značenje u različitim kontekstima, samostalno istražuje informacije o tekstnim vrstama i događajima važnima za razvoj češkoga jezika.

– razlikuje sinonime, homonime i antonime te se koristi velikim opsegom riječi

– razlikuje standardni i nestandardni jezik (obecná čeština, nářečí, slang, argot)

– stavlja u odnos razvoj češkoga jezika s nacionalnim identitetom i kulturom

– objašnjava pojmove dvojezičnosti

– upoznaje se s tekstovima i događajima bitnima za razvoj češkoga jezika

Učenik prema smjernicama istražuje informacije o tekstu i događaju po vlastitome izboru bitnome za razvoj češkoga jezika.

– istražuje suvremene jezične priručnike radi upoznavanja suvremene leksikografije i uočava brojnost jezičnih priručnika

– prepoznaje sličnosti i uvažava razlike između vlastite jezične kulture i drugih jezičnih kultura

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– sinonimi, homonimi, antonimi, standardni i nestandardni jezik, narječje, slang, argot

Preporuka za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Učitelj svakodnevno organizira aktivnosti i treba osigurati vrijeme za međusoban razgovor. U komunikaciji, svakodnevnoj ili u didaktičkoj situaciji, učenik upotrebljava riječi molim, hvala, oprosti, izvoli i izražava svoje želje, potrebe, misli i osjećaje potaknute pitanjima Što želiš?, Što misliš o…?, Kako se osjećaš?. Učenik se tijekom razgovora slobodno izražava. Nakon toga diskretno ga se upućuje na društveno prihvatljiva pravila razgovora. Učenika se tijekom govora ne prekida i ne ispravlja da ga ispravci i prekidi učitelja i drugih učenika ne bi sputavali u izražavanju. Nakon govora učeniku se diskretno objasni u čemu je pogriješio tijekom govora i pouči ga se načinima otklanjanja pogrešaka u govoru.

Različitim ciljanim aktivnostima i strategijama učenja i poučavanja kontinuirano valja razvijati aktivan i pasivan rječnik učenika u skladu s jezičnim razvojem i prema predloženim temama u dodatku kurikulumu.

B. KNJIŽEVNOST I STVARALAŠTVO

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ B.8.1.

Učenik obrazlaže odnos proživljenoga iskustva i iskustva stečenoga čitanjem književnih tekstova te tumači utjecaj književnoga teksta na stvaranje mišljenja o sebi i drugima.

– povezuje vlastiti spoznajni i osjećajni doživljaj da bi stvorio cjelovitu sliku o književnome tekstu

– razvija pripovjednu sposobnost, tj. stavlja u odnos uzroke i posljedice te vlastito znanje o svijetu i prikaz svijeta u književnome tekstu

– uočava tematizira li tekst pojave i doživljaje koje može prepoznati u svojemu okružju

– uočava utjecaj književnih tekstova na poimanje vlastitih osjećaja i osjećaja prema drugim ljudima

– uočava estetska obilježja književnoga teksta u odnosu na ostale tekstove

– stvara umne predodžbe o pročitanome tekstu

– ima potrebu čitati i čita iz užitka

Učenik objašnjava utjecaj književnih tekstova na stvaranje mišljenja o sebi te na stvaranje vlastitih umnih predodžaba.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: kraći tekstovi ili odlomci djela predloženih u dodatku kurikulumu

OŠ ČJ B.8.2.

Učenik tumači književni tekst na temelju vlastitoga čitateljskog iskustva, iz konteksta i usporedbe s drugim književnim vrstama primjenjujući znanje iz teorije književnosti.

– imenuje i opisuje pripovjedne događaje u kronološkome slijedu radi cjelovitoga razumijevanja (različiti učenici različito čitaju isti tekst)

– uočava strukturu književnoga teksta (fabula i kompozicija književnoga teksta; stih i strofa kao jedinstveni i samostalni pjesnički oblik; dijalog, monolog, didaskalije) i primjenjuje temeljna književnoteorijska znanja

– razlikuje pripovjedača (u 1. i 3. licu) od autora

– opisuje različite okolnosti, tj. namjeru autora koji usmjerava čitateljevu pažnju na specifičnosti u književnome tekstu

– prepoznaje stilska izražajna sredstva: epitet, metaforu, personifikaciju, simbol, kontrast, anaforu, apostrofu i refren

Učenik opisuje književni tekst i prema smjernicama otkriva njegovo značenje s obzirom na žanrovska obilježja i vlastito čitateljsko iskustvo.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– pojmovi iz teorije književnosti: lirika, epika, drama, lirska pjesma (domoljubna, pejzažna, ljubavna), epska pjesma, balada, mit, legenda, kratka priča, roman za djecu i mlade, pustolovni roman, anegdota, strip, igrokaz, stih, strofa, rima, ponavljanje, asonanca, aliteracija, epitet, metafora, simbol, personifikacija, kontrast, apostrofa i refren

Književnoteorijska znanja na razini su prepoznavanja i u službi su proširivanja vlastitoga iskustva čitanja i razvijanja pozitivnoga stava prema čitanju.

OŠ ČJ B.8.3.

Učenik vrednuje književni tekst i argumentira vlastita zapažanja povezana s pročitanim tekstom, kritički vrednuje književni tekst i povezuje ga s vlastitim književnim iskustvom.

– vrednuje književni tekst i argumentira vlastita zapažanja povezujući ih s prethodnim znanjem

– interpretira etičku i idejnu razinu književnoga teksta

– uočava višeslojnost književnoga teksta

– tumači dublje značenje književnoga teksta

– uočava autorove poruke u književnome tekstu

– objašnjava uzroke i posljedice u književnome tekstu

– uočava veze i odnose u književnome tekstu

– uspoređuje djela slične tematike

– zastupa vlastito mišljenje i poštuje mišljenja drugih

– objašnjava kako i u kojoj mjeri književni tekst utječe na oblikovanje njegovih stavova i vrijednosti

Učenik oblikuje stavove, objašnjava vlastito mišljenje i povezuje ga s dokazima na kojima ga temelji.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: lirika, epika, drama, lirska pjesma (domoljubna, pejzažna, ljubavna), epska pjesma, balada, romanca, mit, legenda, pripovijetka, roman za djecu i mlade, pustolovni roman, kriminalistički roman, znanstvenofantastični roman, anegdota, strip, igrokaz

OŠ ČJ B.8.4.

Učenik obrazlaže vlastiti izbor književnih tekstova s obzirom na tematiku, likove i načine izlaganja, argumentirano prosuđuje samostalno izabrani književni tekst i promišlja o njegovoj svrsi, obilježjima pripadajuće književne vrste, žanra i autora primjenjujući osnovno znanje iz teorije književnosti.

– izražava vlastiti doživljaj književnoga teksta

– uočava zajedničke karakteristike omiljenoga žanra i omiljenoga autora

– obrazlaže razloge vlastitoga izbora književnih tekstova

– obrazlaže žanrove na temelju tematike, likova i načina izlaganja

– objašnjava svevremenske općeljudske poruke književnoga teksta

– stvara zajednički popis književnih tekstova po kriteriju žanra, autora, tematike i sl.

Učenik objašnjava vlastiti izbor književnoga teksta s obzirom na tematiku, likove i načine izlaganja.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: kraći tekstovi ili odlomci djela predloženih u dodatku kurikulumu

OŠ ČJ B.8.5.

Učenik se stvaralački izražava prema vlastitome interesu potaknut različitim vlastitim i čitalačkim iskustvima i doživljajima.

– istražuje, eksperimentira te samostalno i slobodno radi na temi koja mu je bliska i nadgleda vlastiti napredak

– nudi inovativna rješenja potaknut različitim iskustvima i doživljajima tijekom učenja i poučavanja

– raščlanjuje proces nastanka uratka na etape svladavajući moguće probleme i preuzimajući rizik do konačnoga cilja

– pronalazi besplatne alate za provedbu, koristi se vlastitim digitalnim uređajima koji su mu dostupni (npr. mobitelom, fotoaparatom, snimačem zvuka i slikama), besplatnim programima na internetu)

Ostvarivanje ishoda prati se i ne podliježe vrednovanju.

– vrednuje vlastiti uradak i uratke drugih učenika s naglaskom na samovrednovanje prema unaprijed zadanim sastavnicama

– stvara različite individualne uratke (npr. stvaralaštvo na dijalektu / zavičajnome govoru, uređuje razredne novine, dramatizira tekstove i priprema se za izvedbu, osmišljava scenografiju, izrađuje kostime, izražava se pokretom i plesom, snima kratke filmove (isječke), oblikuje fotografije u ilustrativni film, crta slikovnicu, izrađuje različite priručnike i sl.)

– prikuplja vlastite uratke u radnu mapu (portfolio) prateći vlastiti napredak

– koristi se jezičnim vještinama, aktivnim rječnikom i temeljnim znanjima radi oblikovanja uradaka u kojima kreativnost, originalnost i stvaralačko mišljenje dolaze do izražaja

– razvija vlastiti potencijal za stvaralaštvo

C. KULTURA I MEDIJI

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

OŠ ČJ C.8.1.

Učenik vrednuje informacije i izvore informacija te organizira izabrane informacije i povezuje ih s postojećim znanjem radi rješavanja problemske situacije.

– izabire relevantne izvore za istraživanje informacija u skladu sa zadatkom

– uspoređuje informacije iz različitih izvora radi procjene pouzdanosti, točnosti i autorstva

– selektivno i kritički preuzima informacije iz različitih izvora

– koristi se informacijama poštujući intelektualno vlasništvo

– predlaže rješenja problemske situacije na temelju prikupljenih i organiziranih informacija

– razlikuje činjenice od mišljenja i stavova

– analizira različita značenja tekstova

– uočava predrasude i stereotipe

– citira izvor informacija

– služi se različitim priručnicima prema svojim interesima i potrebama

Učenik prema smjernicama organizira izabrane informacije iz različitih izvora

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstne vrste: dnevnik, novinski članak, letak, natuknica u različitim priručnicima

OŠ ČJ C.8.2.

Učenik u skladu s razinom znanja obrazlaže pozitivan i negativan utjecaj različitih medijskih tekstova na razvoj stavova i vrijednosti ciljane tinejdžerske publike.

– objašnjava svoju reakciju na medijski tekst i pretpostavlja komu bi još mogao biti zanimljiv i koristan

– uspoređuje reakcije različitih primatelja na poruke u sobama za razgovor, na forumima i društvenim mrežama

– objašnjava zašto bi primatelji i pošiljatelji različite dobi, spola, nacionalnosti, društvenoga statusa i sl. mogli različito reagirati na različite medijske tekstove

– obrazlaže različito poimanje istoga teksta u različitih primatelja

– suprotstavlja se stereotipima, predrasudama, prikrivenoj i otvorenoj diskriminaciji te suzbija govor mržnje

– razlikuje uporabu postupaka, tehnika i izražajnih sredstava u različitim časopisima: usklađenost naslova sa sadržajem teksta, odnos fotografije i ilustracije s tekstom, svrha izdvajanja teksta u okvir, vizualni znakovi za privlačenje pozornosti, svrha različitih priloga časopisu

Učenik objašnjava pozitivan i negativan utjecaj različitih medijskih tekstova na razvoj stavova i vrijednosti ciljane tinejdžerske publike.

– objašnjava kako se različitim postupcima, tehnikama i izražajnim sredstvima oblikuje značenje medijske poruke i stvara željeni učinak na primatelja (npr. učenik zapaža naglašeno reklamiranje modnih i kozmetičkih proizvoda ili tematsko predstavljanje odjeće i obuće nizom fotografija u časopisima)

– tumači povezanost teksta i svijeta koji ga okružuje

OŠ ČJ C.8.3.

Učenik samostalno vrednuje kulturne događaje, posebno manifestacije češke nacionalne manjine i u Češkoj Republici te ih posjećuje u fizičkome i digitalnome okružju.

preporučeni izvanučionički sadržaji:

– posjet kazalištu: kazališne predstave, programi kojima se predstavlja organizacija rada kazališta, rad na predstavi i njihovi sudionici

– odlazak u kino i kinoteke

– posjet medijskim kućama (radijske i televizijske postaje, novinske i izdavačke kuće)

– posjet institucijama: knjižnice, muzeji, ateljei, umjetničke radionice, instituti, zavodi

– festivali: književni, filmski, znanstveni, edukacijski, tradicijski

– tribine i susreti s književnicima i autorima različitih provenijencija

– sudjelovanje u radionicama različitih sadržaja

– posjeti izložbama

– predavanja u fizičkome i digitalnome okružju – sudjelovanje u raznim projektima

– internetski kulturni portali

– internetski sadržaji: internetske izložbe, internetske učionice

– opisuje ulogu popularne glazbe u izražavanju temeljnih pitanja mladenačkoga identiteta

– obrazlaže značenje popularnokulturnih tekstova i povezuje ih s društvenim i ekonomskim okružjem (npr. biografije poznatih koje prikazuju društvenu i ekonomsku raslojenost)

– tumači priču i likove kao temelje popularnih tekstova, tj. kao objekte divljenja ili osude izdvaja dijelove teksta koji predstavljaju predrasude i stereotipe

– izdvaja vlastita i tuđa mišljenja o pularnokulturnim tekstovima u skladu s dosadašnjim znanjem i kulturnim iskustvom

– objašnjava postojanje različitih, njemu poznatih supkultura

– uspoređuje popularnu kulturu s tzv. visokom kulturom na poznatim primjerima iz književnosti ili drugih umjetnosti

– poznaje časopise Dětský koutek, Jednota, češku emisiju Radio Daruvara, manjinske emisije na državnoj televiziji

– razgleda izložbe o doseljenju Čeha u Slavoniju i Etnografsku zbirku u Ivanovu Selu

– prati manjinske manifestacije poput Dana češke kulture i Žetvenih svečanosti

– uključuje se u kulturni život češke nacionalne manjine preko Čeških beseda

Učenik na poticaj izabire i posjećuje kulturne događaje u skladu s vlastitim interesima te ih uspoređuje s vlastitim iskustvom, stavovima i vrijednostima.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Ishodom se potiče osobni razvoj, osvješćivanje vlastitoga jedinstvenog identiteta te aktivno uključuje učenika u kulturni i društveni život češke nacionalne manjine u Republici Hrvatskoj.

A. KOMUNIKACIJA I JEZIK

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

SŠ ČJ A.1.1.

Učenik raspravlja o zadanoj ili odabranoj temi po izboru; izražava se argumentirano i u skladu s komunikacijskom situacijom izvodi zaključke.

– govori tekst na odabranu ili zadanu temu iz svakodnevnoga života – izražava svoje mišljenje, stavove, emocije

– pokazuje sposobnost prikladnoga jezičnog ponašanja u raznim komunikacijskim situacijama i s različitim sugovornicima – razvija aktivan rječnik – poštuje morfosintaktičke strukture i žanrove funkcionalnih stilova

Prema smjernicama razgovara i/ili raspravlja radi razmjene informacija i u skladu s komunikacijskom situacijom i komunikacijskim bontonom.

SŠ ČJ A.1.2.

Učenik aktivno sluša prema unaprijed određenomu cilju slušanja, ispisuje glavnu poruku iz teksta.

– razumije slušane, pisane i audiovizualne složene tekstove

– interpretira književne tekstove

– razgovora o zadanome cilju

– objašnjava svoje stavove

– obogaćuje aktivni rječnik

– ispisuje glavnu poruku iz teksta i raspravlja o njoj

– izvodi zaključke

Aktivno sluša i prema smjernicama izdvaja i razvrstava osnovne informacije i ideje bitne za svrhu slušanja.

SŠ ČJ A.1.3.

Učenik piše opisni srednje dug tekst na temu iz pročitanoga djela.

– piše srednje dug tekst uz smjernice na zadanu temu iz pročitanoga djela

– primjenjuje jezične zakonitosti i znanje iz teorije književnosti, stilistike i funkcionalnih stilova

Prema smjernicama oblikuje i piše srednje dug tekst na zadanu temu iz pročitanoga djela u skladu sa spoznajama iz teorije književnosti, stilistike i funkcionalnih stilova primjenjujući jezične zakonitosti.

SŠ ČJ A.1.4.

Učenik čita s razumijevanjem složenije upućivačke tekstove te odabire i ispisuje glavne informacije.

– razumije složeniji pisani tekst – prepoznaje glavne značajke teksta – odabire i ispisuje bitne informacije koje može primijeniti u svakodnevnome životu

Učenik čita složenije upućivačke tekstove uz pomoć nastavnika te prepoznaje i izdvaja glavne informacije.

SŠ ČJ A.1.5.

Učenik piše pripovjedne tekstove, subjektivno i objektivno iznosi događaje.

– piše pripovjedne tekstove

– razlikuje subjektivno pripovijedanje od objektivnoga – subjektivno iznosi događaje – objektivno iznosi događaje

Prema smjernicama oblikuje i piše pripovjedne tekstove u skladu sa svrhom teksta, subjektivno/objektivno iznosi događaje.

SŠ ČJ A.1.6.

Učenik povezuje sintaktičku službu riječi u rečenici i primjenjuje jezične zakonitosti pri stvaranju teksta.

– samostalno piše srednje dug tekst složene strukture na temu prema slobodnome izboru

Prema smjernicama piše tekst složene strukture prema slobodnome izboru, koristi se prikladnim morfosintaktičkim strukturama, pravilno se koristi sintaktičkom službom riječi u rečenici.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: vic, razgovorne igre, spontani razgovor, opis osobe, stvaralačko prepričavanje događaja, opis, anegdota, pripovjedni tekstovi, radijski i televizijski prilozi, vijest, izvješće, tehnički ili objektivni opis, reportaža, putopis, životopis, intervju, razgovor o temi, tekst s poveznicama (hipertekst), autobiografija, pripovijest, roman, tragedija, lirska poezija, lirsko-epska poezija, mit

Preporuke za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Učenik: – govori najmanje jedan monološki tekst i sudjeluje u najmanje jednom dijaloškom tekstu s obilježjima opisnoga i pripovjednoga diskursa: izvješće i intervju – sluša i čita najmanje dva opisna ili pripovjedna teksta prema odabiru nastavnika – usvaja leksička znanja na metajezičnoj razini koje je usmjereno razvoju komunikacijske jezične kompetencije i svijesti o češkome jeziku.

B. KNJIŽEVNOST I STVARALAŠTVO

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

SŠ ČJ B.1.1.

Učenik opisuje svoje doživljaje prema književnome tekstu i obrazlaže svoje mišljenje.

– izražava i opisuje doživljaje i dojmove koje je na njega ostavio pročitani tekst

– obrazlaže svoje razumijevanje teksta

– argumentira svoje mišljenje o određenim postupcima

– obrazlaže kako bi on (i zašto) postupio u sličnim situacijama

Na poticaj samostalno opisuje svoje doživljaje i stavove.

SŠ ČJ B.1.2.

Učenik ispisuje iz književnoga teksta informacije, usmeno ga interpretira primjenjujući svoje znanje i iskustvo iz teorije književnosti i stilistike.

– ispisuje informacije za interpretaciju teksta

– određuje književnu vrstu, žanr, kompoziciju i stilska obilježja teksta

– ovisno o žanru teksta opisuje likove, temu i motive

– imenuje jezično-stilska izražajna sredstva

Uočava žanrovska obilježja književnoga teksta i prema smjernicama izdvaja pojedine kompozicijske sastavnice i stilska obilježja.

SŠ ČJ B.1.3.

Učenik proučava književni tekst na temelju tri oblika proučavanja: analize, interpretacije i kritike.

– učenik analizira tekst, tj. raščlanjuje ga na njegove sastavne dijelove da utvrdi njegovu vrijednost, bit

– interpretira tekst, tj. tumači ga

– kritizira, ocjenjuje, prosuđuje i tumači tekst pri čemu naglašava estetsku, umjetničku, idejnu i etičku vrijednost teksta

Prema smjernicama raščlanjuje bit teksta, istražuje autorovu namjeru, obrazlaže svoje viđenje autorove namjere i usmeno raspravlja o etičkim vrijednostima teksta.

SŠ ČJ B.1.4.

Učenik čita različite tekstove i uspoređuje ih prema obilježjima funkcionalnih stilova.

– navodi osnovna obilježja funkcionalnih stilova – prepoznaje žanrove funkcionalnih stilova – uvrštava pročitane tekstove u određeni funkcionalni stil prema njihovim obilježjima

Prema dobivenim smjernicama u različitim tekstovima prepoznaje osnovne žanrove funkcionalnih stilova.

SŠ ČJ B.1.5.

Učenik ispisuje iz teksta povezanost obilježja pripadajućega književnog smjera s društveno-povijesnim razdobljem.

– razmatra utjecaj društveno-povijesnoga razdoblja na obilježja pripadajućega književnog smjera – navodi osnovna obilježja književnoga razdoblja

Prema smjernicama opisuje društveno-

-povijesni i kulturni kontekst i njegov utjecaj na značenje književnoga teksta.

SŠ ČJ B.1.6.

Učenik uspoređuje (usmeno/pismeno) pročitano književno djelo s njegovom filmskom/kazališnom adaptacijom.

– uočava koliko se prilagodilo književno/kazališno djelo zahtjevima novoga filmskog djela – uspoređuje i navodi razliku između kazivanja i prikazivanja – otkriva da uvid u psihu likova kakav ima čitatelj književnoga djela, gledatelju filma nije dostupan – uspoređuje što je/nije istovjetno u filmu i knjizi / kazališnome djelu

Prema smjernicama pronalazi efekte kojima se u filmu nadomješta pisana riječ, utvrđuje i usmeno analizira kako gledatelj filma vidi unutarnje karakteristike likova.

SŠ ČJ B.1.7.

Učenik interpretira književni tekst, raspravlja o autoru i njegovu stvaralaštvu.

– interpretira književni tekst povezujući ga s tematskim, žanrovskim, kompozicijskim i stilskim obilježjima – primjenjuje osnovne književnoteorijske pojmove bitne za interpretaciju književnoga teksta – osmišljava prezentaciju o autoru – raspravlja o cjelokupnome autorovu stvaralaštvu i ističe što mu se sviđa / ne sviđa

Prema smjernicama primjenjuje osnovne književnoteorijske pojmove bitne za interpretaciju književnoga teksta.

SŠ ČJ B.1.8.

Učenik se stvaralački izražava na izabranu ili zadanu temu iz svakodnevnoga života prema svojim sposobnostima, znanju i interesima.

– govori srednje dug i složen tekst na zadanu ili izabranu temu

– poštuje kronološki/retrospektivni slijed događaja

– izriče vlastito mišljenje i kritičke stavove

– razvija kulturu govorenja

– upotrebljava stilska izražajna sredstva

Na poticaj se samostalno izražava na izabranu ili zadanu temu iz svakodnevnoga života.

SŠ ČJ B.1.9.

Učenik ispisuje, argumentira i obrazlaže razliku u stvaralaštvu odabranih autora.

– obrazlaže i procjenjuje izbor omiljenih autora – izražava svoj emocionalni, spoznajni i estetski dojam o književnome tekstu odabranih autora – iskazuje svoje mišljenje o sličnostima i razlikama u stvaralaštvu odabranih autora s obzirom na književno razdoblje, žanr, temu, likove i jezik

Prema smjernicama objašnjava međusobne odnose među odabranim autorima, pronalazi različitosti i sličnosti među žanrovskim, kompozicijskim i stilskim obilježjima, prema smjernicama interpretira književne tekstove.

SŠ ČJ B.1.10.

Učenik uspoređuje i komentira različita izlaganja iste teme u književnim ostvarenjima.

– iskazuje svoja zapažanja o različitoj obradi iste teme u različitih autora – navodi autore i djela na kojima te razlike dokazuje – izražava bitne značajke i razlike u obradi teme odabranih autora – izdvaja dijelove teksta u kojima je najvidljivije obrađena tema i analizira ih

Prema smjernicama interpretira književne tekstove i objašnjava međusobne odnose tematskih, žanrovskih, kompozicijskih i stilskih obilježja, pronalazi autore i djela.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: vic, razgovorne igre, spontani razgovor, opis osobe, stvaralačko prepričavanje događaja, opis, anegdota, pripovjedni tekstovi, radijski i televizijski prilozi, vijest, izvješće, tehnički ili objektivni opis, reportaža, putopis, životopis, intervju, razgovor o temi, tekst s poveznicama (hipertekst), autobiografija, pripovijest, roman, tragedija, lirska poezija, lirsko-epska poezija, mit

– filmovi

Preporuke za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Učenik:

– čita najmanje jedan književni tekst prema vlastitome izboru i predstavlja ga; literarni doživljaj izražava usmeno, pisano, vizualizacijama i kreativnim uratkom

– u analizi književnih djela primjenjuje prethodno stečeno književnoteorijsko znanje, a novi književnoteorijski pojmovi uvode se prema vrsti i temi teksta koji se čita

– pojedine elemente književne strukture učenici uvježbavaju prepoznati na različitim cjelovitim tekstovima ili s njima povezanim ulomcima

– prema svojim sposobnostima, znanju, interesima proučava, analizira i interpretira književni tekst, raspravlja o autoru i o njegovu stvaralaštvu te uspoređuje i obrazlaže razliku u stvaralaštvu odabranih autora

– na osnovi pročitanoga teksta ovladava obilježjima književnopovijesnoga razdoblja i poetike svojstvenima zadanomu tekstu i pripadajućemu kontekstu

– priprema i oblikuje radove prema obilježjima funkcionalnih stilova, potaknut tekstom ili umjetničkim djelom, u kojima do izražaja dolazi kreativnost, inovativnost, originalnost i stvaralačko mišljenje

– ispisuje iz teksta povezanost obilježja pripadajućega književnog smjera s društveno-povijesnim razdobljem

– usmeno ili pismeno uspoređuje pročitano književno djelo s njegovom filmskom ili kazališnom adaptacijom.

C. KULTURA I MEDIJI

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju*-w2 razreda

SŠ ČJ C.1.1.

Učenik odabire informacije, ovisno o zadatku, iz enciklopedija, udžbenika, kataloga, elektroničkih izvora i časopisa.

– odabire informacije ovisno o zadatku i prema svojim interesima

– provjerava valjanost informacija

– izabire nepristrane informacije

– uočava izvore s najpotpunijim informacijama

Prema smjernicama odabire informacije iz različitih izvora ovisno o zadatku i interesima, analizira njihovu valjanost, traži i odabire najpotpunije informacije.

SŠ ČJ C.1.2.

Učenik se pravilno izražava slijedeći informacije putem medija.

– odabire jezične, vizualne, auditivne i audiovizualne načine oblikovanja medijskih poruka

– provjerava valjanost informacija

– pravilno se izražava u svakodnevnoj komunikaciji i usvaja potrebne medijske poruke

Prema smjernicama odabire najprikladnije načine oblikovanja medijskih poruka, provjerava valjanost pronađenih informacija, pravilno se izražava u svakodnevnoj komunikaciji.

SŠ ČJ C.1.3.

Učenik usmeno izražava svoje dojmove o samostalno odabranome kulturnom događaju, izabire trenutke koji su ga se najviše dojmili i opisuje ih.

– prema preporuci ili vlastitome odabiru učenik posjećuje kazalište, filmske predstave, medijske kuće i izložbe

– usmeno komentira organiziranost kulturnoga događaja

– uočava edukacijske vrijednosti događaja

– izražava svoj emocionalni, estetski i spoznajni dojam

Na poticaj se samostalno izražava o odabranome kulturnom događaju.

SŠ ČJ C.1.4.

Učenik ispisuje informacije iz teorije književnosti i povijesti književnosti iz provjerenih elektronskih izvora.

– samostalno traži informacije iz teorije književnosti i povijesti književnosti

– provjerava njihovu vjerodostojnost

– praktično ih primjenjuje

Prema smjernicama istražuje i pronalazi informacije iz teorije književnosti i povijesti književnosti, provjerava vjerodostojnost tih informacija te ih praktično primjenjuje.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tiskani i elektronički obavijesni, znanstveno-popularni, znanstveni i stručni tekstovi, auditivni, vizualni i audiovizualni izvori, radijski i televizijski prilozi, vijest, putopis, životopis, autobiografija, reklama ili popularnokulturni tekst, kazališna predstava ili strip – informacije, ovisno o zadatku, iz enciklopedija, udžbenika, kataloga, elektroničkih izvora, časopisa – dokumentarni filmovi

Preporuke za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– ovisno o potrebama, interesima i mogućnostima učenika te o povezanosti s ishodima nastavnih područja češkoga jezika i komunikacije te književnosti i stvaralaštva – izražava usmeno svoje dojmove o samostalno odabranome kulturnom događaju, izabire trenutke koji su ga se najviše dojmili i opisuje ih – ispisuje informacije iz teorije i povijesti književnosti iz provjerenih elektronskih izvora.

A. KOMUNIKACIJA I JEZIK

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

SŠ ČJ A.2.1.

Učenik raspravlja o zadanoj ili aktualnoj temi; izražava se argumentirano i u skladu s komunikacijskom situacijom.

– razgovara prema obrascima grupnoga razgovora: rasprava, uvjeravanje, argumentiranje

– raspravlja u skladu sa slobodno odabranom ili zadanom temom

– obrazlaže svoje stavove, mišljenje, emocije

– služi se standardnim jezikom u komunikacijskim situacijama koje to nalažu

– govori u skladu s pravogovornim pravilima

– procjenjuje točnost i relevantnost informacija u razgovoru

Prema smjernicama razgovara i/ili raspravlja radi razmjene informacija i u skladu s komunikacijskom situacijom i komunikacijskim bontonom raspravlja o odabranoj temi.

SŠ ČJ A.2.2.

Učenik aktivno sluša prema unaprijed određenome cilju slušanja, komentira i povezuje informacije i ključne pojmove iz teksta te po vlastitome izboru oblikuje novi tekst.

– aktivno sluša izlagačke tekstove uživo ili posredovane medijima prema unaprijed određenome cilju slušanja

– razvrstava, analizira i objašnjava korisne, zanimljive i bitne informacije

– ispisuje ključne pojmove

– oblikuje povezan, smislen i stilski uređen novi govorni ili pisani tekst

Aktivno sluša i prema smjernicama izdvaja i razvrstava osnovne informacije i ideje bitne za svrhu slušanja.

SŠ ČJ A.2.3.

Učenik ispisuje novi leksik iz pročitanoga teksta, izvodi zaključke, oblikuje izlagačke tekstove u kojima se koristi metodom stvaralačkoga prepričavanja s promjenom gledišta; u skladu sa svrhom teksta i željenim učinkom na primatelja primjenjuje obilježja funkcionalnih stilova, pravopisna pravila i sintaktičke zakonitosti.

– ispisuje novi leksik – obogaćuje aktivni rječnik – oblikuje natuknice i bilješke – pretražuje ključne podatke za odabranu temu – s razumijevanjem upotrebljava riječi povezane s temom – pismeno prepričava duži izlagački tekst mijenjajući gledište pročitanoga teksta – objašnjava i argumentira svoje mišljenje, stavove, emocije i ideje – u skladu sa svrhom teksta i željenim učinkom na primatelja primjenjuje obilježja funkcionalnih stilova, pravopisna pravila, znanje iz teorije književnosti, jezične i sintaktičke zakonitosti

Prema smjernicama oblikuje i piše izlagački tekst mijenjajući gledište pročitanoga teksta, ispisuje novi leksik, pronalazi podatke za odabranu temu, upotrebljava prikladne riječi, provjerava svoje mišljenje, u skladu sa svrhom teksta i željenim učinkom na primatelja primjenjuje obilježja funkcionalnih stilova, pravopisna pravila, znanje iz teorije književnosti, jezične i sintaktičke zakonitosti.

SŠ ČJ A.2.4.

Učenik čita s razumijevanjem prema odabranoj svrsi čitanja tekstove složenih struktura te izdvaja i analizira informacije.

– čita zadane izlagačke tekstove

– čita prema odabranoj svrsi čitanja i objašnjava karakteristike teksta

– prepoznaje strukturna obilježja tekstova

– povezuje ideje u tekstu, bira citate

– povezuje glavne informacije u tekstu te ih analizira i sažima

– izražajno čita naglas primjenjujući pravogovorna pravila i govorne vrednote

Učenik čita složenije izlagačke tekstove uz pomoć nastavnika te prepoznaje i izdvaja glavne informacije.

SŠ ČJ A.2.5.

Učenik povezuje sintaktičku službu riječi u rečenici i primjenjuje jezične zakonitosti u stvaranju teksta.

– razlikuje riječi kao morfološke i sintaktičke jedinice u rečenici i u tekstu – objašnjava razliku među riječima kao morfološke i sintaktičke kategorije – primjenjuje svoje znanje u stvaranju novoga teksta.

Prema smjernicama razlikuje riječi kao morfološke i sintaktičke jedinice u rečenici i u tekstu, uočava razliku među riječima kao morfološke i sintaktičke kategorije, uz pomoć nastavnika primjenjuje stečeno znanje u stvaranju novoga složenog teksta.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– jezična i strukturna obilježja izlagačkih tekstova, prikaza, sažetka, javnoga govora; stilska obilježja znanstveno-popularnoga i stručnoga članka, diskusija, poslovni razgovor, motivacijsko pismo, anketni obrazac

Preporuke za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Učenik: – govori najmanje jedan monološki tekst i sudjeluje u najmanje jednome dijaloškom tekstu s obilježjima izlagačkoga diskursa (javni govor, poslovni razgovor) – sluša najmanje dva izlagačka teksta prema odabiru nastavnika – piše najmanje tri izlagačka teksta: prikaz znanstveno-popularnoga ili stručnoga članka, koncept, motivacijsko pismo – usvaja sintaktička i leksička znanja na metajezičnoj razini koja su usmjerena na razvoj komunikacijske jezične kompetencije i svijesti o češkome jeziku.

B. KNJIŽEVNOST I STVARALAŠTVO

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

SŠ ČJ B.2.1.

Učenik izražava svoje doživljaje i obrazlaže svoje mišljenje o književnome tekstu.

– izražava i opisuje dojmove o pročitanome tekstu

– obrazlaže svoje razumijevanje teksta

– argumentira svoje mišljenje o određenim postupcima

– obrazlaže kako bi on (i zašto) postupio u sličnim situacijama

Na poticaj izražava svoje doživljaje i mišljenje o književnome tekstu.

SŠ ČJ B.2.2.

Učenik ispisuje iz književnih tekstova informacije, usmeno ih interpretira primjenjujući svoje znanje iz teorije književnosti i stilistike.

– ispisuje informacije za interpretaciju teksta

– određuje književnu vrstu, žanr i stilska obilježja teksta

– ovisno o žanru teksta opisuje likove, temu, motive i kompoziciju

– imenuje jezično-stilska izražajna sredstva

Uočava žanrovska obilježja književnoga teksta i prema smjernicama izdvaja pojedine kompozicijske

sastavnice i jezično-stilska izražajna sredstva.

SŠ ČJ B.2.3.

Učenik proučava književni tekst na temelju tri oblika proučavanja: analize, interpretacije i kritike.

– učenik analizira tekst, tj. raščlanjuje ga na njegove sastavne dijelove da utvrdi njegovu vrijednost, bit

– interpretira, tj. tumači tekst

– kritizira, ocjenjuje, prosuđuje, tumači estetsku, idejnu i etičku vrijednost teksta

Prema smjernicama raščlanjuje bit teksta, istražuje autorovu namjeru, obrazlaže svoje viđenje autorove namjere i usmeno raspravlja o etičkim vrijednostima teksta.

SŠ ČJ B.2.4.

Učenik interpretira književne i neknjiževne tekstove te određuje njihov međusobni odnos s obzirom na obilježja funkcionalnih stilova.

– navodi osnovna obilježja funkcionalnih stilova

– prikazuje žanrove funkcionalnih stilova

– razvrstava pročitane tekstove prema njihovim obilježjima u određene funkcionalne stilove

Prema dobivenim smjernicama u različitim tekstovima prepoznaje osnovne žanrove funkcionalnih stilova i razvrstava ih prema njima.

SŠ ČJ B.2.5.

Učenik ispisuje iz teksta utjecaj društveno-povijesnoga razvoja na obilježja prikladnoga književnog smjera.

– razmatra utjecaj društveno-povijesnoga razdoblja na obilježja pripadajućega književnog smjera

– navodi uzročno-posljedičnu vezu toga utjecaja

– povezuje obilježja smjera s načinom stvaranja

Prema smjernicama opisuje društveno-povijesni i kulturni kontekst te njegov utjecaj na značenje

književnoga teksta.

SŠ ČJ B.2.6.

Učenik uspoređuje (usmeno/pismeno) pročitano književno djelo s njegovom filmskom/kazališnom adaptacijom.

– uočava koliko se prilagodilo književno/kazališno djelo zahtjevima novoga filmskog djela

– uspoređuje i navodi razliku između kazivanja i prikazivanja

– uočava da uvid u psihu likova kakav ima čitatelj književnoga djela, gledatelju filma nije dostupan

– uspoređuje što je/nije istovjetno u filmu i knjizi

Prema smjernicama pronalazi elemente kojima se u filmu nadomješta pisana riječ, utvrđuje i usmeno analizira kako gledatelj filma vidi unutarnju karakteristiku likova.

SŠ ČJ B.2.7.

Učenik priča književni tekst, raspravlja o autoru i njegovu stvaralaštvu.

– interpretira književni tekst povezujući ga s tematskim, žanrovskim, kompozicijskim i stilskim obilježjima

– primjenjuje osnovne književnoteorijske pojmove bitne za interpretaciju književnoga teksta

– osmišljava prezentaciju o autoru

– raspravlja o cjelokupnome autorovu stvaralaštvu

Prema smjernicama primjenjuje osnovne književnoteorijske pojmove bitne za interpretaciju književnoga teksta.

SŠ ČJ B.2.8.

Učenik se stvaralački izražava na izabranu ili zadanu temu prema svojim sposobnostima, znanju i interesima.

– govori srednje dug i složen tekst na zadanu ili izabranu temu

– osmišljava plan izlaganja

– poštuje kronološki, retrospektivni slijed događaja

– izvodi zaključke

– razvija kulturu govorenja

Na poticaj se izražava na izabranu ili zadanu temu.

SŠ ČJ B.2.9.

Učenik ispisuje, argumentira i obrazlaže razliku u stvaralaštvu odabranih autora.

– obrazlaže i procjenjuje izbor omiljenih autora

– izražava svoj emocionalni, spoznajni i estetski dojam o književnome tekstu odabranih autora

– iskazuje svoje mišljenje o sličnostima i razlikama u stvaralaštvu odabranih autora s obzirom na književno razdoblje, žanr, temu, likove i stil

Prema smjernicama objašnjava međusobne odnose odabranih autora, pronalazi različitosti i sličnosti među žanrovskim, kompozicijskim i stilskim obilježjima te interpretira književne tekstove.

SŠ ČJ B.2.10.

Učenik uspoređuje i komentira različitu obradu iste teme u književnim ostvarenjima.

– iskazuje svoje zapažanje o različitoj obradi iste teme u različitih autora

– navodi autore i djela na kojima te razlike dokazuje

– izražava bitne značajke i razlike u obradi teme odabranih autora

– izdvaja dijelove teksta u kojima je najvidljivija razlika i analizira ih

Prema smjernicama interpretira književne tekstove i objašnjava međusobne odnose tematskih, žanrovskih, kompozicijskih i stilskih obilježja, pronalazi autore i djela.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: vic, razgovorne igre, spontani razgovor, opis osobe, stvaralačko prepričavanje događaja, opis, anegdota, pripovjedni tekstovi, radijski i televizijski prilozi, vijest, izvješće, tehnički ili objektivni opis, reportaža, putopis, životopis, intervju, razgovor o temi, tekst s poveznicama (hipertekst), autobiografija, pripovijest, roman, tragedija, lirska poezija, lirsko-epska poezija, mit

– dokumentarni filmovi

Preporuke za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Učenik:

– čita najmanje jedan književni tekst prema vlastitome izboru i predstavlja ga; literarni doživljaj izražava usmeno, pisano, vizualizacijama i kreativnim uratkom

– u analizi književnih djela primjenjuje prethodno stečeno književnoteorijsko znanje, a novi književnoteorijski pojmovi uvode se prema vrsti i temi teksta koji se čita

– pojedine elemente književne strukture učenici uvježbavaju prepoznati na različitim cjelovitim tekstovima ili s njima povezanim ulomcima

– prema svojim sposobnostima, znanju i interesima proučava, analizira i interpretira književni tekst te raspravlja o autoru i njegovu stvaralaštvu te uspoređuje i obrazlaže razliku u stvaralaštvu odabranih autora

– ovisno o pročitanome tekstu ovladava obilježjima književnopovijesnoga razdoblja i poetike svojstvenima zadanomu tekstu i njemu pripadajućem kontekstu

– priprema i oblikuje radove prema obilježjima funkcionalnih stilova, potaknut tekstom ili umjetničkim djelom, u kojima do izražaja dolazi kreativnost, inovativnost, originalnost i stvaralačko mišljenje

– ispisuje iz teksta povezanost obilježja pripadajućega književnog smjera s društveno-povijesnim razdobljem

– usmeno ili pismeno uspoređuje pročitano književno djelo s njegovom filmskom ili kazališnom adaptacijom.

C. KULTURA I MEDIJI

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

SŠ ČJ C.2.1.

Učenik odabire informacije, ovisno o zadatku, iz enciklopedija, udžbenika i kataloga, ispituje njihovu valjanost i pravilno ih praktično primjenjuje.

– odabire informacije ovisno o zadatku i prema svojim interesima

Prema smjernicama odabire informacije iz različitih izvora ovisno o zadatku, analizira njihovu valjanost, traži i odabire najpotpunije informacije koje pravilno primjenjuje u skladu sa zadanim zadatkom.

SŠ ČJ C.2.2.

Učenik se pravilno pismeno i usmeno izražava slijedeći provjerene i dokazane informacije dobivene putem medija.

– odabire jezične, vizualne, auditivne i audiovizualne načine oblikovanja medijskih poruka

– provjerava valjanost informacija

– pravilno se izražava u svakodnevnoj komunikaciji

Prema smjernicama odabire najprikladnije načine oblikovanja medijskih poruka, provjerava valjanost pronađenih informacija i pravilno se izražava u svakodnevnoj komunikaciji.

SŠ ČJ C.2.3.

Učenik izražava svoje dojmove o odabranome kulturnom događaju.

– samostalno odabire i posjećuje kulturne događaje

– uočava njihovu edukativnu, umjetničku i etičku funkciju

Na poticaj izražava dojmove o izabranome kulturnom događaju.

SŠ ČJ C.2.4.

Učenik ispisuje informacije iz teorije književnosti i povijesti književnosti iz elektronskih izvora te procjenjuje njihovu valjanost.

– samostalno traži informacije iz teorije književnosti i povijesti književnosti

– provjerava vjerodostojnost tih informacija

– praktično se njima koristi

Prema smjernicama istražuje i pronalazi informacije iz teorije književnosti i povijesti književnosti, provjerava vjerodostojnost tih informacija te se praktično njima koristi.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: vic, razgovorne igre, spontani razgovor, opis osobe, stvaralačko prepričavanje događaja, opis, anegdota, pripovjedni tekstovi, radijski i televizijski prilozi, vijest, izvješće, tehnički ili objektivni opis, reportaža, putopis, životopis, intervju, razgovor o temi, tekst s poveznicama (hipertekst), autobiografija, pripovijest, roman, tragedija, lirska poezija, lirsko-epska poezija, mit – filmovi

Preporuke za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– ovisno o potrebama, interesima i mogućnostima učenika te o povezanosti s ishodima nastavnih područja češkoga jezika i komunikacije te književnosti i stvaralaštva

– izražava usmeno svoje dojmove o samostalno odabranome kulturnom događaju, izabire trenutke koji su najviše na njega utjecali i opisuje ih – ispisuje informacije iz teorije i povijesti književnosti iz provjerenih elektronskih izvora

A. KOMUNIKACIJA I JEZIK

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

SŠ ČJ A.3.1.

Učenik raspravlja o zadanoj aktualnoj temi u razredu/skupini;

izražava se argumentirano i u skladu s komunikacijskom situacijom.

– usredotočuje se na zadanu temu o bitnim znanstvenim i životnim pitanjima

– utvrđuje povezanost tvrdnji, slaganje i neslaganje s njima

– oblikuje zaključke, rješenja i sintezu rasprave

Prema smjernicama razgovora radi uvjeravanja sugovornika u svoje stavove i ideje te ih procjenjuje u skladu s komunikacijskom situacijom.

SŠ ČJ A.3.2.

Učenik aktivno sluša prema unaprijed određenome cilju slušanja, procjenjuje, ustanovljuje i tumači informacije i ključne pojmove u tekstu.

– razumije slušane, pisane i audiovizualne složene tekstove

– interpretira književne tekstove

– razgovara o zadanome cilju

– izražava i objašnjava svoje stavove

– obogaćuje aktivni rječnik

– oblikuje sintezu slušanoga teksta

Aktivno sluša i prema određenomu cilju slušanja uspoređuje i tumači informacije i ključne pojmove iz slušanoga teksta u obliku teksta.

SŠ ČJ A.3.3.

Učenik ispisuje novi leksik iz pročitanoga teksta, oblikuje i govori raspravljačke tekstove i usklađuje govorenje u skladu s komunikacijskom situacijom i svrhom.

– čita srednje dug tekst složene strukture

– ispisuje novi leksik iz pročitanoga

– služi se riječima iz pasivnoga rječnika

– oblikuje i govori raspravljačke tekstove prema obilježjima tekstne vrste služeći se novim leksikom

Prema smjernicama ispisuje leksik, govori raspravljačke tekstove u skladu sa svrhom i slušateljima.

SŠ ČJ A.3.4.

Učenik čita s razumijevanjem prema svrsi čitanja izlagačke tekstove i izražava žanrovska, kompozicijska i tematska obilježja teksta.

– čita izlagačke tekstove prema osobnome interesu

– čita tekstove prema osobnoj ili zadanoj svrsi čitanja

– objašnjava obilježja teksta s obzirom na temu, žanr i kompoziciju

– povezuje i sažima podatke i ideje u tekstu, bira citate kojima podupire svoje tvrdnje

Opisuje funkciju izlagačkih tekstova, analizira i tumači ideje u tekstu te pronalazi citate.

SŠ ČJ A.3.5.

Učenik piše upućivačke tekstove; u skladu sa svrhom teksta i željenim učinkom na primatelja primjenjuje obilježja funkcionalnih stilova i pravopisna pravila.

– oblikuje upućivački tekst prema slobodnoj/zadanoj temi

– oblikuje logično strukturiran tekst prema obilježjima tekstne vrste

– s razumijevanjem upotrebljava riječi prikladne u oblikovanju govornih tekstova

– služi se standardnim jezikom u skladu s komunikacijskom situacijom i funkcionalnim stilom vrste teksta koji piše

Piše upućivački tekst služeći se znanjem i iskustvom o upućivačkim tekstovima, argumentira svoje ideje i zaključke potkrepljuje citatima.

SŠ ČJ A.3.6.

Učenik piše tekst po vlastitome izboru, pravilno primjenjuje sintaktičku službu riječi u rečenici i primjenjuje jezične zakonitosti u stvaranju teksta složene strukture.

– piše tekst složene strukture i opisuje svoje doživljaje, misli i stavove

– pravilno primjenjuje sintaktičku službu riječi u rečenici

– primjenjuje jezične zakonitosti i poštuje funkciju i obilježja izabrane vrste teksta

– smisleno povezuje pojedine dijelove unutar teksta

– piše i obrazlaže svoje zaključke

Piše tekst složene strukture, analizira i tumači namjenu teksta i svoju namjeru pisanja teksta, prikladno povezuje svoje iskustvo s idejom teksta.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– jezična i strukturna obilježja izlagačkoga i raspravljačkoga teksta, strukturna obilježja predavanja i priopćenja: teza, argument, protuargument, zaključak, javni govor, debata, interpretacijski esej, kolumna

– jezična i strukturna obilježja upućivačkih i raspravljačkih tekstova: uputa, esej, kolumna, molba, rasprava, reportaža, priopćenje, komentar

Preporuke za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Učenik:

– govori najmanje jedan monološki tekst i sudjeluje u najmanje jednome dijaloškom tekstu s obilježjima upućivačkoga i raspravljačkoga diskursa

– sluša najmanje dva upućivačka ili raspravljačka teksta prema odabiru nastavnika

– piše najmanje tri upućivačka ili raspravljačka teksta po vlastitome izboru, pravilno primjenjuje sintaktičku službu riječi u rečenici i koristi se jezičnim zakonitostima u tvorbi teksta složene strukture.

B. KNJIŽEVNOST I STVARALAŠTVO

Odgojno- -obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

SŠ ČJ B.3.1.

Učenik izražava svoje doživljaje i obrazlaže svoje kritičko mišljenje o književnome tekstu na temelju čitateljskoga iskustva.

– izražava svoje dojmove o književnome tekstu

– obrazlaže svoje razumijevanje teksta i potkrepljuje ga citatima

– argumentira svoje mišljenje o određenim situacijama u tekstu i navodi kako bi on (i zašto) postupio u sličnim situacijama

– obrazlaže svoje kritičko mišljenje o književnome tekstu na temelju znanja i čitateljskoga iskustva

Na poticaj samostalno izražava svoje doživljaje i obrazlaže svoje mišljenje o tekstu.

SŠ ČJ B.3.2.

Učenik ispisuje iz književnih tekstova informacije, usmeno ih interpretira pri čemu primjenjuje svoje znanje iz teorije književnosti i stilistike.

– ispisuje iz književnoga teksta informacije korisne za interpretaciju teksta

– interpretira tekst (npr. u proznome tekstu: tema, motiv, kompozicija, stilska obilježja; u lirskome tekstu: tema, pjesničke slike, pjesnički jezik, sinteza; u dramskome tekstu: dramski likovi, kompozicija drame; u diskurzivnome tekstu: vrsta teksta i obilježja, elementi znanstvenoga i elementi književnoga, analiza kompozicije)

Prema smjernicama interpretira književne tekstove i objašnjava njegova tematska, žanrovska, kompozicijska i stilska obilježja.

SŠ ČJ B.3.3.

Učenik proučava književni tekst na temelju tri oblika proučavanja: analize, interpretacije i kritike.

– analizira tekst, tj. raščlanjuje ga na njegove sastavne dijelove da utvrdi njegovu vrijednost, bit

– interpretira, tj. tumači tekst

– kritizira, ocjenjuje, prosuđuje i tumači tekst pri čemu naglašava estetsku, umjetničku, idejnu i etičku vrijednost teksta

Prema smjernicama istražuje bit teksta, autorovu namjeru, obrazlaže svoje viđenje autorove namjere i usmeno raspravlja o etičkim vrijednostima teksta.

SŠ ČJ B.3.4.

Učenik interpretira književne i neknjiževne tekstove te ih klasificira prema dominantnim obilježjima funkcionalnoga stila.

– tumači razliku između književnoga i neknjiževnoga teksta

– interpretira tekstove, raspravlja o različitim interpretacijama

– objašnjava žanrovska, kompozicijska i stilska obilježja književnog teksta

– tumači osnovna obilježja funkcionalnih stilova

– navodi područja u kojima se najviše upotrebljava određena vrsta stila

– razvrstava tekstove u pripadajuće funkcionalne stilove

Prema smjernicama interpretira književne tekstove i objašnjava njihova tematska, žanrovska i kompozicijska obilježja.

SŠ ČJ B.3.5.

Učenik ispisuje iz teksta međusobni odnos obilježja književnoga smjera i društveno-povijesnoga razvoja.

– razmatra utjecaj društveno-povijesnoga razdoblja na obilježja pripadajućega književnog smjera

– navodi uzročno-posljedičnu vezu toga utjecaja

– povezuje obilježja smjera s načinom tvorbe

Prema smjernicama objašnjava društveno-povijesni i kulturni kontekst i njegov utjecaj na značenje književnoga teksta.

SŠ ČJ B.3.6.

Učenik uspoređuje

(usmeno/pismeno) pročitano književno djelo s njegovom filmskom interpretacijom.

– uočava koliko se prilagodilo književno djelo zahtjevima novoga filmskog djela

– uspoređuje i navodi razliku između književnoga kazivanja i filmskoga prikazivanja (npr. otkriva da uvid u psihu likova kakav ima čitatelj, gledatelju filma nije dostupan)

– uspoređuje što je/nije istovjetno u filmu i književnome djelu

Prema smjernicama pronalazi efekte kojima se u filmu nadomješta pisana riječ, utvrđuje i usmeno analizira kako gledatelj filma vidi unutarnju karakteristiku likova.

SŠ ČJ B.3.7.

Učenik objašnjava književni tekst, raspravlja o autoru i njegovu stvaralaštvu.

– objašnjava i interpretira književni tekst povezujući ga s tematskim, žanrovskim, kompozicijskim i stilskim obilježjima

– osmišljava i priprema prezentaciju o autoru i njegovu stvaralaštvu

– raspravlja o cjelokupnome stvaralaštvu i stilskome razdoblju kojemu autor pripada

Prema smjernicama primjenjuje osnovne književnoteorijske pojmove relevantne za interpretaciju književnoga teksta.

SŠ ČJ B.3.8.

Učenik se, prema svojim sposobnostima, znanju i interesima, stvaralački izražava.

– govori srednje dug i složen tekst na izabranu ili zadanu temu

– poštuje kronološki/retrospektivni slijed događaja

– izriče vlastito mišljenje i kritičke stavove

– razvija kulturu govorenja

– upotrebljava stilska izražajna sredstva

Na poticaj se samostalno stvaralački izražava prema svojim interesima.

SŠ ČJ B.3.9.

Učenik ispisuje, argumentira i obrazlaže razliku u stvaralaštvu omiljenih autora.

– obrazlaže i procjenjuje izbor omiljenih autora

– izražava svoj emocionalni, spoznajni i estetski dojam o književnome tekstu odabranih autora

– ukazuje na sličnosti i razlike u stvaralaštvu odabranih autora s obzirom na književno razdoblje, žanr, temu i likove

Prema smjernicama interpretira književne tekstove i objašnjava međusobne odnose tematskih, žanrovskih, kompozicijskih i stilskih obilježja.

SŠ ČJ B.3.10.

Učenik uspoređuje i komentira različitu obradu iste teme u književnim ostvarenjima.

– iskazuje svoje zapažanje o različitoj obradi iste teme u različitih autora

– navodi autore, djela i citate na kojima te razlike dokazuje

– izražava bitne razlike u obradi teme odabranih autora

Prema smjernicama interpretira književne tekstove i objašnjava međusobne odnose tematskih, žanrovskih, kompozicijskih i stilskih obilježja.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: vic, razgovorne igre, spontani razgovor, opis osobe, stvaralačko prepričavanje događaja, opis, anegdota, pripovjedni tekstovi, radijski i televizijski prilozi, vijest, izvješće, tehnički ili objektivni opis, reportaža, putopis, životopis, intervju, razgovor o temi, tekst s poveznicama (hipertekst), autobiografija, pripovijest, roman, tragedija, lirska poezija, lirsko-epska poezija, mit – filmovi

Preporuke za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Učenik:

– čita najmanje jedan književni tekst prema vlastitome izboru i predstavlja ga; literarni doživljaj izražava usmeno, pisano, vizualizacijama i kreativnim uratkom

– u analizi književnih djela primjenjuje prethodno stečeno književnoteorijsko znanje, a novi književnoteorijski pojmovi uvode se prema vrsti i temi teksta koji se čita

– pojedine elemente književne strukture učenici uvježbavaju prepoznati na različitim cjelovitim tekstovima ili s njima povezanim ulomcima

– prema svojim sposobnostima, znanju i interesima proučava, analizira i interpretira književni tekst te raspravlja o autoru i njegovu stvaralaštvu, uspoređuje i obrazlaže razliku u stvaralaštvu odabranih autora

– na osnovi pročitanoga teksta ovladava obilježjima književnopovijesnoga razdoblja i poetike svojstvenima zadanomu tekstu i njemu pripadajućem kontekstu

– priprema i oblikuje radove prema obilježjima funkcionalnih stilova, potaknut tekstom ili umjetničkim djelom u kojima do izražaja dolazi kreativnost, inovativnost, originalnost i stvaralačko mišljenje

– ispisuje iz teksta povezanost obilježja pripadajućega književnog smjera s društveno-povijesnim razdobljem

– usmeno ili pismeno uspoređuje pročitano književno djelo s njegovom filmskom ili kazališnom adaptacijom.

C. KULTURA I MEDIJI

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

SŠ ČJ C.3.1.

Učenik odabire informacije iz enciklopedija, udžbenika, kataloga i časopisa, dokazuje njihovu valjanost i povezuje ih sa svrhom istraživanja.

– odabire informacije u skladu sa svojim potrebama, interesima i istraživanjem

– pronalazi informacije u različitim bazama podataka

– prosuđuje valjanost podataka u skladu s istraživanjem

– prikupljenim se informacijama koristi u stvaranju vlastitoga teksta

Prema smjernicama odabire informacije iz različitih izvora u skladu sa svrhom istraživanja i dokazuje njihovu valjanost.

SŠ ČJ C.3.2.

Učenik samostalno traži informacije iz različitih medija i procjenjuje kako one utječu na oblikovanje stavova primatelja.

– odabire informacije u skladu sa svrhom istraživanja

– uspoređuje i procjenjuje informacije iz raznih izvora radi pouzdanosti

– primjenjuje kriterije za procjenu informacije i izvora informacije

– praktično se koristi prikupljenim informacijama za stjecanje znanja

Prema smjernicama analizira medijske tekstove i zaključuje o njihovu utjecaju na oblikovanje stavova primatelja.

SŠ ČJ C.3.3.

Učenik traži informacije iz raznih izvora koje provjerava te ih upotrebljava u govorenju ili pisanju.

– odabire informacije u skladu s potrebama

– istražuje informacije koristeći se naprednim istraživanjem

– analizira valjanost informacija

– pronađenim se informacijama koristi u govorenju ili pisanju

Prema smjernicama odabire informacije iz različitih izvora i dokazuje njihov utjecaj na svrhu istraživanja.

SŠ ČJ C.3.4.

Učenik stvara naviku posjećivanja kulturnih i umjetničkih događaja prema vlastitome interesu.

– samostalno odabire i posjećuje kulturne događaje

– uočava njihovu edukativnu, umjetničku i etičku funkciju

Na poticaj se izražava o kulturnome događaju prema vlastitome interesu.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: vic, razgovorne igre, spontani razgovor, opis osobe, stvaralačko prepričavanje događaja, opis, anegdota, pripovjedni tekstovi, radijski i televizijski prilozi, vijest, izvješće, tehnički ili objektivni opis, reportaža, putopis, životopis, intervju, razgovor o temi, tekst s poveznicama (hipertekst), autobiografija, pripovijest, roman, tragedija, lirska poezija, lirsko-epska poezija, mit

– filmovi

Preporuke za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– ovisno o potrebama, interesima i mogućnostima učenika te o povezanosti s ishodima nastavnih područja češkoga jezika i komunikacije te književnosti i stvaralaštva

– izražava usmeno svoje dojmove o samostalno odabranome kulturnom događaju, izabire trenutke koji su najviše na njega utjecali i opisuje ih – ispisuje informacije iz teorije i povijesti književnosti iz provjerenih elektronskih izvora, enciklopedija, udžbenika, kataloga i časopisa.

A. Komunikacija i jezik

Odgojno-obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

SŠ ČJ A.4.1.

Učenik raspravlja o zadanoj ili slobodnoj temi; izražava se u skladu s komunikacijskom situacijom primjenjujući spoznaje o ljudskoj komunikaciji.

– razgovara o zadanoj ili slobodnoj temi u skladu sa svrhom i namjerom govora (informacije, pregovaranje, upućivanje i zabavljanje)

– raspravlja u skladu s temom i obrazlaže svoje mišljenje

– govori primjenjujući pravogovorna pravila

– usmjerava razgovor prema sporazumu

– asertivno se odnosi prema sugovornicima

– primjenjuje pravila komunikacijskoga bontona

Prema smjernicama razgovara i raspravlja, donosi zaključke i poštuje zajedničke odluke u skladu s komunikacijskom situacijom i komunikacijskim bontonom.

SŠ ČJ A.4.2.

Učenik aktivno sluša prema unaprijed određenome cilju slušanja, odabire informacije i ključne pojmove te ih kritički vrednuje u obliku teksta.

– aktivno sluša raspravljačke tekstove (uživo ili posredovane različitim medijima)

– kritički vrednuje bitne i zanimljive informacije

– tumači slušani tekst

– oblikuje smislen i stilski uređen pisani tekst na temelju slušanja

Aktivno sluša i prema smjernicama procjenjuje informacije i ideje iz slušanoga teksta u obliku teksta.

SŠ ČJ A.4.3.

Učenik ispisuje novi leksik iz pročitanoga teksta, izvodi zaključke, oblikuje i govori informativne tekstove u skladu sa svrhom teksta.

– čita tekst prema samostalnoj ili zadanoj svrsi čitanja – ispisuje novi leksik iz pročitanoga teksta

– služi se rječnikom

– oblikuje i govori informativne tekstove služeći se novim leksikom i poštujući obilježja funkcionalnoga stila teksta

Prema smjernicama oblikuje i govori informativne tekstove u skladu sa svrhom i slušateljima.

SŠ ČJ A.4.4.

Učenik čita s razumijevanjem, prema odabranoj svrsi čitanja, raspravljačke tekstove te ih kritički ocjenjuje prema karakteristikama odabranoga žanra i funkcionalnoga stila.

– čita raspravljačke tekstove prema odabranoj svrsi čitanja

– procjenjuje svrhu teksta i gledište autora

– odabire žanrove funkcionalnih stilova i navodi njihove karakteristike

– prema karakteristikama određenoga žanra kritički ocjenjuje tekst

Tumači funkciju raspravljačkih tekstova te s pomoću zadanih odrednica procjenjuje tekst.

SŠ ČJ A.4.5.

Učenik piše raspravljačke tekstove i u skladu sa svrhom teksta i željenim učinkom na primatelja primjenjuje obilježja funkcionalnih stilova i pravopisna pravila.

– oblikuje raspravljačke tekstove različitih funkcionalnih stilova

– s razumijevanjem se služi riječima prikladnim odabranoj temi i tekstnoj vrsti

– piše primjerenim funkcionalnim stilom u skladu sa svrhom teksta

– piše u skladu s pravopisnom normom

Prema smjernicama oblikuje i piše raspravljačke tekstove, primjenjuje pravopisna pravila i obilježja funkcionalnih stilova u skladu sa svrhom teksta.

SŠ ČJ A.4.6.

Učenik piše tekst složene strukture, povezuje sintaktičku službu riječi u rečenici, primjenjuje jezične zakonitosti i znanje iz tvorbe novih riječi u češkome jeziku.

– piše srednje dugi tekst složene strukture na slobodnu temu

– pravilno se koristi sintaktičkom službom riječi u rečenici

– koristi se prikladnom morfosintaktičkom strukturom

– služi se neformalnim pisanjem tekstova

– smisleno povezuje pojedine dijelove unutar teksta

Prema smjernicama piše tekst složene strukture, procjenjuje primjenu sintaktičke službe riječi u rečenici, jezičnih zakonitosti i različitih tvorbenih obrazaca riječi u češkome jeziku.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: debata, sastanak, kritika, polemika, recenzija

– jezična i strukturna obilježja raspravljačkoga teksta: teza, argument, protuargument, zaključak

– jezična obilježja znanstvenoga stila

– jezična i strukturna obilježja kritike, polemike i školski raspravljački eseja

– filmovi

Preporuke za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– sudjeluje u najmanje dva dijaloška teksta s obilježjima raspravljačkoga diskursa

– sluša najmanje dva raspravljačka teksta prema odabiru nastavnika

– čita najmanje dva raspravljačka teksta prema odabiru nastavnika

– piše najmanje dva raspravljačka teksta: kritika, polemika

B. KNJIŽEVNOST I STVARALAŠTVO

Odgojno- -obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

SŠ ČJ B.4.1.

Učenik prezentira doživljaje i brani svoje mišljenje o književnome tekstu.

– izražava i opisuje dojmove o pročitanome tekstu

– obrazlaže i dokazuje svoje razumijevanje teksta

– argumentira svoje mišljenje o određenim situacijama

– obrazlaže kako bi on (i zašto) postupio u sličnim situacijama

Na poticaj prezentira doživljaje i brani svoje mišljenje o književnome tekstu.

SŠ ČJ B.4.2.

Učenik ispisuje iz književnih tekstova informacije, usmeno ih interpretira i primjenjuje svoje znanje iz teorije književnosti i stilistike.

– ispisuje informacije za interpretaciju teksta (npr. lirski tekst: tema, pjesničke slike, ritam, pjesnički jezik, sinteza; prozni tekst: tema, motivi, kompozicija, stilska obilježja; dramski tekst: dramski likovi, kompozicija drame; diskurzivni tekst: vrsta teksta i obilježja, elementi znanstvenoga i elementi književnoga, analiza kompozicije književno-znanstvenoga teksta)

Prema smjernicama interpretira književne tekstove i uspoređuje ih s obzirom na tematska, žanrovska

kompozicijska i stilska obilježja.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: vic, razgovorne igre, spontani razgovor, opis osobe, stvaralačko prepričavanje događaja, opis, anegdota, pripovjedni tekstovi, radijski i televizijski prilozi

– filmovi

SŠ ČJ B.4.3.

Učenik proučava književni tekst na temelju tri oblika proučavanja: analize, interpretacije i kritike.

– analizira tekst, tj. raščlanjuje ga na njegove sastavne dijelove da utvrdi njegovu vrijednost, bit

– interpretira, tj. tumači djelo

– kritizira

– ocjenjuje, prosuđuje i tumači tekst

– naglašava estetsku, umjetničku, idejnu i etičku vrijednost teksta

Prema smjernicama istražuje bit teksta, autorovu namjeru, obrazlaže svoje viđenje autorove namjere i usmeno raspravlja o etičkim vrijednostima teksta.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: vic, razgovorne igre, spontani razgovor, opis osobe, stvaralačko prepričavanje događaja, opis, anegdota, pripovjedni tekstovi, radijski i televizijski prilozi

– filmovi

SŠ ČJ B.4.4.

Učenik interpretira književne i neknjiževne tekstove te ih klasificira prema dominantnim obilježjima funkcionalnih stilova.

– tumači razlike između književnoga i neknjiževnoga teksta

– interpretira tekstove, raspravlja o različitim interpretacijama

– objašnjava žanrovska, kompozicijska i stilska obilježja tekstova

– izdvaja osnovna obilježja funkcionalnih stilova

– klasificira žanrove funkcionalnih stilova

– navodi područja u kojima se najviše upotrebljava određena vrsta stila

– razvrstava pročitane tekstove prema dominirajućim obilježjima funkcionalnoga stila

Prema smjernicama interpretira književne tekstove i objašnjava tematska, žanrovska i kompozicijska obilježja.

SŠ ČJ B.4.5.

Učenik kritički ocjenjuje utjecaj društveno-povijesnoga razdoblja na obilježja pripadajućega književnog smjera.

– razmatra i analizira utjecaj društveno-povijesnoga razdoblja na obilježja pripadajućega književnog smjera

– navodi uzročno-posljedičnu vezu toga utjecaja

– povezuje obilježja književnoga smjera s načinom stvaranja

Prema smjernicama interpretira društveno-povijesni i kulturni kontekst te njegov utjecaj na značenje književnoga teksta.

SŠ ČJ B.4.6.

Učenik uspoređuje (usmeno/pismeno) pročitano književno djelo s njegovom filmskom/kazališnom) adaptacijom.

– uočava koliko se prilagodilo književno/kazališno djelo zahtjevima novoga filmskog djela

– uspoređuje i navodi razliku između književnoga kazivanja i filmskoga prikazivanja (npr. otkriva da uvid u psihu likova kakav ima čitatelj, gledatelju filma nije dostupan)

– uspoređuje što je/nije istovjetno u filmu i knjizi

Prema smjernicama pronalazi efekte kojima se u filmu nadomješta pisana riječ, utvrđuje i usmeno analizira kako gledatelj filma vidi unutarnju karakteristiku likova.

SŠ ČJ B.4.7.

Učenik odabire književni tekst, raspravlja o autoru i njegovu stvaralaštvu.

– interpretira književni tekst povezujući ga s tematskim, žanrovskim, kompozicijskim i stilskim obilježjima

– primjenjuje osnovne književnoteorijske pojmove bitne za interpretaciju književnoga teksta

– osmišljava prezentaciju o autoru

– raspravlja o cjelokupnome autorovu stvaralaštvu

Prema smjernicama primjenjuje osnovne književnoteorijske pojmove relevantne za interpretaciju književnoga teksta.

SŠ ČJ B.4.8.

Učenik se stvaralački izražava na izabranu ili zadanu temu prema svojim sposobnostima, znanju i interesima.

– govori srednje dug i složen tekst na zadanu ili izabranu temu

– poštuje kronološki/retrospektivni slijed događaja

– izriče vlastito mišljenje i kritičke stavove

– razvija kulturu govorenja

– upotrebljava stilska izražajna sredstva

Na poticaj se samostalno stvaralački izražava na izabranu ili zadanu temu.

SŠ ČJ B.4.9.

Učenik ispisuje, argumentira i obrazlaže razliku u stvaralaštvu odabranih autora.

– obrazlaže i procjenjuje izbor omiljenih autora

– izražava svoj emocionalni, spoznajni i estetski dojam o književnome tekstu odabranih autora

– ukazuje na sličnosti i razlike u stvaralaštvu odabranih autora s obzirom na književno razdoblje, žanr, temu, likove

Prema smjernicama interpretira književne tekstove i objašnjava međusobne odnose tematskih, žanrovskih, kompozicijskih i stilskih obilježja.

SŠ ČJ B.4.10.

Učenik uspoređuje i komentira različitu obradu iste teme u dramskim i filmskim ostvarenjima.

– iskazuje svoja zapažanja u različitoj obradi iste teme u različitih autora

– navodi autore i djela na kojima te razlike dokazuje

– potvrđuje dokaze citatima

– izražava bitne razlike u obradi teme odabranih autora

Prema smjernicama interpretira književne tekstove i objašnjava međusobne odnose tematskih, žanrovskih, kompozicijskih i stilskih obilježja.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: vic, razgovorne igre, spontani razgovor, opis osobe, stvaralačko prepričavanje događaja, opis, anegdota, pripovjedni tekstovi, radijski i televizijski prilozi, vijest, izvješće, tehnički ili objektivni opis, reportaža, putopis, životopis, intervju, razgovor o temi, tekst s poveznicama (hipertekst), autobiografija, pripovijest, roman, tragedija, lirska poezija, lirsko-epska poezija, mit

– filmovi

Preporuke za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

Učenik:

– čita najmanje jedan književni tekst prema vlastitome izboru i predstavlja ga; literarni doživljaj izražava usmeno, pisano, vizualizacijama i kreativnim uratkom

– u analizi književnih djela primjenjuje prethodno stečeno književnoteorijsko znanje, a novi književnoteorijski pojmovi uvode se prema vrsti i temi teksta koji se čita

– pojedine elemente književne strukture učenici uvježbavaju prepoznati na različitim cjelovitim tekstovima ili s njima povezanim ulomcima

– prema svojim sposobnostima, znanju i interesima proučava, analizira i interpretira književni tekst te raspravlja o autoru i njegovu stvaralaštvu, uspoređuje i obrazlaže razliku u stvaralaštvu odabranih autora

– na osnovi pročitanoga teksta ovladava obilježjima književnopovijesnoga razdoblja i poetike svojstvenima zadanomu tekstu i njemu pripadajućem kontekstu

– priprema i oblikuje radove prema obilježjima funkcionalnih stilova, potaknut tekstom ili umjetničkim djelom, u kojima do izražaja dolazi kreativnost, inovativnost, originalnost i stvaralačko mišljenje

– ispisuje iz teksta povezanost obilježja pripadajućega književnog smjera s društveno-povijesnim razdobljem

– usmeno ili pismeno uspoređuje pročitano književno djelo s njegovom filmskom ili kazališnom adaptacijom.

C. KULTURA I MEDIJI

Odgojno- -obrazovni ishod

Razrada ishoda

Odgojno-obrazovni ishod na razini usvojenosti »dobar« na kraju razreda

SŠ ČJ C.4.1.

Učenik kritički prosuđuje govorne i pisane sadržaje dobivene putem medija i njihov utjecaj na svakodnevni život primatelja.

– istražuje poruke sadržaja dobivenih putem medija

– proučava utjecaj medijskih sadržaja na utjecaj primatelja

– istražuje manipulaciju u medijskome tekstu

Prema smjernicama odabire informacije iz različitih izvora u skladu sa svrhom istraživanja i dokazuje njihovu valjanost.

SŠ ČJ C.4.2.

Učenik prosuđuje učinak različitih informacija na oblikovanje vrijednosnoga sustava čovjeka.

– prosuđuje učinak različitih izvora u kojima uočava različitost kulturnih vrijednosti i obrazaca ponašanja

– usvaja pozitivne kulturne vrijednosti i obrasce ponašanja

Prema smjernicama analizira medijske tekstove i zaključuje o njihovu utjecaju na oblikovanje stavova primatelja.

SŠ ČJ C.4.3.

Učenik izabire informacije koje mu pomažu u rješavanju problemskih situacija.

– odabire informacije u skladu s potrebama i interesima

– istražuje informacije o autoru

– definira potrebu za informacijom

– prepoznaje korist od traženja određene informacije

– prosuđuje mogućnosti rješavanja problemskih situacija s pomoću prikupljenih informacija

Prema smjernicama odabire informacije iz različitih izvora i dokazuje njihov utjecaj na svrhu istraživanja.

SŠ ČJ C.4.4.

Učenik stvara naviku posjećivanja kulturnih i umjetničkih događaje prema vlastitome interesu.

– samostalno odabire i posjećuje kulturne, umjetničke i društvene događaje

– analizira edukativnu, estetsku i moralnu vrijednost kulturnoga događaja

Na poticaj se samostalno izražava o

kulturno-umjetničkome događaju.

Sadržaji za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– tekstovi: vic, razgovorne igre, spontani razgovor, opis osobe, stvaralačko prepričavanje događaja, opis, anegdota, pripovjedni tekstovi, radijski i televizijski prilozi, vijest, izvješće, tehnički ili objektivni opis, reportaža, putopis, životopis, intervju, razgovor o temi, tekst s poveznicama (hipertekst), autobiografija, pripovijest, roman, tragedija, lirska poezija, lirsko-epska poezija, mit

– filmovi

Preporuke za ostvarivanje odgojno-obrazovnih ishoda:

– ovisno o potrebama, interesima i mogućnostima učenika te o povezanosti s ishodima nastavnih područja češkoga jezika i komunikacije te književnosti i stvaralaštva

– izražava usmeno svoje dojmove samostalno odabranoga kulturnog događaja, izabire trenutke koji su najviše na njega utjecali i opisuje ih

– ispisuje informacije iz teorije i povijesti književnosti iz provjerenih elektronskih izvora, enciklopedija, udžbenika, kataloga i časopisa.

OZNAČENÍ

VYSVĚTLENÍ OZNAČENÍ

A.

Oblast Komunikace a jazyk

B.

Oblast Literatura a tvořivost

C.

Oblast Kultura a média

A.1.

Oblast Komunikace a jazyk, první ročník

B.1.1.

Oblast Literatura a tvořivost, první ročník, výstup jedna

1. ročník – 140 hodin

A. KOMUNIKACE A JAZYK

Výchovně- -vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výsledky na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ A.1.1.

Žák mluvenou formou vyjadřuje své potřeby, myšlenky a pocity a řídí se pravidly slušné komunikace v souladu s jazykovým vývojem.

– diskutuje o tématech v souladu se svými zájmy a potřebami

– zahájí konverzaci podle volně vybraného nebo určeného tématu

– poslouchá mluvčího a nepřerušuje rozhovor

– odpovídá na otázku úplnou větou

– klade jednoduché otázky

– dokáže říci více úplných vět tematicky spojených v celek

– vysvětluje neznámá slova při rozhovoru

– během rozhovoru se řídí pravidly slušné komunikace (pozdrav, poděkování, prosba, omluva; používá slova: prosím, děkuji, promiňte)

S pomocí učitele zahájí konverzaci, klade otázky, odpovídá na otázky a řídí se pravidly slušné komunikace.

ZŠ ČJ A.1.2.

Žák poslouchá a rozumí jednodušším předčítaným nebo mluveným textům, srozumitelně je reprodukuje a pečlivě vyslovuje hlásky a slova.

– poslouchá a rozumí jednoduchým mluveným/čteným textům z různých zdrojů

– odpovídá na otázky týkající se textu, který poslouchá

– klade otázky k textu, který poslouchá

– poslouchá a rozumí ústním pokynům a adekvátně na ně reaguje

– v mluveném projevu používá náležitou intonaci

– porozumí krátkému vyslechnutému sdělení

Naslouchá mluvenému/čtenému textu, s pomocí učitele odpovídá na otázky týkající se obsahu textu,

mluví srozumitelně, pečlivě vyslovuje hlásky a slova.

ZŠ ČJ A.1.3.

Žák převypráví jednodušší texty, krátce líčí své zážitky.

– převypráví jednodušší texty přiměřeného rozsahu

– přesně intonuje větu s ohledem na komunikační účel a pořadí slov ve větě v souladu s jazykovým vývojem a věkem

– používá spojky a, ale, že, protože, (a)nebo ve větě a jednoduchých souvětích

– vypráví krátce a souvisle své zážitky

– vypráví jednoduchý příběh podle obrázkové osnovy

– převypráví krátké a jednoduché poslouchané a přečtené texty

– popisuje na základě pozorování: osoby, předměty, rostliny a zvířata

– vyslovuje správně hlásky a krátké/dlouhé slabiky

S pomocí učitele vypráví jednoduchý příběh na základě vlastního zážitku.

ZŠ ČJ A.1.4.

Žák přečte slova, věty a s porozuměním čte jednodušší texty přiměřeného rozsahu

– rozlišuje zvukovou a grafickou podobu písmen

– rozlišuje slovo, slabiku, hlásku

– osvojí si čtení a skládání slabik, slov, vět

– přečte slova s určeným písmenem na začátku slova, uprostřed a na konci slova

– odlišuje krátké a dlouhé samohlásky a souhlásky, slabiky a slova s hláskami h, ch, ď, ť, ň, ř, i/y

– čte slova se skupinami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– zdokonalí vázané čtení a čtení s porozuměním

– odpovídá na otázky a klade otázky k přečtenému textu

– v mluveném projevu používá náležitou intonaci

– rozlišuje druhy vět – oznamovací, tázací a rozkazovací

– zobrazuje a čte data v grafech a neliterárních textech jiných předmětů (např. matematika, příroda a společnost)

Čte s porozuměním slova a kratší texty přiměřeného rozsahu a náročnosti.

ZŠ ČJ A.1.5.

Žák píše správné tvary písmen, slov a jednoduché věty, pozná větu a na konci věty napíše tečku.

– pozná zvukovou a grafickou podobu hlásky

– rozlišuje písmena od ostatních diakritických znaků

– píše správné pořadí písmen a slov ve větě

– rozlišuje a píše malá a velká písmena

– opisuje podle předlohy a přepisuje jednodušší věty

– samostatně píše slova a jednoduché věty

– píše velké počáteční písmeno vlastních jmen a prvního slova věty

– píše tečku na konci věty

Píše slova a jednoduché věty podle psané normy.

ZŠ ČJ A.1.6.

Žák se spisovně vyjadřuje, používá odpovídající slovní zásobu, dbá na gramatickou správnost a kulturu mluveného projevu odpovídající možnostem žáka 1. ročníku a rozumí jednoduchým písemným pokynům.

– vysvětluje svými slovy význam slov v konverzaci, na základě přečteného nebo slyšeného textu

– používá známá slova a tvoří věty

– doplňuje větu vhodnými slovy

– vyhledá slova v dětském slovníku podle abecedy a porovnává význam slov

Rozpoznává význam slov a používá je v slovních spojeních a větách v běžných komunikačních situacích.

ZŠ ČJ A.1.7.

Žák rozlišuje český a chorvatský jazyk a vnímá rozdíly.

– rozpoznává rozdíly vyjadřování v češtině a chorvatštině

– poslouchá a čte přiměřené texty ve spisovné češtině

– vyjadřuje se a mluví česky

– rozlišuje spisovnou a nespisovnou češtinu

S pomocí učitele vnímá rozdíly mezi mluvenými a psanými texty v češtině a chorvatštině.

Obsahy k dosažení vzdělávacích výstupů

Typy textů: krátké texty jednoduchých struktur (krátký příběh, krátký popis, zpráva, žádost, oznámení).

Jazykové metodické texty vhodné pro počáteční gramotnost (texty s vloženými obrázky místo slov, kratší oznámení, pokyny a návody k řešení úkolů, kratší poučné texty s obrázky nebo bez obrázků, neliterární texty: tabulky, recepty, formulář).

Živá řeč učitele, audio-vizuální záznamy, řeč lektora, herce, hovorové hry.

Doporučení pro dosažení vzdělávacích výsledků

Učitel každodenně podniká aktivity podporující vzájemnou komunikaci. V každodenních i v didaktických situacích žák používá slova prosím, děkuji, odpusťte (promiňte) a vyjadřujte svá přání, potřeby, myšlenky a pocity vyvolané otázkami: Co chcete?, Co si myslíte o ...?, Jak se cítíte?

Žák se během rozhovoru plynule vyjadřuje a není přerušován ani opravován, aby mu opravy a přerušování nepřekáželo a neodrazovalo ho od používání češtiny. Žákovi je diskrétně vysvětleno, co špatně řekl, a ukáže se mu, jak opravit chyby. Různě cílené aktivity a strategie učení a výuky by měly průběžně rozvíjet aktivní a pasivní slovní zásobu žáků v souladu s věkem a s navrhovanými tématy:

Já (kdo jsem, pozdravy, představení se), Já a moje rodina (mé okolí, odkud pocházím), Náš dům (pokoje, nábytek, okolí domu, můj pokoj, popis prostoru – nahoře, dole, vpravo, vlevo, pod, nad, u, mezi, na…), Na zahradě, na dvoře (co je okolo domu), Volný čas (co dělám po škole, o prázdninách, jaké mám koníčky, slovesa – baví mě, hraju/hraju na, chodím na, sportuji, starám se o…), Barvy a tvary (teplé a studené, veselé a smutné, slovesa – vybarvit, malovat, kreslit…, základní geometrické tvary, popis věcí – hranaté, kulaté…), Ve škole (lidé – školník, ředitel, učitel, uklízečka, kuchařka…, části školy – třída, jídelna, knihovna, chodba…, činnosti ve škole), Ve třídě (věci, co kde je, školní taška, penál a pomůcky, školní předměty, rozvrh hodin), Chování (co mohu/nemohu, smím/nesmím, musím/nemusím, pravidla)

Při výběru textů pro výuku a hodnocení by se vyučující měli řídit principem od jednodušších po složité, pokud jde o obsah, druh textu, jazykové struktury a slovní zásobu. Texty během fáze počáteční gramotnosti by měly být kratší, psané většími písmeny a srozumitelným stylem a jazykem. V souladu se zájmy a pokrokem žáků by měli být postupně složitější.

Při osvojování počátečních čtenářských dovedností by měl žák cvičit čtení denně. Učitel ve spolupráci s odborným spolupracovníkem – školním knihovníkem vytváří prostředí, které stimuluje čtení a využívání technik čtení, které umožňují žákům být přesní, správně vyslovovat hlásky, intonovat věty a porozumět tomu, co bylo přečteno. Rychlost čtení není v počátečním procesu gramotnosti rozhodující.

Při začátečním psaní žák píše velkými tiskacími písmeny (formální školní písmo). Malá písmena jsou určena pro čtení a psaní diktátů. Opisování a psaní delších textů malými formálními písmeny se nedoporučuje. Malými písmeny lze jako motorické cvičení psát pouze kratší text. Při psaní samostatného kratšího textu mohou žáci psát několik vět velkými a malými písmeny.

B. LITERATURA A TVOŘIVOST

Výchovně- -vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výsledky na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ B.1.1.

Žák vyjadřuje své city, myšlenky a poznatky po vyslechnutém nebo přečteném textů.

– vyjadřuje dojmy po přečtení/poslechu literárního textu a vyjádří je slovy, kresbou nebo pohybem

– popisuje slovy a kresbami situace popsané v literárním textu a porovnává je se svými vlastními myšlenkami a zkušenostmi

– vyjadřuje názor na chování postav a své dojmy

S pomocí učitele vyjadřuje své myšlenky a pocity po poslechu/přečtení literárního textu a popisuje podobné situace z každodenního života.

– porovnává chování literárních postav se svým a s jednáním osob kolem sebe

– vypráví události z každodenního života a porovnává je s literárním textem

ZŠ ČJ B.1.2.

Žák čte a poslouchá literární text s porozuměním, rozeznává dobré a špatné jednání postav a poznává další literární žánry.

– vyjadřuje své pocity a dojmy z přečteného textu

– popisuje situace, děj a literární postavy a porovnává s vlastními zážitky

– odlišuje povídku, báseň, pohádku, hádanku a divadelní hru

– pozná začátek, hlavní část a konec po přečtení nebo poslechu povídky

– poslouchá s porozuměním čtený text

– převypráví vlastními slovy příběh

– čte přiměřeně náročný text s porozuměním

Poslouchá/čte s porozuměním literární text, ústně odpovídá na otázky a rozlišuje literární žánry s pomocí učitele.

ZŠ ČJ B.1.3.

Žák si vybírá doporučené literární texty a vyjadřuje své dojmy z přečteného/vyslechnutého textu.

– seznámí se s prostorem a prací ve školní knihovně

– jednou týdně navštěvuje knihovnu a půjčuje si ke čtení obrázkové knihy

– seznamuje se s různými literárními texty pro děti

– doporučuje knížky spolužákům

– odůvodňuje svůj výběr doporučovaných knih

– hodnotí literární text podle svého vkusu

– odůvodňuje, co se mu líbí a co nelíbí v literárním textu

– posuzuje různé způsoby čtení dětské literatury (poslech čtení, samostatné čtení, čtení ve dvojicích)

– vybírá si texty z dětských knih a časopisů podle doporučení nebo dle vlastního výběru

– vytváří si čtenářský profil (seznam) přečtených obrázkových knih, příběhů, básní, pohádek a divadelních her s pomocí dospělých a porovnává svůj vlastní seznam se seznamem ostatních spolužáků s cílem podporování čtení

Vybírá si samostatně texty a čte různé druhy literatury, hodnotí je dle svého vkusu a odůvodňuje, co se mu líbí a co ne.

B.1.4.

Žák se tvořivě vyjadřuje podle svých zájmů a na základě vlastní zkušenosti a poznatků osvojených během výuky.

– zkoumá, experimentuje a pracuje nezávisle a volně na tématu, které je mu blízké

– nabízí inovativní řešení na základě různých zkušeností a zážitků poskytnutých během procesu výuky

– tvoří vlastní text, ilustruje vybrané verše nebo části příběhu, postavy a místo děje, dramatizuje texty a předvádí dramatizaci, vyjadřuje se pohybem

– vytváří si vlastní pracovní portfolio a sleduje vlastní pokrok

– používá jazykové dovednosti, aktivní slovní zásobu a základní znalosti a vytváří vlastní mluvený nebo písemný projev

– rozvíjí svůj vlastní potenciál pro kreativitu

Osvojení výsledků je sledováno, ale nepodléhá hodnocení.

Obsahy k dosažení vzdělávacích výstupů

Typy textu: ilustrovaný příběh, povídka, pohádka, dětská báseň, krátká scénka, hádanka, říkadlo.

* Seznam navrhovaných literárních textů k celkovému přečtení je součástí tohoto dokumentu a podléhá změnám podle návrhů a pokynů odborného spolupracovníka-knihovníka a podle knižního fondu školní knihovny.

Doporučení pro dosažení vzdělávacích výsledků

Učitel každodenně plánuje čas na čtení a společně s odborným spolupracovníkem-knihovníkem organizuje čtenářské aktivity: vyprávění/čtení nahlas celé třídě, čtení v malých skupinách a čtení nahlas anebo potichu ve školní knihovně. Texty jsou v souladu s kognitivními schopnostmi žáků, přiměřené věku a tematicky související se zájmy žáků a jejich zkušenostmi.

Žák čte dvě kompletní literární díla ročně, alespoň jedno literární dílo dle vlastního výběru. Podle výběru vyučujícího čte i další díla z rozšířeného seznamu navrhovaných textů pro samostatné čtení.

Výstup, ve kterém jsou žáci povzbuzováni k tvůrčímu vyjadřování, není hodnocen, pouze sledován. Výstupu lze dosáhnout individuální a týmovou prací. Žák prezentuje práci ve třídě a učitel může žáka ohodnotit za vynikající práci. Výstupem se realizují průřezová témata Osobní a sociální rozvoj, Učení, jak se učit, Využití informačních a komunikačních technologií.

C. KULTURA A MÉDIA

Výchovně- -vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výsledky na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ C.1.1.

Žák čte/poslouchá podstatné informace v sdělovacím textu vhodném pro daný věk a rozlišuje článek, nadpis, řádek, odstavec.

– naslouchá čtení nebo samostatně čte informativní text vhodný pro počáteční gramotnost

– třídí informace z poslouchaného nebo přečteného textu podle pokynů

– vyhledává jeden nebo více údajů z textu na základě kladených otázek

– vyjadřuje se kresbou anebo slovy o přečteném textu

Čte/poslouchá sdělovací text vhodný pro daný věk a dle pokynu vyhledá podstatné údaje.

ZŠ ČJ C.1.2.

Žák rozlišuje různé mediální obsahy.

– rozlišuje druhy médií vhodných pro děti

– vybírá a diskutuje o oblíbeném mediálním obsahu: animované filmy, televizní a rozhlasové pořady pro děti, vzdělávací a dětské programy, divadelní hry

– poslouchá čtené nebo samostatně čte kratší texty v dětských časopisech

– poslouchá zvukové pohádky

– rozpoznává a používá digitální učební materiály vhodné pro daný věk

– vyjadřuje svůj názor na mediální obsah ústně nebo kresbou

Rozpozná druhy médií a mediální obsah přiměřený věku a zájmu a samostatně si vybírá oblíbený mediální obsah.

ZŠ ČJ C.1.3.

Žák navštěvuje kulturní akce vhodné pro daný věk.

– účastní se kulturních akcí odpovídajících věku

– povídá si s ostatními žáky o kulturní akci

– vyjadřuje svůj názor na to, co se mu líbí nebo nelíbí

– vyjadřuje svoje dojmy kresbou, malbou, řečí, pohybem, písní

Popisuje kulturní události a zdůrazňuje části, které pro něj byly zajímavé.

Obsahy k dosažení vzdělávacích výstupů

Typy textů: krátké vzdělávací texty v učebnicích, dětské časopisy, dětské lexikony, slovníky a encyklopedie a kratší sdělovací texty v souladu s počáteční gramotností; neliterární text: tabulky, piktogramy.

Média: dětské časopisy, animované filmy, vzdělávací a interaktivní digitální média přiměřená věku a zájmům žáků, televizní a rozhlasové pořady pro děti, zvukové pohádky.

Kulturní akce: divadelní hry pro děti, umělecké výtvarné výstavy, výstavy přiměřená věku a zájmům žáků, setkání se spisovateli a ilustrátory ve školních nebo veřejných knihovnách, dětské, vzdělávací, tradiční festivaly, kulturní projekty pro děti.

Doporučení pro dosažení vzdělávacích výsledků

Aktivity a obsah uvedený v této oblasti se přizpůsobuje věku a zájmům žáků, prostředí (místní komunity a jejich nabídka kulturního a uměleckého programu) a odkazům na digitální obsah dostupný všem bez ohledu na místo výuky nebo bydliště.

Po dohodě se školním knihovníkem učitel uspořádá v průběhu školního roku ve školní knihovně nejméně dvě vyučovací hodiny vzdělávacích aktivit s žáky, při nichž budou zpracovávat témata z knihovnicko-informační oblasti zaměřené na zvýšení informační a čtenářské gramotnost žáků. Různými aktivitami se žáci vedou ke kritickému využívání různých zdrojů informací, učí se práci s knihami a s textem, vyhledávat a rozlišovat informace, umět je hodnotit a dále používat.

Mimoškolní aktivity vyžadují individuální zapojení každého žáka, využívání nabytých znalostí a kompetencí z hlediska přímého zážitkového učení. Výstup podporuje osobní rozvoj a aktivní zapojení žáků do kulturního a společenského života.

2. ročník – 140 hodin

A. KOMUNIKACE A JAZYK

Výchovně- -vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výsledky na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ A.2.1.

Žák v mluveném projevu sestaví jednoduché sdělení z každodenního života, vyjádří své potřeby, myšlenky a pocity a řídí se pravidly slušné komunikace.

– diskutuje o tématech z každodenního života, která jsou v souladu s jeho zájmy a pocity

– zahájí konverzaci podle volně vybraného nebo určeného tématu

– poslouchá mluvčího a nepřerušuje rozhovor

– odpovídá na otázky a klade otázky celou větou

– spojuje věty tematicky do jednodušších souvětí

– volí vhodná nová slova a určuje jejich významy

– osvojuje správnou výslovnost hlásek h, ch, ď, ť, ň, ř, y a slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– rozlišuje tvrdé a měkké slabiky (di, ti, ni – dy, ty, ny) a krátké a dlouhé samohlásky

– volí náležitou intonaci ve větě tázací, oznamovací a rozkazovací

– vyslovuje přesně věty kladné a věty záporné

– respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

S pomocí učitele zahájí konverzaci na témata z každodenního života na základě vlastní zkušenosti a dodržuje pravidla slušné komunikace.

ZŠ ČJ A.2.2.

Žák naslouchá s porozuměním jednoduššímu textu a odpovídá na otázky na základě poslechu.

– poslouchá s porozuměním jednodušší mluvené/přečtené texty přiměřené složitosti

– odpovídá na otázky týkající se textu, který poslouchá

– klade otázky po poslechu

– ověřuje porozumění vyslechnutého sdělení v rozhovoru se spolužáky

– klade otázky k obsahu poslechového textu, který nepochopil

– vyjadřuje své myšlenky a pocity o vyslechnutém (kresba, písemný nebo mluvený projev, pohyb)

Naslouchá s porozuměním mluvenému/čtenému textu, odpovídá na otázky týkající se obsahu textu.

ZŠ ČJ A.2.3.

Žák čte s porozuměním kratší texty tematicky přiměřené věku a tematicky související se zájmy žáků a jejich zkušenostmi.

– čte krátké texty tematicky přiměřené zájmům, zkušenosti a jazykové úrovní žáků

– odpovídá na otázky týkající se přečteného textu

– klade otázky po přečtení

– rozlišuje neznámá slova

– odhaduje význam neznámého slova z kontextu přečteného textu

– vyhledá informace v textu podle pokynů nebo otázek

– využívá údaje z grafu, jednoduché tabulky, diagramu

Čte s porozuměním kratší texty tematicky přiměřené věku a tematicky související se zájmy žáků a jejich zkušenostmi a odpovídá na otázky o přečteném textu podle návodu.

ZŠ ČJ A.2.4.

Žák píše správné tvary psacích písmen, slova a jednoduché věty, zvládá pravopisná pravidla přiměřená věku a úrovní znalosti jazyka.

– píše velká a malá psací písmena

– pozná rozdílná a podobná psací písmena

– rozlišuje velké a malé psací písmeno

– spojuje písmena, slabiky, slova psacími písmeny

– opisuje a přepisuje slova a věty psacími písmeny

– píše slova a věty psacím písmem sám anebo podle pokynů učitele

– vytváří slohový útvar (soupis, pravidlo, návod, dopis apod.)

– píše kratší písemný projev na zadané téma

– rozlišuje hlásky, slabiky, slova

– rozpozná samohlásky (dlouhé a krátké) a souhlásky, správně píše dlouhé a krátké samohlásky a slabiky di, ti, ni, dy, ty, ny

– píše správně dlouhé samohlásky (délka), dvojhlásky (diftongy) au, ou, eu, slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě a hlásky h, ch, ď, ť, ň, ř, y

– rozděluje slova na konci řádku

– správně píše velká písmena na počátku vět a vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování (ulice, náměstí, obce, vesnice a města, jména známých institucí…)

– používá vhodně grafické symboly a interpunkci: tečka, vykřičník, otazník; měrné jednotky délka, měna, čas)

Píše a opisuje písmena, slova a jednoduché věty a řídí se pravopisnými pravidly přiměřeně věku a úrovni znalos jazyka.

ZŠ ČJ A.2.5.

Žák vypráví kratší jednoduché texty podle určeného tématu.

– vypráví krátké jednoduché texty podle volně zvoleného nebo zadaného tématu přiměřené věku a stupni osvojenosti jazyka

– převypráví příběh podle obrázků

– vypráví vlastní zážitky

– vypráví události s dodržením časové posloupnosti

– popisuje na základě pozorování

– pozná a sleduje významy slov, které tvoří větu jako smysluplný celek, kterým se vyjadřují myšlenky a pocity

– vyslovuje správně slova s hláskami h, ch, ď, ť, ň, ř, y a slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě, rozlišuje di-dy, ti-ty, ni-ny a dlouhé a krátké samohlásky

– v mluveném projevu používá náležitou intonaci ve větách oznamovacích, tázacích a rozkazovacích

S pomocí učitele vytváří kratší mluvené projevy podle zadaného tématu.

ZŠ ČJ A.2.6.

Žák přesně používá a vysvětluje slova, slovní spojení a věty ve správném významu s ohledem na komunikační situaci.

– pozná nová slova, pamatuje si jejich význam a výužívá je v komunikaci

– vysvětlí význam slov, který rozpozná z kontextu

– používá vhodná slova při tvoření formulací a vět

– používá nová slovíčka při utváření nebo doplňování vět

– hledá významy slov, vět, textů v dětském slovníku a používá je v komunikaci

– rozlišuje oznamovací, rozkazovací a tázací větu a větu kladnou a zápornou

Používá slova, slovní spojení a věty ve správném významu s ohledem na účel komunikace a situaci.

ZŠ ČJ A.2.7.

Žák rozlišuje spisovná a hovorová slova v českém jazyce, rozlišuje a porovnává český a chorvatský jazyk.

– rozlišuje spisovná a hovorová slova v českém jazyce

– porovnává slova hovorová a spisovna v českém jazyce

– užívá vhodná spisovná slova namísto hovorových výrazů

– čte a tvoří písemný projev na základě vlastních zájmů a zkušeností

S pomocí učitele vnímá v mluvených a psaných projevech rozdíly mezi spisovnou a hovorovou češtinou a porovnává ji s chorvatštinou.

Obsahy pro dosažení výchovně – vzdělávacích výsledků

Typy textů: krátké texty jednoduchých struktur (jednoduché dialogické a monologické texty, krátké vyprávěné texty, krátké popisné texty (popis předmětu nebo postavy), krátké sdělovací texty přiměřené věku a úrovni znalosti jazyka: zpráva, prosba, přání, dopis.

Lingvometodické texty přiměřené úrovni znalosti jazyka (texty s vloženými obrázky místo slov, kratší oznámení, pokyny na řešení úkolů, kratší vzdělávací texty s obrázky nebo bez obrázků, neliterární texty: tabulky, recepty, formulář, inzerát…).

Mediální obsahy: audiovizuální nahrávky, mluva přednašečů, herecké projevy, rozhlasové pořady, reklamy, upoutávka/ukázka filmů a pořadů, mluvní cvičení.

Doporučení pro dosažení výchovně – vzdělávacích výstupů

Učitel každodenně podniká aktivity podporující vzájemnou konverzaci a komunikaci. Učitel připravuje různé didaktické materiály do výuky na základě komunikačních kompetencí žáků: metodické pracovní listy pro písemná cvičení ( úkoly pro smysluplné seřazení slov ve větě (slovosled), cvičení doplnění vět a zařazování do textového celku, shrnování vět a textu, přepisovací cvičení s úpravami.

Různě cílené aktivity a strategie učení a výuky by měly neustále rozvíjet aktivní a pasivní slovní zásobu žáků při mluveném a písemném projevu v souladu s navrhovanými tématy:

Hodiny (Kolik je hodin?, kdy co děláme), Můj den (co dělám, co mě baví, ráno, poledne, večer), Můj týden (dny v týdnu, včera, dnes, zítra), Měsíce v roce (svátek a narozeniny, co kdy slavíme), Rok (roční období, co kdy děláme, co ke kterému období patří), Čísla (číslice základní, řadové, spojení číslovky a podstatného jména, například: jeden žák, dva žáci, pět žáků, dvacet jedna žáků, sto žáků…), Zdraví a fyzický stav (části lidského těla, slovesa – odpočívat, onemocnět, uzdravit se…), V knihovně (co je v knihovně, kniha, noviny, časopis, obrázky, fotky…, slovesa – číst, přečíst, prohlížet, napsat…)

Při výběru textů pro učení, výuku a hodnocení by se měl dodržovat princip od jednoduchého k složitému, s ohledem na obsah, druh textu, jazykové struktury a slovní zásobu. Texty během fáze počáteční gramotnosti by měly být kratší a jednodušší, psané srozumitelným stylem a jazykem. V souladu se zájmy a pokrokem žáků by měli být postupně složitější. Při osvojování čtenářských dovedností by měl žák denně cvičit čtení. Učitel ve spolupráci s knihovníkem vytváří prostředí, které povzbuzuje čtení a ve výuce využívá různé techniky čtení.

V počátečním psaní se žákovi umožňuje kreativita a podporuje se tvořivé vyjadřování, které se výrazně liší od tradičního hodnocení. Aktivity se realizují při individuální a týmové práci. Výstup nepodléhá hodnocení. Svoje výtvory a vlastní pracovní listy si žák ukládá do portfolia a prezentuje je spolužákům. Učitel ho může odměnit známkou za mimořádně dobrou práci.

B. LITERATURA A TVOŘIVOST

Výchovně- -vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výsledky na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ B.2.1.

Žák vyjadřuje své city, myšlenky a poznatky po vyslechnutí nebo přečtení textu a porovnává je s vlastními zkušenostmi.

– vyjadřuje své pocity a dojmy po přečtení/poslechu literárního textu

– popisuje situace, příběhy a postavy v literárním textu a porovnává je s vlastními zážitky a zkušenostmi

– porovnává jednání literárních postav s vlastním jednáním a jednáním lidí ve svém okolí

S pomocí učitele vyjadřuje své city, myšlenky a poznatky po vyslechnutí nebo přečtení textů a porovnává je s vlastními zkušenostmi ze života.

– převypráví události z každodenního života a porovnává je s příběhy v literárním textu

– pracuje tvořivě s literárním textem: vytváří nový konec, mění jednání postav, uvádí nové postavy

ZŠ ČJ B.2.2.

Žák poslouchá/čte s porozuměním literární text a rozlišuje různé literární druhy a žánry.

– rozlišuje povídku, báseň, pohádku, hádanku, říkanku, rozpočítadlo, divadelní hru

– odliší jednotlivé části básně: rým, verš, sloka (kytice)

– rozpoznává rým ve verších

– pozná hlavní a vedlejší postavy

– určí začátek, hlavní část a konec příběhu

– odlišuje pohádku od ostatních vyprávění

– odpovídá na otázky o přečteném textu

– převypráví literární text svými slovy a určí čas a místo děje

Poslouchá/čte s porozuměním literární text, odpovídá na otázky o jeho obsahu a rozlišuje literární druhy a žánry.

B.2.3.

Žák vyjádří svůj názor na přečtený/vyslechnutý literární text.

– vyjadřuje svůj názor na text a uvádí, co se mu líbilo nebo nelíbilo

– vysvětluje svůj postoj k jednání postav

– orientuje se v ději – rozlišuje podstatné a okrajové informace v literárním textu

– kreslí/ilustruje svůj postoj k literárnímu textu domluvenými znaky (symboly)

Žák vyjadřuje svůj názor na přečtený/vyslechnutý literární text a s pomocí učitelé odůvodní, co se mu líbilo a co ne.

B.2.4.

Žák si samostatně vybírá a čte/poslouchá s porozuměním literární texty dle vlastního zájmu.

– seznamuje se s různými typy obrázkových knih, s knihami příběhů a básní pro děti

– seznamuje se s prostorem knihovny (školní, městská, besední)

– navštěvuje pravidelně knihovnu a půjčuje si obrázkové knihy a knihy pro děti pro každodenní čtení

– denně si vybírá literární text ke čtení na návrh učitele nebo si sám vybírá literární texty z dětských knih a časopisů

– doporučuje obrázkové knihy a knihy pro děti ostatním žákům ke čtení

– vysvětluje svůj vlastní výběr knihy

– posuzuje různé způsoby čtení: poslech přečítání dospělých, samostatné čtení, čtení ve dvojicích

Vybírá si a čte/poslouchá literární texty dle vlastního zájmu.

ZŠ ČJ B.2.5.

Žák se tvořivě vyjadřuje podle svých zájmů a na základě zkušeností a nových poznatků osvojených během výuky.

– používá jazykové dovednosti, aktivní slovní zásobu a základní znalosti a vytváří vlastní mluvený nebo písemný projev, ve kterém se projevuje kreativita a tvořivé myšlení

– zkoumá, experimentuje a pracuje nezávisle a volně na tématu, které je mu blízké

– tvoří vlastní útvary, přetváří přečtený text: dopisuje konec příběhu, mění jednání postav a uvádí do děje nové postavy, zapojí se do příběhu, dramatizuje texty a předvádí dramatizaci, ilustruje literární text atd.

– vytváří vlastní pracovní portfolio a sleduje vlastní pokrok

Výstup se hodnotí formativně.

Obsahy pro dosažení výchovně – vzdělávacích výstupů

Typy textů: ilustrovaný příběh, povídka, pohádka, dětská báseň, krátká scénka, hádanka, říkadla.

* Seznam navrhovaných literárních textů k celkovému přečtení je součástí tohoto dokumentu a podléhá změnám podle návrhů a pokynů odborného spolupracovníka-knihovníka a podle knižního fondu školní knihovny.

Doporučení pro dosažení výchovně – vzdělávacích výstupů

Učitel plánuje čas na čtení a společně s odborným spolupracovníkem-knihovníkem organizuje aktivity na podporu čtení: vyprávění/čtení nahlas celé třídě, čtení v malých skupinách a čtení nahlas nebo potichu ve školní knihovně. Texty jsou v souladu s kognitivními schopnosti žáků, přiměřené věku a tematicky souvisí se zájmy žáků a jejich zkušenostmi.

Žák čte dvě celá literární díla ročně, jedno literární dílo dle vlastního výběru. Podle výběru vyučujícího čte i další díla z rozšířeného seznamu navrhovaných textů pro samostatné čtení.

Výstup, ve kterém se má žák tvořivě vyjadřovat, se sleduje, ale nehodnotí se. Výstup lze realizovat individuální a týmovou prací. Žák prezentuje práci ve třídě a učitel může žáka ohodnotit za vynikající práci. Výstupem se realizují průřezová témata: Osobní a sociální rozvoj, Učení, jak se učit, Využití informačních a komunikačních technologií.

C. KULTURA A MÉDIA

Výchovně- -vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výsledky na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ C.2.1.

Žák čte/poslouchá podstatné informace v sdělovacím textu vhodném pro daný věk a reprodukuje základní informace a údaje.

– naslouchá čtení nebo samostatně čte informativní (sdělovací) text přiměřený jeho věku

– třídí informace z poslouchaného nebo přečteného textu

– vyhledává informace v textu

– vyjadřuje se výtvarným, ústním nebo psaným projevem/útvarem o přečteném textu

Podle návodu vyhledá podstatné údaje v sdělovacím textu vhodném pro daný věk žáka.

ZŠ ČJ C.2.2.

Žák rozlišuje druhy médií a různé mediální obsahy přiměřené jeho věku a zájmům.

– rozlišuje druhy médií vhodných pro děti a diskutuje o jejich obsahu

– vybírá a diskutuje o oblíbeném mediálním obsahu a odůvodňuje svůj výběr

– sleduje animované, hrané a dokumentární filmy pro děti

– po zhlédnutí převypráví obsah filmů

– rozlišuje film a divadelní představení

– sleduje divadelní představení, televizní a rozhlasové pořady pro děti

– poslouchá předčítání nebo samostatně čte kratší texty v dětských časopisech

– poslouchá zvukové pohádky

– rozpoznává a používá digitální média a digitální učební materiály vhodné pro daný věk žáka

– rozpozná interaktivní digitální média přiměřená jeho věku a používá je

rozlišuje loutkové představení od ostatních dětských divadelních představení

Rozlišuje druhy médií a různé mediální obsahy přiměřené jeho věku a zájmům a uvádí média a mediální obsahy, se kterými se každodenně stýká.

ZŠ ČJ C.2.3.

Žák navštěvuje kulturní akce vhodné pro daný věk a vyjádří svůj názor na ně.

– účastní se kulturních akcí

– diskutuje s ostatními žáky o kulturní akci

– vyjadřuje svůj názor na to, co se mu líbí nebo nelíbí

– vyjadřuje svoje dojmy kresbou, malbou nebo kratším písemným útvarem

Popisuje kulturní události a zdůrazňuje části, které pro něj byly zajímavé.

Obsahy k dosažení vzdělávacích výstupů

Typy textů: krátké vzdělávací texty v učebnicích, dětských časopisech, dětských lexikonech, slovnících a encyklopediích a kratší sdělovací texty v souladu s počáteční gramotností; neliterární texty: tabulky, piktogramy.

Média: dětské časopisy, animované filmy, vzdělávací a interaktivní digitální média přiměřená věku a zájmům žáků, televizní a rozhlasové pořady pro děti, zvukové pohádky.

Kulturní akce: divadelní hry pro děti, umělecké výtvarné výstavy, výstavy přiměřené věku a zájmům žáků, setkání se spisovateli a ilustrátory ve školních nebo veřejných knihovnách, dětské, vzdělávací, tradiční festivaly, kulturní projekty pro děti.

Doporučení pro dosažení vzdělávacích výsledků

Aktivity a obsah uvedený v této oblasti závisí na věku a zájmech žáků, prostředí (místní komunity a jejich nabídka kulturního a uměleckého programu) a odkazech na digitální obsah dostupný všem bez ohledu na místo výuky nebo bydliště.

Po dohodě se školním knihovníkem učitel uspořádá v průběhu školního roku ve školní knihovně nejméně dvě vyučovací hodiny vzdělávacích aktivit s žáky, při nichž budou zpracovávat témata z knihovnicko-informační oblasti zaměřené na zvýšení informační a čtenářské gramotnost žáků. Různými aktivitami se žáci vedou ke kritickému využívání různých zdrojů informací, učí práci s knihami a s textem, vyhledávat a rozlišovat informace, umět je hodnotit a dále používat.

Mimoškolní aktivity vyžadují individuální zapojení každého žáka, využívání nabytých znalostí a kompetencí z hlediska přímého zážitkového učení. Výstup podporuje osobní rozvoj a aktivní zapojení žáků do kulturního a společenského života.

3. ročník – 140 hodin

A. KOMUNIKACE A JAZYK

Výchovně- -vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výsledky na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ A.3.1.

Žák v mluveném projevu sestaví jednoduché sdělení a řídí se pravidly slušné komunikace.

– zahájí konverzaci podle volně vybraného nebo určeného tématu

– vyjádří v rozhovoru svoje myšlenky, pocity a požadavky v souladu s komunikační situací

– respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

– volí vhodné verbální i neverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích v rozhovoru s dospělými a s vrstevníky

– poslouchá mluvčího a nepřerušuje rozhovor

– volí vhodná nová slova, která tematycky navazují na situace z každodenní komunikace

– tvoří kratší mluvený projev podle jednoduché osnovy: úvod, hlavní část, konec

– převypráví příběh s dodržením časové posloupnosti

– osvojuje správnou výslovnost hlásek h, ch, ď, ť, ň, ř, y a slabik dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– volí náležitou intonaci ve větě tázací, oznamovací a rozkazovací

Podle návodu zahájí konverzaci na zadané téma, umí vyjádřit své požadavky, myšlenky a pocity a dodržuje pravidla slušné komunikace.

ZŠ ČJ A.3.2.

Žák naslouchá s porozuměním jednoduššímu textu a reprodukuje obsah.

– poslouchá s porozuměním text podle pokynů

– vyjadřuje své myšlenky a pocity o vyslechnutém (kresba, písemný nebo mluvený projev, pohyb)

– ověřuje porozumění vyslechnutého sdělení při rozhovoru se spolužáky

– rozlišuje neverbální znaky komunikace: oční kontakt, sleduje více znaků, poslouchá mluvčího se zájmem

– rozpoznává neznáma slova a odhaduje jejich význam z kontextu

– vybere klíčová slova a hlavní myšlenku z vyslechnutého textu

– vyjádří svůj postoj k poslechnutému textu

Naslouchá s porozuměním mluvenému/předčítanému textu a pozná podstatné údaje v textu.

ZŠ ČJ A.3.3.

Žák čte s porozuměním texty a vyhledává podstatné údaje.

– čte různé texty s porozuměním

– rozpozná nadpis, článek, ilustraci a fotografie, rubriky

– odpovídá na otázky týkající se přečteného textu

– klade otázky po přečtení textu

– odhaduje význam neznámého slova z kontextu přečteného textu

– vyhledává podstatné údaje v textu

– využívá a vysvětluje údaje z grafů, tabulek, diagramů

– převypráví a shrnuje přečtený text (vyhledá hlavní myšlenky)

– čte výrazně různé druhy textů

Čte s porozuměním a vyhledá podstatné údaje podle zadaných pokynů.

ZŠ ČJ A.3.4.

Žák píše podle normy texty jednodušší struktury na zadané či volné téma a dodržuje pravopisná pravidla přiměřená úrovni znalosti jazyka.

– standardně píše krátké texty jednoduchých struktur na zadané nebo volně vybrané téma

– píše podle normy psaní

– píše podle návodu na základě osnovy (úvod, hlavní část, uzávěr)

– vytváří a píše různé druhy textů: pravidla, návody, oznámení, dopisy, deník

– používá nová slova jako součást vlastní slovní zásoby

– kontroluje pravopis a používá správných tvarů písmen a číslic v souladu s psanou normou

– vyhledá vysvětlení neznámých slov ve slovníku pro děti

– používá vhodná slova v komunikaci

– rozlišuje slovní druhy v základním tvaru: podstatné jméno, sloveso, přídavné jméno

– užívá slovní druhy v souladu s úrovní znalosti jazyka

– rozpozná podstatná jména, slovesa a přídavná jména, která se vztahují na prostředí kolem nás

– rozpozná častá a známá slova zdrobnělá (deminutiva) a slova zveličelá (augmentativa).

– píše slova, která jsou součástí aktivního českého slovníku se slabikami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– odděluje slova na konci řádku a používá spojovník

– požívá zkratky měřících jednotek (m, kg, h, l…)

– píše podle pravidel pravopisu (velké písmeno: názvy ulic, náměstí, obcí a měst, vodstev a pohoří v okolí, nebeských těles; psaní víceslovných názvů, které jsou žáku známé; dvojtečka a čárka při výčtu)

Podle zadaného návodu píše texty jednodušší struktury na zadané či volné téma a dodržuje pravopisná pravidla přiměřená úrovni znalosti jazyka.

ZŠ ČJ A.3.5.

Žák vypráví kratší jednoduché texty podle osnovy a rozlišuje úvod, hlavní část a konec mluveného projevu.

– tvoří a vypráví krátké jednoduché texty podle volně zvoleného nebo zadaného tématu

– rozlišuje prostředí, ve kterém se hovor uskutečňuje: rodina, škola, ulice, divadlo…

– odlišuje úvod, hlavní část a konec

– tvoří jednoduchý mluvený projev podle osnovy: úvod, hlavní část, závěr

– vypráví události s dodržením časové posloupnosti

– tvoří kratší oznámení a zprávu

– kreativně se zapojuje při společném tvoření povídky

– používá nová slova v souladu s komunikační situací a tématem rozhovoru

– pozná humoristický styl a využívá ho v mluveném projevu

– v mluveném projevu používá náležitou intonaci: přizpůsobí has a hlasitost hovoru

– vyslovuje správně slova s hláskami h, ch, ď, ť, ň, ř, y a slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě a slova se souhláskami d-t, ď-ť, v-f, b-p, s-z, ž-š uprostřed a na konci

Podle zadaného návodu vypráví kratší jednoduché texty a s pomocí učitele utváří úvod, hlavní část a konec v mluveném projevu.

ZŠ ČJ A.3.6.

Žák pozná rozdíly mezi vyjadřováním příslušníků české menšiny a vyjadřováním v spisovném českém jazyce.

– rozlišuje ústní a písemnou komunikací v standardním českém jazyce a jazyce svého prostředí

– popisuje mluvený projev příslušníků české menšiny

– mluví a píše literární texty v češtině

– používá slovníky přizpůsobené jeho jazykovému vývoji

– pozná historické psané dokumenty a památky jako kulturní dědictví svého kraje

S pomocí učitele pozná rozdíly mezi vyjadřováním příslušníků české menšiny a vyjadřováním v spisovném českém jazyce.

Obsahy pro dosažení výchovně – vzdělávacích výsledků

Typy textů: jednoduché dramatické texty: dialog a monolog, krátké povídky, popisné texty (popis předmětu nebo postavy), žádost, vzkaz, zpráva, blahopřání, dopis. Lingvometodické obsahy: hovorové hry, telefonní rozhovor, spontánní rozhovor, situační rozhovor, ústní improvizace.

Mediální obsahy: sdělovací texty přiměřené věku a úrovni znalosti jazyka, rozhlasové pořady, reklamy, upoutávka/ukázka filmů a pořadů, audionahrávky literárních textů.

Doporučení pro dosažení výchovně – vzdělávacích výstupů

Učitel připravuje učební materiály v souladu komunikačními kompetencemi žáků: metodické listy k písemnému procvičování, úkoly pro smysluplné seřazení slov ve větě a textu, cvičení doplnění vět a zařazování do textového celku, shrnutí vět a textu, přepisovací cvičení s úpravami textu.

Různě cílené aktivity a strategie učení a výuky by měly neustále rozvíjet aktivní a pasivní slovní zásobu žáků v mluveném projevu a psaní v souladu s navrhovanými tématy:

Povaha a vzhled (přídavná jména, jaký a který), Oblečení (co si oblékám, co nosím, slovesa – oblékat se, nosit, obouvat se, svlékat, zouvat…), Příroda a naše okolí (moře, hory, poušť, město, krajina, pole, louka, les, řeka…), Zvířata v přírodě (ve vodě, na souši, ve vzduchu, v lese, v moři, v teplých krajích, v chladných oblastech), Domácí zvířata (zvířata v hospodářství – co nám dávají, mláďata, domácí mazlíčci), Jídlo a potraviny (jídlo a pití, co rád jím, potraviny – ovoce, zelenina, sladkosti, pečivo…, co je zdravé a co ne), V kuchyni (příprava jídla, recept, slovesa – vařit, péct, krájet, strouhat…, nádobí, vybavení – sporák, myčka, dřez, lednice…), Protiklady (přídavná jména, slovesa, příslovce… hrubý – jemný, zlobit – být hodný, pozdě – brzy…) Během osvojování a rozvoje čtenářských dovedností žák každodenně čte a zdokonaluje techniku čtení. Učitel ve spolupráci s knihovníkem podporuje čtení a využívá různé techniky čtení a pořádá aktivity, kterými se popularizuje čtení.

V písemném vyjadřování se žákovi poskytuje prostor pro kreativitu a podporuje se jeho tvořivé vyjadřování. Aktivity lze uskutečňovat individuální nebo týmovou prací. Výstup nepodléhá hodnocení. Svoje práce a pracovní listy žák ukládá do portfolia a prezentuje je spolužákům. Učitel ho může odměnit známkou za mimořádně dobrou práci. Výstupem se realizují průřezová témata: Osobní a sociální rozvoj, Učení, jak se učit, Využití informačních a komunikačních technologií.

B. LITERATURA A TVOŘIVOST

Výchovně- -vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výsledky na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ B.3.1.

Žák propojuje obsah a téma literárního textu s vlastními zkušenostmi.

– vyjadřuje své pocity a dojmy po přečtení literárního textu

– určí téma literárního textu

– porovná téma literárního textu s vlastními zkušenostmi

– uvádí podobné a rozdílné situace z vlastní životní zkušenosti s obsahem a tématem literárního textu

– porovná svoje dojmy a myšlenky po přečtení textu s dojmy ostatních spolužáků

– posuzuje etické hodnoty textu

– převypráví události z každodenního života a porovnává je s podobnými příběhy v literárním textu

– mění přečtený literární text: změní konec příběhu, jednání postav, uvádí do děje nové postavy a zapojí sebe do příběhu

Vyjádří svoje poznatky po vyslechnutí/přečtení literárního textu a propojí jeho obsah a téma s vlastními zkušenostmi.

ZŠ ČJ B. 3. 2

Žák čte s porozuměním literární text a pozná různé druhy literárního textu.

– rozlišuje realistický příběh nebo povídku, báseň, pohádku, bajku, hádanku, dramatický text a dětský román podle formy a obsahu

– rozpozná a určí téma literárního textu

– odpovídá na otázky týkající se popsané události, charakteru postavy, situace v literárním textu, popisuje situace, události a postavy v literárních textech

– rozpoznává sled událostí

– spojuje vztah mezi postavami s místem a časem děje příběhu

– rozpoznává hlavní a vedlejší postavy v příběhu

– popisuje postavy podle vzhledu, chování a mluvy

– rozlišuje části básně: verš, sloka (strofa)

– pozná básnické obrazy

– rozpoznává jazykovou hru v básních, pocity a malebnost básnických útvarů

– všímá si rytmu, rýmu a přirovnání v dětské poezii

– bere na vědomí zvláštnost poetického výrazu: malebnost, zvuk a rytmus

– všimne si opakování ve verši, sloce nebo básni

– zaznamenává rychlý a pomalý rytmus v básni

– převypráví literární text vlastními slovy

– pozná charakteristiky dětské divadelní hry: osoby, dialog

Čte s porozuměním literární text, odpovídá na otázky a podle pokynů poznává charakteristiky literárního textu.

ZŠ ČJ B.3.3.

Žák vnímá hodnoty literárního textu v souladu s recepčními schopnostmi a vlastními čtenářskými a osobními zkušenostmi.

– všímá si literárních hodnot v textu

– vyjádří, co se mu líbilo v textu

– pozná pozitivní životní hodnoty, o kterých se v textu hovoří

– posuzuje dobré a špatné jednání postav

– diskutuje o jednání literárních postav

– všímá si pozitivních vlastností v literárním textu

– sdílí své postoje o hodnotách literárního textu s ostatními spolužáky

– uvědomuje si vlastní postoj k literárnímu textu a dokáže ho odůvodnit

Podle pokynu vnímá hodnoty vybraných částí literárního textu přiměřeného recepčním schopnostem a vlastním čtenářským a osobním zkušenostem.

ZŠ ČJ B.3.4.

Žák pravidelně čte se zálibou texty dle vlastního výběru a rozlišuje různé druhy literatury pro děti.

– čte se zálibou a pravidelně si půjčuje knížky v knihově

– rozvíjí čtenářské dovednosti pravidelným čtením různých literárních žánrů

– rozlišuje obrázkovou knížku, básnickou sbírku, povídky, dětský román, bajku, divadelní hru

– rozlišuje a používá dětské slovníky, encyklopedie a lexikony

– zapojuje se do aktivit, tvůrčích dílen a projektů na podporu čtení v knihovně

– vytvoří seznam přečtených knih

– odůvodňuje svůj výběr přečtených textů

– doporučuje spolužákům přečtené knihy, které považuje za zajímavé

– diskutuje o přečtených textech, které přečetlo více žáků

– vybírá si texty podle zájmu ze seznamu doporučené četby

Vybírá si knížky, čte dle vlastního zájmu a rozliší druhy literárních textů pro děti.

ZŠ ČJ B.3.5.

Žák se tvořivě vyjadřuje podle svých zájmů a na základě zkušeností, zážitků a nových poznatků osvojených během výuky.

vytváří s pomocí učitele nebo samostatně vlastní díla, ve kterých se uplatňuje kreativita a originální tvořivost

– využívá jazykové aktivity, slovníky a základní znalosti k utváření psaného útvaru

– zkoumá, experimentuje a pracuje samostatně a volně na tématu, které je mu blízké

– sleduje svůj vlastní pokrok a nabízí inovativní odpovědi osvojené různými zkušenostmi a zážitky při výuce

– rozvíjí svoje kreativní schopnosti

– účastní se diskuse o svých pracích s ostatními spolužáky a učitelem

– hodnotí svoje vlastní práce a práce ostatních žáků a uplatňuje sebehodnocení

– sbírá své práce do složky (portfolia) a sleduje vlastní pokrok

– vytváří různé jednotlivé práce v češtině a chorvatštině, píše a ilustruje obrázkovou knihu, hraje divadlo, tvoří novinovou stránku, píše dopis, kreslí knižní obal, plakát, komiks

Výstup se hodnotí formativně.

Obsahy pro dosažení výchovně – vzdělávacích výstupů

Typy textu: příběh, povídka, pohádka, bajka, dětská báseň, krátká scénka, dětský román, báje, obrázková knížka.

* Seznam navrhovaných literárních textů k celkovému přečtení je součástí tohoto dokumentu a podléhá změnám podle návrhů a pokynů odborného spolupracovníka-knihovníka a podle knižního fondu školní knihovny.

Doporučení pro dosažení výchovně – vzdělávacích výstupů

Učitel společně s odborným spolupracovníkem-knihovníkem organizuje aktivity na podporu čtení a zapojuje žáky do různých tvořivých čtenářských aktivit: vyprávění/čtení nahlas celé třídě, čtení v malých skupinách a čtení nahlas nebo potichu ve školní knihovně. Texty jsou v souladu s kognitivními schopnostmi žáků, přiměřené jejich věku a tematicky souvisí se zájmy žáků a jejich zkušenostmi.

Žák čte dvě celá literární díla ročně, jedno literární dílo dle vlastního výběru. Podle výběru učitele čte i další díla ze seznamu doporučovaných textů pro samostatné čtení.

Výstup, ve kterém se žák vede k tvůrčímu vyjadřování, se sleduje, ale nehodnotí se. Výstup lze realizovat při individuální nebo týmové práci. Žák prezentuje svou práci ve třídě a učitel může žáka ohodnotit za vynikající práci. Výstupem se realizují průřezová témata: Osobní a sociální rozvoj, Učení, jak se učit, Využití informačních a komunikačních technologií.

C. KULTURA A MÉDIA

Výchovně- -vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výsledky na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ C.3.1.

Žák vyhledává podstatné informace v sdělovacím textu z různých zdrojů vhodných pro daný věk.

– vybírá si a čte texty v dětských časopisech, dětských knihách a na edukačních internetových stránkách

– rozlišuje sdělovací a literární texty

– rozpoznává různé zdroje informací

– vyhledává informace z jednoho zdroje podle svých potřeb a zájmů

– porovnává a ověřuje informace z různých zdrojů

– vyčleňuje klíčová slova z textu

– vysvětluje obsah textu

– doporučuje spolužákům informativní texty, které přečetl a které považuje za zajímavé

Podle pokynů pozná a vyčleňuje klíčová slova v kratším textu přiměřeném stupni rozvoje čtenářské gramotnosti.

ZŠ ČJ C.3.2.

Žák rozlišuje druhy médií přiměřených jeho věku a zájmům, vybírá si dle vlastních zájmů a vyjadřuje svůj názor na mediální obsahy.

– rozlišuje hlavní a vedlejší postavy ve filmu

– odlišuje film od divadelních představení, televizních pořadů a dramatických seriálů a upozorňuje na podobnosti a rozdíly mezi literárním dílem, divadelním představením a filmem vytvořeným podle literárního námětu

– sledujte (dívá se, poslouchá a prožívá) divadelní představení, televizní a rozhlasové pořady pro děti

– poslouchá zvukové pohádky

– popisuje obsah vzdělávacích a interaktivních digitálních médií přiměřených věku žáků

– čte samostatně a pravidelně texty v literárních a zábavných vzdělávacích časopisech pro děti a vyjadřuje k nim svoje názory

– čte komiksy a odlišuje je od ostatních textů v tištěných médiích

– vytváří vlastní projevy při hře na základě mediálního obsahu

Rozlišuje druhy médií, popisuje mediální obsahy a vybírá oblíbené mediální obsahy.

C.3.3.

Žák pozná a rozlišuje kulturní akce, které navštěvuje, a vyjádří svůj názor na ně.

– navštěvuje kulturní akce a programy a účastní se jich

– vyjadřuje svůj názor na kulturní program

diskutuje s ostatními žáky o kulturním programu

– vyjadřuje svůj názor na to, co se mu líbí nebo nelíbí v programu

– vyjadřuje svoje dojmy kresbou, malbou, ústním nebo písemným projevem

Popisuje kulturní program, na kterém byl, a dokáže říci, co se mu líbilo a co ne.

Obsahy k dosažení vzdělávacích výstupů

Typy textů: dětské časopisy, komiks, vzdělávací texty přiměřené rozvoji čtenářské gramotnosti, zpráva, oznámení, novinový článek v souladu s rozvojem čtenářské gramotnosti a kognitivními schopnostmi žáků; neliterární texty: tabulky, piktogramy, soupisy, plakáty, recepty.

Média: divadelní představení, animované, dokumentární a hrané filmy tematicky a obsahově přiměřené žákům, vzdělávací a interaktivní digitální média přiměřená věku a zájmům žáků, televizní a rozhlasové pořady pro děti.

Kulturní akce: divadelní hry pro děti, umělecké výtvarné výstavy, výstavy přiměřené věku a zájmům žáků, setkání se spisovateli a ilustrátory ve školních nebo veřejných knihovnách, dětské literární přehlídky, vzdělávací, tradiční festivaly, kulturní projekty české menšiny pro děti.

Doporučení pro dosažení vzdělávacích výsledků

Aktivity a obsah uvedený v této oblasti závisí na věku a zájmech žáků, prostředí (místní komunity a jejich nabídka kulturního a uměleckého programu) a odkazech na digitální obsah dostupný všem bez ohledu na místo vyučování nebo bydliště.

Po dohodě se školním knihovníkem učitel uspořádá v průběhu školního roku ve školní knihovně nejméně dvě vyučovací hodiny vzdělávacích aktivit s žáky, při nichž zpracovávají témata z knihovnicko-informační oblasti zaměřené na zvýšení informační a čtenářské gramotnosti žáků. Různými aktivitami jsou žáci vedeni ke kritickému využívání různých zdrojů informací, učí se práci s knihami a s textem, vyhledávat a rozlišovat informace, umět je hodnotit a dále používat.

Mimoškolní aktivity vyžadují individuální zapojení každého žáka, využívání nabytých znalostí a kompetencí z hlediska přímého zážitkového učení. Výstup podporuje osobní rozvoj a aktivní zapojení žáků do kulturního a společenského života.

4. ročník – 140 hodin

A. KOMUNIKACE A JAZYK

Výchovně- -vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výsledky na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ A. 4. 1.

Žák v mluveném projevu vypráví na zadané nebo volné téma a dodržuje pravidla slušné komunikace.

– zahájí konverzaci podle volně vybraného nebo určeného tématu

– hovoří na volné nebo zadané téma

– vyjádří v rozhovoru svoje myšlenky, pocity a požadavky v souladu s komunikační situací

– rozlišuje situace z každodenní komunikace: rozhovor vrstevníků, rozhovor s dospělými

– volí vhodné verbální i neverbální prostředky řeči při rozhovoru s dospělými a s vrstevníky ze školního prostředí

– vypráví o vyslechnutém/přečteném textu a vyjádří svůj názor

– zapojí se spontánně do rozhovoru a předkládá svůj názor a svoje připomínky

– poslouchá pozorně mluvčího a nepřerušuje ho při rozhovoru

Vypráví na zadané nebo volné téma a dodržuje pravidla slušné komunikace.

– volí vhodná nová slova, která tematycky navazují na situace z každodenní komunikace a jsou součástí slovní zásoby

– osvojuje správnou výslovnost znělých a neznělých hlásek (b-p, v-f, s-z, š-ž, d-t, ď-ť) uprostřed a na konci slova

– volí náležitou intonaci ve větě tázací, oznamovací a rozkazovací

respektuje základní komunikační pravidla rozhovoru

ZŠ ČJ A.4.2.

Žák aktivně poslouchá různé texty, reprodukuje jejich obsah a vyčleňuje klíčové údaje.

– poslouchá s porozuměním jednodušší text

– poslouchá s porozuměním text podle usměrňujících otázek a podle dalších pokynů

– odpovídá na otázky a klade otázky po poslechu textu

– ověřuje porozumění vyslechnutého sdělení v rozhovoru se spolužáky

– používá neverbální znaky komunikace: oční kontakt, sleduje více znaků, poslouchá mluvčího se zájmem

– vyjadřuje své myšlenky a pocity o vyslechnutém přiměřeně svému věku

– porovnává své názory a postoje o vyslechnutém textu se spolužáky

– rozpoznává neznáma slova a odhaduje jejich význam z kontextu

– vyčleňuje neznámá slova a pokouší z kontextu odhadnout jejich význam

– vybere klíčová slova a hlavní myšlenku z vyslechnutého textu

– rozlišuje a vyčleňuje podstatné údaje, nezbytné informace a důležité podrobnosti z vyslechnutého textu

– převypráví poslech, aby porozuměl textu jako celku

– utváří související text

– vytvoří stručnou zprávu na základě vyslechnutého textu

– vyjádří svůj postoj k poslechnutému textu

Naslouchá s porozuměním mluvenému/čtenému textu a pozná podstatné údaje v textu.

ZŠ ČJ A. 4. 3

Žák reprodukuje krátké texty jednoduchých struktur v souladu s účelem rozhovoru.

tvoří a reprodukuje krátké texty jednoduchých struktur

– rozlišuje různé účely mluveného projevu: prezentace, blahopřání, omluva, poděkování, dotaz, návrh, příkaz

– rozlišuje soukromý a veřejný projev

– utváří mluvený projev podle jednoduché osnovy: úvod, hlavní část, závěr

– používá nová slova odpovídající tématu a komunikační situaci

– pozná důležitost neverbální komunikace při mluveném projevu: oční kontakt, mimika

– vyslovuje slova správně

– vyslovuje správně běžná slova, která jsou součástí aktivní slovní zásoby: samohlásky (i/y – í/ý za tvrdými a měkkými souhláskami)

– používá podle pravidel i/y a í/ý po obojetných souhláskách (b, l, m, p, s, v, z) ve vyjmenovaných slovech

– přesně intonuje věty tázací, oznamovací a rozkazovací

– respektovat společensky přijatelná pravidla slušné komunikace v různých životních situacích

S pomocí učitele reprodukuje krátké texty jednoduchých struktur v souladu s účelem rozhovoru.

ZŠ ČJ A.4.4.

Žák čte s porozuměním texty, vyhledává a vysvětluje podstatné údaje.

– čte různé texty s porozuměním

– pozná graficky označené části textu a vyčleňuje důležité údaje

– čte analytický text

– vyčleňuje klíčová slova

– vysvětluje základní význam textu

– objasňuje neznámá slova na základě vysvětlujícího rozhovoru, z kontextu a s pomocí slovníku

– vyhledá texty dle zadaného úkolu

– využívá a vysvětluje údaje z grafů, tabulek, diagramů

Žák čte s porozuměním text, pozná základní části textu, vyhledává a vysvětluje podstatné údaje podle pokynů a vysvětluje význam přečteného textu.

ZŠ ČJ A.4.5.

Žák píše podle normy texty jednodušší struktury v souladu s účelem a s ohledem na adresáta, dodržuje pravopisná pravidla přiměřená úrovni jeho znalosti jazyka.

– utváří a píše sloh na zadané nebo volně zvolené téma podle různých modelů řízeného psaní

– opisuje text podle předlohy

-utváří kratší texty o předmětu, obrázku, okolní realitě

– píše podle osnovy

– píše poznámky

– dodržuje čitelnost a úhlednost psaného projevu

– rozpoznává a opravuje chyby

– analyzujte a posuzuje svoji práci podle daných kritérií

– píše podle vzorce a dodržuje gramatické (morfologické, syntaktické a lexikální) a stylistické normy (na počáteční úrovni) nezbytné pro strukturování textu

– používá nová slova jako součást aktivního slovníku

– píše vyjmenovaná slova, která jsou součástí aktivní slovní zásoby

– rozděluje slova na slabiky na konci řádku a používá spojovník

– píše podle pravidel pravopisu (velké písmeno: názvy ulic, náměstí, obcí a měst, zeměpisných jmen v okolí, nebeských těles; psaní víceslovných názvů, které jsou žáku známé; dvojtečka a čárka při výčtu, zkratky víceslovných názvů; přímá a nepřímá řeč v textu – dvojtečka, čárka, uvozovky)

– píše přídavná jména odvozená od vlastních jmen

– píše zkratky měřících jednotek

Podle osnovy píše krátké texty jednoduché struktury v souladu s účelem a s ohledem na adresáta.

ZŠ ČJ A.4.6.

Žák skládá slova do skladebních dvojic, vět a textu jednoduché struktury a využívá své jazykové znalosti.

– osvojuje si nová slova a určuje význam naučených slov v aktivním slovníku

– rozpoznává známá a častá synonyma a antonyma

– správně používá slova a struktury vět v daném kontextu

– vysvětluje význam konkrétního slova vzhledem ke kontextu věty

– vyhledá neznámá slova v dětském slovníku

– rozlišuje podstatná jména jako slova, kterými jsou pojmenované bytosti a věci

– rozpoznává sloveso ve větě podle otázek Co někdo dělá? Co se děje?

– rozlišuje slovesa jako slova, která znamenají co kdo dělá nebo co se děje

S pomocí učitele vytváří skladebné dvojice, věty a krátký text a funkčně používá jazykové znalosti s odchylkami.

– rozlišuje přídavná jména jako slova, která popisují podstatné jméno a odpovídají na otázku

Jaký? a Který?

– správně formuje tvar jednotného a množného čísla podstatných jmen, slov zdrobnělých a slov zveličelých

– správně používá minulý, přítomný i budoucí čas v mluveném i psaném projevu

– správně používá slova k propojení vět (spojky) podle vlastního jazykového vývoje

– funkčně používá všechny druhy slov podle dynamiky učení a jazykového vývoje

ZŠ ČJ A.4.7.

Žák vysvětluje rozdíly mezi vyjadřováním hovorovým a vyjadřování v spisovném českém jazyce.

– rozlišuje ústní a písemnou komunikaci příslušníků české menšiny v standardním českém jazyce a jazyce svého prostředí

– popisuje mluvený projev příslušníků české menšiny

– mluví česky a píše literární texty v češtině

– používá slovníky přizpůsobené jeho jazykovému vývoji

– pozná historické psané dokumenty a památky jako kulturní dědictví svého kraje

S pomocí učitele popisuje rozdíly mezi vyjadřováním příslušníků české menšiny a vyjadřování v spisovném českém jazyce a chápe důležitost učení se jazyku a pozitivního vztahu příslušníků menšiny ke svému jazyku.

Obsahy pro dosažení výchovně – vzdělávacích výsledků

Typy textů: literární a sdělovací texty přiměřené jazykovým znalostem a věku: poznámka, deník, sloh na zadané nebo volné téma, popis (umělecký a odborný) předmětů nebo osoby, oznámení, zpráva, blahopřání, dopis, SMS zpráva, zpráva elektronické pošty, shrnutí, soupis.

Lingvometodické texty přiměřené jazykovým znalostem žáků zaměřené na podporu organizovaného (vedeného) a spontánního rozhovoru a mluveného projevu.

Mediální obsahy: zvukové záznámy literárních textů, audiovizuální nahrávky, přednes herce nebo přednašeče, rozhlasové pořady, reklamy, upoutavka/ukázka filmů a pořadů, rozhlasové hry…

Doporučení pro dosažení výchovně – vzdělávacích výstupů

Učitel připravuje a podporuje aktivity na procvičování konverzace a komunikace a nachystá učební materiály v souladu komunikačními kompetencemi žáků: metodické listy na písemné procvičování, úkoly pro smysluplné seřazení slov ve větě a textu, cvičení doplnění vět a zařazování do textového celku, shrnutí vět a textu, přepisovací cvičení s úpravami.

Různě cílené aktivity a strategie učení a výuky by měly neustále rozvíjet aktivní a pasivní slovní zásobu žáků v mluveném projevu a psaní v souladu s navrhovanými tématy: Povaha a vzhled (přídavná jména, jaký a který), Oblečení (co si oblékám, co nosím, slovesa – oblékat se, nosit, obouvat se, svlékat, zouvat…), Příroda a naše okolí (moře, hory, poušť, město, krajina, pole, louka, les, řeka…), Zvířata v přírodě (ve vodě, na souši, ve vzduchu, v lese, v moři, v teplých krajích, v chladných oblastech), Domácí zvířata (zvířata v hospodářství – co nám dávají, mláďata, domácí mazlíčci), Jídlo a potraviny (jídlo a pití, co rád jím, potraviny – ovoce, zelenina, sladkosti, pečivo…, co je zdravé a co ne), V kuchyni (příprava jídla, recept, slovesa – vařit, péct, krájet, strouhat…, nádobí, vybavení – sporák, myčka, dřez, lednice…), Protiklady (přídavná jména, slovesa, příslovce… hrubý – jemný, zlobit – být hodný, pozdě – brzy…)

Při výběru doporučovaných literárních textů se bere ohled na stupeň osvojení znalosti jazyka a zájmy žáků po stránce obsahové a jazykové. Během osvojování a rozvoje čtenářských dovedností učitel ve spolupráci s odborným spolupracovníkem-knihovníkem podporuje čtení a pořádá aktivity, kterými se popularizuje čtení. Organizuje vzdělávací aktivity, s žáky zpracovává témata z knihovnicko-informační oblasti zaměřená na zvýšení informační a čtenářské gramotností žáků a učí žáky kriticky využívat různé zdroje informací.

V písemném projevu je žák veden ke kreativitě tvořivému vyjadřování. Aktivity lze realizovat individuální nebo týmovou prací. Výstup nepodléhá hodnocení. Svoje práce a pracovní listy žák ukládá do portfolia a prezentuje je spolužákům. Učitel ho může odměnit známkou za mimořádně dobrou práci.

B. LITERATURA A TVOŘIVOST

Výchovně- -vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výsledky na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ B.4.1.

Žák vyjádří svoje poznatky k literárnímu textu a porovná je s vlastními čtenářskými zkušenostmi.

– vyjadřuje svoje dojmy po přečtení literárního textu ústně, písemně, výtvarnou formou, pohybem

– vyjadřuje svoje poznatky o literárním textu

– vykládá svoje dojmy a myšlenky po přečtení textu a porovná je s dojmy ostatních spolužáků

– porovná téma literárního textu s vlastními zkušenostmi

– vysvětluje a porovnává svoje poznatky, myšlenky a pocity po vyslechnutí/přečtení textu a porovnává je s ostatními žáky

– mění přečtený literární text: změní konec příběhu, jednání postav, uvádí do děje nové postavy a zapojí sebe do příběhu

Vyjádří svoje poznatky, myšlenky a pocity po vyslechnutí/přečtení literárního textu a porovná jeho obsah a téma s vlastními zkušenostmi.

ZŠ ČJ B.4.2.

Žák čte s porozuměním literární text a vysvětluje charakteristiky literárního textu.

– všímá si základních charakteristik povídky, básně, pohádky, bajky, hádanky, divadelní hry a dětského románu a jejich charakteristiky vysvětluje

– odpovídá na otázky o událostech, postavách a situacích v literárním textu

– odpovídá na otázky po přečtení básně

– klade otázky po přečtení a poslouchá odpovědi

– určí témata literárních textů

– pozná druhy prózy: dialog, monolog, popis, vyprávění

– rozezná pořadí příběhů v textu

– pozná hlavní a vedlejší postavy

– spojuje postavy s místem a časem děje

– charakterizuje osobu na základě vzhledu, chování/jednání, vyjadřování

– vysvětlí jednání osob i příběhy z přečtené knížky

– rozliší přenesený význam slova nebo části textu

– pozná básnické obrazy, personifikaci, zvukomalbu (onomatopoia)

– rozpozná rytmus a rým v poetickém textu: opakování ve verši, sloce a básni; pomalý a rychlý rytmus

– převypráví obsah přečteného textu

– znázorňuje posloupnost děje a postavy v povídce ústním nebo psaným projevem, výtvarnou formou, komiksem nebo pohybem

– vypraví obsah literárního textu z pohledu druhé osoby

– převypráví obsah literárního textu z hlediska jiného místa a času děje

– změní pořadí děje/konstrukci přečteného literárního textu

– čte výrazně literární texty

– rozlišuje literární texty od ostatních druhů textů

– rozpozná rozdíl mezi literárním a neliterárním textem stejného obsahu

Čte s porozuměním literární text, odpovídá na otázky a podle pokynů pozná charakteristiky literárního textu.

ZŠ ČJ B.4.3.

Žák vysvětlí hodnoty literárního textu v souladu s recepčními schopnostmi a vlastními čtenářskými a osobními zkušenostmi.

– vyjádří a vysvětlí svoje názory na literární hodnoty v textu

– sdílí své postoje o hodnotách literárních textů s ostatními spolužáky

– diskutuje s ostatními spolužáky o výstavbě a hodnotách literárního textu

– vyčleňuje části textu, které se mu líbí

– pozná pozitivní životní hodnoty, o kterých se v textu mluví

– vyčleňuje části textu, ve kterých se uvádí pozitivní životní hodnoty

– pozná pozitivní vlastnosti postav v textu, pozitivní příběhy, moudré myšlenky, vzkaz, ponaučení

– všímá si dobrého a špatného jednání postav

– diskutuje o jednání literárních postav v literárním textu

– uvědomuje si vlastní postoj k literárnímu textu a dokáže ho odůvodnit

Vnímá a vysvětluje hodnoty na vybraných částech literárního textu přiměřeného recepčním schopnostem a vlastním čtenářským a osobním zkušenostem.

ZŠ ČJ B.4.4.

Žák pravidelně čte se zálibou texty dle vlastního zájmu a rozlišuje různé druhy literatury pro děti.

– čte se zálibou a pravidelně si půjčuje knížky v knihově

– rozvijí čtenářské dovednosti pravidelným čtením, je motivován ke čtení různých literárních žánrů

– rozlišuje obrázkovou knížku, básnickou sbírku, povídky, dětský román

– rozlišuje a používá dětské slovníky, encyklopedie a lexikony

– zapojí se do aktivit, tvůrčích dílen a projektů na podporu čtení v knihovně

– vytvoří seznam přečtených knih

– vykládá o výběru knih na seznamu

– doporučuje spolužákům přečtené knihy, které považuje za zajímavé

– odůvodňuje svůj výběr přečtených textů

– diskutuje o přečtených textech, které přečetlo více žáků

– vybírá si texty podle zájmu ze seznamu doporučené četby

Vybírá si knížky, čte dle vlastního zájmu a rozliší druhy literárních textů pro děti.

ZŠ ČJ B.4.5.

Žák se tvořivě vyjadřuje podle svých zájmů a na základě zkušeností, zážitků a nových poznatků osvojených během výuky.

– vytváří s pomocí učitele nebo samostatně připravuje vlastní díla, ve kterých se uplatňuje kreativita a originální tvořivost

– spojuje jazykové aktivity, aktivní slovník a základní jazykové znalosti k utváření psaného útvaru, ve kterém se vyskytuje kreativita a tvořivost

– zkoumá, experimentuje a pracuje samostatně a na tématu, které je mu blízké, a sleduje svůj pokrok

– nabízí inovativní odpovědi osvojené různými zkušenostmi a zážitky při výuce

– rozvíjí své kreativní schopnosti

– účastní se diskuse o svých pracích s ostatními spolužáky a učitelem

– hodnotí svoje vlastní práce a práce ostatních žáků a uplatňuje sebehodnocení

– sbírá své práce do složky (portfolia) a sleduje vlastní pokrok

– vytváří různé jednotlivé práce v češtině a chorvatštině, dramatizuje text a připravuje ho k předvádění, navrhuje scénografii a kostýmy, vyjadřuje se pohybem a tancem, natáčí videozáznamy, píše a ilustruje obrázkovou knihu atd.

Výstup se hodnotí formativně.

Obsahy pro dosažení výchovně – vzdělávacích výstupů

Typy textu: povídka, pohádka, bajka, dětská báseň, krátká scénka, dětský román, báje, obrázková knížka, přísloví.

* Seznam navrhovaných literárních textů k celkovému přečtení je součástí tohoto dokumentu a podléhá změnám podle návrhů a pokynů odborného spolupracovníka-knihovníka a podle knižního fondu školní knihovny.

Doporučení pro dosažení výchovně – vzdělávacích výstupů

Učitel společně s odborným spolupracovníkem-knihovníkem organizuje aktivity na podporu čtení a zapojuje žáky do různých tvořivých čtenářských aktivit: vyprávění/čtení, čtení nahlas celé třídě, čtení v malých skupinách a čtení nahlas nebo potichu ve školní knihovně. Texty jsou v souladu s kognitivními schopnostmi žáků, přiměřené jejich věku a tematicky související se zájmy žáků a jejich zkušenostmi.

Žák čte dvě celá literární díla ročně, jedno literární dílo dle vlastního výběru. Podle výběru učitele čte i další díla ze seznamu doporučovaných textů pro samostatné čtení.

Podporuje se žákova tvořivost, povzbuzuje se a hodnotí jeho kreativní tvůrčí vyjadřování, které se liší od toho tradičního. Aktivity se provádí formou individuální a týmovou prací. Výstup, ve kterém se žák vede k tvůrčímu vyjadřování, se sleduje, ale nehodnotí se. Výstup lze realizovat individuální a týmovou prací. Žák prezentuje práci ve třídě a učitel může žáka ohodnotit za vynikající práci. Výstupem se realizují průřezová témata: Osobní a sociální rozvoj, Učení, jak se učit, Využití informačních a komunikačních technologií.

C. KULTURA A MÉDIA

Výchovně- -vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výsledky na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ C.4.1.

Žák vyhledává podstatné informace v sdělovacím textu z různých médií vhodných pro daný věk.

– vybírá si a čte texty v dětských časopisech, dětských knihách a z edukačních internetových stránek

– rozlišuje média podle druhu zdroje informací

– rozlišuje sdělovací a literární texty

– pozná klíčové údaje v textu

– vybírá klíčové údaje

– vysvětluje údaje z textu

– vyhledává informace na určité téma v různých mediích a porovnává zdroje informací podle vlastního zájmu a potřeb

– porovnává a ověřuje informace z různých zdrojů a vyjadřuje svůj postoj ke klíčovým údajům

– vyjadřuje svůj posudek a komentář k přečtenému textu

– doporučuje spolužákům informativní texty, které přečetl a které považuje za zajímavé

Podle pokynů pozná a vyčleňuje klíčová slova v kratším textu přiměřeném stupni rozvoje žákovy čtenářské gramotnosti.

ZŠ ČJ C.4.2.

Žák rozlišuje druhy médií přiměřené jeho věku a zájmům, vybírá si z nich dle vlastních zájmů a vyjadřuje svůj názor na mediální obsahy.

– Popisuje obsah vzdělávacích a interaktivních digitálních médií přiměřených věku žáků.

– rozlišuje druhy médií pro děti

– vyčleňuje a vybírá si mediální obsah, vypráví o něm a odůvodní svoje názory na mediální obsah

– sleduje animované, dokumentární a hrané filmy tematicky a obsahově přiměřené recepčním a kognitivním schopnostem žáků

- vypráví kratší příběh podle zhlédnutého filmu

– rozlišuje hlavní a vedlejší postavy ve filmu

– odlišuje film od divadelních představení, televizních pořadů a dramatických seriálů

– vnímá podobnosti a rozdíly mezi literárním dílem, divadelním představením a filmem inspirovaným literárním námětem

– sledujte (dívá se, poslouchá a prožívá) divadelní představení, televizní a rozhlasové pořady pro děti

Rozlišuje druhy médií, popisuje mediální obsahy a vyčleňuje oblíbené mediální obsahy.

– čte samostatně a pravidelně texty v literárních a zábavných vzdělávacích časopisech pro děti a vyjadřuje k nim svoje názory

– poslouchá zvukové pohádky

– používá digitální edukační média vhodná pro svůj věk

– čte komiksy a odlišuje je od ostatních textů v tištěných médiích

– vytváří vlastní projevy volně zvoleného mediálního obsahu

ZŠ ČJ C.4.3.

Žák rozlišuje a popisuje kulturní akce a programy, které navštěvuje, a vyjádří svůj názor na ně.

– navštěvuje kulturní akce a programy a účastní se jich

– pozná a rozlišuje kulturní programy a jiné akce

diskutuje s ostatními žáky po kulturním programu

– hovoří s ostatními žáky o kulturních programech a akcích, na kterých byli

– vyjadřuje svůj názor na to, co se mu líbí nebo nelíbí v programu

– vyjadřuje svoje dojmy kresbou, malbou, ústním nebo písemným projevem

– vyjadřuje svůj názor, postoj a pocity po zahájení kulturního programu

Podle pokynů popisuje kulturní program a vyjádří svůj posudek o průběhu programu.

Obsahy k dosažení vzdělávacích výstupů

Typy textů: vzdělávací texty přiměřené rozvoji čtenářské gramotnosti, zpráva, oznámení, novinový článek v souladu s rozvojem čtenářské gramotnosti a kognitivními schopnostmi žáků, sdělovací texty v příručce, knize a časopisech; neliterární texty: tabulky, piktogramy, soupisy, plakáty, recepty.

Zdroje informací: školní knihovna, odborníci a přednášející, národní knihovny a besední knihovny.

Média: dětské časopisy, noviny, divadelní představení, animované, dokumentární a hrané filmy tematicky a obsahově přiměřené žákům, vzdělávací a interaktivní digitální média přiměřená věku a zájmům žáků, televizní a rozhlasové pořady pro děti.

Kulturní akce a programy: divadelní představení pro děti, umělecké výtvarné výstavy, výstavy přiměřené věku a zájmům žáků, setkání se spisovateli a ilustrátory ve školních nebo veřejných knihovnách, dětské literární přehlídky, vzdělávací, tradiční festivaly, kulturní projekty české menšiny pro děti.

Doporučení pro dosažení vzdělávacích výsledků

Aktivity a obsah uvedený v této oblasti závisí na věku a zájmech žáků, prostředí (místní komunity a jejich nabídka kulturního a uměleckého programu) a odkazech na digitální obsah dostupný všem bez ohledu na místo výuky nebo bydliště.

Po dohodě se školním knihovníkem učitel uspořádá v průběhu školního roku ve školní knihovně nejméně dvě vyučovací hodiny vzdělávacích aktivit s žáky, při nichž zpracovávají témata z knihovnicko-informační oblasti zaměřené na zvýšení informační a čtenářské gramotnost žáků. Různými aktivitami se žáci vedou ke kritickému využívání různých zdrojů informací, učí se vyhledávat a rozlišovat informace, umí je kriticky hodnotit a dále používat.

Mimoškolní aktivity vyžadují individuální zapojení každého žáka, využívání nabytých znalostí a kompetencí z hlediska přímého zážitkového učení. Výstup podporuje osobní rozvoj a aktivní zapojení žáků do kulturního a společenského života.

5. ročník – 140 hodin ročně

A. KOMUNIKACE A JAZYK

Výchovně-vzdělávací výstup

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ A.5.1.

Žák vypráví a diskutuje o každodenních událostech a svých zájmech, používá dovednosti aktivního naslouchání a dodržuje pravidla slušného jednání.

– hovoří na volné téma nebo na téma zadané v příloze kurikula

– vyměňuje si informace a účelově se vyptává, aby získal informace

– používá různé mluvní akty: žádosti, omluvy, poděkování a pozvánky a také na ně odpovídá v souladu s účelem a kontextem

– vede dialog, telefonní rozhovor, zanechává vzkaz na záznamníku

– diskutuje na volné nebo zadané téma a zdůvodňuje svůj názor

– aktivně naslouchá účastníkovi hovoru a dokazuje to neverbálními znaky: pokyvováním hlavy, díváním se do očí

– používá prvky neverbální komunikace: mimika a gesta

– mluví srozumitelně a uplatňuje řečnické dovednosti a dodržuje ortoepickou normu

– správně vyslovuje kvalitativně (ř, h, ch, ď, ť, ň) a kvantitativně (á, é, í, ý, ó, ú, ů) všechny české hlásky a dvojhlásky ou, au, eu,

– správně vyslovuje asimilaci hlásek uvnitř i na konci slov d-t, ď-ť, v-f, b-p, s-z, ž-š, g-k, h-ch,

– správně vyslovuje běžná slova, ve kterých dochází k změně hlásek

– správně vyslovuje slabiky – dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– správně vyslovuje předložky s/se, z/ze, k/ke, v/ve

– volí vhodnou intonaci, pauzy a tempo vzhledem k účelu komunikace

– správně vyslovuje přízvuk a přízvukové celky

– správně intonuje věty

– rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost

– klade jasné a nedvojsmyslné otázky

– odpovídá na otázky celou větou

– zdůvodňuje svůj názor a respektuje cizí

– dodržuje pravidla slušného a vlídného jednání

– komunikuje asertivně a vyhýbá se násilné komunikaci

Hovoří o každodenních událostech a svých zájmech, používá dovednosti aktivního naslouchání a dodržuje pravidla slušného jednání.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: vtip, řečové hry, dramatické hry, spontánní rozhovor, popis osoby, tvůrčí vypravování událostí.

ZŠ ČJ A.5.2.

Žák aktivně naslouchá textu, vybírá klíčová slova a vysvětluje význam textu.

– rozlišuje poslouchání z potěšení a poslouchání kvůli obsahu, které je zaměřené na porozumění a zapamatování si hlavních myšlenek

– klade otázky, aby si ujasnil porozumění poslechnutého textu

– odpovídá na kladené otázky k

poslechnutému textu

– vybírá klíčová slova, aby porozuměl základnímu významu poslechnutého textu

– pamatuje si určitá fakta z textu

– píše si krátké poznámky o vyslechnutém textu na základě klíčových slov

– reprodukuje vyslechnutý text s použitím poznámek

– klade otázky k poslechnutému textu

– vysvětluje neznámá slova na základě vedení rozhovoru, s použitím česko-chorvatského, chorvatsko-českého a českého výkladového slovníku

Aktivně naslouchá textu, vybírá klíčová slova a píše poznámky.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: informativní texty jednodušších struktur (oznámení, pozvánka), výkladové texty jednodušších struktur (souhrn, vysvětlení), rozhlasový a televizní pořad, zvukový záznam vyprávění, filmy.

ZŠ ČJ A.5.3.

Žák podle osnovy tvoří mluvené projevy jednodušších struktur.

– rozlišuje různé účely mluveného projevu: osobní, vzdělávací a veřejné

– ústně popisuje a vypráví na zvolené nebo zadané téma

– vybírá klíčová slova a hlavní myšlenky, a přitom spojuje části v jasný logický celek s použitím spojek a spojovacích výrazů

– popisuje podle osnovy

– tvoří mluvený projev a chronologicky uspořádává děj

– používá řečnické dovednosti: mluví nahlas a srozumitelně a mluvu doplňuje prvky neverbální komunikace: mimika a gesta

– volí vhodná slova, která používá v kontextu, jako součást aktivní slovní zásoby

– mluví srozumitelně a uplatňuje řečnické dovednosti a dodržuje ortoepickou normu

– správně vyslovuje kvalitativně (ř, h, ch, ď, ť, ň) a kvantitativně (á, é, í, ý, ó, ú, ů) všechny české hlásky a dvojhlásky ou, au, eu,

– správně vyslovuje asimilaci hlásek uvnitř i na konci slov d-t, ď-ť, v-f, b-p, s-z, ž-š, g-k, h-ch,

– správně vyslovuje běžná slova, ve kterých dochází k změně hlásek

– správně vyslovuje slabiky – dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– správně vyslovuje předložky s/se, z/ze, k/ke, v/ve

– volí vhodnou intonaci, pauzy a tempo vzhledem k účelu komunikace

– správně vyslovuje přízvuk a přízvukové celky

– správně intonuje věty

Tvoří mluvené projevy (popisy, vypravování a informativní texty) jednodušších struktur v souladu s tématem.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: popis (popis osoby, popis vnějšího a vnitřního prostoru), vypravování (reprodukce a tvořivé vypravování), informativní texty (oznámení a pozvánka).

ZŠ ČJ A.5.4.

Žák čte text s porozuměním, vybírá klíčová slova a vysvětluje význam textu.

– čte s porozuměním texty přiměřené složitosti tiše a nahlas

– rozlišuje účel čtení: osobní, vzdělávací a veřejný

– všímá si prvků grafické struktury textu: titulek, podtitulek, fotografie, ilustrace

– čte text a vybírá klíčová slova, aby rozuměl celkovému významu textu

– odpovídá na kladené otázky o přečteném textu

– sám klade otázky o čteném textu

– píše krátké poznámky na základě klíčových slov

– reprodukuje přečtený text za pomoci zapsaných klíčových slov a poznámek

– vysvětluje neznámá slova na základě vedeného rozhovoru, usuzováním z kontextu nebo s použitím česko-chorvatského, chorvatsko-českého a českého výkladového slovníku

– používá nová slova jako součást aktivní slovní zásoby

– srozumitelně, důrazně a procítěně čte text a uplatňuje řečnické dovednosti a dodržuje ortoepickou normu

– mluví srozumitelně a používá řečnické obraty a ortoepickou normu

– rozlišuje rysy textů podle druhu, formy, obsahu, účelu a adresáta (příjemce)

Podle pokynů čte text s porozuměním, vybírá klíčová slova a všímá si základních prvků grafické struktury textu.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: zpráva, pokyn, grafické znázornění údajů.

ZŠ ČJ A.5.5.

Žák píše v souladu s tématem a podle osnovy texty jednodušších vyprávěcích a popisných struktur.

– píše strukturovaný text na volné nebo zadané téma

– tvoří osnovu psaní textu

– podle chronologického pořadí sestavuje části textu

– spojuje věty do textu a používá spojky a spojovací výrazy

– používá věty s jednoduchou strukturou

– používá nová slova, která slyšel nebo přečetl při studiu tématu, jako součást aktivní slovní zásoby

– píše v souladu s pravopisnou normou:

– správně zapisuje všechna česká písmena, přesně zapisuje diakritiku

– píše správně všechny hlásky, které při výslovnosti podléhají asimilaci uvnitř i na konci slov – d-t, ď-ť, v-f, b-p, s-z, ž-š, g-k, h-ch

– správně píše slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě a také bje, vje, když kořen slova začíná písmenkem j ve vzorových slovech

– píše správně předložky s/se, z/ze, k/ke, v/ve

– správně píše i/y a í/ý po tvrdých a měkkých souhláskách a správně píše i v tvrdých souhláskách v častých a známých cizích slovech

– správně píše i/y a í/ý ve vyjmenovaných slovech a častých slovech s vyjmenovanými příbuzných

– píše velká písmena u přídavných jmen odvozených od vlastních jmen a malá písmena u častých slov končících – ský, -cký, -čký

– píše velká písmena v jednoslovných a víceslovných názvech (geografické názvy v okolí)

Za pomoci učitele tvoří písemné projevy jednoduchých vyprávěcích a popisných struktur v souladu s tématem.

– píše v souladu s mluvnickou normou:

– požívá správné tvary podstatných jmen

– správně píše i/y a í/ý po obojetných souhláskách v koncovkách podstatných jmen

– rozlišuje spisovná a nespisovná slova a tvary

– pozná slova z chorvatského jazyka a vědomě je nahrazuje českými slovy

– používá český pravopis, slovník překladový a výkladový

– má potřebu psát a píše s chutí

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: popis (popis osoby, popis vnějšího a vnitřního prostoru), informativní text (zpráva a pozvánka), písemný sloh na zadané nebo volné téma, neliterární texty (popis, recept, pozvánka a oznámení v tištěné formě), dopisování (osobní dopis, e-mail, SMS zpráva).

ZŠ ČJ A.5.6.

Žák tvoří text a používá mluvnické vědomosti o podstatných jménech na vzorových a častých příkladech.

– rozlišuje ve slovech kořen slova, předponu a koncovku

– rozlišuje morfologické kategorie: rod, číslo, pád, osobu, stupeň, čas

– pozná podstatná jména, rozlišuje obecná a vlastní podstatná jména

– dokáže určit mužský, ženský a střední rod u podstatných jmen a rozumí kategorii životnosti a neživotnosti a rozlišuje ji

– rozlišuje jednotné a množné číslo u podstatných jmen

– rozpoznává pády jako různé tvary stejných slov a dokáže je určit za pomoci pádových otázek

– rozumí významu a funkci vzoru skloňování v českém jazyce

– zná vzory podstatných jmen a jejich tvary v jednotlivých pádech

– používá skloňování častých podstatných jmen podle vzorů

– podstatná jména pravidelného skloňování ústně i písemně používá v pravopisně a mluvnicky správných tvarech

– pozná přídavná jména a rozlišuje tvrdá a měkká přídavná jména

– pozná spojky a jejich funkci ve větě

– pozná slovesa a rozlišuje osobu, číslo a čas, správně používá slovesné časy u častých slov, kromě času minulého

– spojuje jednotlivé věty do větších celků a tvoří celistvý text s použitím spojovacích výrazů (spojek, zájmen)

– používá jedoduché spojky a spojovací výrazy a podle potřeby je zaměňuje

– pozná, že neohebné slovní druhy mají jenom jeden tvar

– pozoruje a poznává tvary nespisovného českého jazyka a chorvatského jazyka a nahrazuje je spisovnými tvary

Pozná podstavná jména, přídavná jména, slovesa a spojky, podle pokynů rozlišuje rod, číslo, pád, osobu, stupeň a čas a používá morfologické vědomosti o podstatných jménech při tvoření textů na vzorových a častých příkladech.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy slov: podstatná jména, slovesa, spojky.

Morfologické kategorie: číslo, pád, osoba, stupeň, čas, vzory skloňování podstatných jmen.

ZŠ ČJ A.5.7.

Žák porovnává různé vztahy mezi slovy a popisuje jejich význam v různých kontextech.

– žák pozoruje různé významy synonym a anotonym v kontextu

– vysvětluje významy nových slov v různých kontextech

– vysvětluje význam častých frazémů a účelově je začleňuje do vlastního vyjadřování

Vnímá různé vztahy mezi slovy a podle pokynů popisuje jejich význam ve známých kontextech.

– cizí slova nahrazuje českými slovy

– poznává a vysvětluje neologismy

– rozlišuje spisovná slova, nespisovná slova a slova převzatá z chorvatského jazyka, nahrazuje je českými spisovnými slovy

– používá jazykové příručky v tištěné a digitální podobě

– český jazyk používá s ohledem na komunikační situaci

– rozlišuje dvojjazyčnost a vícejazyčnost jednotlivců

– všímá si rozdílů mezi spisovným českým jazykem, hovorovým českým jazykem a mluvou Čechů v Republice Chorvatsko

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Pojmy: mateřský jazyk, český jazyk, chorvatský jazyk, dvojjazyčnost, spisovný jazyk, hovorový jazyk.

Doporučení k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Učitel každodenně zařazuje do výuky aktivity podporující vzájemnou komunikaci. V každodenní nebo v didaktické situaci, žák používá slova prosím, děkuji, promiňte…Vyjadřuje svá přání, potřeby, myšlenky a pocity vyvolané otázkami: Co chcete?, Co si myslíte o...?, Jak se cítíte? Žák se během rozhovoru plynule vyjadřuje a není přerušován ani opravován, aby mu opravy a přerušování nevadilo ve vyjadřování a neodrazovalo jej. Žákovi je diskrétně vysvětleno, kde udělal chybu, a ukázáno, jak napravit chyby v mluveném a psaném projevu. Různě cílené aktivity a strategie učení a výuky by měly průběžně rozvíjet aktivní a pasivní slovní zásobu žáků v souladu s věkem a tématy navrhovanými v příloze kurikula.

B. LITERATURA A TVOŘIVOST

Výchovně-vzdělávací výstup

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ B.5.1.

Žák vysvětluje vlastní přímý zážitek z literárního textu.

– vyjadřuje dojmy po přečtení textu a zapisuje si je

– vyjadřuje své základní pocity (údiv, radost, soucit, napětí očekávání, hněv, hrůza, strach) jako reakci na literární dílo, což mu pomáhá při zaměřování pozornosti na děje, osoby a určité detaily

– všímá si, že je poetické vyjadřování osobní a subjektivní

– vyjadřuje zájem o postavy a děje, které jsou blízké jemu a jeho zážitkům

– dokáže se vcítit do postav, umí vyjádřit empatii a rozumí významu a důležitosti emocí a jednání literárních postav v literárním textu

– rozvíjí si schopnost představivosti, která i při prožitku fiktivních dějů odráží reálné city, stavy a hodnoty

– srovnává vlastní zkušenosti se zkušenostmi nabytými četbou literárních textů

– vytváří si mentální představy o přečteném textu: rozumí literárnímu textu na základě fantazijního myšlení, tedy představivosti

– má potřebu číst a čte s potěšením

Popisuje vlastní emocionální prožitek literárního textu a vybírá to, co na něj nejvíce zapůsobilo.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Texty: kratší texty nebo úryvky z děl navržených v příloze kurikula.

ZŠ ČJ B.5.2.

Žák rozlišuje základní rysy žánru literárního textu a vyjadřuje vlastní literární prožitek.

– rozlišuje vyjadřování v próze a v poezii (ve verších)

– rozlišuje různé druhy uměleckých a neuměleckých textů

– při jednoduchém rozboru literárního textu používá základní pojmy literární teorie

– zdůvodňuje rozdíl mezi literárními a jinými texty a uvádí příklady

– rozlišuje základní žánrové (poetické, prozaické a dramatické) rysy na základě tématiky, postav, způsobu interpretace a stavby textu (vizuální a grafické prvky) a používá základní vědomosti z literární teorie

– vyjadřuje zájem o zvučnost a rytmus poezie, o děj a postavy (vypravování příběhů), o scéničnost dramatického textu

– pozná základní jazykově-stylistické prostředky literárního textu: přenesený význam, básnický obraz – motiv, onomatopoia, epiteton, personifikace

– určuje téma textu na základě problematiky, kterou v textu našel

– rozlišuje pohádku a bajku od ostatních druhů vypravování – příběhů

– vysvětluje vlastní literární zážitek (vlastní mentální představy o textu na základě prožitku a porozumění textu, tj. interakce mezi textem a čtenářem)

Popisuje základní rysy žánru literárního textu a vyjadřuje vlastní prožitek literárního textu.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Pojmy literární teorie: lyrika, poezie, próza, drama, pohádka, bajka, příběh, přenesený význam, básnický obraz – motiv, onomatopoia, epiteton, personifikace.

ZŠ ČJ B.5.3.

Žák posuzuje literární text na základě zkušeností o světě kolem sebe a vysvětluje myšlenky a problematiku, které si všiml v přečteném textu.

– tvoří vizuální a akustickou prezentaci literárního texu

– ztotožňuje se s osudy postav a hodnotí jejich konání

– komentuje hlavní děje a odůvodňuje vlastní názor na děje

– všímá si a dokáže vysvětlit problematiku, kterou se literární text zabývá

– srovnává vlastní názor na text s názory jiných

– pozná a aktualizuje hlavní myšlenky literárního textu

Za pomoci pokynů vysvětluje vlastní názor na literární text na základě vlastní zkušenosti o světě kolem sebe.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: lyrická báseň (vlastenecká, přírodní, milostná), bajka, pohádka, krátký příběh – povídka, vtip, anekdota, román pro děti a mládež, dobrodružný román, divadlo, komiks.

ZŠ ČJ B.5.4.

Žák odůvodňuje vlastní volbu literárního textu a vyjadřuje zájem a pozitivní vztah ke čtení.

– vyjadřuje vlastní zážitek z literárního textu

– zdůvodňuje svou volbu literárního textu

– všímá si emoční stránky čtení, např. naděje, strachy a napětí, které vycházejí ze ztotožnění se s osudem fiktivní postavy

– sdílí svou čtenářskou zkušenost: sestavuje seznam vybraných literárních textů a diskutuje o důvodech popularity nebo nepopularity literárních textů

– rozvíjí si čtenářské návyky plynulým čtením a je motivován ke četní textů různých žánrů

– zpaměti recituje literární texty přiměřené jeho věku

Podle pokynů vysvětluje vlastní volbu literárního textu a popisuje svůj čtenářský prožitek.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Texty: kratší texty nebo úryvky z děl navržených v příloze kurikula.

ZŠ ČJ B.5.5.

Žák se umělecky vyjadřuje podle vlastního zájmu inspirován různými zkušenostmi a zážitky.

– sestavuje osnovu vypravování a na základě osnovy tvoří krátký mluvený nebo psaný text podle chronologické posloupnosti

– tvoří vlastní literární texty, zkoumá, experimentuje a samostatně a volně pracuje na tématu, které je mu blízké, sám dohlíží na vlastní pokrok

– nabízí inovativní řešení podnícen různými zkušenostmi a zážitky během učení a výuky

– rozčleňuje proces vzniku díla na části, zvládá možné problémy a přebírá odpovědnost, dokončuje práci

– objevuje nástroje, jež mu pomohou v realizaci díla, které jsou zdarma přístupné (např. mobil nebo programy na internetu)

– hodnotí vlastní dílo a díla ostatních žáků s důrazem na sebehodnocení podle předem zadaných kritérií

– tvoří různá individuální díla (např. tvoří v nářečí, rediguje třídní noviny, dramatizuje texty a připravuje je k předvedení, vymýšlí si scénografii, vytváří kostýmy, vyjadřuje se pohybem a tancem, natáčí krátké filmy (úryvky), skládá fotografie v animovaný film, kreslí obrázkovou knížku nebo leporelo, tvoří různé příručky apod.)

– sbírá vlastní díla do pracovního portfolia a sleduje vlastní pokrok

– používá jazykové dovednosti, aktivní slovní zásobu a základní vědomosti k tvorbě děl, ve kterých se projevuje kreativita, originalita a tvořivý přístup

– rozvíjí vlastní tvořivý potenciál

Realizace – uskutečnění výstupu se sleduje, ale nehodnotí.

C. KULTURA A MÉDIA

Výchovně-vzdělávací výstup

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ C.5.1.

Žák rozlišuje zdroje informací a dokáže si vyhledat potřebné informace.

– rozlišuje zdroje informací: tištěné a digitální

– dokáže si najít informace z různých pramenů podle svých zájmů a potřeb, používá i české prameny

– volí klíčová slova k vyhledávání na internetu

– při vyhledávání informací používá obsah a rejstřík pojmů

– ovládá základní techniky vyhledávání na internetu a v katalozích knihoven

– ověřuje si pravdivost informací

– cituje pramen informací

Rozlišuje zdroje informací a při vyhledávání podle pokynů používá různé prameny v souladu se zadaným úkolem.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: post, zpráva, recept, plakát, hypertext.

ZŠ ČJ C.5.2.

Žák sleduje dění v kultuře české menšiny v RCH a české kultuře v ČR, samostatně si vybírá a navštěvuje je v reálném a digitálním prostředí.

Doporučené obsahy mimo učebnu.

– návštěva divadla: divadelní přestavení, programy, ve kterých se představuje práce v divadle, práce na divadelním představení a jeho účastníci

– návštěva kina nebo kinotéky

– návštěva médií (rozhlasová stanice, redakce novin a vydavatelství)

– návštěva institucí (knihovny, muzea, ateliéry, umělecké dílny, instituty, ústavy)

– návštěva festivalů (literární, filmové, vědecké, vzdělávací, tradiční), přehlídek a setkání se spisovateli a autory různých oblastí tvorby

– účast na dílnách různých zaměření

– návštěvy výstav

– přednášky v reálném a digitálním prostředí

Na pokyny učitelů si vybírá a navštěvuje kulturní akce podle vlastních zájmů a porovnává je s vlastními zkušenostmi, stavy a hodnotami.

– účast na různých projektech

– internetové kulturní portály

– internetový obsah: online výstavy a online učebny

– zná časopisy Dětský koutek, Jednota, české vysílání Radia Daruvar, menšinové prořady v státní televizi

– navštíví výstavu o přistěhování Čechů do Slavonie a Etnografickou sbírku v Ivanově Sele

– navštěvuje menšinové kulturní události, jako jsou Dožínky nebo dny české kultury, a zapojuje se při jejich realizaci

– zapojuje se do kulturního života české menšiny přes České besedy

Doporučení k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Výstupem je podporován osobní rozvoj, uvědomění si vlastní jedinečné identity a aktivní zapojení žáků do kulturního a společenského života české národnostní menšiny v Republice Chorvatsko.

6. ročník – 140 hodin ročně

A. KOMUNIKACE A JAZYK

Výchovně-vzdělávací výstup

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ A.6.1.

Žák vypráví a diskutuje o každodenních událostech a svých zájmech, porovnává je vyslechnutým nebo přečteným textem, používá dovednosti aktivního naslouchání a dodržuje pravidla slušného jednání

– hovoří na volné téma nebo na téma zadané v příloze kurikula

– rozlišuje druhy rozhovorů s ohledem na jeho účastníky, druh a účel rozhovoru: rozhovor s vrstevníky nebo dospělými, volný nebo vedený rozhovor

– diskutuje na volné nebo zadané téma a zdůvodňuje svůj názor

– diskutuje o každodenních událostech a vlastních zájmech, o přečteném nebo vyslechnutém textu a vybírá důležité údaje

– aktivně poslouchá účastníka rozhovoru a dokazuje to verbálními znaky: komentováním vyslechnutého a neverbálními znaky komunikace

Hovoří podle pokynů o vlastních zájmech, porovnává je s poslechnutými a přečtenými texty, používá dovednosti aktivního naslouchání a dodržuje pravidla slušného jednání.

– parafrázuje slova účastníka hovoru a vysvětluje vlastní porozumění rozhovoru a diskusi

– volí vhodnou intonaci, pauzy a tempo vzhledem k účelu komunikace

– vyhledává si vysvětlení neznámých slov, pojmů a sousloví s použitím česko-chorvatského, chorvatsko-českého a českého výkladového slovníku

– správně tvoří tvary podstatných jmen, přídavných jmen a zájmen a sloves ve všech slovesných časech

– mluví srozumitelně a uplatňuje mluvní hodnoty – řečnické dovednosti a ortoepickou normu

– správně vyslovuje kvalitativně (ř, h, ch, ď, ť, ň) a kvantitativně (á, é, í, ý, ó, ú, ů) všechny české hlásky a dvojhlásky ou, au, eu,

– správně vyslovuje všechny hlásky podle asimilace uvnitř slov i na konci slov d-t, ď-ť, v-f, b-p, s-z, ž-š, g-k, h-ch

– správně vyslovuje slabiky – dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– správně vyslovuje předložky s/se, z/ze, k/ke, v/ve před běžnými slovy

– správně vyslovuje běžná slova, ve kterých dochází ke změně hlásek

– správně vyslovuje přízvuk a přízvukové celky

– správně intonuje věty

– rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost slov

– dodržuje pravidla slušného jednání

– komunikuje asertivně a vyhýbá se násilné komunikaci

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: rozhovor na téma, výklad na téma, ujišťování a přesvědčování.

ZŠ ČJ A.6.2.

Žák aktivně naslouchá textu, vybírá klíčová slova, shrnuje údaje do poznámek a vysvětluje celkový význam textu.

– rozlišuje poslouchání z potěšení a poslouchání kvůli obsahu, které je zaměřeno na porozumění a pamatování si hlavních myšlenek

– aktivně naslouchá účastníkovi hovoru a dokazuje to verbálními znaky: komentáři a neverbálními znaky

– žádá a vyhledává vysvětlení částí poslechnutého textu, kterým nerozuměl, a klade otázky k poslechnutému textu

– vyhledává význam neznámých slov, pojmů a slovních spojení s použitím česko-chorvatského, chorvatsko-českého a českého výkladového slovníku

– parafrázuje a shrnuje údaje o poslechnutém textu a vysvětluje celkový význam textu

– samostatně vlastními slovy formuluje komentář k poslechnutému textu

– zapojuje se do rozhovoru a odpovídá na otázky týkající se poslechnutého textu

– vysvětluje význam neznámých slov na základě obsahu textu

– všímá si, jak neverbální komunikace mluvčího působí na příjemce a porozumění textu

Parafrázuje a shrnuje poslechnutý text podle pokynů a vysvětluje celkový význam textu.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: informativní texty jednoduchých struktur (zpráva), jednoduché texty, které dávají rady (rada, prosba), krátký příběh, rozhlasové a televizní pořady.

ZŠ ČJ A.6.3.

Žák podle osnovy tvoří mluvené projevy jednodušších struktur.

– rozlišuje účel mluveného projevu: osobní, vzdělávací a veřejný

– popisuje, vypráví, podává zprávu z různých úhlů pohledu

– spojuje hlavní myšlenky a důležité detaily v celkový, smysluplný a organizovaný projev a používá při tom spojky a spojovací výrazy

– uvádí děje chronologicky za sebou a dodržuje návaznost příčina – důsledek

– svými slovy reprodukuje a shrnuje text a vyjadřuje podstatu textu

– používá řečnické dovednosti: dělá pauzy mezi částmi projevu a projev doprovází znaky neverbální komunikace: udržuje oční kontakt se všemi účastníky hovoru

– mluví srozumitelně a dodržuje mluvní hodnoty a ortoepickou normu:

– správně vyslovuje kvalitativně (ř, h, ch, ď, ť, ň) a kvantitativně (á, é, í, ý, ó, ú, ů) všechny české hláska a dvojhlásky ou, au, eu,

– správně vyslovuje asimilaci hlásek uvnitř i na konci slov d-t, ď-ť, v-f, b-p, s-z, ž-š, g-k, h-ch

– správně vyslovuje slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– správně vyslovuje předložky s/se, z/ze, k/ke, v/ve, před běžnými slovy

– správně vyslovuje běžná slova, ve kterých došlo ke změně hlásek

– přesně vyslovuje přízvuk a přízvukové celky

– správně intonuje věty

– používá správné tvary podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a slovesných časů

Podle osnovy tvoří mluvené projevy (popisné a vypravěčské) jednodušších struktur, za pomoci učitele spojuje hlavní myšlenky v ucelený projev v souladu s tématem.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: popisy (objektivní a subjektivně zabarvený popis – líčení), vypravování (reprodukce se změnou hlediska, shrnutí textu), informativní (zpráva, výkaz), veřejný projev, krátký příběh, anekdota.

ZŠ ČJ A.6.4.

Žák čte text s porozuměním, vybírá klíčová slova, srovnává údaje podle důležitosti a vysvětluje celkový význam textu.

– rozlišuje účel čtení: osobní, vzdělávací a veřejný

– všímá si titulků, podtitulků, fotografií, ilustrací, grafikonů a tabulek a vztahuje je k obsahu textu

– pozná význam klíčových slov a hlavních myšlenek v kontextu čteného textu

– vyhledává a vybírá důležité údaje ze čteného textu

– rozlišuje důležité a nedůležité údaje ve čteném textu na základě vlastních vědomostí a zkušeností

– samostatně píše poznámky, aby porozuměl celku čteného textu

– reprodukuje přečtený text za pomoci poznámek

– používá nová slova jako součást aktivního slovníku

– vysvětluje význam neznámých slov na základě obsahu textu

– vyhledává význam neznámých slov, pojmů a slovních spojení s použitím česko-chorvatského, chorvatsko-českého a českého výkladového slovníku

– rozlišuje rysy textů podle druhu, tvaru, obsahu, účelu a adresáta – příjemce

Čte text s porozuměním, podle pokynů rozlišuje údaje v textu podle důležitosti a vysvětluje celkový význam textu.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: popisné a vypravěčské texty, zpráva, souhrn, návod, obrázkové návody.

ZŠ ČJ A.6.5.

Žák píše v souladu s tématem a podle pokynů jednodušší vypravěčské a popisné texty.

– píše strukturované texty v souladu s volným nebo zadaným tématem

– píše vypravěčské a popisné texty jednodušších struktur z různých hledisek, vytváří osnovu textu a určuje hlavní cíl a podcíle

– plánuje části textu a vytváří osnovu podle chronologické posloupnosti s viditelnými příčinně-následkovými vztahy

– vybírá si údaje a tvoří z nich obsahově jasné a mluvnicky správné věty

– používá jednoduché větné struktury

– píše podle pravopisné normy:

– správně píše všechna česká písmena a diakritiku

– správně píše hlásky, u kterých dochází k asimilaci znělosti uvnitř i na konci slov – d-t, ď-ť, v-f, b-p, s-z, ž-š, g-k, h-ch

– správně píše slabiky – dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě a bje, vje, když kořen slov začíná písmenem j

– správně píše předložky s/se, z/ze, k/ke, v/ve, před běžnými slovy

– správně píše i/y a í/ý po tvrdých a měkkých souhláskách v českých slovech a správně píše -i po tvrdých souhláskách v častých a známých cizích slovech

– správně píše i/y a í/ý ve vyjmenovaných slovech a slovech s vyjmenovanými příbuzných

– správně píše i/y a í/ý v koncovkách podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a číslovek po obojetných souhláskách

– píše velké počáteční písmeno u přídavných jmen utvořených od vlastních jmen a malé počáteční písmeno u běžných přídavných jmen končících koncovkou – ský, -cký, -čký

– píše velké počáteční písmeno v jednoslovných a víceslovných názvech (zeměpisné názvy v okolí)

– zvolání a oslovení odděluje čárkou od věty

– píše interpunkci s cílem správného čtení a porozumění textu

– píše interpunkci oddělující věty v souvětí

– správně píše interpunkci přímé řeči

– rozlišuje spisovná a hovorová slova a tvary, pozná slova a tvary z chorvatského jazyka a nahrazuje je českými spisovnými slovy a tvary

– píše podle mluvnické normy:

– správně píše tvary podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a číslovek

– správně píše tvary sloves ve všech časech, kromě času minulého

– používá český pravopis

– má potřebu psát a píše s chutí

Podle pokynů učitele v souladu s tématem a podle osnovy tvoří písemné projevy jednodušších vypravěčských a popisných struktur.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: popisné (objektivní a subjektivně zabarvený popis), vypravěčské (tvořivá reprodukce, reprodukce se změnou hlediska, shrnutí textu), informativní (oznámení, pozvánka, zpráva, výkaz), dopisy, blog.

ZŠ ČJ A.6.6.

Žák tvoří text a používá gramatické vědomosti na běžných slov příkladech.

– rozlišuje kořen slova, předponu a koncovku

– rozlišuje příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce a všímá si, že neohebné druhy slov mají jenom jeden tvar

– rozlišuje morfologické kategorie: rod, číslo, pád, osoba, stupeň a čas

– správně používá všechny tvary často používaných podstatných jmen

– rozlišuje všechny slovní druhy

Podle pokynů učitele vybírá běžné tvary přídavných jmen, zájmen a číslovek a používá je v mluvených a písemných projevech.

– rozlišuje tvrdá, měkká a přivlastňovací přídavná jména

– vnímá, že pády jsou různé tvary stejného slova, a dokáže je určit za pomoci pádových otázek

– rozumí významu a funkci vzorů skloňování přídavných jmen v českém jazyce

– dokáže určit jednotlivé vzory skloňováním a zná jejich tvary v jednotlivých pádech

– používá skloňování přídavných jmen podle vzorů

– přídavná jména používá ve správných tvarech v mluveném i psaném projevu

– rozlišuje druhy zájmen a používá správné tvary v mluveném i psaném projevu

– rozlišuje druhy číslovek a používá správné tvary v mluveném i psaném projevu

– správně používá slovesa ve všech časech, kromě času minulého v mluveném i psaném projevu

– spojuje jednotlivé věty do strukturovaných celků a tvoří celistvý text s použitím spojovacích prostředků (např. zájmen a spojek)

– rozlišuje jednoduchou větu a souvětí, dokáže změnit jednoduchou větu v souvětí

– všímá si tvarů a slov nespisovného českého jazyka a chorvatského jazyka a nahrazuje je spisovnými českými tvary a slovy

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Slovní druhy: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa, příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

Mluvnické kategorie: rod, číslo, pád, osoba, stupeň, čas, vzory podstatných a přídavných jmen.

ZŠ ČJ A.6.7.

Žák porovnává různé vztahy mezi slovy a jejich významy a popisuje význam slov v různých kontextech.

– žák si všímá různých rolí synonym a antonym v kontextu

– vysvětluje význam nových slov v různých kontextech

– vysvětluje běžná slovní spojení a účelově je včleňuje do vlastního vyjadřování

– cizí slova nahrazuje českými slovy

– poznává a vysvětluje neologizmy

– používá jazykové příručky v tištěné a digitální podobě

– vysvětluje použití českého jazyka vzhledem ke komunikační situaci

– rozlišuje dvojjazyčnost a vícejazyčnost jednotlivců

– všímá si nespisovných českých tvarů slov a slov převzatých z chorvatského jazyka a nahrazuje je spisovnými českými tvary a slovy

– překládá slova, věty a texty z českého jazyka do chorvatského a obráceně

– vysvětluje význam hovorových výrazů, které rozpoznal v textu, a jejich stylistický význam v komunikaci

– záměrně používá český jazyk ve formálních a neformálních každodenních komunikačních situacích

Všímá si různých vztahů mezi slovy a podle pokynů popisuje jejich význam v známých kontextech.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Pojmy: mateřský jazyk, český jazyk, chorvatský jazyk, dvojjazyčnost, vícejazyčnost, spisovný jazyk, hovorový jazyk.

Doporučení k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Učitel každodenně zařazuje do výuky aktivity podporující vzájemnou komunikaci. V každodenní nebo v didaktické situaci žák používá slova prosím, děkuji, promiňte…Vyjadřuje svá přání, potřeby, myšlenky a pocity vyvolané otázkami: Co chcete?, Co si myslíte o ...?, Jak se cítíte? Žák se během rozhovoru plynule vyjadřuje a není přerušován ani opravován, aby mu opravy a přerušování nevadilo při vyjadřování a neodrazovalo jej. Žákovi je diskrétně vysvětleno, kde udělal chybu, a ukázáno, jak chyby v mluveném a psaném projevu napravit. Různě cílené aktivity a strategie učení a výuky by měly průběžně rozvíjet aktivní a pasivní slovní zásobu žáků v souladu s jejich věkem a s tématy navrhovanými v příloze kurikula.

B. LITERATURA A TVOŘIVOST

Výchovně-vzdělávací výstup

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ B.6.1.

Žák vysvětluje své zkušenosti a postoje k přečtenému textu.

– vyjadřuje dojmy po přečtení textu a zaznamenává je

– spojuje své zkušenosti a postoje ve vztahu k těm, které poznal v literárním textu

– tvoří si mentální představy o přečteném textu

– vyjadřuje své představy a přesvědčení o realitě a fikčním světě literárního díla získané čtenářskou zkušeností (poznávací a etická funkce literatury, např. zažívá něco, co nemůže zažít v reálném světě nebo ve vlastním fyzickém prostředí)

– rozvíjí si vlastní představivost, dovednost předpokládat a schopnost porozumění sobě samému i jiným lidem

– má potřebu číst a čte s chutí

Popisuje vlastní představy a zkušenosti a zkušenosti vyjádřené v literárním textu.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Texty: kratší texty nebo úryvky z děl navržených v příloze kurikula.

ZŠ ČJ B.6.2.

Žák vysvětluje podstatu – hlavní myšlenku literárního textu na základě vlastní čtenářské zkušenosti a vědomostí z literární teorie.

– klade otázky s cílem objevování významu, podstaty a hlavní myšlenky literárního textu

– vyjadřuje podstatu – smyls, tj. popisuje své chápání – pojetí literárního textu: propojení témat a motivů

– rozlišuje složky literárního textu: postavy, děje, místo, čas a používá základní vědomosti z literární teorie

– vnímá roli metriky a opakování v poezii: verš, sloka, rým, opakování, asonance, aliterace

– poznává umělecké prostředky epiteton, metaforu, personifikaci, kontrast

– vnímá, že dramatický konflikt je základem děje v dramatu

– hodnotí postavy na základě svých zkušeností a svých hodnot: co je přiměřené, vhodné a přijatelné jednání

Podle pokynů vysvětluje význam a podstatu literárního textu a vlastními slovy vyjadřuje hlavní myšlenky literárního textu na základě vlastních čtenářských zkušeností.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Pojmy z literární teorie: lyrika, epika, drama, lyrická báseň (vlastenecká, přírodní, milostná), epická píseň, balada, báje, pověsti, krátké příběhy, román pro děti a mládež, dobrodružný román, anekdota, komiks, divadlo, verš, sloka, rým, opakování, asonance, aliterace, epiteton, metafora, personifikace, kontrast.

Literárně-teoretické vědomosti jsou na úrovni poznávání a mají rozšiřovat vlastní čtenářské zkušenosti a rozvíjet pozitivní přístup ke čtení.

ZŠ ČJ B.6.3.

Žák posuzuje literární text, vysvětluje myšlenky a problematiku, kterou v díle rozpoznal, a zdůvodňuje své názory na přečtený textu.

– vnímá etickou úroveň literárního textu

– všímá si, jak postoje, stanoviska a hodnoty z literárního textu působí na čtenáře, srovnává je se svými stanovisky a hodnotami

– popisuje, jakým způsobem a do jaké míry literární text působí na utváření jeho postojů a hodnot

– rozlišuje doslovný a přenesený význam

– rozpoznává různé modely jednání postav

– rozpoznává a aktualizuje hlavní ideje – myšlenky a problematiku literárního textu

– čte literární text, aby vyvolal city a lidskou zodpovědnost za problémy, které v textu rozpoznal

Zdůvodňuje vlastní názor na text a dokládá to svými postřehy při argumentaci.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: lyriky, epika, drama, lyrická báseň (vlastenecká, přírodní, milostná), epická báseň, balada, báje, pověsti, krátký příběh – povídka, román pro děti a mládež, dobrodružný román, anekdota, komiks, divadlo.

ZŠ ČJ B.6.4.

Žák zdůvodňuje svou volbu literárního textu, posuzuje jej a dokáže argumentovat a vyjadřuje zájem o čtení a pozitivní vztah ke čtení.

– vyjadřuje vlastní prožitek literárního textu

– zdůvodňuje svůj výběr literárního textu

– spojuje literární text se současným a osobním kontextem

– chápe účel literárního díla: spokojenost, poučení o světě, pohled na věci z jiného hlediska

– vysvětluje své čtenářské záliby a působení textů na čtenářský vkus

– uznává a respektuje jiný vkus při volbě literárních textů

– doporučuje ostatním literární text a své doporučení odůvodňuje argumenty

Zdůvodňuje svůj výběr literárního textu v souladu s vlastními zájmy a zkušenostmi.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Texty: kratší texty nebo úryvky z děl navržených v příloze kurikula.

ZŠ ČJ B.6.5.

Žák se umělecky vyjadřuje podle vlastního zájmu inspirován různými osobními a čtenářskými zkušenostmi a zážitky.

– tvoří vlastní literární texty, zkoumá, experimentuje a samostatně a volně pracuje na tématu, které je mu blízké, sám dohlíží na vlastní pokrok

– sestavuje osnovu vypravování a na základě osnovy tvoří krátké mluvené nebo psané texty podle chronologické posloupnosti

– nabízí inovativní řešení inspirován různými zkušenostmi a zážitky během učení a výuky

– rozčleňuje proces vzniku díla na části, zvládá možné problémy a přebírá odpovědnost, dokončuje práci

– objevuje nástroje, jež mu pomohou v realizaci díla, které jsou zdarma přístupné (např. mobil nebo programy na internetu)

– hodnotí vlastní dílo a díla ostatních žáků s důrazem na sebehodnocení podle předem zadaných kritérií

– tvoří různá individuální díla (např. tvoří v nářečí, rediguje třídní noviny, dramatizuje texty a připravuje je k předvedení, vymýšlí si scénografii, vytváří kostýmy, vyjadřuje se pohybem a tancem, natáčí krátké filmy (úryvky), skládá fotografie v animovaný film, kreslí obrázkovou knížku nebo leporelo, tvoří různé příručky apod.)

– sbírá vlastní díla do pracovního portfolia a sleduje vlastní pokrok

– používá jazykové dovednosti, aktivní slovní zásobu a získané vědomosti k tvoření děl, ve kterých se projevuje kreativita, originalita a tvořivý přístup

– rozvíjí vlastní tvořivý potenciál

Realizace výstupu se sleduje, ale nehodnotí.

C. KULTURA A MÉDIA

Výchovně-vzdělávací výstup

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ C.6.1.

Žák rozlišuje prameny informací, nalézá informace v různých pramenech a vybírá z nich, ověřuje si jejich užitečnost a pravdivost.

– nalézá informace v různých českých zdrojích podle svých zájmů a potřeb (literatura v souladu se zadaným úkolem, informace o tématu, které ho zajímá apod.)

– nalézá úplné a ověřené informace

– ověřuje si pravdivost získaných informací (např. jména a příjemní, číselné údaje, procenta)

– vybírá potřebné informace a volí účel jejich využití

– srovnává informace podobného obsahu, které našel v různých pramenech, a volí podle užitečnosti

– ovládá základní techniky vyhledávání na internetu a v katalozích knihoven

– cituje prameny informací

Vybírá podle pokynů potřebné informace z více zdrojů.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: návody, katalog, programy, zpráva, prospekt.

ZŠ ČJ C.6.2.

Žák sleduje kulturní dění české národnostní menšiny v RCH a dění v české kultuře v ČR, hodnotí je, samostatně si vybírá a navštěvuje je v reálném a digitálním prostřední.

Doporučené aktivity mimo učebnu:

– návštěva divadla: divadelní přestavení, programy, ve kterých se představuje organizace práce v divadle, práce na divadelním představení a jeho účastníci

– návštěva kina nebo kinotéky

– návštěva médií (rozhlasová stanice, redakce novin a vydavatelství)

– návštěva institucí (knihovny, muzea, ateliéry, umělecké dílny, instituty, ústavy), festivalů (literární, filmové, vědecké, vzdělávací, tradiční), přehlídek a setkání se spisovateli a autory různých oblastí tvorby

– účast na dílnách různého zaměření

– návštěvy výstav

– přednášky v reálném a digitálním prostředí

– účastní se různých projektů

– internetové kulturní portály

– internetový obsah: online výstavy a online učebny

– zná časopisy Dětský koutek, Jednota, české vysílání Radia Daruvar, menšinové prořady v státní televizi

– navštíví výstavu o přistěhování Čechů do Slavonie a Etnografickou sbírku v Ivanově Sele

– navštěvuje menšinové kulturní události jako jsou Dožínky nebo dny české kultury a zapojuje se při jejich realizaci

– zapojuje se do kulturního života české menšiny přes České besedy

Na pokyny učitele si vybírá a navštěvuje kulturní akce podle vlastních zájmů a porovnává je s vlastními zkušenostmi, postoji a hodnotami.

Doporučení k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Výstupem se podporuje osobní rozvoj, uvědomění si vlastní jedinečné identity a aktivní zapojení žáků do kulturního a společenského života české národnostní menšiny v Republice Chorvatsko.

7. ročník – 140 hodin ročně

A. KOMUNIKACE A JAZYK

Výchovně-vzdělávací výstup

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ A.7.1.

Žák vypráví a diskutuje o každodenních událostech, vyjadřuje své myšlenky, přání, city, stavy a zájmy, porovnává je vyslechnutým nebo přečteným textem, používá dovednosti aktivního naslouchání a dodržuje pravidla slušného jednání.

– rozmlouvá na volné téma nebo na téma zadané v příloze kurikula

– rozlišuje kulturologické vzorce vedení rozhovorů, vzhledem k účastníkům rozhovoru, druhu a účelu rozhovoru: rozhovor s vrstevníky nebo dospělými, volný nebo vedený rozhovor

– diskutuje na volné nebo zadané téma a zdůvodňuje svůj názor

– diskutuje o každodenních událostech a vlastních zájmech, o přečteném nebo vyslechnutém textu a vyvozuje důležité údaje

– aktivně naslouchá účastníkovi rozhovoru a dokazuje to verbálními znaky: komentáři a neverbálními znaky

– parafrázuje slova účastníka hovoru, aby vysvětlil vlastní porozumění rozhovoru a diskusi

– vyhledává si vysvětlení neznámých slov, pojmů a sousloví

– správně tvoří tvary podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek

– správně tvoří slovesné tvary ve všech časech, slovesných způsobech a videch

– mluví srozumitelně a uplatňuje řečnické dovednosti, mluvní hodnoty a ortoepickou normu

– dodržuje pravidla slušného jednání a vyhýbá se násilné komunikaci

Hovoří podle pokynů o vlastních zájmech, porovnává je s vyslechnutým nebo přečteným textem, používá dovednosti aktivního naslouchání a dodržuje pravidla slušného jednání.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: rozhovor na téma, výklad na téma, ujišťování a přesvědčování.

Seznam navrhovaných témat je v příloze kurikula.

ZŠ ČJ A.7.2.

Žák aktivně naslouchá textu, údaje a fakta shrnuje do poznámek a vysvětluje celkový význam textu.

– rozlišuje poslouchání z potěšení a poslouchání kvůli obsahu, které je zaměření na porozumění a zapamatování hlavních myšlenek

– aktivně naslouchá účastníkovi hovoru a dokazuje to verbálními ( komentáři) a neverbálními prostředky

– žádá a vyhledává vysvětlení o částech poslechnutého textu, kterým nerozuměl, a klade otázky k poslechnutému textu

– parafrázuje a shrnuje údaje o poslechnutém textu a vysvětluje celkový význam textu

– samostatně vlastními slovy formuluje poznámky o poslechnutém textu

– zapojuje se do rozhovoru a odpovídá na otázky o poslechnutém textu

– vysvětluje význam neznámých slov na základě obsahu textu

– vyhledává význam neznámých slov, pojmů a slovních spojení s použitím česko-chorvatského, chorvatsko-českého a českého výkladového slovníku

– všímá si neverbálních prostředků komunikace u mluvčího, a jak tyto prostředky působí na příjem a porozumění textu

Žák samostatně parafrázuje a shrnuje poslechnutý text podle pokynů a vysvětluje celkový význam textu.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: popisy (objektivní a subjektivně zabarvený popis – líčení), vypravování (reprodukce se změnou hlediska, shrnutí textu), informativní (zpráva, výkaz), veřejný projev, krátký příběh – povídka, anekdota.

ZŠ ČJ A.7.3.

Žák podle osnovy tvoří mluvené projevy jednodušších struktur na volné a zadané téma.

– rozlišuje účel mluveného projevu: osobní, vzdělávací a veřejný

– popisuje, vypráví, podává zprávu z různých úhlů pohledu

– spojuje hlavní myšlenky a důležité detaily v celistvý, smysluplný a organizovaný projev a používá při tom spojky a spojovací výrazy

– uvádí děje chronologicky za sebou a dodržuje příčinně-důsledkovou návaznost

– svými slovy reprodukuje a shrnuje text a vyjadřuje to důležité

– správně používá tvary podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a číslovek

– správně používá všechny slovesné tvary ve všech časech, způsobech a videch

– používá řečnické dovednosti: dělá pauzy mezi částmi projevu a projev doprovází znaky neverbální komunikace: udržuje oční kontakt se všemi účastníky hovoru

– mluví srozumitelně a dodržuje ortoepickou normu, správně vyslovuje kvalitativně (ř, h, ch, ď, ť, ň) a kvantitativně (á, é, í, ý, ó, ú, ů) všechny české hlásky a dvojhlásky ou, au, eu,

– správně vyslovuje asimilaci hlásek uvnitř i na konci slov d-t, ď-ť, v-f, b-p, s-z, ž-š, g-k, h-ch

– správně vyslovuje slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

– správně vyslovuje předložky s/se, z/ze, k/ke, v/ve, před běžnými slovy, která začínají stejnou souhláskou nebo osobním zájmenem

– správně běžná častá slova, ve kterých došlo ke změně hlásek

Tvoří mluvené projevy jednodušších struktur (vypravěčské a popisné texty) a za pomoci učitele spojuje hlavní myšlenky a důležitá fakta v souladu s tématem.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: informativní texty jednoduchých struktur (zpráva), jednoduché texty, které dávají rady (rada, prosba), krátký příběh, rozhlasové a televizní vysílání.

ZŠ ČJ A.7.4.

Žák čte text s porozuměním, srovnává údaje a fakta podle důležitosti a interpretuje

– vysvětluje

– vykládá celkový význam textu.

– rozlišuje účel čtení: osobní, vzdělávací a veřejné

– všímá si titulků, podtitulků, fotografií, ilustrací, grafikonů a tabulek a vztahuje je k obsahu textu

– pozná význam klíčových slov a hlavních myšlenek v kontextu čteného textu

– vyhledává a vybírá důležité údaje ze čteného textu

– rozlišuje důležité a nedůležité údaje v čteném textu na základě vlastních vědomostí a zkušeností

– samostatně píše poznámky, aby rozuměl celkovému významu čteného textu

– reprodukuje přečtený text za pomoci poznámek

– používá nová slova jako součást aktivního slovníku

– vysvětluje význam neznámých slov na základě obsahu textu

– vyhledává význam neznámých slov, pojmů a slovních spojení s použitím česko-chorvatského, chorvatsko-českého a českého výkladového slovníku

– rozlišuje rysy textů podle druhu, tvaru, obsahu, účelu a adresáta – příjemce

Čte text s porozuměním, podle pokynů učitele srovnává údaje v textu podle důležitosti a vysvětluje celkový význam textu.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: popisné a vypravěčské texty, zpráva, souhrn, návod, obrázkové návody.

ZŠ ČJ A.7.5.

Žák tvoří texty jednodušších struktur a při tom používá jazykové znalosti o morfologické a syntaktické stavbě věty na běžných příkladech.

– aplikuje základní jazykové vědomosti

– používá získané vědomosti z morfologie

– používá slovesné tvary ve všech časech, způsobech a videch

– správně píše slovesné tvary i v minulém čase

– vysvětluje stavbu věty na běžných příkladech

– rozlišuje syntaktické kategorie: přísudek, podmět, předmět, příslovečná určení, přívlastek a přístavek na vzorových příkladech

– popisuje větu jako gramatickou jednotku závislou na kontextu

– vysvětluje komunikační stavbu věty: téma, tj. část, která závisí na kontextu (opakuje známou informaci) a réma, tj. část, která není závislá na kontextu (přináší novou informaci) na vzorových a běžných příkladech

– tvoří texty a používá vědomosti o stavbě vět

– píše podle pravopisné normy

Žák tvoří texy a používá správné slovesné tvary v mluvené a písemné podobě, popisuje stavbu věty na vzorových příkladech.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Slovní druhy: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa, příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

Mluvnické kategorie: slovesné časy, způsoby a vidy.

Syntaktická stavby věty: přísudek, podmět, předmět, příslovečná určení, přívlastek, přístavek.

ZŠ ČJ A.7.6.

Žák srovnává různé vztahy mezi slovy a vysvětluje jejich význam v různých kontextech.

– žák si všímá různých rolí synonym a antonym v kontextu

– vysvětluje význam nových slov v různých kontextech

– vysvětluje běžná slovní spojení a účelově je včleňuje do vlastního vyjadřování

– cizí slova nahrazuje českými slovy

– poznává a vysvětluje neologizmy

– rozlišuje spisovná slova, nespisovná slova a slova převzatá z chorvatského jazyka a nahrazuje je českými spisovnými slovy

– používá jazykové příručky v tištěné a digitální podobě

– vysvětluje použití českého jazyka v určité komunikační situaci

– rozlišuje dvojjazyčnost a vícejazyčnost jednotlivců

– všímá si nespisovných českých tvarů slov a slov převzatých z chorvatského jazyka a nahrazuje je spisovnými českými tvary a slovy

– překládá slova, věty a texty z českého jazyka do chorvatského a obráceně

– vysvětluje význam hovorových výrazů, které rozpoznal v textu, a jejich stylistický význam v komunikaci

– záměrně používá český jazyk ve formálních a neformálních každodenních komunikačních situacích

Všímá si různých vztahů mezi slovy a podle pokynů popisuje jejich význam v kontextu.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Pojmy: mateřský jazyk, český jazyk, chorvatský jazyk, dvojjazyčnost, vícejazyčnost, spisovný jazyk, hovorový jazyk, nářečí.

Doporučení k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Učitel každodenně zařazuje do výuky aktivity podporující vzájemnou komunikaci. V každodenní nebo v didaktické situaci žák používá slova prosím, děkuji, promiňte…Vyjadřuje svá přání, potřeby, myšlenky a pocity vyvolané otázkami: Co chcete?, Co si myslíte o ...?, Jak se cítíte? Žák se během rozhovoru plynule vyjadřuje a není přerušován ani opravován, aby mu opravy a přerušování nevadilo ve vyjadřování a neodrazovalo jej. Žákovi je diskrétně vysvětleno, kde udělal chybu, a ukázáno, jak chyby napravit v mluveném a psaném projevu. Různě cílené aktivity a strategie učení a výuky by měly průběžně rozvíjet aktivní a pasivní slovní zásobu žáků v souladu s jejich věkem a s tématy navrhovanými v příloze kurikula.

B. LITERATURA A TVOŘIVOST

Výchovně-vzdělávací výstup

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ B.7.1.

Žák vysvětluje své zkušenosti, zážitky a postoje a srovnává je s literárním textem, tj. dílem.

– spojuje své zkušenosti a postoje s těmi, která poznal v literárním textu

– tvoří mentální představy o přečteném textu

– vyjadřuje vlastní představy a přesvědčení o realitě a fikčním světě literárního díla získané čtenářskou zkušeností

– rozvíjí si vlastní představivost, schopnost předpokládat a schopnost porozumění sobě a jiným

– má potřebu číst a čte s chutí

Popisuje vlastní představy a zkušenosti a srovnává je se zkušenostmi z přečteného textu.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Texty: kratší texty nebo úryvky z děl navržených v příloze kurikula.

ZŠ ČJ B.7.2.

Žák vyvozuje smysl literárního textu na základě vlastních čtenářských zkušeností a znalostí z teorie literatury.

– klade otázky s cílem objevování významu, podstaty, smyslu literárního textu

– vyjadřuje podstatu, smysl literárního textu, tj. popisuje své porozumění literárnímu textu: propojení tématu a motivů

– rozlišuje složky literárního textu: postavy, děje, místo, čas a používá základní vědomosti z literární teorie

– vnímá roli metriky a opakování v poezii: verš, sloka, rým, opakování, asonance, aliterace

– poznává umělecké prostředky: epiteton, metafora, symbol, anafora, refrén, personifikace, kontrast, apostrofa

– vnímá, že dramatický konflikt je základem děje v dramatickém díle

– hodnotí postavy na základě svých zkušeností a svých hodnot: co je přiměřené, vhodné a přijatelné jednání

Podle pokynů vysvětluje význam literárního textu a svými slovy vyjadřuje podstatu literárního textu na základě vlastních zkušeností.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Pojmy z literární teorie: lyrika, epika, drama, lyrická báseň (vlastenecká, přírodní a milostná), epická báseň, balada, báje, pověst, krátký příběh, povídka, román pro děti a mládež, dobrodružný román, anekdota, komiks, divadlo, verš, sloka, rým, opakování, asonance, aliterace, epiteton, metafora, symbol, personifikace, kontrast, apostrofa a refrén.

Literárně-teoretické vědomosti jsou na úrovni poznávání a mají rozšiřovat vlastní čtenářské zkušenosti a rozvíjet pozitivní vztah ke čtení.

ZŠ ČJ B.7.3.

Žák posuzuje literární text, vysvětluje ideje – myšlenky a problematiku, kterou v díle rozpoznal, a zdůvodňuje své názory na přečtený text.

– vnímá etickou úroveň literárního textu

– všímá si, jak postoje, stanoviska a hodnoty v literárním textu působí na čtenáře, srovnává je se svými stanovisky a hodnotami

– popisuje, jakým způsobem a do jaké míry literární text působí na utváření jeho postojů a hodnot

– rozlišuje doslovný a přenesený význam

Žák zdůvodňuje vlastní názor na literární text a dokládá to příklady vybranými z textu, dokáže argumentovat.

– rozpoznává různé modely jednání postav

– posuzuje postavy na základě vlastních zkušeností a svých hodnot (co je přiměřené, vhodné a přijatelné jednání)

– rozpoznává a aktualizuje hlavní ideje – myšlenky a problematiku literárního textu

– čte literární text, aby vyvolal city a lidskou zodpovědnost za problémy, které v textu rozpoznal

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: lyrika, epika, drama, lyrická báseň (vlastenecká, přírodní, milostná), epická báseň, balada, báje, pověsti, krátký příběh – povídka, román pro děti a mládež, dobrodružný román, detektivní román, vědecko-fantastický román, anekdota, komiks, divadlo.

ZŠ ČJ B.7.4.

Žák se inspirován různými osobními a čtenářskými zkušenostmi a zážitky samostatně tvořivě vyjadřuje podle vlastních přání, pocitů, postojů a zájmů.

– zkoumá, bádá, experimentuje a samostatně a svobodně pracuje na tématu, které mu je blízké, a sleduje vlastní pokrok

– nabízí inovativní řešení inspirován různými zkušenostmi během učení a výuky

– rozčleňuje proces vzniku díla na části, zvládá možné problémy a přebírá odpovědnost, dokončuje práci

– objevuje nástroje, jež mu pomohou v realizaci k uskutečnění díla, které jsou zdarma přístupné (např. mobil nebo programy na internetu)

– hodnotí vlastní dílo a díla ostatních žáků s důrazem na sebehodnocení podle předem zadaných kritérií

– tvoří různá individuální díla (např. tvoří v nářečí, rediguje třídní noviny, dramatizuje texty a připravuje je k předvedení, vymýšlí si scénografii, vytváří kostýmy, vyjadřuje se pohybem a tancem, natáčí krátké filmy (úryvky), skládá fotografie v animovaný film, kreslí obrázkovou knížku nebo leporelo, tvoří různé příručky apod.)

– sbírá vlastní díla do pracovního portfolia a sleduje vlastní pokrok

– používá jazykové dovednosti, aktivní slovní zásobu a základní vědomosti k tvoření děl, ve kterých se projevuje kreativita, originalita a tvořivý přístup

– rozvíjí vlastní tvořivý potenciál

Realizace výstupu se sleduje, ale nehodnotí.

C. KULTURA A MÉDIA

Výchovně- -vzdělávací výstup

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ C.7.1.

Žák samostatně vybírá informace z různých zdrojů (časopis, internet), vybírá ty důležité a ověřuje si jejich užitečnost a pravdivost.

– v různých pramenech a zdrojích nachází informace podle svých zájmů a potřeb (řeší zadané úkoly, vyhledává informace podle svých zájmů apod.)

– nachází úplné a ověřené informace

– ověřuje si pravdivost a přesnost nalezených informací (např. jména a příjmení, číselné údaje, procenta)

– třídí informace pro různé účely

– porovnává obsahově podobné informace v různých zdrojích a volí je podle užitečnosti

– ovládá základní techniky vyhledávání na internetu a v katalozích knihoven

– cituje zdroj informací

Podle pokynů vybírá potřebné informace z více zdrojů a z nich vyvozuje závěry.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: návody, katalogy, programy, zprávy, prospekty.

ZŠ ČJ C.7.2.

Žák zdůvodňuje kladné a záporné působení různých textů z médií na vývoj postojů a hodnot.

– vysvětluje svou reakci na texty z médií

– vysvětluje, proč by různí příjemci a odesilatelé (chlapci, dívky, dospělí, senioři a členové různých kulturních skupin) mohli různě reagovat na texty v médiích (např. manga komiksy, sportovní pořady, telenovely, videohry, které zobrazují závody apod.)

– uvádí příklady různých reakcí teenagerů a jejich rodičů na různé texty v médiích

– odhaduje, kdo jsou příjemci – cílové publikum, na základě přečteného textu / shlédnutého filmu / seriálu / hudebního klipu

– poznává funkci různých postupů, technik, vizuálních a zvukových znaků ve filmech a divadelních představeních (např. použití bílých a černých předmětů nebo oblečení může sugerovat rozdělení postav na kladné a záporné)

– popisuje, jak se různými postupy, technikami a vizuálními a zvukovými znaky vytváří význam mediálního vzkazu a jak na publikum působí s cílem přenášení vzkazu (např. technika slow-motion nebo hudební téma často přenáší neverbální vzkaz, zdůrazňuje nebo prodlužuje trvání důležité scény, apod.) také v divadelním představení se funkčně používají scénografie, kostýmy, osvětlení a další, aby se docílilo působení na publikum

Za pomoci učitele popisuje různé ukázky stejných mediálních obsahů s cílem porozumět působení na vývoj názorů a postojů adresátů.

ZŠ ČJ C.7.3.

Žák samostatně hodnotí dění, především české národnostní menšiny v RCH a dění v české kultuře v ČR a navštěvuje je v reálném a digitálním prostředí.

Doporučené obsahy mimo učebnu:

– návštěva divadla: divadelní přestavení, programy, ve kterých se představuje organizace práce v divadle, práce na divadelním představení a jeho účastníci

– návštěva kina nebo kinotéky

– návštěva médií (rozhlasová stanice, redakce novin a vydavatelství)

– návštěva institucí (knihovny, muzea, ateliéry, umělecké dílny, instituty, ústavy), festivalů (literární, filmové, vědecké, vzdělávací, tradiční), přehlídek a setkání se spisovateli a autory různých oblastí tvorby

– účast na dílnách různých zaměření

– návštěvy výstav

– přednášky v reálném a digitálním prostředí

– účastní se různých projektů

– internetové kulturní portály

– internetový obsah: online výstavy a online učebny

– pozná časopisy Dětský koutek, Jednota, české vysílání Rádia Daruvar, menšinové prořady v státní televizi

– navštíví výstavu o přistěhování Čechů do Slavonie a Etnografickou sbírku v Ivanově Sele

– navštěvuje menšinové kulturní události, jako jsou Dožínky nebo dny české kultury, podle zájmu se zapojuje při jejich realizaci

zapojuje se do kulturního života české menšiny přes České besedy

Na pokyny učitele si vybírá a navštěvuje kulturní akce podle vlastních zájmů a porovnává je s vlastními zkušenostmi, postoji a hodnotami.

Doporučení k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Výstupem se podporuje osobní rozvoj, uvědomění si vlastní jedinečné identity a aktivní zapojení žáků do kulturního a společenského života české národnostní menšiny v Republice Chorvatsko.

8. ročník – 140 hodin ročně

A. KOMUNIKACE A JAZYK

Výchovně-vzdělávací výstup

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ A.8.1.

Žák hovoří a diskutuje v souladu s účelem hovoru, používá dovednosti aktivního naslouchání a dodržuje pravidla slušného jednání.

– hovoří na volné téma nebo na téma zadané v příloze kurikula

– používá různé vzorce rozhovorů, s ohledem na účastníky rozhovoru, druh a účel rozhovoru: rozhovor s vrstevníky nebo dospělými, volný nebo vedený rozhovor

– rozlišuje dovednosti komunikace ve skupině: přesvědčování, vyjednávání, zdůvodňování a argumentování

– rozlišuje spontánní komunikaci (podmíněnou city) a připravenou, plánovanou komunikaci (plánovanou a připravenou diskusi)

– diskutuje spontánně na předem domluvené téma

– zastává a brání své názory, postoje a hodnoty

– vysvětluje, zdůvodňuje a usuzuje na základě faktů a důkazů

– doplňuje a utvrzuje si vlastní názory a dokládá je citáty, statistickými údaji, obecně přijatými fakty, poznávacími a hodnotícími úsudky

– aktivně naslouchá mluvčímu a parafrázuje to, co slyšel

Hovoří podle pokynů podle jednoho ze vzorců vedení rozhovoru, používá dovednosti aktivního naslouchání a dodržuje pravidla slušného jednání.

– mluví srozumitelně a používá řečnické dovednosti, mluvní hodnoty a ortoepickou normu

– správně vyslovuje všechny hlásky a dvojhlásky

– odhaduje přiměřené množství vyřčených informací, aby bylo v souladu s cílem a smyslem rozhovoru

– dodržuje pravidla slušného jednání

– komunikuje asertivně a vyhýbá se násilné komunikaci

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Texty: prezentace, připravená diskuse, kulatý stůl, debata.

ZŠ ČJ A.8.2.

Žák aktivně naslouchá textu, hodnotí celkový význam textu, spojuje si ho se svými vědomostmi a zkušenostmi a dokládá to konkrétními, podloženými příklady.

– rozlišuje poslouchání z potěšení, empatické naslouchání (zaměřené na porozumění citům a potřebám mluvčího) a poslouchání kvůli obsahu (zaměřené na porozumění a zapamatování hlavních myšlenek)

– aktivně naslouchá účastníkovi hovoru a poslech doplňuje verbálními znaky (komentáři) a neverbálními znaky

– rozlišuje účel poslechu: osobní, vzdělávací, veřejný

– rozlišuje důležité a nedůležité údaje v poslechnutém textu

– porovnává podobné údaje v poslechnutém textu

– zjednodušuje složité údaje, organizuje a interpretuje údaje a vytváří různé typy poznámek z vyslechnutého textu

– dochází k radě závěrů s cílem vyvození celkového významu a smyslu vyslechnutého textu

– vysvětluje význam neznámých slov, pojmů a slovních spojení s použitím česko-chorvatského, chorvatsko-českého a českého výkladového slovníku

– vysvětluje neverbální komunikaci mluvčího a spojuje ji s obsahem vyslechnutého textu

Aktivně naslouchá textu, vyvozuje závěry z poslechnutého textu podle pokynů a vysvětluje celkový význam textu.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Texty: vědedcko-populární přednášky, zprávy, rozhlasové a televizní pořady.

ZŠ ČJ A.8.3.

Žák tvoří mluvené projevy složitějších vypravěčských a popisných struktur a jednodušších diskusních struktur v souladu s tématem a zdůvodňuje vlastní názory a postoje.

– rozlišuje účel mluveného projevu: osobní, vzdělávací a veřejný

– tvoří mluvené projevy: strukturované popisy, vypravování a diskuse podle osnovy

– zdůvodňuje vlastní názory a postoje k různým tématům v souladu se svým věkem a zkušenostmi

– předvádí předem připravenou prezentaci různých obsahů za použití vizuální techniky

– používá řečnické dovednosti: mění intonaci věty, projev doprovází znaky neverbální komunikace: udržuje oční kontakt se všemi účastníky hovoru, přiměřeně se pohybuje a pohybuje rukama

– mluví srozumitelně a používá řečnické dovednosti a ortoepickou normu

– správně vyslovuje všechny hlásky a dvojhlásky

– správně používá tvary podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a číslovek

– správně používá všechny slovesné tvary ve všech časech, způsobech a videch

– uznává postoje a názory ostatních

– dodržuje pravidla slušného jednání

Podle pokynů a osnovy tvoří mluvené projevy složitých vypravěčských a popisných a jednodušších diskusních struktur.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: informativní texty jednoduchých struktur (zpráva), jednoduché texty, které dávají rady (rada, prosba), krátký příběh, rozhlasové a televizní pořady.

ZŠ ČJ A.8.4.

Žák čte text s porozuměním, odhaduje a vysvětluje celkový význam textu, vyvozuje závěry a spojuje si je s doposud získanými vědomostmi a zkušenostmi.

– vysvětluje účel čtení: osobní, vzdělávací a veřejný

– všímá si obrazové a grafické stránky textů, aktivně využívá doposud získané vědomosti o tématu, které studuje, a předvídá obsah nadcházejícího textu

– vyvozuje závěry, usuzuje na základě jedné nebo více částí přečteného textu

– dochází k řadě závěrů s cílem vyvození celkového významu a smyslu přečteného textu

– rozlišuje podobné údaje v přečteném textu

– zjednodušuje složité údaje z přečteného textu

– třídí a interpretuje údaje z přečteného textu, shrnuje je v různé druhy poznámek, nalézá důkazy a dokládá a zdůvodňuje závěry, ke kterým došel při čtení

– vysvětluje význam neznámých slov s použitím slovníků

– vysvětluje rysy textů podle druhu, formy, účelu a příjemce textu

Podle pokynů čte text s porozuměním, vyvozuje závěry o přečteném textu a vysvětluje celkový význam textu.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Texty: vědecko-populární článek, zpráva, zobrazení, zobrazení údajů v tabulce.

ZŠ ČJ A.8.5.

Žák samostatně tvoří písemné projevy složitějších popisných a vypravěčských struktur a jednodušších diskusních struktur v souladu s tématem a podle určitých pokynů. Při tom používá nabyté vědomosti z pravopisu, morfologie a syntaxe.

– napsaný projev znovu pročítá a vylepšuje a při tom používá správný pravopis a slovníky

– píše podle pravopisné normy

– správně píše všechna česká písmena a diakritiku

– správně píše hlásky, u kterých dochází k asimilaci znělosti uvnitř i na konci slov – d-t, ď-ť, v-f, b-p, s-z, ž-š, g-k, h-ch

– správně píše slabiky – dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě a bje, vje, když kořen slov začíná písmenem j

– správně píše předložky s/se, z/ze, k/ke, v/ve, před běžnými slovy, která začínají stejnou souhláskou a před osobními zájmeny

– správně píše i/y a í/ý po tvrdých a měkkých souhláskách v českých slovech a správně píše -i po tvrdých souhláskách v často používaných cizích slovech

– správně píše i/y a í/ý ve vyjmenovaných slovech a slovech s vyjmenovanými příbuzných

– správně píše i/y a í/ý v koncovkách podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a číslovek po obojetných souhláskách

– píše velké počáteční písmeno u přídavných jmen utvořených od vlastních jmen a malé počáteční písmeno u častých přídavných jmen končících koncovkou – ský, -cký, -čký

– píše velké počáteční písmeno v jednoslovných a víceslovných názvech (zeměpisné názvy v okolí)

– používá správné morfologické tvary všech slovních druhů

Podle modelu tvoří písemné projevy složitějších vypravěčských a popisných struktur v souladu s tématem a podle osnovy.

– vysvětluje stavbu věty, pozná syntaktické kategorie: podmět, přísudek, předmět, příslovečné určení, přívlastek a přístavek na běžných příkladech

– rozlišuje jednoduché věty a souvětí

– správně píše čárku

– správně píše běžné zkratky

– má potřebu psát a píše s chutí

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Slovní druhy: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa, příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

Mluvnické kategorie: vzory skloňování, stupňování, slovesné časy, způsoby a vidy.

Syntaktická stavba věty: přísudek, podmět, předmět, příslovečná určení, přívlastek, přístavek.

Interpunkce v souvětí.

ZŠ ČJ A.8.6.

Žák porovnává různé vztahy mezi slovy a popisuje jejich význam v různých kontextech.

– rozlišuje synonyma, homonyma, antonyma a požívá bohatou slovní zásobu

– rozlišuje spisovný a nespisovný český jazyk (obecná čeština, nářečí, slang, argot)

– seznamuje se s texty důležitými pro vývoj českého jazyka a s vývojem češtiny

– sleduje vztah vývoje českého jazyka s vývojem identity a kultury českého národa

– používá současné jazykové příručky, aby poznal současnou lexikografii, a všímá si početnosti jazykových příruček

– vysvětluje pojem dvojjazyčnost

– poznává podobnosti a respektuje rozdíly mezi vlastní jazykovou kulturou a jinými jazykovými kulturami

Porovnává různé vztahy mezi slovy a popisuje jejich význam v různých kontextech.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Pojmy: synonyma, homonyma, antonyma, spisovný a nespisovný jazyk, nářečí, slang, argot.

Doporučení k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Učitel každodenně zařazuje do výuky aktivity podporující vzájemnou komunikaci. V každodenní nebo v didaktické situaci žák používá slova prosím, děkuji, promiňte…Vyjadřuje svá přání, potřeby, myšlenky a pocity vyvolané otázkami: Co chcete?, Co si myslíte o ...?, Jak se cítíte? Žák se během rozhovoru plynule vyjadřuje a není přerušován ani opravován, aby mu opravy a přerušování nevadilo ve vyjadřování a neodrazovalo jej. Žákovi je diskrétně vysvětleno, kde udělal chybu, a ukázáno, jak napravit chyby v mluveném a psaném projevu. Různě cílené aktivity a strategie učení a výuky by měly průběžně rozvíjet aktivní a pasivní slovní zásobu žáků v souladu s jejich věkem a s navrhovanými tématy.

B. LITERATURA A TVOŘIVOST

Výchovně-vzdělávací výstup

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ B.8.1.

Žák objasňuje vztah reálné zkušenosti a zkušenosti získané čtením literárních textů a vysvětluje jejich působení na vytváření jeho názoru na sebe a ostatní.

– spojuje vlastní poznávací a citový zážitek, aby si vytvořil celkový obraz o literárním textu

– rozvíjí své vypravěčské dovednosti, tj. dává do souvislostí příčiny a následky a své vědomosti o světě a zobrazení světa v literárním textu

– všímá si, jestli text tématizuje jevy a zážitky, které poznává ve svém okolí

– všímá si působení literárních textů na vnímání vlastních pocitů a citů k jiným lidem

– vnímá estetické prvky literárního textu ve vztahu k ostatním textům

– vytváří si mentální obrazy a představy o přečteném textu

– má potřebu číst a čte s chutí

Vysvětluje působení literárních textů na utváření názorů na sebe a vytváření vlastních mentálních obrazů a představ.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Texty: kratší texty nebo úryvky z děl navržených v příloze kurikula.

ZŠ ČJ B.8.2.

Žák vysvětluje literární text na základě vlastní čtenářské zkušenosti, z kontextu a ze srovnání s jinými literárními druhy a žánry s použitím vědomostí z teorie literatury.

– pojmenovává a chronologicky vypráví děj, aby se celkově porozumělo textu

– všímá si struktury literárního textu (fabule a kompozice literárního textu, verš a sloka jako jedinečné a samostatné básnické formy, rozlišuje dialog, monolog a scénické poznámky) a používá základní vědomosti z literární teorie

– rozlišuje vypravěče (v 1. a 3. osobě) od autora textu

– popisuje různé okolnosti, tj. záměr autora, který směřuje pozornost čtenáře na specifika v literárním textu

– poznává umělecké prostředky: epiteton, metaforu, personifikaci, symbol, kontrast, anaforu, apostrofu a refrén

Popisuje literární text a podle pokynů objevuje jeho význam ve vztahu k rysům žánru a vlastním čtenářským zkušenostem.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Pojmy z literární teorie: lyrika, epika, drama, lyrická báseň (vlastenecká, přírodní a milostná), epická báseň, balada, báje, pověst, krátký příběh, povídka, román pro děti a mládež, dobrodružný román, anekdota, komiks, divadlo, verš, sloka, rým, opakování, asonance, aliterace, epiteton, metafora, symbol, personifikace, kontrast, apostrofa a refrén.

Literárně-teoretické vědomosti jsou na úrovni poznávání a mají rozšiřovat vlastní čtenářské zkušenosti a rozvíjet pozitivní vztah ke čtení.

ZŠ ČJ B.8.3.

Žák zdůvodňuje vlastní poznatky spojené s přečteným textem, kriticky hodnotí literární text a dává do vztahu s vlastní čtenářskou zkušeností.

– hodnotí literární text a zdůvodňuje vlastní poznatky a spojuje je se získanými vědomostmi

– interpretuje, vykládá etickou a ideovou podstatu literárního textu

– všímá si vrstevnatosti literárního textu

– vysvětluje hlubší význam literárního textu

– všímá si autorových vzkazů v literárním textu

– vysvětluje příčiny a následky v literárním textu

– všímá si spojitostí a vztahů v literárním textu a srovnává díla tematicky podobná

– obhajuje vlastní názor a respektuje názory ostatních

– vysvětluje, jakým způsobem a do jaké míry literární text působí na vytváření jeho postojů a hodnot

Utváří postoje, vysvětluje vlastní názory a spojuje je s argumenty, na kterých názory staví.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: lyriky, epika, drama, lyrická báseň (vlastenecká, přírodní, milostná), epická báseň, balada, romance, báje, pověsti, povídka, román pro děti a mládež, dobrodružný román, detektivní román, vědecko-fantastický román, anekdota, komiks, divadlo.

ZŠ ČJ B.8.4.

Žák argumenty zdůvodňuje vlastní výběr literárního textu vzhledem k tématu, postavám a způsobu projevu, přemýšlí o jeho účelu, rysech daného literárního druhu, žánru a autora a používá základní vědomosti z literární teorie.

– vyjadřuje vlastní prožitek literárního textu

– všímá si společných rysů oblíbeného žánru a oblíbeného autora

– argumenty zdůvodňuje svůj výběr literárního textu

– určuje žánry vzhledem k tématu, postavám a způsobu projevu

– vysvětluje nadčasové všelidské vzkazy literárního textu

– vytváří společný seznam literárních textů podle kritérií žánru, autora a tematiky apod.

Zdůvodňuje vlastní volbu literárního textu vzhledem k tématu, postavám a zůsobu projevu.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Texty: kratší texty nebo úryvky z děl navržených v příloze kurikula.

ZŠ ČJ B.8.5.

Žák se tvořivě vyjadřuje podle vlastních zájmů inspirován různými osobními a čtenářskými zkušenostmi a zážitky.

– zkoumá, bádá, experimentuje a samostatně a svodně pracuje na tématu, které mu je blízké, a sleduje vlastní pokrok

– nabízí inovativní řešení inspirován různými zkušenostmi během učení a výuky

– rozčleňuje proces vzniku díla na části, zvládá možné problémy a přebírá riziko, dokončuje práci

– objevuje nástroje k realizaci díla, které jsou zdarma přístupné (např. mobil nebo programy na internetu)

– hodnotí vlastní dílo a díla ostatních žáků s důrazem na sebehodnocení podle předem zadaných kritérií

– tvoří různá individuální díla (např. tvoří v nářečí, rediguje třídní noviny, dramatizuje texty a připravuje je k předvedení, vymýšlí si scénografii, vytváří kostýmy, vyjadřuje se pohybem a tancem, natáčí krátké filmy (úryvky), skládá fotografie v animovaný film, kreslí obrázkovou knížku nebo leporelo, tvoří různé příručky apod.)

– sbírá vlastní díla do pracovního portfolia a sleduje vlastní pokrok

– používá jazykové dovednosti, aktivní slovní zásobu a základní vědomosti s cílem tvoření děl, ve kterých je vidět kreativita, originalita a tvořivý přístup

– rozvíjí vlastní tvořivý potenciál

Realizace výstupu se sleduje, ale nehodnotí.

C. KULTURA A MÉDIA

Výchovně-vzdělávací výstup

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

ZŠ ČJ C.8.1.

Žák vyhledává informace, hodnotí informace a zdroje informací a organizuje

– třídí vybrané informace a spojuje je se získanými vědomostmi, aby vyřešil zadaný problém.

– volí relevantní zdroje a prameny ke studiu informací v souladu s úkolem

– srovnává různé informace z různých zdrojů, aby odhadl jejich pravdivost, přesnost a autorství

– selektivně a kriticky přebírá informace z různých zdrojů

– používá informace, ale respektuje duševní majetek – vlastnictví

– cituje zdroje informací

– navrhuje řešení problémových situací na základě sesbíraných a roztřízených informací

– rozlišuje fakta od názorů a postojů

– analyzuje různé významy textů

– všímá si předsudků a stereotypů

Vyhledává a podle pokynů třídí informace, které získal z různých zdrojů.

Obsahy k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Druhy textů: deník, novinový článek, leták, hesla z různých slovníků.

ZŠ ČJ C.8.2.

Žák zdůvodňuje kladné a záporné působení různých mediálních textů na rozvoj postojů a hodnot cílového teenagerského publika.

– vysvětluje svou reakci na mediální text a odhaduje, pro koho by ještě mohl být zajímavý a užitečný

– srovnává reakci různých příjemců na různých fórech a sociálních sítích

– vysvětluje, proč by příjemci a odesilatelé různého stáří, pohlaví, národnosti, společenského postavení apod. mohli různě reagovat na různé texty v médiích

– zdůvodňuje různé vnímání stejného textu u různých příjemců

– vzdoruje stereotypům, předsudkům, skryté a otevřené diskriminaci a brání nenávisti v projevech

Všímá si kladných a záporných působení mediálních textů na rozvoj postojů a hodnot cílového teenagerského publika.

– rozlišuje použití postupů, technik a prostředků vyjadřování v různých časopisech: soulad titulku a obsahu textu, vztah fotografie a ilustrace s textem, důvod včlenění textu do rámečku, vizuální znaky přitahující pozornost, účel různých příloh časopisů

– vysvětluje, jak se různými postupy, technikami a prostředky vyjadřování vytváří význam mediálního vzkazu a vytváří požadovaný účinek na příjemce (např. všímá si výrazných a početných reklam módních a kosmetických výrobků nebo tematické představování oblečení a obuvi řadou fotografií v časopisech)

– vysvětluje propojení textu a světa, který jej obklopuje

– rozumí roli populární hudby, která vyjadřuje zásadní problémy identity mladých

– vysvětluje význam textů z popkultury a propojuje je se společenským a ekonomickým prostředím (např. společenská a ekonomická rozvrstvenost)

– na základě vědomostí a zkušeností z kultury vysvětluje existenci různých subkultur

– srovnává populární kulturu s tzv. vysokou kulturou na známých příkladech z literatury a jiných umění

ZŠ ČJ C.8.3.

Žák samostatně hodnotí kulturní dění, především v české národnostní menšině v RCH a dění v české kultuře v ČR a navštěvuje je v reálném a digitálním prostředí.

Doporučené obsahy mimo učebnu:

– návštěva divadla: divadelní přestavení, programy, ve kterých se představuje práce v divadle, práce na divadelním představení a jeho účastníci

– návštěva kina nebo kinotéky

– návštěva medií (rozhlasová stanice, redakce novin a vydavatelství)

– návštěva institucí (knihovny, muzea, ateliéry, umělecké dílny, instituty, ústavy), festivalů (literární, filmové, vědecké, vzdělávací, tradiční), přehlídek a setkání se spisovateli a autory různých oblastí tvorby

– účast na dílnách různých zaměření

– návštěvy výstav

– přednášky v reálném a digitálním prostředí

– účastní se různých projektů

– internetové kulturní portály

– internetový obsah: online výstavy a online učebny

– pozná časopisy Dětský koutek, Jednota, české vysílání Radia Daruvar, menšinové prořady v státní televizi

– navštíví výstavu o přistěhování Čechů do Slavonie a Etnografickou sbírku v Ivanově Sele

– navštěvuje menšinové kulturní události jako jsou Dožínky nebo dny české kultury, případně se zapojuje při jejich realizaci

Na pokyny učitele si vybírá a navštěvuje kulturní akce podle vlastních zájmů a porovnává je s vlastními zkušenostmi, postoji a hodnotami.

Doporučení k dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Výstupem se podporuje osobní rozvoj, uvědomění si vlastní jedinečné identity a aktivní zapojení žáků do kulturního a společenského života české národnostní menšiny v Republice Chorvatsko.

A. KOMUNIKACE A JAZYK

Výchovně-vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

SŠ ČJ A.1.1.

Žák diskutuje na zadané nebo vybrané téma. Vyjadřuje se v souladu s komunikační situací, argumentuje a vyvozuje závěry.

– hovoří o vybraném nebo zadaném tématu z každodenního života – vyjadřuje svůj názor, postoje, emoce – ukazuje schopnost vhodného jazykového chování v různých komunikačních situacích a s různými aktéry (účastník dialogu) – rozvíjí aktivní slovní zásobu – respektuje morfologické a syntaktické struktury a druhy funkčních stylů

Podle pokynů diskutuje a hovoří na určité téma a používá jazykové prostředky v souladu s komunikační situací a komunikační etiketou.

SŠ ČJ A.1.2.

Žák aktivně naslouchá a sleduje předem stanovený cíl poslechu, vypisuje hlavní sdělení textu.

– rozumí komplexním textům (poslech, psaní a audiovizuální obsah)

– interpretuje literární texty

– mluví o zadaném úkolu

– vysvětluje své názory

– obohacuje aktivní slovní zásobu

– vypíše hlavní myšlenku z textu a diskutuje o ní

– vyvodí závěry

Aktivně naslouchá podle pokynů, vybírá a třídí základní důležité informace podle účelu poslechu.

SŠ ČJ A.1.3.

Žák píše popisný středně dlouhý text na téma přečteného díla.

– píše středně dlouhý text podle pokynů na dané téma z přečteného díla, – používá lingvistické principy a znalosti teorie literatury, stylistiky a funkčních stylů

Podle pokynů vytváří a píše středně dlouhý text na dané téma z přečteného díla v souladu se znalostmi z literární teorie, stylistiky a lingvistiky.

SŠ ČJ A.1.4.

Žák čte s porozuměním složitější texty, vybírá a vypisuje hlavní informace.

– rozumí složitějšímu psanému textu – rozpoznává hlavní rysy textu – vybírá a vypisuje základní informace, které může použít v každodenním životě

Žák čte složitější texty s pomocí učitele a rozpoznává hlavní informace.

SŠ ČJ A.1.5.

Žák píše narativní texty, subjektivně a objektivně vypráví události.

– píše vypravování, – odlišuje subjektivní vyprávění od objektivního – nahlíží na události subjektivně – nahlíží na události objektivně

Podle pokynů formuluje a píše narativní texty, subjektivně/objektivně nahlíží na události.

SŠ ČJ A.1.6.

Žák používá syntaktická pravidla ve větě a používá lingvistické principy tvorby textu.

– samostatně píše středně dlouhý text složité struktury na volné téma

Podle pokynů píše text složité struktury na volné téma, používá vhodné morfologické a syntaktické struktury, správně používá syntax ve větě.

Obsahy k realizaci výchovně-vzdělávacích výstupů: Texty a média: vtipy, konverzační hry, spontánní konverzace, popis osoby, kreativní popis událostí, popis, anekdota, vypravování, rozhlasové a televizní pořady, filmy.

Doporučení pro dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Žák:

– prezentuje alespoň jeden monologický mluvený projev a účastní se alespoň jednoho dialogu s rysy popisného a narativního/vyprávěného textu: zpráva a rozhovor;

– poslouchá a čte alespoň dva popisné nebo vyprávěné texty podle výběru učitele; – získává lexikální znalosti na metajazykové úrovni, která je zaměřena na rozvoj komunikační jazykové kompetence a povědomí o českém jazyce.

B. LITERATURA A TVOŘIVOST

Výchovně-vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

SŠ ČJ B.1.1.

Žák popisuje své zkušenosti/zážitky z literárního textu a vysvětluje svůj názor na text.

– vyjadřuje a popisuje zážitky z četby a dojmy, které na něm zanechal přečtený text

– vysvětluje své porozumění textu

– argumentuje své názory podle určitých postupů

– vysvětluje, jak by postupoval v určitých situacích a proč

Popisuje své vlastní zkušenosti/zážitky a postoje/stanoviska.

SŠ ČJ B.1.2.

Žák vypisuje informace z literárního textu, ústně je interpretuje, využívá své znalosti a zkušenosti z teorie literatury a stylistiky.

– vypisuje informace k interpretaci textu

– určuje literární typ, žánr, kompozici a stylistické rysy textu

– popisuje postavy, téma a motivy v závislosti na žánru textu

– pojmenovává jazykově stylistické vyjadřovací prostředky

Rozpoznává žánrové charakteristiky literárního textu a podle pokynů rozlišuje jednotlivé složky kompozice a stylistické prvky.

SŠ ČJ B.1.3.

Žák zkoumá literární text a používá tři typy rozboru: analýzu, interpretaci a kritiku.

– analyzuje text, tj. rozdělí jej na základní části, aby určil jeho podstatu – interpretuje text, tj. komentuje – kritizuje – hodnotí, posuzuje, interpretuje text a zdůrazňuje estetickou, uměleckou, koncepční a etickou hodnotu textu

Podle pokynů rozebírá podstatu textu, zkoumá autorův záměr, vysvětluje svůj pohled na autorův záměr a diskutuje o etické hodnotě textu.

SŠ ČJ B.1.4.

Žák čte různé texty a porovnává je podle charakteristik funkčních stylů.

– uvádí základní charakteristiky/rysy funkčních stylů – rozpoznává funkční styly – uvádí přečtené texty podle jejich charakteristik v určeném funkčním stylu

Podle pokynů určuje v různých textech základní funkční styly.

SŠ ČJ B.1.5.

Žák hledá souvislost mezi charakteristikou příslušného literárního směru a společensko-historického období.

objasňuje vliv kulturního a historického období na charakteristiku příslušného literárního směru – uvádí základní charakteristiky/rysy literárního období

Podle pokynů popisuje společenský, historický a kulturní kontext a jeho vliv na význam literárního textu.

SŠ ČJ B.1.6.

Žák porovnává (ústně/písemně) přečtené literární dílo s jeho filmovou/divadelní adaptací.

– pozoruje, do jaké míry se literární/divadelní dílo přizpůsobilo požadavkům nového filmového díla – porovnává a uvádí rozdíl mezi vyprávěním a zobrazováním – všímá si, že možnost nahlédnutí do psychiky postav, jakou má čtenář, není divákovi k dispozici – porovnává, co je a není totožné ve filmu, v knize a na divadle

Podle pokynů určuje prostředky, kterými se ve filmu nahrazují psaná slova, zjišťuje a ústně analyzuje, jak divák ve filmu poznává vnitřní charakteristiky postav.

SŠ ČJ B.1.7.

Žák interpretuje literární text, diskutuje o autorovi a jeho tvorbě.

interpretuje literární text z hlediska tematických, žánrových, kompozičních a stylových rysů – používá základní literárně-teoretické koncepty relevantní pro interpretaci literárního textu – vytvoří prezentaci o autorovi literárního textu – diskutuje o celém díle autora a poukazuje na to, co se mu líbí a nelíbí.

Podle pokynů užívá základní literárně-teoretické koncepty relevantní pro interpretaci literárního textu.

SŠ ČJ B.1.8.

Žák se podle svých schopností, znalostí a zájmů kreativně vyjadřuje k vybranému nebo zadanému tématu z každodenního života.

– sestaví středně dlouhý a složitý projev na dané nebo vybrané téma a dokáže ho prezentovat

– respektuje chronologický/retrospektivní sled událostí

– vyjadřuje svůj vlastní názor a kritické názory

– rozvíjí kulturu mluvení

– používá stylové výrazové prostředky

Dokáže se vyjadřovat na volné nebo zadané téma z každodenního života.

SŠ ČJ B.1.9.

Žák porovnává a komentuje různé výklady stejného tématu v literárních dílech.

– vyjadřuje své poznatky o různém zpracování stejného tématu různými autory – uvádí autory a díla, na nichž tyto rozdíly demonstruje – vyjadřuje důležité rysy a rozdíly v pojímání tématu u vybraných autorů – vybírá části textu, v nichž je téma nejjasněji patrné a analyzuje je

Podle pokynů interpretuje literární texty a vysvětluje vzájemné vztahy tematických, žánrových, kompozičních a stylových charakteristik, vyhledává autory a díla.

Obsahy k realizaci výchovně-vzdělávacích výstupů: Texty a média: vtip, konverzační hry, spontánní konverzace, popis osoby, kreativní popis událostí, popis, anekdota, vypravování, rozhlasové a televizní pořady, zprávy z novin, zprávy, technický nebo objektivní popis, reportáž, cestopis, životopis, rozhovor, rozhovor na téma, text s odkazy (hypertext), autobiografie, příběh, román, tragédie, lyrická poezie, lyricko-epická poezie, mýtus, filmy.

Doporučení pro dosažení výchovně-vzdělávacích výstupů:

Žák:

– čte alespoň jeden literární text podle svého výběru a prezentuje jej a vyjadřuje svou literární zkušenost ústně, písemně, vizuálním a tvůrčím způsobem;

– používá dříve získané literárně-teoretické znalosti při analýze literárních děl a podle typu a tématu textu se učí pojmy další;

– učí se rozeznávat určité prvky literární struktury v různých literárních dílech nebo jejich delších souvislých ukázkách;

– zkoumá, analyzuje a interpretuje literární text podle svých schopností, znalostí, zájmů, diskutuje o autorovi a jeho tvorbě, porovnává a vysvětluje rozdíl v tvorbě vybraných autorů, na základě přečteného textu určuje literárněhistorické období a poetiku, které jsou charakteristické pro daný text a jeho kontext;

– připravuje a navrhuje díla podle charakteristik funkčních stylů inspirovaných textem nebo uměleckými díly, v nichž je důležitá kreativita, inovace, originalita a kreativní myšlení;

– nachází v textu souvislosti mezi charakteristikami příslušného literárního směru a společensko-historického období;

– verbálně nebo písemně porovnává přečtené literární dílo s jeho filmovou nebo divadelní adaptací.

C. KULTURA A MÉDIA

Výchovně-vzdělávací výstupy

Dílčí výstupy

Výchovně-vzdělávací výstup na úrovni osvojení »dobrý« na konci ročníku

SŠ ČJ C.1.1.

Žák podle zadání vybírá informace z encyklopedií, učebnic, katalogů, elektronických zdrojů, časopisů.

– při zpracovávání úkolu vyhledává potřebné informace

– kontroluje platnost informací

– vybírá objektivní informace

– rozpoznává zdroje s nejúplnějšími informacemi

Při zpracovávání úkolu vyhledává podle pokynů informace z různých zdrojů, analyzuje jejich platnost, vyhledává a vybírá nejúplnější informace.

SŠ ČJ C.1.2.

Žák se správně vyjadřuje, získává informace prostřednictvím médií.

– volí jazykové, vizuální, zvukové a audiovizuální způsoby k získávání zpráv z médií

– kontroluje platnost informací

– správně se vyjadřuje v každodenní komunikaci, zná důležité mediální zprávy

Podle pokynů si může zvolit nejvhodnější způsoby získávání zpráv z médií, kontroluje platnost nalezených informací, správně se vyjadřuje v každodenní komunikaci.

SŠ ČJ C.1.3.

Žák v mluveném projevu vyjadřuje své dojmy z návštěvy jím vybrané kulturní akce, popisuje momenty, které na něj zapůsobily..

– na doporučení nebo podle svého výběru žák navštěvuje divadlo, promítání filmů, výstavy

– komentuje organizaci kulturní akce

– rozpoznává vzdělávací hodnoty události

– vyjadřuje svůj emocionální, estetický a poznávací dojem z navštívené akce

Vyjadřuje se samostatně o vybrané kulturní akci.

SŠ ČJ C.1.4.

Žák vypisuje informace z teorie a historie literatury z ověřených elektronických zdrojů.

– samostatně vyhledává informace z teorie literatury a historie literatury

– kontroluje jejich důvěryhodnost

– prakticky je využívá